Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |
|
|||
630
|
|||
|
|||
Jidášky, pl., m., velikonoční bochníčky,
mazance. Us. i na Mor. Judaskuchen. Jidáše, jidášky, zvláštní druh pečiva, které na veliký pátek s medem se jí, aby prý hadi nepoští- pali. Fr. Jidášník, u, m., cercis, rostl, vikvovitá.
Jidášovský, jidášský, jidášový, Jidášův.
Jidášovo políbení (zradné, neupřímné). Jg. Po jidášsku s někým jednati. Sych. — Ji- dášový. J. strom, der Judas-, Salatbaum; dřevo (jeřabina lesní n. divoká), der Else- beerbaum; ucho (houba), das Judasohr, der Ohrenschwamm. Jg. Jidášstvo, a, n., Verrätherei. Ktož ne-
very a j-stva neumie, nemóž státi a bude zkažen. Vš. Jídati, jídávati, časem jísti, zu essen pfle-
gen. — co: zahradní vaření, V., chléb. Br. Nemnoho jídej a málo zvídej. Málo zvídej, moc nejídej, budeš dlouho živ. Jg. Vz Jísti. Jídce, e, jedec, dce, m., kdo jí, der
Esser. V. Jide, jidech = ide, šel jsem (zastar. ). Jg.
Jidesta, dual, šli. Jídelna, y, f. = jídárná.
Jídelní, Speise-. J. nádoba, lístek, náčiní
(Essbesteck. Dch. ). Jídelnice, e, f. = jídárna. Zlob.
Jídelník, u, m., Aufsatz, Essenträger. Rk.
Jídlo, a, n. (zastr. jedlo), jídélko. Jídlo
z jed-lo odjed (jedl, jísti). Vz -lo. J. = jedení i to, co se jí (pokrm, strava, potrava, krmě, píce, jezivo), das Essen, Speisen; die Speise, das Essen, die Nahrung, Lebens- mittel. Jg. J. ranní (snídaní n. snídaně (Us. ); snídaní masité, ne: s. na vidličku), polední (oběd), večerní (večeře). V., S. N., svačina. S. N. J. vařené, pečené, smažené, V., naklá- dané a strojené, Aesop., z mouky, z těsta, Us., syrové, pečité, pražené, V., dobře upra- vené, dobré, špatné, chutné, nechutné, teplé, horké, studené, zadělávané, zavařené, moučné, míchané atd. Pozvání, chtíč, nechuť k jídlu. Žádosť j-a. V. J. čeká, se zprotivuje, odporuje se, mu slouží, mu svědčí, mu působí říhání a stkáni. D. J. strojiti, přistrojiti, připraviti, předkládati, na stůl postaviti, nositi. Jg. Mezi jídlem; po j. odpočívati. Nt. Na stůl k jídlu strojiti. Har. Až po jídle (po obědě). V čas jídla přišel. Při jídle se to stalo. Pozvati k jídlu. To je, není k jídlu. Dala mu maso k jídlu. Jg. Jídlem někoho ctíti. Us. Sta- viti jídla. D. Druhé dání jídel na stůl. D. Jídlem a pitím nikdo neochudí (proti hou- ževným). Ros. Spěšně k jídlu, spěšně k dílu. Č. Jaký kdo k jídlu, takový k dílu; Kvapný k jídlu, kvapný k dílu. Lb. Kdo si v jídle vybírá, často pak nemá sýra. Km. Kdo za stolem jídlo zmešká. Bohu ho není žel. Pk. Mnoho jídel, mnoho nemocí. Č. Vz stran přísloví: Huba, Chléb, Kaše, Koláč, Kolo- vrátek, Kousek, Neslaný, Peprno, Sedlák. Jídlonoš, e, m., krmnoš, der Truchsess. Reš.
Jiesti, zastar. = jísti.
Jiež, zastar. = jíž, jejíž... cierkev, jiež
hlava jest Kristus. Št. — J., zastar. = kteří. Jih, jih, u, m., dříve a na Mor. posud
juh, polední vítr, Südwind. D. Jih čteme sice v Mus., V., ale z juh lépe: jih. Vz také Brs. 95. — J., poledne, polední strana, |
der Süd. K jihu, na jihu, v jihu. V jihu
i pod severem. Mus. — J. == obleva zimy, odměk, rozjih, das Thauwetter, die Auf- thauung. Strhl se veliký vítr a z toho náhlý jih. V. Sněhu mnoho bylo, proto zjara vod velikých nebylo, že jích byl nenáhlý. V. Když je jih = když sníh schází. Rk. Jihlava (ne: Jihlava, jestiť to na místě
Iglavy od Igla, řeky; Němci jmenovali v listi- nách své město: an der Igla. Gl. 83.; ale že čeština nemiluje samohlásek v násloví, je předsuto: j. Vz I. ). Jiglava či Jihlava, f. gt. Jihlavy, dat. a lok. Jihlavě, akk. J-vu, instr. J-vou, dle „Žena". Špatně: Jihlav, i, f.; vz Boleslav. J., mě. na Mor., Iglau. — Jihlavan, a, m. — Jihlavský. J. kompania, die iglauer Tuchmacherzunft, z roku 1556; počátkem t. stol. zanikla. Vz Gl. 83. Jihnouti, jihnul a jihl, jihnutí, táti, thauen,
aufthauen, schmelzen. Jg. Jihne. Sníh jihne. Počalo náhle j. Us. Jihnutí, n., das Thauen, Schmelzen.
Jihoamerický, südamerikanisch. Rk.
Jihomořský. Südmeer-. Rk.
Jihoněmecký, süddeutsch. Rk.
Jihoslované. Vz S. N. IV. str. 284. —380.
Jihovatka, y, f., místo, kde jihem sníh
sešel. Č. Jihovec, vce, m., der Südwind. Krok.
Jihovýchodní, südöstlich, Krok.; jiho-
západní, südwestlich. Us. J. vítr. Jihozemec, mce, m. Südländer. Rk.
Jihozemka, y, f., Südländerin. Rk.
Jihozemský, südländisch. Rk.
Jich, gt. pl. zájmena, on'. Vz Jejich, On.
— Jichž, jichžto. Vz Jenž.
Jícha, jicha (zastr. jucha), y, f., jíška;
lépe: jicha, poněvadž přehlasováním z jucha povstalo, Pk., ale skoro všeobecně se psalo jícha: Byl., D., Háj, Kom., L., Ros., V. — J. = polévka, omáčka, die Suppe, Brühe, Saft, Sod, Sauce, Salse, Tunke. V. J. z ci- bule, rybí, na zajíce. D. Stydlé jíchy (hu- speniny). Kom. J. perná, peprná. V. Maso chutnou jichou politi. Berg. Navař v mléce kozím fíkův a pí jíchu. Kn. lék. Nechme jich v takové jíše vříti (žen nehospodin- ských. Nechme jich při tom zlém hospoda- ření. Vz Neštěstí. ). V., Č. Zůstává ve své jíše, při své jíše (nenapravuje se). Ros., Č. Trn v noze a myš v stoze, moucha v jiše a mol v rouše. Prov. Jg. Peprná to jícha, ne každý jí jísti můž (o nevhodných lidech aneb o nějaké drahé věci, kteréž chudý za- platiti nemůže). Ros. Vz Mrzutý. Č. Umí na každou shnilou zvěřinu jíšku (jíchu) udělati (každou věc, i zlou vyvésti). — J. = krev, Blut, Jauche. Zbil ho, až z něho j. se lila. L. — Řídko dobrý, kdo zkusil vojenské jíchy (vojenského života). L. Jichovatý, -ovitý, brühartig. Vz Ryba.
Kom. Jichovník, u, m., die Satzpflanze. Rk.
Jichž. Vz Jenž.
Jíkač, e, jíkal, a, m., der Stotterer,
Stammler. Na Mor. zajíkal (i v Čech. ). Mřk. Jikarnatý, lépe: jikernatý, vz Jikrnatý.
Jíkati, jíkati se; jiknouti, knul a kl, utí
= zajíkati se, koktati, stottern, stammeln. Jg.
Jikavcový, Bergfink-. Vz Jikavec. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (629)  Strana:630  Další (631) |