Předchozí (627)  Strana:628  Další (629) |
|
|||
628
|
|||
|
|||
Jezevčina, y, f., kůže jezevčí, Dachs-
schwarte, Šp. Jezevčiti, dächsein, u myslivců.
Jezinka, y, f., zlostná, zlá žena, ein böses
Weib. Us. Jezírka, pl. = jezerka. U Řenčova.
Jezivo, a, n., na Mor. = jídlo, pokrm, die
Esswaare. Jezní, co k jezu náleží, Wehr-. J. spád,
klády. Č. Jezovec, vz Jezvec.
Jezti = jísti.
Jezuita, y, m., pl. Jezuité; jezuvíta, je-
zuvít, Kom., jezovita, jesuita, vz toto. — Je- zuitský, jezovitský = jesuitský. J. řád, klášter, kostel, prášek, ulice (v Praze, nyní Karlova). Jg. Měli bychom psáti jesuita atd., ale slovo jezuita již zdomácnělo. Cf. musika — muzika, Teresie — Terezie, Jezule, Jezus. Jezule, ete, jezulátko, a, n., das Christ-
kindlein. To dítě je jako j. vystrojeno. Jg. Jezus. Jezus Kristus, gt. Jezu Krista, dat.
Jezu Kristu, akkus. Jezu Krista, vok. Jezu Kriste, lok. v Jezu Kristu, instr. Jezu Kristem. Br. Vz Ježíš. Jezuvě, ěte, n., ryba, Steinbärschling. D.
Jezva, y, f., zastr. = jizva.
Jezvec, zevce, v obec. mluvě: jezevec,
jezovec, vce, m., z čeledi medvědovitých, meleš vulgaris, der Dachs. Jezevče, ete, n., mladý jezvec. J. europský, indijský, labra- dorský. Pes na jezevce. Jg., Šm. Sochorec, lov, sklopec, vidle, kleště, pasť, hák na je- zevce. Šp. J. vyšel, vyváží, vylízá ze svého brlohu, doupěte, ze své trouby. J-ce vyko- pati, vyliti, štváti, lapati, dobývati, stříleti. J. je pevný (nemůže se honiti). Dokopati se j-ce. Nastane-li jih (odměk), vyleze j. ze svého brlohu. Šp. — J. = jesuita. Nebojme se Žižky krále, nechť ho čert zval i s Jezovci, nechť jdou za ním papeženci. 1G91. Gl. 82. Jezvený, jezvina, jezvitý, zastr. =
jizvený, jízvina, jizvitý. Jg. 1. Jež, vz Jenž. — J. = že, dass. To mi
také z písma známo, jež bylo v té straně město. St. skl. 2. Jež, e, m., zastar. = ježek, vz toto.
Ježák, a, m., živočich. Seeigel. Ježáci, echinaria. Krok.
Ježákokam, u, m., echinolithon, zkame-
nělina živoka. Krok. Echinolith. Ježanec, nce, m., diodon, ryba. Krok.
Igelfisch. Ježanka, y, f., echinochloa, druh trávy.
Rostl. Stachelgras. Ježatice, e, f., echinaria, druh trávy. Rostl.
Ježatka, y, f., Stachelgras. Presl.
Ježatý, bodlatý, Stachel-. J. svině, vlasy
(vstávající vzhůru, emporstehend, struppig). Jg. — Ježce, ete, ježčátko, a, m., mladý ježek.
Ježčí = ježkový, Igel-.
Ježčilý = bodlatý, stachlig. Rk.
Ježdík, a, m., ryba bodavá, Stachelbars.
J. říčný, mořský. Ježek, žka, zastr. jež, e, m., na Mor. jehlák,
v Opav. íž (Pk. ), dravec z čeledi ježkovi- tých, erinaceus, der Igel, Sauigel, Schwein- igel. J. ostnatý n. pichlavý, Pt., krátkouchý, dlouhouchý, Jg., europsky, ušatý. S. N. Je- |
žovi jsou ostny místo srsti. Kom. Má vlasy
jako ježek (o neučesaném). Jg. Ježe pro droždí poslati (o nevracejícím se, neboť j. toliko ovoce, ale nikoli co tekutého nésti může). L., Jg. Jest věru věc těžká, pěstí za- biti ježka. Č. Milý Ježku, nekol(Ne do korda pane Horda. Vz Vyhrůžka). L., Č. Lapil ježka, lapá ježky (spálil se, překvapil se se škodou; 2. hněvá se). Jg., Ros., Č., Lb. Vz Nedůtklivý. Ježí se co j. (hněvá se). Č. Ty ježi! (hněvivý jako jež). Pk. — J. mořský, ryba, Seeigel. Vz Ostnokožci. — J. = jídlo z telecích jater, vajec a housek, mandlemi protykované a pe- čené, der Igel, Pudding. D., Jg. — J., houba, Stachelschwamm. — J., vochle na len nej- hustší. Us. — J. válečný, der Igel. Bur. — Ježky v ústech ovčích (špičky n. vrásky blíže hrdla, Ja., Jg., nebo v ústech kravských, der Polyp. Us. — J. = ježdík. — J. cizozemský, jezovec, das Stachelschwein. L. — Ježky, šišky, prasata, na Mor. paštrky, Mutterkuchen- stücke. Ja. — Vz více v S. N. IV. str. 268. Ježenec, nce, m., echiochilon, rostl.
Ježený, vz Ježiti.
Ježibaba, y, f., báječná bytosť západ,
a sever. Slovanů znamenající bohyni zimy, naproti Babě Zlaté, bobyni léta. Vz více v S. N. Ježík = ježdík.
Ježina, y, f. Igelstachel. Presl.
Ježíš, e, Ježíšek, ška, m., z Jesus, ž z z
a z z s; v obec. mluvě: Ježiš. Kts. J. v ži- dovském jazyku lékaře n. opatrovníka zna- mená, který nemocné hojí a opatruje. Scip. Pán Ježíš Kristus. Pane Ježíši (Jezu) Kriste. Vz Jezus. Ježíšek,. jezulátko. Christkindel. Dch. Nadělení Ježíška. Jména Ježíš —ke kamnům nejblíž. Č. — Ježíšův, ova, o. Ježíšův život, Ježíšova víra. — Vz o něm více v S. N. IV. str. 269. a násl. Že skratka IHS původ jediné v písmě řeckém vzala, vykládá Prk. v Časopise pro katol. duchovenstvo 1876. str. 360. -366. Ježiti, 3. pl. -ží, jež, -že (íc), il, en, ení,
ježívati. — J. = bodiny, štětiny, chlupy atd. zdvíhati, Stacheln, Borsten, Haare usw. in die Höhe richten, emporsträuben, emporheben; se, sich borsten, sträuben; hněvati se, zpouzeti se, sich entrüsten, in Harnisch kommen. — co. Ježek bodliny, kočka chlupy ježí. — se. Nech psa, když se ježí. Kočka, pták se ježí. Us. — se komu čím kde. Strachem se mu vlasy na hlavě ježí. Jg. — se na koho. Pán na sluhu, kočka na myš se ježí. Us. — se oč. O ledacos, o leda slovo se ježí. Počal se o to j. Žer. — se proti komu. Papr. — se pro co kde: pro pravdu přede všemi se ježil. Us. Ježivý, sträubig. Rk.
Ježka hora, Jeschkenberg. Th. Vz Ježky.
Ježkovec, vce, m. Seeigel. Rk.
Ježkový, jezový; ježkův, ježův, a, o;
ježí, ježčí. Igel-. J. kůže (ježovina), přirození. Jg. Nemáte ježkové palice? (j. palice = vycpaná kůže ježková na tyčce, kterou dříve psy z kostelů vyháněli. Ptává se pak ten, kdo poprvé do cizího bytu vstupuje anebo přichází-li příliš často ke komu). Jg., Č. Pilnu býti čeho, co chrt ježkové palice. Jg. Má hlavu jako ježkovou palici (rozcuchanou). Sych. |
||
|
|||
Předchozí (627)  Strana:628  Další (629) |