630

Jidášky, pl., m., velikonoční bochníčky,
mazance. Us. i na Mor. Judaskuchen. Jidáše,
jidášky, zvláštní druh pečiva, které na veliký
pátek s medem se jí, aby prý hadi nepoští-
pali. Fr.

Jidášník, u, m., cercis, rostl, vikvovitá.

Jidášovský, jidášský, jidášový, Jidášův.
Jidášovo políbení (zradné, neupřímné). Jg.
Po jidášsku s někým jednati. Sych. — Ji-
dášový. J. strom, der Judas-, Salatbaum;
dřevo (jeřabina lesní n. divoká), der Else-
beerbaum; ucho (houba), das Judasohr, der
Ohrenschwamm. Jg.

Jidášstvo, a, n., Verrätherei. Ktož ne-
very a j-stva neumie, nemóž státi a bude
zkažen. Vš.

Jídati, jídávati, časem jísti, zu essen pfle-
gen. — co: zahradní vaření, V., chléb. Br.
Nemnoho jídej a málo zvídej. Málo zvídej,
moc nejídej, budeš dlouho živ. Jg. Vz Jísti.

Jídce, e, jedec, dce, m., kdo jí, der
Esser. V.

Jide, jidech = ide, šel jsem (zastar. ). Jg.
Jidesta, dual, šli.

Jídelna, y, f. = jídárná.

Jídelní, Speise-. J. nádoba, lístek, náčiní
(Essbesteck. Dch. ).

Jídelnice, e, f. = jídárna. Zlob.

Jídelník, u, m., Aufsatz, Essenträger. Rk.

Jídlo, a, n. (zastr. jedlo), jídélko. Jídlo
z jed-lo odjed (jedl, jísti). Vz -lo. J. =
jedení i to, co se jí (pokrm, strava, potrava,
krmě, píce, jezivo), das Essen, Speisen; die
Speise, das Essen, die Nahrung, Lebens-
mittel. Jg. J. ranní (snídaní n. snídaně (Us. );
snídaní masité, ne: s. na vidličku), polední
(oběd), večerní (večeře). V., S. N., svačina.
S. N. J. vařené, pečené, smažené, V., naklá-
dané a strojené, Aesop., z mouky, z těsta,
Us., syrové, pečité, pražené, V., dobře upra-
vené, dobré, špatné, chutné, nechutné, teplé,
horké, studené, zadělávané, zavařené, moučné,
míchané atd. Pozvání, chtíč, nechuť k jídlu.
Žádosť j-a. V. J. čeká, se zprotivuje, odporuje
se, mu slouží, mu svědčí, mu působí říhání a
stkáni. D. J. strojiti, přistrojiti, připraviti,
předkládati, na stůl postaviti, nositi. Jg. Mezi
jídlem; po j. odpočívati. Nt. Na stůl k jídlu
strojiti. Har. Až po jídle (po obědě). V čas
jídla přišel. Při jídle se to stalo. Pozvati
k jídlu. To je, není k jídlu. Dala mu maso
k jídlu. Jg. Jídlem někoho ctíti. Us. Sta-
viti jídla. D. Druhé dání jídel na stůl. D.
Jídlem a pitím nikdo neochudí (proti hou-
ževným). Ros. Spěšně k jídlu, spěšně k dílu.
Č. Jaký kdo k jídlu, takový k dílu; Kvapný
k jídlu, kvapný k dílu. Lb. Kdo si v jídle
vybírá, často pak nemá sýra. Km. Kdo za
stolem jídlo zmešká. Bohu ho není žel. Pk.
Mnoho jídel, mnoho nemocí. Č. Vz stran
přísloví: Huba, Chléb, Kaše, Koláč, Kolo-
vrátek, Kousek, Neslaný, Peprno, Sedlák.

Jídlonoš, e, m., krmnoš, der Truchsess. Reš.

Jiesti, zastar. = jísti.

Jiež, zastar. = jíž, jejíž... cierkev, jiež
hlava jest Kristus. Št. — J., zastar. = kteří.

Jih, jih, u, m., dříve a na Mor. posud
juh, polední vítr, Südwind. D. Jih čteme
sice v Mus., V., ale z juh lépe: jih. Vz
také Brs. 95. — J., poledne, polední strana,

der Süd. K jihu, na jihu, v jihu. V jihu
i pod severem. Mus. — J. == obleva zimy,
odměk, rozjih, das Thauwetter, die Auf-
thauung. Strhl se veliký vítr a z toho náhlý
jih. V. Sněhu mnoho bylo, proto zjara vod
velikých nebylo, že jích byl nenáhlý. V.
Když je jih = když sníh schází. Rk.

Jihlava (ne: Jihlava, jestiť to na místě
Iglavy od Igla, řeky; Němci jmenovali v listi-
nách své město: an der Igla. Gl. 83.; ale
že čeština nemiluje samohlásek v násloví,
je předsuto: j. Vz I. ). Jiglava či Jihlava, f.
gt. Jihlavy, dat. a lok. Jihlavě, akk. J-vu,
instr. J-vou, dle „Žena". Špatně: Jihlav, i,
f.; vz Boleslav. J., mě. na Mor., Iglau. —
Jihlavan, a, m. — Jihlavský. J. kompania,
die iglauer Tuchmacherzunft, z roku 1556;
počátkem t. stol. zanikla. Vz Gl. 83.

Jihnouti, jihnul a jihl, jihnutí, táti, thauen,
aufthauen, schmelzen. Jg. Jihne. Sníh jihne.
Počalo náhle j. Us.

Jihnutí, n., das Thauen, Schmelzen.

Jihoamerický, südamerikanisch. Rk.

Jihomořský. Südmeer-. Rk.

Jihoněmecký, süddeutsch. Rk.

Jihoslované. Vz S. N. IV. str. 284. —380.

Jihovatka, y, f., místo, kde jihem sníh
sešel. Č.

Jihovec, vce, m., der Südwind. Krok.

Jihovýchodní, südöstlich, Krok.; jiho-
západní, südwestlich. Us. J. vítr.

Jihozemec, mce, m. Südländer. Rk.

Jihozemka, y, f., Südländerin. Rk.

Jihozemský, südländisch. Rk.

Jich, gt. pl. zájmena, on'. Vz Jejich, On.

— Jichž, jichžto. Vz Jenž.

Jícha, jicha (zastr. jucha), y, f., jíška;
lépe: jicha, poněvadž přehlasováním z jucha
povstalo, Pk., ale skoro všeobecně se psalo
jícha: Byl., D., Háj, Kom., L., Ros., V. —
J. = polévka, omáčka, die Suppe, Brühe,
Saft, Sod, Sauce, Salse, Tunke. V. J. z ci-
bule, rybí, na zajíce. D. Stydlé jíchy (hu-
speniny). Kom. J. perná, peprná. V. Maso
chutnou jichou politi. Berg. Navař v mléce
kozím fíkův a pí jíchu. Kn. lék. Nechme
jich v takové jíše vříti (žen nehospodin-
ských. Nechme jich při tom zlém hospoda-
ření. Vz Neštěstí. ). V., Č. Zůstává ve své
jíše, při své jíše (nenapravuje se). Ros., Č.
Trn v noze a myš v stoze, moucha v jiše
a mol v rouše. Prov. Jg. Peprná to jícha,
ne každý jí jísti můž (o nevhodných lidech
aneb o nějaké drahé věci, kteréž chudý za-
platiti nemůže). Ros. Vz Mrzutý. Č. Umí na
každou shnilou zvěřinu jíšku (jíchu) udělati
(každou věc, i zlou vyvésti). — J. = krev,
Blut, Jauche. Zbil ho, až z něho j. se lila.
L. — Řídko dobrý, kdo zkusil vojenské jíchy
(vojenského života). L.

Jichovatý, -ovitý, brühartig. Vz Ryba.
Kom.

Jichovník, u, m., die Satzpflanze. Rk.

Jichž. Vz Jenž.

Jíkač, e, jíkal, a, m., der Stotterer,
Stammler. Na Mor. zajíkal (i v Čech. ). Mřk.

Jikarnatý, lépe: jikernatý, vz Jikrnatý.

Jíkati, jíkati se; jiknouti, knul a kl, utí

= zajíkati se, koktati, stottern, stammeln. Jg.
Jikavcový, Bergfink-. Vz Jikavec. Ros.