Předchozí (623)  Strana:624  Další (625) |
|
|||
624
|
|||
|
|||
klademe ve větách hlavních žádné spojky
souvztažné, jako se to v němčině děje, kde Hlavní věta počíná obyčejně od spojky so; když však v češtině souvztažné spojky po- třebí, klade se: tedy, tehdy, tu, avšak nikdy:: tak, jehož se v obecné mluvě po německu velmi zhusta užívá. Nepůjdeš-li se mnou, tak se budu hněvati šp. m. budu se hně- vati n. tehdy budu se hněvati. Vz Zk. Skl. 469. —470., Brs. 122., 173. Jestnosť, jistnosť, i, f., pol. = bytnosť,
jsoucnosť. Das Dasein, die Existenz. Jestný, jistný, pol. = bytný, jsoucí, existi-
rend. L. Jestojska, y, f., krmě, Speise. Žalt. vit.
Jestojský, zastr., essentialis. Pass.
Jestojství, n., zastr. = jestosť, die Wesen-
heit, das Wesen. Jestosť, i, f., zastr., bytnosť, když co jest,
das Dasein; 2. to, co jest, das Wesen. Scip. Jestota, y, f., das Wesen, zastr. Krok.,
Mark., Mus. Jestotnosť, i, f., die Realität. Rk.
Jestotný, jistotu mající, wesentlich. — J.
znak, potah. Mark., Krok. — J., což v pravdě jest, wirklich seiend, real. J. byt, moc. Mus. Jg. Jestřáb, a, m. (zastar. jastřáb), jestřábek,
bka, něm. Habicht, lat. accipiter, dle S. N. slove astur palumbarius. Vz Gb. III. 64. J. pěnikavý, černý, peřestý, křepelčí, císařský. V. Fičí j. v oblacích. Jel. Před j-bem se krýti. Us. Utrhnouti se na chudé jako j. na kuře. Ctib. Běda té slepici, na kteréž se j. učí (o nových lékařích). Mus. Na co starý j. chodí, tím se lovem baví mladí. L. — Jg. Jestřábatý, habichtsartig. L.
Jestřábě, ěte, jestřabátko, a, n., mladý
jestřáb. Jestřábec, bce, m. = jestřábek, pták, vz
Jestřáb. Kleiner Habicht. — J., rostlina, jestřabí bylina, das Habichtskraut. J. horní, bradavníkový, kosmáček, pochybný, myší ouško, podokolkový, klasový, zední, blatný, velkokvětý, baldaškovatý. L. — Jg. Jestřábek, bka, m., malý jestřáb.
Jestřáběti, 3. pl. -bějí, ěl, ění, zjestřáběti
= jestřabí povahu přijímati, zum Habicht werden. Jg. Když sova zjestřábí, výše lítá než sokol (pán z nuzníka těžký). Jg. Vz Jestřábiti. Jestřabí, Habichts-. J. přirození, nos; by-
lina, Habichtskraut. Jg. Jestřabice, f., ves u Kyjeva na Mor. Mřk.
Jestřabina, y, f., jestřabí bylina, das
Pestilenzkraut, Ziegenkraut. V. Jestřábiti = jestřábem činiti, zum Habicht
machen. — se = jestřáběti. Když se vrána zjestřábí, hleďte se ptáci (když chudý moci dostane, neumí jí než k tyranství užívati). Ros. — Jg. Jestřábník, a, m., myslivec honící je-
střábem. Šp. — J., u, m. = jestřabina. Rostl. Jestřábovec, vce, m., der Habichtsstein.
Rk. — Jestřábový = jestřabí. J. péro. Habichts-.
Jg —
Jestřebec, bce, m., jm. místní. Mus.
Jestřebí, n. Jastersdorf, v Přerovsku na
Mor. Vz Gb. Hl. G4. — J., Habichtsstein, Hab- stein, mě. v Litoměřicku. |
Jestvo, a, n. = jestosť, das Wesen, das
Seiende. Jesuita, y, m., pl.: Jesuité, ův. Der Jesuit. — Jesuitism-us, u, m., z lat. Vz více v S.
N. IV. 251. Vz Jezuita. Jesutnosť, zastar., nyní lépe: ješitnosť. Jg.
Jesutný = ješitný.
Ješče = ještě. Kat.
Ješit, jesit, jesiut, zastr. = marný, bez
výsledku, vergeblich, leer, eitel. V ješit — prázdno, marně, darmo, eitel, umsonst. Boha v jesit nejmenujte. St. skl. V ješut by chra- brosť, udatenstvie. Rkk. Ješitenství, n., ješitnosť, marnosť. Výb. I.
Ješitněti, ěl, ění = marněti, eitel werden.
Jg. — Ješitniti, eitel machen. Jg.
Ješitno, ješitně = darmo, vergeblich. Tu
sien ješutno v Tatary teče. Rkk. Jar. 83. Vsak se vsě jesiutně děje. St. skl. Jesiutně Boha vzývati. St. skl. Ješitnosť, i, f., ješitenství = marnosť,
prázdnosť, lat. vanitas, něm. Eitelkeit. Kde jest mnoho snů, tu jest mnoho ješitenstvie. Leg. Biskup ho často z ješitenstvie trestal. Pass. Ješitný (strč. ješiutný) z jašiťsa = blázněti.
— J. = marný, daremný, eitel. J. člověk,
zámysl, slovo, muž, chvála, smích, vášně, srdce. Leg., Hus., Tkadl. Světské, ješitné chvály hledá. Leg. O ješitných věcech mluviti. Leg., Hus. V tělesné kráse slovutná a ve všech svých mravích ješitná. Leg. — J. = prázdný, leer. Bohaté pustil j-né. Hod. sv. Mář. — Ješiut (v ješut), na zmar. Jir. Vz Ješit.
Ješov, a, m., místo v Olomoučtě, Alttisch.
Mus. Ještě, v obec. mluvě eště, na Slov. ešče.
Vz J. — J. = posud, posavad, až posavad. Dnes j. živ. Ještě nepřišel. Cos j. tu? V. Vymlouvá se, an ho j. neviní. Nevýskej, ještěs nepřeskočil. Ještě mu brky nedorostly a už chce létati. Neví j., kam pěnkava nosem sedá. Skončils? J. ne. Us. — J. = již, schon. Jakob j. v životě matky od Boha milovaný. L. — J. = znamená přidání, zmnožení, více, dále, nochmals, noch weiter, noch mehr, ferner noch. J. tím více se ho bál. Br. Nabral si ještě více synů a dcer. Br. J. něco přidali. D. U komp. = lat. etiam. Gajus doctus est, Titus etiam doctior, Titus ještě učenější. Kos. Jest j. větší než byl. — J. = nad to, k tomu ještě, anobrž, und noch dazu, oben drein, ja was noch mehr ist. J. k tomu. V. Aniž mají na tom dosti, ale že ještě mají za to. Br. Ty pak miluješ zkaziti město, a to ještě hlavní město v Israeli. Br. Ještěd, a, m., hora u Liberce, něm. Jeschken,
Jeschkenberg. Vz více v S. N. Ještěr, a, m. (zastr. ješčer), die Eidechse.
— Ještěři = 1. štítnatí, 2. šupinatí či praví,
3. kroužkovití, 4. veleještěři, 5. vodní, 6. lí- tající. S. N. — J., jedovatý, zlý had, die Natter, Otter. V. — J. = drak, saň, Der Drache, Lindwurm — J. = nemoc koňská, myš, der Koller. Kůň má ještěra. D. — J., hadové koření, kuří noha, ďáblík, die Drachen- wurz. D., Jád. — J., znamení nebeské, der Scorpion. Troj. — Vz Plazi. |
||
|
|||
Předchozí (623)  Strana:624  Další (625) |