628

Jezevčina, y, f., kůže jezevčí, Dachs-
schwarte, Šp.

Jezevčiti, dächsein, u myslivců.

Jezinka, y, f., zlostná, zlá žena, ein böses
Weib. Us.

Jezírka, pl. = jezerka. U Řenčova.

Jezivo, a, n., na Mor. = jídlo, pokrm, die
Esswaare.

Jezní, co k jezu náleží, Wehr-. J. spád,
klády. Č.

Jezovec, vz Jezvec.

Jezti = jísti.

Jezuita, y, m., pl. Jezuité; jezuvíta, je-
zuvít, Kom., jezovita, jesuita, vz toto. — Je-
zuitský, jezovitský = jesuitský. J. řád, klášter,
kostel, prášek, ulice (v Praze, nyní Karlova).
Jg. Měli bychom psáti jesuita atd., ale slovo
jezuita již zdomácnělo. Cf. musika — muzika,
Teresie — Terezie, Jezule, Jezus.

Jezule, ete, jezulátko, a, n., das Christ-
kindlein. To dítě je jako j. vystrojeno. Jg.

Jezus. Jezus Kristus, gt. Jezu Krista, dat.
Jezu Kristu, akkus. Jezu Krista, vok. Jezu
Kriste, lok. v Jezu Kristu, instr. Jezu Kristem.
Br. Vz Ježíš.

Jezuvě, ěte, n., ryba, Steinbärschling. D.

Jezva, y, f., zastr. = jizva.

Jezvec, zevce, v obec. mluvě: jezevec,
jezovec, vce, m., z čeledi medvědovitých,
meleš vulgaris, der Dachs. Jezevče, ete, n.,
mladý jezvec. J. europský, indijský, labra-
dorský. Pes na jezevce. Jg., Šm. Sochorec,
lov, sklopec, vidle, kleště, pasť, hák na je-
zevce. Šp. J. vyšel, vyváží, vylízá ze svého
brlohu, doupěte, ze své trouby. J-ce vyko-
pati, vyliti, štváti, lapati, dobývati, stříleti.
J. je pevný (nemůže se honiti). Dokopati se
j-ce. Nastane-li jih (odměk), vyleze j. ze
svého brlohu. Šp. — J. = jesuita. Nebojme
se Žižky krále, nechť ho čert zval i s Jezovci,
nechť jdou za ním papeženci. 1G91. Gl. 82.

Jezvený, jezvina, jezvitý, zastr. =
jizvený, jízvina, jizvitý. Jg.

1. Jež, vz Jenž. — J. = že, dass. To mi
také z písma známo, jež bylo v té straně
město. St. skl.

2. Jež, e, m., zastar. = ježek, vz toto.
Ježák, a, m., živočich. Seeigel. Ježáci,

echinaria. Krok.

Ježákokam, u, m., echinolithon, zkame-
nělina živoka. Krok. Echinolith.

Ježanec, nce, m., diodon, ryba. Krok.
Igelfisch.

Ježanka, y, f., echinochloa, druh trávy.
Rostl. Stachelgras.

Ježatice, e, f., echinaria, druh trávy. Rostl.

Ježatka, y, f., Stachelgras. Presl.

Ježatý, bodlatý, Stachel-. J. svině, vlasy
(vstávající vzhůru, emporstehend, struppig).
Jg. —

Ježce, ete, ježčátko, a, m., mladý ježek.

Ježčí = ježkový, Igel-.

Ježčilý = bodlatý, stachlig. Rk.

Ježdík, a, m., ryba bodavá, Stachelbars.
J. říčný, mořský.

Ježek, žka, zastr. jež, e, m., na Mor. jehlák,
v Opav. íž (Pk. ), dravec z čeledi ježkovi-
tých, erinaceus, der Igel, Sauigel, Schwein-
igel. J. ostnatý n. pichlavý, Pt., krátkouchý,
dlouhouchý, Jg., europsky, ušatý. S. N. Je-

žovi jsou ostny místo srsti. Kom. Má vlasy
jako ježek (o neučesaném). Jg. Ježe pro
droždí poslati (o nevracejícím se, neboť j.
toliko ovoce, ale nikoli co tekutého nésti
může). L., Jg. Jest věru věc těžká, pěstí za-
biti ježka. Č. Milý Ježku, nekol(Ne do korda
pane Horda. Vz Vyhrůžka). L., Č. Lapil ježka,
lapá ježky (spálil se, překvapil se se škodou;
2. hněvá se). Jg., Ros., Č., Lb. Vz Nedůtklivý.
Ježí se co j. (hněvá se). Č. Ty ježi! (hněvivý
jako jež). Pk. — J. mořský, ryba, Seeigel.
Vz Ostnokožci. — J. = jídlo z telecích jater,
vajec a housek, mandlemi protykované a pe-
čené, der Igel, Pudding. D., Jg. — J., houba,
Stachelschwamm. — J., vochle na len nej-
hustší. Us. — J. válečný, der Igel. Bur. —
Ježky v ústech ovčích (špičky n. vrásky blíže
hrdla, Ja., Jg., nebo v ústech kravských, der
Polyp. Us. — J. = ježdík. — J. cizozemský,
jezovec, das Stachelschwein. L. — Ježky,
šišky, prasata, na Mor. paštrky, Mutterkuchen-
stücke. Ja. — Vz více v S. N. IV. str. 268.

Ježenec, nce, m., echiochilon, rostl.

Ježený, vz Ježiti.

Ježibaba, y, f., báječná bytosť západ,
a sever. Slovanů znamenající bohyni zimy,
naproti Babě Zlaté, bobyni léta. Vz více
v S. N.

Ježík = ježdík.

Ježina, y, f. Igelstachel. Presl.

Ježíš, e, Ježíšek, ška, m., z Jesus, ž z z
a z z s; v obec. mluvě: Ježiš. Kts. J. v ži-
dovském jazyku lékaře n. opatrovníka zna-
mená, který nemocné hojí a opatruje. Scip.
Pán Ježíš Kristus. Pane Ježíši (Jezu) Kriste.
Vz Jezus. Ježíšek,. jezulátko. Christkindel.
Dch. Nadělení Ježíška. Jména Ježíš —ke
kamnům nejblíž. Č. — Ježíšův, ova, o. Ježíšův
život, Ježíšova víra. — Vz o něm více
v S. N. IV. str. 269. a násl. Že skratka IHS
původ jediné v písmě řeckém vzala, vykládá
Prk. v Časopise pro katol. duchovenstvo
1876. str. 360. -366.

Ježiti, 3. pl. -ží, jež, -že (íc), il, en, ení,
ježívati. — J. = bodiny, štětiny, chlupy atd.
zdvíhati, Stacheln, Borsten, Haare usw. in die
Höhe richten, emporsträuben, emporheben; se,
sich borsten, sträuben; hněvati se, zpouzeti se,
sich entrüsten, in Harnisch kommen. — co. Ježek
bodliny, kočka chlupy ježí. — se. Nech psa,
když se ježí. Kočka, pták se ježí. Us. — se
komu čím kde. Strachem se mu vlasy na
hlavě ježí. Jg. — se na koho. Pán na sluhu,
kočka na myš se ježí. Us. — se oč. O ledacos,
o leda slovo se ježí. Počal se o to j. Žer. —
se proti komu. Papr. — se pro co kde:
pro pravdu přede všemi se ježil. Us.

Ježivý, sträubig. Rk.

Ježka hora, Jeschkenberg. Th. Vz Ježky.

Ježkovec, vce, m. Seeigel. Rk.

Ježkový, jezový; ježkův, ježův, a, o;
ježí, ježčí. Igel-. J. kůže (ježovina), přirození.
Jg. Nemáte ježkové palice? (j. palice =
vycpaná kůže ježková na tyčce, kterou dříve
psy z kostelů vyháněli. Ptává se pak ten,
kdo poprvé do cizího bytu vstupuje anebo
přichází-li příliš často ke komu). Jg., Č. Pilnu
býti čeho, co chrt ježkové palice. Jg. Má
hlavu jako ježkovou palici (rozcuchanou).
Sych.