633

Jinojazyčnosť, i, í. Fremdzüngigkeit. J.
slohu. Mus.

Jinojazyčný, von einer fremden Sprache.
Mus.

Jinojmenný, anders benannt. J. plochy.
Krok.

Jinokališník, u, m., ascyron. Rostl.

Jinokovný, z jiného kovu. J. mince. Mus.

Jinokřidlice, e, f., hyptage. Rostl.

Jinokvětec, tce, m., apluda, druh trávy.
Rostl.

Jinokvětka, y, f., chorizema. Rostl.

Jinolistník, u, m., ornitrophe. Rostl.

Jinoluskan, a, m., dypsas, had. Krok.

Jinomanželsky, dichogamisch. Presl.

Jinomlunný = jinoelektričný. Presl.

Jinomluv, u, m., uvádění nepřítomných
osob jakožto mluvících, Sermocinatio. Nz.

Jinomluvný, heterolog. Jg.

Jinomostí, n. (nové) = Innsbruck.

Jinomyslný, andersgesinnt.

Jinonárodní, von anderer Nation. Rk.

Jinonohý, ungleichfüssig. J-zí živoči-
chové. Krok.

Jinoplemenný, von einem andern Stamme.
Rk. —

Jinoplochý, ungleichflächig. Rk.

Jinopohlavní, heterogam, verschieden-
ehig, v botan. Presl.

Jinoramenný, verschiedenarmig. Krok.

Jinoraz, u, m., kámen. Hornblende. Krok.

Jinorazovec, vce, m. Amphibolith. Tpl.

Jinořezný, von anderem Schnitte. J. řady
(jehlanců). Krok.

Jinorodec, dce, m. Fremdbürtiger. Dch.

Jinorodý, heterogen. J. obrazcové. Sedl.

Jinorostlinný, von einer andern Pflanze.
J. listy. Rostl.

Jinorozenec, nce, m. = jinorodec; kdo
jinému straní, der Gegenparthei gehörig. Fr.

Jinorozený =- jinorodec. Zlob., Pulk.

Jinoský, vz Jinošský.

Jinosť, i, f., rozličnosť, Verschiedenheit.

Jinostopý, ungleichschenklicht. J. troj-
hraník. Rostl.

Jinostranec, nce, m. = jinorodec.

Jinostraník, a, m. = jinostranec. Rk.

Jinostranný = jinorozený.

Jinoství, vz Jinošství.

Jinoše (zastr. junoše), e, m. = jinoch.
Vyrazi z junoše dušu. Rkk. Ajta j. po horách
chodívá, Rkk. Jel. v. 6.

Jinošec, šce, m., vz Jinoch.

Jinošek, vz Jinoch.

Jinošeti, ejí, el, ení, Jüngling werden. Jg.

Jinošice, e, m. = jinoše, jinoch. Výb. I.

Jinošský. J. mladosť, léta, věk. Tkadl.
Jünglings-.

Jinošství (zastr. jinovství, jinochství. V. ),
jinoství, mladosť, mládenectví, věk mladý,
kvetoucí, die Jugend, das jugendliche Alter.
V. V j. odrostují. Jel. V svém j. Troj. Za
svého j. byl krásný. Us.

Jinošstvo, a, n., die Jünglinge, Jugend. Us.

Jinotaj, e, m., allegorie, z řec. áí). i]yo(jía
trojím způsobem přivodí se k místu, jsouc
buď a) řadou obrazů důsledně ze sebe se
vyvíjejících, jimiž vlastní předmět lícně bá-
snické jen prokmituje (jako když Horac líče
loď bouří zmítanou naráží na stat římský

ohrožený válkou občanskou) a sluje v té
příčině allegorií metaforickou; nebo b) po-
měrové života lidského přenášejí se na před-
měty přírodou vytvořené neb umou (ku př. na
zvířata, jako v básni Vinařického nadepsané:
Sněmy zvířat) a sluje v tom případě allegorií
anthropomorfistickou (člověkotvárnou) nebo
se jí c) zosobňují abstraktné pojmy a připi-
suje se jim konání lidské a sluje a-gii umnou.
Toho způsobu je Ctib. Tov. z Cimb., Hádánie
pravdy a lži o kněžské zbožie. ' KB. 227.

Jinotajně, allegorisch.

Jinotajný, allegorisch.

Jinotvarý, -tvarný, ungleichartig. Rk.

Jinoúhlý, verschiedenwinklig. Krok.

Jinovať, i, f., vz Jíní. Us. u Jilem.

Jinovatka, y. f., vz Jíní.

Jinovatý, reifig. J. rostliny; slívy. Vz Jíní.

Jinovec, vce, m., půlnoční vítr, Nordwind.
Us. u Poděb.

Jinověrec, rce, m., jinověrník, a = člověk
jiné víry. Jinověrcem býti. L. Ein Anders-
gläubiger.

Jinověrecký, von einem andern Glauben.
Rk. —

Jinověrství, n., ein anderer Glaube. Jg.

Jinovina, y, f. = jíní.

Jinovka, y, f. =. jinotaj.

Jinovláda, y, f., Fremdherrschaft. Rk.

Jinovrstevný, ungleichgeschichtet. Presl.

Jinovství, n., zastr. = jinošství.

Jíňový, Reif-.

Jinozemec, mce, m. Ausländer. Pulk.

Jinozemsko, a, n. Ausland. Rk.

Jiuozemský, ausländisch. Jg.

Jinozemstvi, n. Ausländerei. Jg.

Jinozemština, y, f., das Ausländische. Rk.

Jinožábrák, a, m., ryba sumcovitá, hete-
robranchus. Krok.

Jinožarec, rce, m. Pyrallolith. Rk.

Jinší (komp.; místo lepšího: jiný) = jiný,
ne ten, ein anderer. Jinší úmysl mi připiso-
vali. Us. To je j. chlapík! Us. To je jinší
věc! Us.

Jinud, jinad, ve frasích: odjinud, odjinad
= z jiného místa, anders woher. Odkud jinud.
Us. Od jinud vzatý (půjčený). V.

Jinudosť, i, f., eine fremde Richtung.
Kom.

Jinudy, jinady, jinou cestou, stranou,
anderwärts, anders woher, anders wohin, auf
einem andern Wege. J. jsme nemohli. Us. J.
do města přístupu není. Har. Jinudy to šlo
(jinak se to konalo). Ros. Někady jinudy.
Us. Nemůžem-li tudy, půjdem jinudy. — Jg.

Jiný, komp. jinší. Klade se: 1. ukazujeme-li
na věc nejmenovanou, oddělujíce ji od věcí
již jmenovaných = druhý, následující, anderer,
lat. alius. A slávy své jinému nedám. Br.
Chytili je a jiného zmrskali, jiného zabili. Br.
Kdo v peci bývá, jiného tam (oželiem) hledá.
Ušel z léče, již honí jiného. Jg. Jedni pošeptmo,
jiní hlasem. Kom. Pokudž se strany, kterýchž
se vlastně a ne jiných dotýkalo, snesou. Ferd.
I. zř. — 2. Má do sebe moc srovnávací a roz-
dělovací = rozdílný, ein anderer, verschieden.
Jiné jest tělo lidské, hovadí, rybí. Br. Jiným
způsobem, jinou cestou, na jiném místě, z jiné
vlasti, z jiného národu; něco jiného přeď se
vzíti. V. Jiné mluví, jiné činí. Kom. Jiného