Předchozí (632)  Strana:633  Další (634) |
|
|||
633
|
|||
|
|||
Jinojazyčnosť, i, í. Fremdzüngigkeit. J.
slohu. Mus. Jinojazyčný, von einer fremden Sprache.
Mus. Jinojmenný, anders benannt. J. plochy.
Krok. Jinokališník, u, m., ascyron. Rostl.
Jinokovný, z jiného kovu. J. mince. Mus.
Jinokřidlice, e, f., hyptage. Rostl.
Jinokvětec, tce, m., apluda, druh trávy.
Rostl. Jinokvětka, y, f., chorizema. Rostl.
Jinolistník, u, m., ornitrophe. Rostl.
Jinoluskan, a, m., dypsas, had. Krok.
Jinomanželsky, dichogamisch. Presl.
Jinomlunný = jinoelektričný. Presl.
Jinomluv, u, m., uvádění nepřítomných
osob jakožto mluvících, Sermocinatio. Nz. Jinomluvný, heterolog. Jg.
Jinomostí, n. (nové) = Innsbruck.
Jinomyslný, andersgesinnt.
Jinonárodní, von anderer Nation. Rk.
Jinonohý, ungleichfüssig. J-zí živoči-
chové. Krok. Jinoplemenný, von einem andern Stamme.
Rk. — Jinoplochý, ungleichflächig. Rk.
Jinopohlavní, heterogam, verschieden-
ehig, v botan. Presl. Jinoramenný, verschiedenarmig. Krok.
Jinoraz, u, m., kámen. Hornblende. Krok.
Jinorazovec, vce, m. Amphibolith. Tpl.
Jinořezný, von anderem Schnitte. J. řady
(jehlanců). Krok. Jinorodec, dce, m. Fremdbürtiger. Dch.
Jinorodý, heterogen. J. obrazcové. Sedl.
Jinorostlinný, von einer andern Pflanze.
J. listy. Rostl. Jinorozenec, nce, m. = jinorodec; kdo
jinému straní, der Gegenparthei gehörig. Fr. Jinorozený =- jinorodec. Zlob., Pulk.
Jinoský, vz Jinošský.
Jinosť, i, f., rozličnosť, Verschiedenheit.
Jinostopý, ungleichschenklicht. J. troj-
hraník. Rostl. Jinostranec, nce, m. = jinorodec.
Jinostraník, a, m. = jinostranec. Rk.
Jinostranný = jinorozený.
Jinoství, vz Jinošství.
Jinoše (zastr. junoše), e, m. = jinoch.
Vyrazi z junoše dušu. Rkk. Ajta j. po horách chodívá, Rkk. Jel. v. 6. Jinošec, šce, m., vz Jinoch.
Jinošek, vz Jinoch.
Jinošeti, ejí, el, ení, Jüngling werden. Jg.
Jinošice, e, m. = jinoše, jinoch. Výb. I.
Jinošský. J. mladosť, léta, věk. Tkadl.
Jünglings-. Jinošství (zastr. jinovství, jinochství. V. ),
jinoství, mladosť, mládenectví, věk mladý, kvetoucí, die Jugend, das jugendliche Alter. V. V j. odrostují. Jel. V svém j. Troj. Za svého j. byl krásný. Us. Jinošstvo, a, n., die Jünglinge, Jugend. Us.
Jinotaj, e, m., allegorie, z řec. áí). i]yo(jía
trojím způsobem přivodí se k místu, jsouc buď a) řadou obrazů důsledně ze sebe se vyvíjejících, jimiž vlastní předmět lícně bá- snické jen prokmituje (jako když Horac líče loď bouří zmítanou naráží na stat římský |
ohrožený válkou občanskou) a sluje v té
příčině allegorií metaforickou; nebo b) po- měrové života lidského přenášejí se na před- měty přírodou vytvořené neb umou (ku př. na zvířata, jako v básni Vinařického nadepsané: Sněmy zvířat) a sluje v tom případě allegorií anthropomorfistickou (člověkotvárnou) nebo se jí c) zosobňují abstraktné pojmy a připi- suje se jim konání lidské a sluje a-gii umnou. Toho způsobu je Ctib. Tov. z Cimb., Hádánie pravdy a lži o kněžské zbožie. ' KB. 227. Jinotajně, allegorisch.
Jinotajný, allegorisch.
Jinotvarý, -tvarný, ungleichartig. Rk.
Jinoúhlý, verschiedenwinklig. Krok.
Jinovať, i, f., vz Jíní. Us. u Jilem.
Jinovatka, y. f., vz Jíní.
Jinovatý, reifig. J. rostliny; slívy. Vz Jíní.
Jinovec, vce, m., půlnoční vítr, Nordwind.
Us. u Poděb. Jinověrec, rce, m., jinověrník, a = člověk
jiné víry. Jinověrcem býti. L. Ein Anders- gläubiger. Jinověrecký, von einem andern Glauben.
Rk. — Jinověrství, n., ein anderer Glaube. Jg.
Jinovina, y, f. = jíní.
Jinovka, y, f. =. jinotaj.
Jinovláda, y, f., Fremdherrschaft. Rk.
Jinovrstevný, ungleichgeschichtet. Presl.
Jinovství, n., zastr. = jinošství.
Jíňový, Reif-.
Jinozemec, mce, m. Ausländer. Pulk.
Jinozemsko, a, n. Ausland. Rk.
Jiuozemský, ausländisch. Jg.
Jinozemstvi, n. Ausländerei. Jg.
Jinozemština, y, f., das Ausländische. Rk.
Jinožábrák, a, m., ryba sumcovitá, hete-
robranchus. Krok. Jinožarec, rce, m. Pyrallolith. Rk.
Jinší (komp.; místo lepšího: jiný) = jiný,
ne ten, ein anderer. Jinší úmysl mi připiso- vali. Us. To je j. chlapík! Us. To je jinší věc! Us. Jinud, jinad, ve frasích: odjinud, odjinad
= z jiného místa, anders woher. Odkud jinud. Us. Od jinud vzatý (půjčený). V. Jinudosť, i, f., eine fremde Richtung.
Kom. Jinudy, jinady, jinou cestou, stranou,
anderwärts, anders woher, anders wohin, auf einem andern Wege. J. jsme nemohli. Us. J. do města přístupu není. Har. Jinudy to šlo (jinak se to konalo). Ros. Někady jinudy. Us. Nemůžem-li tudy, půjdem jinudy. — Jg. Jiný, komp. jinší. Klade se: 1. ukazujeme-li
na věc nejmenovanou, oddělujíce ji od věcí již jmenovaných = druhý, následující, anderer, lat. alius. A slávy své jinému nedám. Br. Chytili je a jiného zmrskali, jiného zabili. Br. Kdo v peci bývá, jiného tam (oželiem) hledá. Ušel z léče, již honí jiného. Jg. Jedni pošeptmo, jiní hlasem. Kom. Pokudž se strany, kterýchž se vlastně a ne jiných dotýkalo, snesou. Ferd. I. zř. — 2. Má do sebe moc srovnávací a roz- dělovací = rozdílný, ein anderer, verschieden. Jiné jest tělo lidské, hovadí, rybí. Br. Jiným způsobem, jinou cestou, na jiném místě, z jiné vlasti, z jiného národu; něco jiného přeď se vzíti. V. Jiné mluví, jiné činí. Kom. Jiného |
||
|
|||
Předchozí (632)  Strana:633  Další (634) |