632

Jímavý, empfänglich, capax. — J., ein-
nehmend, hinreissend. J. musika (jež koho
jímá). — J. = lapavý, verfänglich. Plk.

Jímce, e, m. = jimadlo, Recipient. Rk.

Jimelí = jmelí. Rk.

Jimi, instr. pl. zájmena: on; po předložkách
nimi. Uhodil jimi. Šel s nimi. Vz On.

Jimka, y, m., ve stavitelství vodním místo,
na kterém jez nebo pilíře k mostu atd. sta-
věny býti mají, ohrazené, aby do něho voda
nevnikala, nýbrž stranou se odváděla. Die
Schütze, der Nothdamm, Wasserfang. Jg.,
Vys. Jimkou chytati (jímati). — J., der Rechen,
Holzrechen. D.

Jimramov, a, m., místo na Mor., Ingrowitz.

Jimž, vz Jim, On.

Jímž, vz Jím, On.

Jináč, jinačejší, vz Jinak, Jinaký.

Jinačení, n., měnění, zména, Aenderung.
Us. -

Jinačí, vz Jinaký.

Jinačiti, jinač, -če (íc), il, en, ení; jina-
čívati = měniti, ändern, verändern. V. — co:
práva, V., upsání. Sych. — co po kom. Jiný
po něm to ruší, jinačí. V. — co jak. O své
ujmě něco j. Sych. — se. To se j. nemůže.
Smrž. Vedlé toho se jinačí a mění. V. Vz
Měniti. — Jg.

Jinad, jinud. Od jinad přišlý, anderswoher.
V. -

Jinadšiti. zastr. = jinačiti.

Jinady = jinudy.

Jinak, (jinák, pozdější); komp. jinačeji
(jináče, jináč, na Slov. ináč) =jiným způ-
sobem, ne tak, anders, auf eine andere Art.
J. mysliti, býti, míniti, mluviti, udělati, se
rozmysliti, se uraditi, namluviti atd. V. Jinak
toho zlého pozbyti nelze. Kom. Daniel, jinak
Baltazar. D. Mluvil jeden takto, jiný jináč.
V. Jináč není, nemá býti, nemůže býti. Tak
a ne jináč. V. J., než jsem se domníval, než
jsem chtěl, než jsem se nadál. V. Dej se jak
děj, j. nedáme. Sych. Nedá ten jináč než za
hotové. Jg. Kdyby jináče býti nemohlo. V.
— Jinak, jináč — sice, něm. sonst, jestliže
ne, gegenfalls, widrigenfalls. V hrobě pro
mne potěšení, j. nikdež. D. Že nic o tom
neví, j. že by hned o pokoj jednal. Vrat. J.
sic hodný, ochotný jest. Kom. Dům hluboce
založený stojí dlouho v celosti; jinak ssuje
se. Kom.

Jinakost' (jinaknosť, V. ), i, f., jiný způsob,
rozličnosť, rozdílnost J. mravův. Sych. Ver-
schiedenheit.

Jinakový = jinaký. Jinakový než jest
bylo. St.

Jinaký, komp. jinačší, jinačí, jinačejší =
jiného způsobu, druhu; zhusta má do sebe
moc zlepšující. Zk. Von einer andern Art,
anders, anders gestaltet. Jg. Bude on jinačejší.
A vzdělají dům jinačejší nežli první. Br., Zk.
Jinačejší věc jest. V. Ty jinačejší vozy, koně
máš. Br. Kteří jinakšího ducha měli. Br. Ji-
načejší jemu poddanosť (jinou, lepší), nežli
vy mně, zachovávám. Háj.

Jinam = na jiné místo, anders wohin. J.
se odebrati, něco přenésti, se přestěhovati,
se obrátiti, vysiati, jeti. V. Ne j. se utíkati.
Br. -

Jince, pl., dle Budějovice, jm. místní. Mus.

Jinda, vz Jindy.

Jinde, na jiném místě, někde, anders wo.
J. rodilý, vzatý, půjčený, doma obývající
(osedlý). V. Jinde hledá co doma má. Doma
kdáče, jinde nese. Doma mu slano ani mastno
není, jinde voní kadidlo a koření. Jg. Jinde
a jinde (kroniky byly spisovány). Háj.

Jindra, y, f., Jindřich. Gl. Souhláska d
se vsouvá: Heinrich — Jindra a Jindřich.
Gb. Hl. 120.

Jindřich, a, Jindříšek, ška, Jindra, y,
Jindráček, čka, m., z lat. Henricus, něm.
Heinrich, Vz Jindra. — Jindřicha, Jindřiška,
y, f. Henriette.

Jindřichův Hradec, gt.. Jindřichova (vz
Otcův) Hradce, m., mě. v Čech., Neuhaus.
Vz Hradec a více o Hradci v S. N. IV. str. 392.

Jindy, Jinda, jindá = jiného času, ein an-
dermal. Aby jim jindy i na den nového léta
dary nosili. V. J. jsem rád u něho. D. Jindy
tak nebýval. D. — J. = dříve, něm. ehemals,
vormals, lat. olim. Jindy to bývalo, že. Us.

Jíní (zastr. jínie, jine), í, n., jinovať, i
(v obec. mluvě: -ě), f., jinovatka, jinovina,
jinovatina, na Slov. inovať == zmrzlá rosa n.
mhla na stromích, lukách atd., padlý mráz,
der Reif, Roh-, Rauhreif. Jg. J. má způsobu
drobného, bílého povlaku, jenž se skládá
z jehliček a tabulek. Bř. Jíním potažený, D.,
obroštěný. Reš. Jíní padá. D. J. roste na
stromech (dělá se). Us. Ten má jinovatě na
sobě (pojíněné vlasy, šat). Us. Kdo se bojí
jíní, spadne na něj sníh. Mus. — V bot.
jíní: drobničký prášek, pokrývající ovocnou
obálku mnohých rostlin ku př. švestek, der
Reif. — J., bílá n. šedivá barva vlasův, sníh,
Der Reif der Haare. Jg.

Jíniti, 3. pl. ní, il, ěn, ění, jíním potáhnouti,
bereifen. MM.

Jinobarvý, von anderer Farbe. L.

Jinočasý. J. rostliny, dichogamia, jimž
pyl a blizna v nestejné době uzrávají. Rostl.

Jinočetník, u, m., espera, rostl, lipovitá.
Rostl.

Jinočlenný, andere Glieder habend. J.
hmyzové. Krok.

Jinoelektričný, jinomlunný, jinou elek-
tričinu mající ku př. negativní naproti posi-
tivní. Presl.

Jinohlasý, von einer andern Stimme. L.

Jinohranný. J. hlať. Krok.

Jinoch, a, jinošec, šce, jinošek, ška,
m. = jonák, mladík, mládenec, panic, na
Slov. parobek, šuhaj, ein Jüngling, junger
Mann (Mensch), Junge. Jinoch od jun (jun-ák).
Zletilí slovou mládenci, dospělí jinoši. Kom.
— J. = panic, svobodný, který čistotu za-
chovává. Jg.

Jinochlopník, u, m., tiarella. Rostl.

Jinochod, u, m., jinochoda, jednochoda,
y, f., pol. = mimochod, jistý diod koňský,
prudcí klusáka, Der Zelt, Zeltergang, der Pass,
Antritt, Drei schlag. Kůň jinochodou šlape.
L. Nechť chodí klusem, a ne jednochodou.
L. — Zbil ho z jednochody, něm. aus dem
Geleise bringen. S jednochody spouští (klesá
mu srdce, naděje). L. — Jg.

Jinochodník, a, m., pol. = mimochodník,
der Zelter, Passgänger. Jg.

Jinochovatý, jünglinghaft. Rk.



	632

	Jímavý, empfänglich, capax. — J., ein- nehmend, hinreissend. J. musika (jež koho jímá). — J. = lapavý, verfänglich. Plk. Jímce, e, m. = jimadlo, Recipient. Rk. Jimelí = jmelí. Rk. Jimi, instr. pl. zájmena: on; po předložkách nimi. Uhodil jimi. Šel s nimi. Vz On. Jimka, y, m., ve stavitelství vodním místo, na kterém jez nebo pilíře k mostu atd. sta- věny býti mají, ohrazené, aby do něho voda nevnikala, nýbrž stranou se odváděla. Die Schütze, der Nothdamm, Wasserfang. Jg., Vys. Jimkou chytati (jímati). — J., der Rechen, Holzrechen. D. Jimramov, a, m., místo na Mor., Ingrowitz. Jimž, vz Jim, On. Jímž, vz Jím, On. Jináč, jinačejší, vz Jinak, Jinaký. Jinačení, n., měnění, zména, Aenderung. Us. - Jinačí, vz Jinaký. Jinačiti, jinač, -če (íc), il, en, ení; jina- čívati = měniti, ändern, verändern. V. — co: práva, V., upsání. Sych. — co po kom. Jiný po něm to ruší, jinačí. V. — co jak. O své ujmě něco j. Sych. — se. To se j. nemůže. Smrž. Vedlé toho se jinačí a mění. V. Vz Měniti. — Jg. Jinad, jinud. Od jinad přišlý, anderswoher. V. - Jinadšiti. zastr. = jinačiti. Jinady = jinudy. Jinak, (jinák, pozdější); komp. jinačeji (jináče, jináč, na Slov. ináč) =jiným způ- sobem, ne tak, anders, auf eine andere Art. J. mysliti, býti, míniti, mluviti, udělati, se rozmysliti, se uraditi, namluviti atd. V. Jinak toho zlého pozbyti nelze. Kom. Daniel, jinak Baltazar. D. Mluvil jeden takto, jiný jináč. V. Jináč není, nemá býti, nemůže býti. Tak a ne jináč. V. J., než jsem se domníval, než jsem chtěl, než jsem se nadál. V. Dej se jak děj, j. nedáme. Sych. Nedá ten jináč než za hotové. Jg. Kdyby jináče býti nemohlo. V. — Jinak, jináč — sice, něm. sonst, jestliže ne, gegenfalls, widrigenfalls. V hrobě pro mne potěšení, j. nikdež. D. Že nic o tom neví, j. že by hned o pokoj jednal. Vrat. J. sic hodný, ochotný jest. Kom. Dům hluboce založený stojí dlouho v celosti; jinak ssuje se. Kom. Jinakost' (jinaknosť, V. ), i, f., jiný způsob, rozličnosť, rozdílnost J. mravův. Sych. Ver- schiedenheit. Jinakový = jinaký. Jinakový než jest bylo. St. Jinaký, komp. jinačší, jinačí, jinačejší = jiného způsobu, druhu; zhusta má do sebe moc zlepšující. Zk. Von einer andern Art, anders, anders gestaltet. Jg. Bude on jinačejší. A vzdělají dům jinačejší nežli první. Br., Zk. Jinačejší věc jest. V. Ty jinačejší vozy, koně máš. Br. Kteří jinakšího ducha měli. Br. Ji- načejší jemu poddanosť (jinou, lepší), nežli vy mně, zachovávám. Háj. Jinam = na jiné místo, anders wohin. J. se odebrati, něco přenésti, se přestěhovati, se obrátiti, vysiati, jeti. V. Ne j. se utíkati. Br. - Jince, pl., dle Budějovice, jm. místní. Mus.	Jinda, vz Jindy. Jinde, na jiném místě, někde, anders wo. J. rodilý, vzatý, půjčený, doma obývající (osedlý). V. Jinde hledá co doma má. Doma kdáče, jinde nese. Doma mu slano ani mastno není, jinde voní kadidlo a koření. Jg. Jinde a jinde (kroniky byly spisovány). Háj. Jindra, y, f., Jindřich. Gl. Souhláska d se vsouvá: Heinrich — Jindra a Jindřich. Gb. Hl. 120. Jindřich, a, Jindříšek, ška, Jindra, y, Jindráček, čka, m., z lat. Henricus, něm. Heinrich, Vz Jindra. — Jindřicha, Jindřiška, y, f. Henriette. Jindřichův Hradec, gt.. Jindřichova (vz Otcův) Hradce, m., mě. v Čech., Neuhaus. Vz Hradec a více o Hradci v S. N. IV. str. 392. Jindy, Jinda, jindá = jiného času, ein an- dermal. Aby jim jindy i na den nového léta dary nosili. V. J. jsem rád u něho. D. Jindy tak nebýval. D. — J. = dříve, něm. ehemals, vormals, lat. olim. Jindy to bývalo, že. Us. Jíní (zastr. jínie, jine), í, n., jinovať, i (v obec. mluvě: -ě), f., jinovatka, jinovina, jinovatina, na Slov. inovať == zmrzlá rosa n. mhla na stromích, lukách atd., padlý mráz, der Reif, Roh-, Rauhreif. Jg. J. má způsobu drobného, bílého povlaku, jenž se skládá z jehliček a tabulek. Bř. Jíním potažený, D., obroštěný. Reš. Jíní padá. D. J. roste na stromech (dělá se). Us. Ten má jinovatě na sobě (pojíněné vlasy, šat). Us. Kdo se bojí jíní, spadne na něj sníh. Mus. — V bot. jíní: drobničký prášek, pokrývající ovocnou obálku mnohých rostlin ku př. švestek, der Reif. — J., bílá n. šedivá barva vlasův, sníh, Der Reif der Haare. Jg. Jíniti, 3. pl. ní, il, ěn, ění, jíním potáhnouti, bereifen. MM. Jinobarvý, von anderer Farbe. L. Jinočasý. J. rostliny, dichogamia, jimž pyl a blizna v nestejné době uzrávají. Rostl. Jinočetník, u, m., espera, rostl, lipovitá. Rostl. Jinočlenný, andere Glieder habend. J. hmyzové. Krok. Jinoelektričný, jinomlunný, jinou elek- tričinu mající ku př. negativní naproti posi- tivní. Presl. Jinohlasý, von einer andern Stimme. L. Jinohranný. J. hlať. Krok. Jinoch, a, jinošec, šce, jinošek, ška, m. = jonák, mladík, mládenec, panic, na Slov. parobek, šuhaj, ein Jüngling, junger Mann (Mensch), Junge. Jinoch od jun (jun-ák). Zletilí slovou mládenci, dospělí jinoši. Kom. — J. = panic, svobodný, který čistotu za- chovává. Jg. Jinochlopník, u, m., tiarella. Rostl. Jinochod, u, m., jinochoda, jednochoda, y, f., pol. = mimochod, jistý diod koňský, prudcí klusáka, Der Zelt, Zeltergang, der Pass, Antritt, Drei schlag. Kůň jinochodou šlape. L. Nechť chodí klusem, a ne jednochodou. L. — Zbil ho z jednochody, něm. aus dem Geleise bringen. S jednochody spouští (klesá mu srdce, naděje). L. — Jg. Jinochodník, a, m., pol. = mimochodník, der Zelter, Passgänger. Jg. Jinochovatý, jünglinghaft. Rk.