627

1. Jez, vz Jísti.

2. Jez, u, m., jezek, jízek, zku, m., na
Slov. hať. Das Wehr, Wasserwehr. J. hrá-
zový, třený, Jg,, mlýnský, Mühldamm, sru-
bový, se vraty; se splavy, se vraty a sta-
vidly; základní (vždy pod vodou stojící).
Vys. S. N. IV. 266. Jezem vodu na mlýn hnáti.
Us. Jez n. stav, kterým se voda nahání. Br.
Jez bíti, vycejchovati, vysoko držeti, jez
k cejchu srovnati, jez zvýšiti. Vys. Jezu po-
výší-li kdo nad starý způsob, má jej zase
zrušiti. Pr. — J. na úhoře (pletení přes řeku
k zadržení ryb). L. Cf. Slup. Ein Fischwelir,
eine Fischflechte. — Vz Stav a více v S. N.

Jezbina, y, f., obyč. v pl. = skály pod
vodou n. na pastvištích, Felsstücke. Us. Prach.
Snad z: jezvina. Č.

Jezd, u, m. = jetí, ježdění, jízda. Fahrt,
Ritt. J. nepřátelský, nápad, Anfall. Jezdy
činiti na někoho. Jg. — J., běh planet. Kat.

Jezda, y, f., zastr. = jízda.

Jezďátko, a, n., Räderstuhl.

Jezdcův, Reiter-.

Jezdčí, Reiter-.

Jezdec, dce, m. J. na koni, na voze, na
vodě, der Reiter, Reisige, Fahrer, Herum-
segler. Jg. Dobrým jezdcem býti. Us. J. po-
větrný, der Luftsegler L. J. nedělní, svá-
teční, Sonntagsreiter. Šp. J., kterýž na koni
jede. V. Pěší a jezdci. Kůň okrocen bývá,
aby se řídil jezdcem. Kom. Klusák jezdce
hmoždí. Kom. Lehký j. Vz Chevauxleger.
Bur. Jezdec dobře svírá, hat einen guten
Schluss. Šp. Houf jezdců. Jezdce ze sedla
sraziti. Jezdce švec pozdraví, pěšímu se klaní
(tento trhá boty). Šp. Nebezpečno dostati
koně po smělém jezdci. Pk.

Jezdecí, jezděcí, jízdecí, Reit-, Fahr-. J.
robota (tažná, která se jezděním koná). J.
stráž, opak: pěší. Zlob. J. kůň. Sych.

Jezdecký, jezdecky. Reit-. J., co k je-
zdění na koni patří. J. kůň, sedlo, uzda,
Ros., V., pacholek, D., nauka, L., řád, V.,
zbroj, pás, plášť, dřevce, D., cesta, bota,
Čsk., píseň, Rk., Jg. — J., jezdců. J. prapor,
tlupa, boj. Nt. — Jezdecky = na koni. J.
přijel. Háj. Přitáhli j. i pěšky. V.

Jezdectví, n., jezdecké umění, die Reit-
kunst. Ros., J.

Jezdectvo, a, n. = jezdcové, kavalerie,
die Reiterei, Kavallerie. J. 1. záložní: kara-
binéři, kyrysníci; 2. těžké: dragoni, někdy
i huláni; 3. lehké: husaři, huláni, kozáci,
myslivci jízdní, spahové. S. N. J. těžké neb
řadové a lehké. Těžké j. působí šokem
(choc, fr. = násilný náraz). Jinak těžké:
kyrysníci, dragoni; lehké: husaři, střelcové
jezdečtí, švališaři (vz Chevauxleger), kozáci;
prostředně těžké: huláni. Vz Švadrona. Rf.
V Rakousku skládá se j. z 41. pluků (pluk
o 6 škadronách s kmenem škadrony dopl-
ňovací) dragonů, husarů a hulánů. O oděvu
a zbrani jízdy vz Čsk. I. 5. 31.

Ježdění, n. Das Fahren, Reiten, Reisen.
J. na koni. Vlk od šoustání z jezdění na
koni jest. Dobytka po sobě jezdění (pojí-
mání). Reš. — Jg.

Jezděnice, e, f., das Herumreiten, Herum-
fahren. To byla j., než jsme tam dojeli. Us.

Jezděný, jetý, ujezděný, zugeritten, zu-
gefahren. J. kůň (na kterém se již jezdilo).

Jezdilý, kdo mnoho jezdil. J. rytíř. Tkadl.
Bereist.

Jezdírna, y, f. = jízdárna.

Jezdisko, a, n. = jezďátko.

Jezdiště, ě, n., jízdárna, Reitbahn. Us.

Jezditi, vz Jeti.

Jezdivý, reitlustig. — J., těkavý, běhavý,
läufig. D.

Jezdkyně, ě, f., Reiterin. Rk.

Jezdmistr, a, m., Rittmeister. Bur.

Jezdmo, rittweise. Rk.

Jezdnice, e, f. = jízdárna. Rk.

Jezdný, zastar. =jízdný.

Ježek, vz Jez.

Ježení, n., na Mor. = jedění, das Essen.
Chmela.

Jezeřan, a, m. Der Secamvohncr. Jg.

Jezeřisko, a, n., špatné jezero, ein häss-
licher Landsee. L.

Jezeřiště, ě, n., sumpfiger Platz, Seeort. Rk.

Jezeřitý, kalužitý, sumpfig. J. důl.

Jezerka, pl., n., jméno míst, polí; studánky
pod Vyšehradem.

Jezérko, a, n., vz Jezero.

Jezernatěti, ěl, ění, zum See werden. Jg.

Jezernatý, jezera mající, seereich. Jezer-
natá země. Jg.

Jezerné, ého, n., místo v Uhřích, Feke-
tetó. Plk.

Jezerní, -ný, See-. J. ryba, řása, V., voda,
břeh, D., rostlina, Rostl., stěna v Šumavě.

Jezernina, y, f., obere Terziarformation.

Jezero, a, n., jezérko, jezírko, a, n., der
See, Landsee. V Tatrách jmenují se horská
jezera oka. Vz S. N. IV. 267. J., pleso. J-ra
při ústí řek a na pobřeží: benátky, výlivy,
laguny, limany (u černého moře), zátoky,
haffy (u baltického moře). J. vnitrozemské.
Csk. J. stepní, občasné (periodické), solné.
Š. a Ž. Dno j-ra. Nz. Reky, jestliže kde
průtoku nemají, dmou se a v jezera se roz-
lévají. Kom. Na jezerách (m. jezeřích) vz
-ách. Rybář v jezeře a v rybníku loví. Kom.
Jezera 1. největší: Kaspické v Asii, Luta
Nzige v Africe, kanadská v Americe; 2.
v Europě: finská (Ladoga, Oněga, Sajma,
Jlmeň); v Skandinavii: venerské; kaspické
hraničí s Europou; 3. v Rakousku: blatenské,
neziderské, gardské, bodamské (na hranici);
4. v Asii: Mrtvé moře, Van, Kaspi, Aral,
Balkaš, Bajkal; 5. v Africe: Čad, Luta Nzige,
Ujiji; 6. v Australii: Torrens; 7. v Americe:
Kanadská jezera, Titikaka (nejvyšší na celé
zemi, 12. 000 stop nad hladinou mořskou).
Tl. — J. pramenité, říčné, pleso. Odrůdy
jezer: močál (bahno), slatina (močál v Ho-
rách). Tl. — J. bezedné = lakomec. Vz Ne-
syta. Lb. — J. neuhasitelné = peklo. V.

Jezerský, Sec-. J. kraj, Seekreis. J. víno. Rk.

Jezerstvo, a, n., Menge von Seen. Rk.

Jezevcový, jezovcový, jezevčí, Dachs-. J.
kůže, sádlo, pes. Jg. Vz Jezevčí.

Jezevče, ete, n., mladý jezvec, ein junger
Dachs.

Jezevčí, Dachs-. J. díra, brloh, doupě,
jáma; tlučka, kůže (jezevčina), sádlo, vidle,
hák, měch, pes (jamnik), lov, trouba n. díra.
kleště. Šp. Vz Jezvec.



	627

	1. Jez, vz Jísti. 2. Jez, u, m., jezek, jízek, zku, m., na Slov. hať. Das Wehr, Wasserwehr. J. hrá- zový, třený, Jg,, mlýnský, Mühldamm, sru- bový, se vraty; se splavy, se vraty a sta- vidly; základní (vždy pod vodou stojící). Vys. S. N. IV. 266. Jezem vodu na mlýn hnáti. Us. Jez n. stav, kterým se voda nahání. Br. Jez bíti, vycejchovati, vysoko držeti, jez k cejchu srovnati, jez zvýšiti. Vys. Jezu po- výší-li kdo nad starý způsob, má jej zase zrušiti. Pr. — J. na úhoře (pletení přes řeku k zadržení ryb). L. Cf. Slup. Ein Fischwelir, eine Fischflechte. — Vz Stav a více v S. N. Jezbina, y, f., obyč. v pl. = skály pod vodou n. na pastvištích, Felsstücke. Us. Prach. Snad z: jezvina. Č. Jezd, u, m. = jetí, ježdění, jízda. Fahrt, Ritt. J. nepřátelský, nápad, Anfall. Jezdy činiti na někoho. Jg. — J., běh planet. Kat. Jezda, y, f., zastr. = jízda. Jezďátko, a, n., Räderstuhl. Jezdcův, Reiter-. Jezdčí, Reiter-. Jezdec, dce, m. J. na koni, na voze, na vodě, der Reiter, Reisige, Fahrer, Herum- segler. Jg. Dobrým jezdcem býti. Us. J. po- větrný, der Luftsegler L. J. nedělní, svá- teční, Sonntagsreiter. Šp. J., kterýž na koni jede. V. Pěší a jezdci. Kůň okrocen bývá, aby se řídil jezdcem. Kom. Klusák jezdce hmoždí. Kom. Lehký j. Vz Chevauxleger. Bur. Jezdec dobře svírá, hat einen guten Schluss. Šp. Houf jezdců. Jezdce ze sedla sraziti. Jezdce švec pozdraví, pěšímu se klaní (tento trhá boty). Šp. Nebezpečno dostati koně po smělém jezdci. Pk. Jezdecí, jezděcí, jízdecí, Reit-, Fahr-. J. robota (tažná, která se jezděním koná). J. stráž, opak: pěší. Zlob. J. kůň. Sych. Jezdecký, jezdecky. Reit-. J., co k je- zdění na koni patří. J. kůň, sedlo, uzda, Ros., V., pacholek, D., nauka, L., řád, V., zbroj, pás, plášť, dřevce, D., cesta, bota, Čsk., píseň, Rk., Jg. — J., jezdců. J. prapor, tlupa, boj. Nt. — Jezdecky = na koni. J. přijel. Háj. Přitáhli j. i pěšky. V. Jezdectví, n., jezdecké umění, die Reit- kunst. Ros., J. Jezdectvo, a, n. = jezdcové, kavalerie, die Reiterei, Kavallerie. J. 1. záložní: kara- binéři, kyrysníci; 2. těžké: dragoni, někdy i huláni; 3. lehké: husaři, huláni, kozáci, myslivci jízdní, spahové. S. N. J. těžké neb řadové a lehké. Těžké j. působí šokem (choc, fr. = násilný náraz). Jinak těžké: kyrysníci, dragoni; lehké: husaři, střelcové jezdečtí, švališaři (vz Chevauxleger), kozáci; prostředně těžké: huláni. Vz Švadrona. Rf. V Rakousku skládá se j. z 41. pluků (pluk o 6 škadronách s kmenem škadrony dopl- ňovací) dragonů, husarů a hulánů. O oděvu a zbrani jízdy vz Čsk. I. 5. 31. Ježdění, n. Das Fahren, Reiten, Reisen. J. na koni. Vlk od šoustání z jezdění na koni jest. Dobytka po sobě jezdění (pojí- mání). Reš. — Jg. Jezděnice, e, f., das Herumreiten, Herum- fahren. To byla j., než jsme tam dojeli. Us.	Jezděný, jetý, ujezděný, zugeritten, zu- gefahren. J. kůň (na kterém se již jezdilo). Jezdilý, kdo mnoho jezdil. J. rytíř. Tkadl. Bereist. Jezdírna, y, f. = jízdárna. Jezdisko, a, n. = jezďátko. Jezdiště, ě, n., jízdárna, Reitbahn. Us. Jezditi, vz Jeti. Jezdivý, reitlustig. — J., těkavý, běhavý, läufig. D. Jezdkyně, ě, f., Reiterin. Rk. Jezdmistr, a, m., Rittmeister. Bur. Jezdmo, rittweise. Rk. Jezdnice, e, f. = jízdárna. Rk. Jezdný, zastar. =jízdný. Ježek, vz Jez. Ježení, n., na Mor. = jedění, das Essen. Chmela. Jezeřan, a, m. Der Secamvohncr. Jg. Jezeřisko, a, n., špatné jezero, ein häss- licher Landsee. L. Jezeřiště, ě, n., sumpfiger Platz, Seeort. Rk. Jezeřitý, kalužitý, sumpfig. J. důl. Jezerka, pl., n., jméno míst, polí; studánky pod Vyšehradem. Jezérko, a, n., vz Jezero. Jezernatěti, ěl, ění, zum See werden. Jg. Jezernatý, jezera mající, seereich. Jezer- natá země. Jg. Jezerné, ého, n., místo v Uhřích, Feke- tetó. Plk. Jezerní, -ný, See-. J. ryba, řása, V., voda, břeh, D., rostlina, Rostl., stěna v Šumavě. Jezernina, y, f., obere Terziarformation. Jezero, a, n., jezérko, jezírko, a, n., der See, Landsee. V Tatrách jmenují se horská jezera oka. Vz S. N. IV. 267. J., pleso. J-ra při ústí řek a na pobřeží: benátky, výlivy, laguny, limany (u černého moře), zátoky, haffy (u baltického moře). J. vnitrozemské. Csk. J. stepní, občasné (periodické), solné. Š. a Ž. Dno j-ra. Nz. Reky, jestliže kde průtoku nemají, dmou se a v jezera se roz- lévají. Kom. Na jezerách (m. jezeřích) vz -ách. Rybář v jezeře a v rybníku loví. Kom. Jezera 1. největší: Kaspické v Asii, Luta Nzige v Africe, kanadská v Americe; 2. v Europě: finská (Ladoga, Oněga, Sajma, Jlmeň); v Skandinavii: venerské; kaspické hraničí s Europou; 3. v Rakousku: blatenské, neziderské, gardské, bodamské (na hranici); 4. v Asii: Mrtvé moře, Van, Kaspi, Aral, Balkaš, Bajkal; 5. v Africe: Čad, Luta Nzige, Ujiji; 6. v Australii: Torrens; 7. v Americe: Kanadská jezera, Titikaka (nejvyšší na celé zemi, 12. 000 stop nad hladinou mořskou). Tl. — J. pramenité, říčné, pleso. Odrůdy jezer: močál (bahno), slatina (močál v Ho- rách). Tl. — J. bezedné = lakomec. Vz Ne- syta. Lb. — J. neuhasitelné = peklo. V. Jezerský, Sec-. J. kraj, Seekreis. J. víno. Rk. Jezerstvo, a, n., Menge von Seen. Rk. Jezevcový, jezovcový, jezevčí, Dachs-. J. kůže, sádlo, pes. Jg. Vz Jezevčí. Jezevče, ete, n., mladý jezvec, ein junger Dachs. Jezevčí, Dachs-. J. díra, brloh, doupě, jáma; tlučka, kůže (jezevčina), sádlo, vidle, hák, měch, pes (jamnik), lov, trouba n. díra. kleště. Šp. Vz Jezvec.