Předchozí (622)  Strana:623  Další (624) |
|
|||
623
|
|||
|
|||
Jeseník, a, m., místní jm. Mus.
Jesenina, y, f., dřevo jesenové, Eschen-
holz. Jg. Jesenka, y, f., naháček, jesen, die Zeit-
lose, rostl. Koll. Jesenný, -ní, Eschen-. J. strom = jesen.
— J. = podzimní, Herbst-.
Jesenokam, u, m., versteinertes Eschen- holz. Jesenolistý, eschenblätterig.
Jesenovatý, -ovitý, eschenartig. J. rost-
liny. Rostl. — Jesenovatý, z jesenu, Eschen-, Reš., lépe: jesenový. Jg. Jesenoví, n. Eschenwald.
Jesenoviště, ě, n., jasenoviště, der Ort,
wo die Esche wächst. Rostl. Jesenovitý, eschenartig.
Jesenový, z jesenu. Eschen-. J. kopí,
dřevo. Reš. Jesep, u, m., Schutter; Sandbank; rother
Sandstein. Rk. Vz Hřbet, Korálový. Jesepatý, plný jesepu. Us.
Jesetr, a, m. Stran původu vz Mz. 38.
Ryba. Na Mor. pobrha, na Slov. krsek, aci- penser sturio, der Stöhr. V. Jeho měchýř vzdušný se suší a co rybí klí (Hausenblase) prodává; z jiker samic připravuje se kaviar. Vz S. N. Jesetří = jesetrový.
Jesetřina, jesetrovina, y, f., maso z je-
setra, Stöhrfleisch. L. Jesetrovitý, stöhrartig. J. ryby. Krok.
Jesetrový, Stöhr-. J. jikry (z nichž dě-
lají kaviar). Jeska, y, f., miska u vah, Schale an der
Wage. Ms. Jeskyňák, a, m., Höhlenbewohner, Tro-
glodyt. Mus. Jeskyňatý, höhlig, voll Höhlen. Rk.
Jeskyně, ě, f., jeskyňka; gt. pl. jeskyň;
vz -yně. J. rozsedlina s větším otvorem a s chodbami. Š. a Ž. Höhle, Grotte, Gruft. J. zahradní, poustevnická. Jg. V jeskyních skryl se lid. Br. V jeskyni se chovati. V. Utekl do jeskyně. Us. Do jeskyně vlézti, zalézti; v jeskyních se zabednili. Jg. V je- skyni bydlilo se. Kom. Jesle, gt. jeslí, pl., f., jeslice, jeslic,
jesličky, ček, f., pl. J. m. jedtle od jed (jedm = jím; jísti). Gb. Hl. 107. píše: Ku kmenovému d (t) přistupuje přípona s -tl se začínající; (d, t) ┼ tl- mění se v stl, t se vysouvá a zbývá sl: jed-tle — jestle — jesle. Cf. D. str. 202. a. na hoře. Dle Bž. Ml. §. 72: houd-s-tle = houstle = housle. — J., řebřík na píci, za nějž se dobytku píce zakládá, Futterraufe, die Krippe. V ovčírně na stěně: nástěnka. Dvojité o sobě stojící: párny, párník, párníky; kulaté: obchodníček. Šp. — On tu stojí jako hovado u jeslí. Háj. Sko- táci v jeslech, sviňáci v korytech pastvu podávají dobytku. Kom. V jeslech ho polo- žila. Br. Nechodí jesle za kravami (čeho komu třeba, hledati si musí). Ros. J. ke skotu ne- chodí. Mus., Šp. Vz Pracovitosť. Lepší bo- bová sláma, než-li prázdné j. Pk. — J., jesličky, figurky, atd. vyobrazující narození Kristovo v chlévě u vola a osla, Christ- kripplein, Krippenspiel. Jesličky stavěti. Jg. — J., souhvězdí na nebi, die Krippe. Mus.
|
Jeslový, jeselný, jesličkový. Krippen-. Jg.
Jesně, strč.; jasně, Výb. I., licht, klar.
Jesniti, zastr. = jasniti. Aqu.
Jespa, y, f., místo u řeky, kde voda při-
hazuje, Anspühlung; Schutter. Us. Jespák, a, m., tringa, pták slukovitý na
jespách bývající, Sandläufer. Us. Jespový, Schutter-.
Jest, je, v minulém čase se vynechává.
Napsal (jest) psaní. On tam (jest) dohodil. Vz Časoslovo, Býti. — Jest viděti hora, šp. Vz Infinitiv. Jestem-ství, jestenství, -stvo, a, n., je-
stestvo (Presl) = jestnosť, das Wesen. Scip. Jesti = jest. Vz Býti.
Jésti, zastar. = jísti.
Jestivo, a, n., Stoff des Realen. Rk.
Jestkovice, pl., dle Budějovice, ves v rak.
Slez. S. N. Jestli, jestliže; jestliž, jestliť, jestližeť.
St. češt. užívá též futura a konditionalu tvaru těchto: bude-li že, byloliby že. Brt. Ht. v Sr. m. 78. vykládá jest-li a jest-li-že za skráceniny z: jest-li to (co), že. Jest-li to, že (co) mi dovolíš, přijdu k tobě = jestli (jestliže) mi dovolíš, přijdu k tobě. Cf. Zk. Skl. 468. — Jestli, mor. jesli, esli a lesi (lesi já ťa nedostanu. Sš. 320. ) i lesti (lesti ťa hlava bolí. Sš. 605. ). Gb. Hl. 124. Místo jestliže stává vypuštěním spojky že pouhé: jestli. Zk. Skl. 470. Jest-li v přímých otázkách = lat. estne, D., Jg. Jestli živ otec váš? Br. Jestli možno? — V nepřímých otázkách = utrum, an, ob. Zeptej se, jestli je doma, jestli k nám přijde. Nemohlo rozeznáno býti, jestli v něm duše čili není. Jg. Spojka jestli, jestliže pojí se 1. s indikativem, a) když co podkládáme ukazujíce s větším důrazem ke skutečnosti. A jestliže již jest umřel, tobě jest pánem naším býti. Háj. Jestliže kde vody průtoku nemají, dmou se. Kom. Jestliže se neopatříš této noci, zítra zabit budeš. Br. — b) Když se čeho přísahajíce dovoláváme.
Odříkám se cti, jestliže jsem to učinil. Svěd. — 2. S konditionalem. Jestliže by co je-
dovatého pili, nikoli jim neuškodí. Br. Ne- pokládať Bůh svému lidu za zlou věc, jestliže by kteří před nepřítelem utekli. Br. Vz více příkladů v Zk. Skl. 469. Cf. také Ht. Sr. ml. 78. — Pozn. 1. Vedlé jestli, jestliže uží- váme -li. Vz -li. — Pozn. 2. Místo jestli, jestliže klademe často chybně: pakli. Pakli užíváme jen v druhé podmiňovací větě ozna- čující opak první. Zk. v Skl. 469. píše o této věci takto: Když se dvě věty podmiňovací proti sobě kladou, vynáší se druhá spojkou pakli, řídčeji spojkou jestliže pak, něm. wenn aber, lat. sin, sin autem. Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém, pakli dobře, proč mne tepeš? Br. Vz tam více příkladův. Jestli umřeš (Umřeš-li), pochováme tě, pakli neumřeš, nepochováme tě. Us. Špatně tedy: Pakli budeš střídmě živ, budeš zdráv m. Jestliže střídmě živ budeš neb Budeš-li střídmě živ. Vz Pakli. — Pozn. 3. Když se v druhé větě podmínka zprosta zapře, klade se: pakli nic, pakli ne. Bude-li tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vám se navrátí. Br. — Pozn. 4. Při spojkách: -li, jestli, jestliže ne- |
||
|
|||
Předchozí (622)  Strana:623  Další (624) |