623

Jeseník, a, m., místní jm. Mus.

Jesenina, y, f., dřevo jesenové, Eschen-
holz. Jg.

Jesenka, y, f., naháček, jesen, die Zeit-
lose, rostl. Koll.

Jesenný, -ní, Eschen-. J. strom = jesen.

— J. = podzimní, Herbst-.
Jesenokam, u, m., versteinertes Eschen-
holz.

Jesenolistý, eschenblätterig.

Jesenovatý, -ovitý, eschenartig. J. rost-
liny. Rostl. — Jesenovatý, z jesenu, Eschen-,
Reš., lépe: jesenový. Jg.

Jesenoví, n. Eschenwald.

Jesenoviště, ě, n., jasenoviště, der Ort,
wo die Esche wächst. Rostl.

Jesenovitý, eschenartig.

Jesenový, z jesenu. Eschen-. J. kopí,
dřevo. Reš.

Jesep, u, m., Schutter; Sandbank; rother
Sandstein. Rk. Vz Hřbet, Korálový.

Jesepatý, plný jesepu. Us.

Jesetr, a, m. Stran původu vz Mz. 38.
Ryba. Na Mor. pobrha, na Slov. krsek, aci-
penser sturio, der Stöhr. V. Jeho měchýř
vzdušný se suší a co rybí klí (Hausenblase)
prodává; z jiker samic připravuje se kaviar.
Vz S. N.

Jesetří = jesetrový.

Jesetřina, jesetrovina, y, f., maso z je-
setra, Stöhrfleisch. L.

Jesetrovitý, stöhrartig. J. ryby. Krok.

Jesetrový, Stöhr-. J. jikry (z nichž dě-
lají kaviar).

Jeska, y, f., miska u vah, Schale an der
Wage. Ms.

Jeskyňák, a, m., Höhlenbewohner, Tro-
glodyt. Mus.

Jeskyňatý, höhlig, voll Höhlen. Rk.

Jeskyně, ě, f., jeskyňka; gt. pl. jeskyň;
vz -yně. J. rozsedlina s větším otvorem
a s chodbami. Š. a Ž. Höhle, Grotte, Gruft.
J. zahradní, poustevnická. Jg. V jeskyních
skryl se lid. Br. V jeskyni se chovati. V.
Utekl do jeskyně. Us. Do jeskyně vlézti,
zalézti; v jeskyních se zabednili. Jg. V je-
skyni bydlilo se. Kom.

Jesle, gt. jeslí, pl., f., jeslice, jeslic,
jesličky, ček, f., pl. J. m. jedtle od jed
(jedm = jím; jísti). Gb. Hl. 107. píše: Ku
kmenovému d (t) přistupuje přípona s -tl
se začínající; (d, t) ┼ tl- mění se v stl, t se
vysouvá a zbývá sl: jed-tle — jestle — jesle.
Cf. D. str. 202. a. na hoře. Dle Bž. Ml. §. 72:
houd-s-tle = houstle = housle. — J., řebřík
na píci, za nějž se dobytku píce zakládá,
Futterraufe, die Krippe. V ovčírně na stěně:
nástěnka. Dvojité o sobě stojící: párny,
párník, párníky; kulaté: obchodníček. Šp. —
On tu stojí jako hovado u jeslí. Háj. Sko-
táci v jeslech, sviňáci v korytech pastvu
podávají dobytku. Kom. V jeslech ho polo-
žila. Br. Nechodí jesle za kravami (čeho komu
třeba, hledati si musí). Ros. J. ke skotu ne-
chodí. Mus., Šp. Vz Pracovitosť. Lepší bo-
bová sláma, než-li prázdné j. Pk. — J.,
jesličky, figurky, atd. vyobrazující narození
Kristovo v chlévě u vola a osla, Christ-
kripplein, Krippenspiel. Jesličky stavěti. Jg.

— J., souhvězdí na nebi, die Krippe. Mus.

Jeslový, jeselný, jesličkový. Krippen-. Jg.

Jesně, strč.; jasně, Výb. I., licht, klar.

Jesniti, zastr. = jasniti. Aqu.

Jespa, y, f., místo u řeky, kde voda při-
hazuje, Anspühlung; Schutter. Us.

Jespák, a, m., tringa, pták slukovitý na
jespách bývající, Sandläufer. Us.

Jespový, Schutter-.

Jest, je, v minulém čase se vynechává.
Napsal (jest) psaní. On tam (jest) dohodil.
Vz Časoslovo, Býti. — Jest viděti hora, šp.
Vz Infinitiv.

Jestem-ství, jestenství, -stvo, a, n., je-
stestvo (Presl) = jestnosť, das Wesen. Scip.

Jesti = jest. Vz Býti.

Jésti, zastar. = jísti.

Jestivo, a, n., Stoff des Realen. Rk.

Jestkovice, pl., dle Budějovice, ves v rak.
Slez. S. N.

Jestli, jestliže; jestliž, jestliť, jestližeť.
St. češt. užívá též futura a konditionalu
tvaru těchto: bude-li že, byloliby že. Brt. Ht.
v Sr. m. 78. vykládá jest-li a jest-li-že za
skráceniny z: jest-li to (co), že. Jest-li to,
že (co) mi dovolíš, přijdu k tobě = jestli
(jestliže) mi dovolíš, přijdu k tobě. Cf. Zk.
Skl. 468. — Jestli, mor. jesli, esli a lesi (lesi já
ťa nedostanu. Sš. 320. ) i lesti (lesti ťa hlava
bolí. Sš. 605. ). Gb. Hl. 124. Místo jestliže
stává vypuštěním spojky že pouhé: jestli.
Zk. Skl. 470. Jest-li v přímých otázkách =
lat. estne, D., Jg. Jestli živ otec váš? Br.
Jestli možno? — V nepřímých otázkách =
utrum, an, ob. Zeptej se, jestli je doma,
jestli k nám přijde. Nemohlo rozeznáno býti,
jestli v něm duše čili není. Jg. Spojka jestli,
jestliže pojí se 1. s indikativem, a) když
co podkládáme ukazujíce s větším důrazem
ke skutečnosti. A jestliže již jest umřel, tobě
jest pánem naším býti. Háj. Jestliže kde
vody průtoku nemají, dmou se. Kom. Jestliže
se neopatříš této noci, zítra zabit budeš. Br.

— b) Když se čeho přísahajíce dovoláváme.
Odříkám se cti, jestliže jsem to učinil. Svěd.

— 2. S konditionalem. Jestliže by co je-
dovatého pili, nikoli jim neuškodí. Br. Ne-
pokládať Bůh svému lidu za zlou věc, jestliže
by kteří před nepřítelem utekli. Br. Vz více
příkladů v Zk. Skl. 469. Cf. také Ht. Sr.
ml. 78. — Pozn. 1. Vedlé jestli, jestliže uží-
váme -li. Vz -li. — Pozn. 2. Místo jestli,
jestliže klademe často chybně: pakli. Pakli
užíváme jen v druhé podmiňovací větě ozna-
čující opak první. Zk. v Skl. 469. píše o této
věci takto: Když se dvě věty podmiňovací
proti sobě kladou, vynáší se druhá spojkou
pakli, řídčeji spojkou jestliže pak, něm. wenn
aber, lat. sin, sin autem. Mluvil-li jsem zle,
svědectví vydej o zlém, pakli dobře, proč
mne tepeš? Br. Vz tam více příkladův.
Jestli umřeš (Umřeš-li), pochováme tě, pakli
neumřeš, nepochováme tě. Us. Špatně tedy:
Pakli budeš střídmě živ, budeš zdráv m.
Jestliže střídmě živ budeš neb Budeš-li
střídmě živ. Vz Pakli. — Pozn. 3. Když
se v druhé větě podmínka zprosta zapře,
klade se: pakli nic, pakli ne. Bude-li tu
který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj
váš; pakli nic, k vám se navrátí. Br. —
Pozn. 4. Při spojkách: -li, jestli, jestliže ne-



	623

	Jeseník, a, m., místní jm. Mus. Jesenina, y, f., dřevo jesenové, Eschen- holz. Jg. Jesenka, y, f., naháček, jesen, die Zeit- lose, rostl. Koll. Jesenný, -ní, Eschen-. J. strom = jesen. — J. = podzimní, Herbst-. Jesenokam, u, m., versteinertes Eschen- holz. Jesenolistý, eschenblätterig. Jesenovatý, -ovitý, eschenartig. J. rost- liny. Rostl. — Jesenovatý, z jesenu, Eschen-, Reš., lépe: jesenový. Jg. Jesenoví, n. Eschenwald. Jesenoviště, ě, n., jasenoviště, der Ort, wo die Esche wächst. Rostl. Jesenovitý, eschenartig. Jesenový, z jesenu. Eschen-. J. kopí, dřevo. Reš. Jesep, u, m., Schutter; Sandbank; rother Sandstein. Rk. Vz Hřbet, Korálový. Jesepatý, plný jesepu. Us. Jesetr, a, m. Stran původu vz Mz. 38. Ryba. Na Mor. pobrha, na Slov. krsek, aci- penser sturio, der Stöhr. V. Jeho měchýř vzdušný se suší a co rybí klí (Hausenblase) prodává; z jiker samic připravuje se kaviar. Vz S. N. Jesetří = jesetrový. Jesetřina, jesetrovina, y, f., maso z je- setra, Stöhrfleisch. L. Jesetrovitý, stöhrartig. J. ryby. Krok. Jesetrový, Stöhr-. J. jikry (z nichž dě- lají kaviar). Jeska, y, f., miska u vah, Schale an der Wage. Ms. Jeskyňák, a, m., Höhlenbewohner, Tro- glodyt. Mus. Jeskyňatý, höhlig, voll Höhlen. Rk. Jeskyně, ě, f., jeskyňka; gt. pl. jeskyň; vz -yně. J. rozsedlina s větším otvorem a s chodbami. Š. a Ž. Höhle, Grotte, Gruft. J. zahradní, poustevnická. Jg. V jeskyních skryl se lid. Br. V jeskyni se chovati. V. Utekl do jeskyně. Us. Do jeskyně vlézti, zalézti; v jeskyních se zabednili. Jg. V je- skyni bydlilo se. Kom. Jesle, gt. jeslí, pl., f., jeslice, jeslic, jesličky, ček, f., pl. J. m. jedtle od jed (jedm = jím; jísti). Gb. Hl. 107. píše: Ku kmenovému d (t) přistupuje přípona s -tl se začínající; (d, t) ┼ tl- mění se v stl, t se vysouvá a zbývá sl: jed-tle — jestle — jesle. Cf. D. str. 202. a. na hoře. Dle Bž. Ml. §. 72: houd-s-tle = houstle = housle. — J., řebřík na píci, za nějž se dobytku píce zakládá, Futterraufe, die Krippe. V ovčírně na stěně: nástěnka. Dvojité o sobě stojící: párny, párník, párníky; kulaté: obchodníček. Šp. — On tu stojí jako hovado u jeslí. Háj. Sko- táci v jeslech, sviňáci v korytech pastvu podávají dobytku. Kom. V jeslech ho polo- žila. Br. Nechodí jesle za kravami (čeho komu třeba, hledati si musí). Ros. J. ke skotu ne- chodí. Mus., Šp. Vz Pracovitosť. Lepší bo- bová sláma, než-li prázdné j. Pk. — J., jesličky, figurky, atd. vyobrazující narození Kristovo v chlévě u vola a osla, Christ- kripplein, Krippenspiel. Jesličky stavěti. Jg. — J., souhvězdí na nebi, die Krippe. Mus.	Jeslový, jeselný, jesličkový. Krippen-. Jg. Jesně, strč.; jasně, Výb. I., licht, klar. Jesniti, zastr. = jasniti. Aqu. Jespa, y, f., místo u řeky, kde voda při- hazuje, Anspühlung; Schutter. Us. Jespák, a, m., tringa, pták slukovitý na jespách bývající, Sandläufer. Us. Jespový, Schutter-. Jest, je, v minulém čase se vynechává. Napsal (jest) psaní. On tam (jest) dohodil. Vz Časoslovo, Býti. — Jest viděti hora, šp. Vz Infinitiv. Jestem-ství, jestenství, -stvo, a, n., je- stestvo (Presl) = jestnosť, das Wesen. Scip. Jesti = jest. Vz Býti. Jésti, zastar. = jísti. Jestivo, a, n., Stoff des Realen. Rk. Jestkovice, pl., dle Budějovice, ves v rak. Slez. S. N. Jestli, jestliže; jestliž, jestliť, jestližeť. St. češt. užívá též futura a konditionalu tvaru těchto: bude-li že, byloliby že. Brt. Ht. v Sr. m. 78. vykládá jest-li a jest-li-že za skráceniny z: jest-li to (co), že. Jest-li to, že (co) mi dovolíš, přijdu k tobě = jestli (jestliže) mi dovolíš, přijdu k tobě. Cf. Zk. Skl. 468. — Jestli, mor. jesli, esli a lesi (lesi já ťa nedostanu. Sš. 320. ) i lesti (lesti ťa hlava bolí. Sš. 605. ). Gb. Hl. 124. Místo jestliže stává vypuštěním spojky že pouhé: jestli. Zk. Skl. 470. Jest-li v přímých otázkách = lat. estne, D., Jg. Jestli živ otec váš? Br. Jestli možno? — V nepřímých otázkách = utrum, an, ob. Zeptej se, jestli je doma, jestli k nám přijde. Nemohlo rozeznáno býti, jestli v něm duše čili není. Jg. Spojka jestli, jestliže pojí se 1. s indikativem, a) když co podkládáme ukazujíce s větším důrazem ke skutečnosti. A jestliže již jest umřel, tobě jest pánem naším býti. Háj. Jestliže kde vody průtoku nemají, dmou se. Kom. Jestliže se neopatříš této noci, zítra zabit budeš. Br. — b) Když se čeho přísahajíce dovoláváme. Odříkám se cti, jestliže jsem to učinil. Svěd. — 2. S konditionalem. Jestliže by co je- dovatého pili, nikoli jim neuškodí. Br. Ne- pokládať Bůh svému lidu za zlou věc, jestliže by kteří před nepřítelem utekli. Br. Vz více příkladů v Zk. Skl. 469. Cf. také Ht. Sr. ml. 78. — Pozn. 1. Vedlé jestli, jestliže uží- váme -li. Vz -li. — Pozn. 2. Místo jestli, jestliže klademe často chybně: pakli. Pakli užíváme jen v druhé podmiňovací větě ozna- čující opak první. Zk. v Skl. 469. píše o této věci takto: Když se dvě věty podmiňovací proti sobě kladou, vynáší se druhá spojkou pakli, řídčeji spojkou jestliže pak, něm. wenn aber, lat. sin, sin autem. Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém, pakli dobře, proč mne tepeš? Br. Vz tam více příkladův. Jestli umřeš (Umřeš-li), pochováme tě, pakli neumřeš, nepochováme tě. Us. Špatně tedy: Pakli budeš střídmě živ, budeš zdráv m. Jestliže střídmě živ budeš neb Budeš-li střídmě živ. Vz Pakli. — Pozn. 3. Když se v druhé větě podmínka zprosta zapře, klade se: pakli nic, pakli ne. Bude-li tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vám se navrátí. Br. — Pozn. 4. Při spojkách: -li, jestli, jestliže ne-