636

b) trpné: jed-en, jed-e-na, jed-e-no. Cf. Ht.
Sr. ml. 305. Tak také složená: dojísti, najísti
se, pojísti, snísti, vyjísti, zajísti. — V již.
Čech. ím, íš, í, ime, íte, í; po samohlásce
klade se j: zajím. Ostatek dle češtiny. Kts.
— Jídati, jídávati = pokrmu požívati, essen,
ätzen; stolovati, obědvati, speisen, essen. —
abs. Chce se mi jísti. Nechce se mi j. Jí,
jakoby dna neměl. Jísti strojiti, hotoviti, dá-
vati. Dáti komu j. Us. Jísti toliko a píti. V.
Ji, jakoby do peci házel. Jí jako sedm drahých
let. Vz Žrout. Č. Těžko je j., když není co.
Č. Napřed já budu jísti a ty se dívej; potom
zas ty se budeš dívati a já budu jísti. Č.
Čtyři jezte, pátý drob (otec n. matka kráje-
jíce hladovým dětem do mléka n. do podmáslí.
U Březnice). Sř. Pravil sv. Job: Čtyři jezte,
pátý drob. Na to sv. Jarolím: Počkejte, až na-
drobím. Mřk., Bž. Pán nejí doma. Keď sa jesť
chce, nebyvajú veseli. Na Slov. Také nám
jísti a píti hojnosť dal. Vrat. Řekni kuchařce,
ať dává jísti. Us. Nedanno dává své hubě
jísti. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej. —
koho, co: maso, Br., obrok, jádro, koláče.
V. Dnes jsem ještě ničeho nejedl. Nic teplého
jsem nejedl. V. Rozkošné pijíc a jedúc často
nedužie. St. Jezte (to), co před vás předloží.
Br. Jez doma (to), co máš, praví sv. Tomáš,
u lidí, co ti dají. Vz Spokojený. Lb. Mnoho
hostí málo jísti. Dobrá vůle koláče ji, zlá
hlavu tepe a řídké víno pí. Kdo chce jádro
jísti, musí prve skořepinu rozluštiti (ořech
rozlousknouti). V. Ne toho pták, kdo jej
šklube, ale toho, kdo jej jí. Kdo čí chléb jí
a pivo pí, toho píseň zpívej. Cos sobě na-
vařil, to jísti budeš (pochybil-lis, musíš za
to trpěti). Uč své děti (doma) kaši jísti. Jg.

— čeho, šp. m. co. Genitiv jen při infinitivu
jísti, když hlavní sloveso genitivu žádá. Sena
jim jísti dejte. Dal. (Brt. ). Vz Infinitiv, do-
datek, pozn.; Spodobení. — čemu. Vz Spodo-
bení. —po kom. Div po sobě nejí (o skrbných).
Ros., Č. — z čeho (po kom). Z té mísy
po bratru jedl. Kaši z hrnku j. Er. P. 40. —
s kým: se sousedem sýr jsem jedl. Us. Jeda
a, pije s pocestnými. Št. S velikými pány
není dobře višní (třešní) jísti. V. — se. Ji
se. Us. V létě méně se jí, než v zimě. Jg.

— co na čem. Jí na stříbře. Jg. — kde: na
stole. Dvě kr. Jedli na honech. Troj. J. za
stolem. Dal. Mimo dům v hospodě, v zahradě
j. J. u někoho, vz Jísti co. J. pod stromem
v stínu. — jak. Nikdo Bez práce nejí ko-
láče. Prov. J. s chutí. Us. Jedoucí s krví.
V. J. do sytosti. Us. Jez do syta a dělej
do potu. Č. Jez do polosyta, pij db polo-
pita, vyjdou ti na plno léta (rusky). C.
Cukr nejídá se plnou hrstí (instr. ). Č. J.
chvatem, Pov. 372., oblem = hltavě, Us. na
Mor. Brt,, plnou hubou. Lakotou člověk více
jeda a pije než sluší, ukrátí si života. Lk.
J. na svůj náklad. Ml. Nejez na sádlo ale na
sílu. Č. J. o duši, o všecko pryč, o tři vzdechy.
Us. na Mor. Brt, Mniši zelice za obyčej je-
dechu. Dal. 37. J. co přes, nad potřebu. Us.

— co čím: vidličkou, lžicí. — kdy: ráno atd.,
mezi hrou. — že, aby. Jedl, že měl hlad, aby
utišil hlad. — koho n. sebe: —ničiti, hubiti,
ruiniren, aufreiben, verderben. — se čím.
Sami se vnitřními vojnami jedli a vybíjeli. L.

Jističe, e, f. (zastr. ), nádoba, patera, eine
Trinkschale. St. skl., Výb. I.

Jistina, y, f., jistinka. — J. = skutečnosť,
věc sama. Die Wirklichkeit. Chytati se ne
j-ny, ale stínu. L. Ti jej stíhajíce popadnou
s jistinou hned jej oběsí. Ctib. — J. = jmění,
dasEigenthum. Každý své jistiny jest vlastním
pánem. L. Má mnoho jistin. D. J. základní,
nemovitá, movitá, v hotovosti. Šp. — J. =
ujištěné peníze, das Kapital, versichertes Geld.
Z té jistiny i z úroku. Ms. 1607. Nebude
moci ani jistiny navrátiti. Br. A tak na každý
rok a na ty časy jmenované vždy máme
a slibujeme ty úroky tak vydávati a platiti,
dokavadž bychom jim jistiny 300 zl. nedali.
Kn. tov. 131. A výše aby nebylo škod po-
čítáno i s ležením ani bráno přes jistinu, než
jako jistina jest. VI. zř. 382. J-nu i zisk utratí.
Lom. J. výplatná, zástavní, Rd., výkupná, Er.,
povinná, zaplacená, dlužní. Šp. J-nu pod
úroky uložiti; přijaté, zaplacené dlužní j-ny
dle platby; j. odbytá (Kapitalsabfertigung);
částečné splacení j-ny; splaceni na j-nu; pří-
nos k jistině. Šp. Víc zisku než jistiny
(o dráčích). Ros. Na zápisy židovské aby to-
liko j-na plněna byla, lichva i s škodami
aby pominula. V. J-nu úplně zaplatiti. Tov.

— J. = list, kterým dluh se ujišťuje, obli-
gace; der Schuldbrief. Háj. j-ny zemské
v ceně vystoupily. Kram. — J. = zástava,
hypotheka, Pfand. Jel. — J., species facti,
corpus delicti. Móžeš věděti, když kto koho
jme bez jistiny, nemaje popravy, co dále
k tomu sluší. Arch. III. 38. V súdný den
postaven bude na lavici, právě jako s j-nú
zloděj přiveden bude na odsázení. St. Vz
Gl. 83.

Jistinář, e, m., der Kapitalist. Rk.

Jistinný (-i), něm. Realitäts-, Ausstands-,
Kapital-, Versicíierungs-, Hypothek-. J. summa,
Kapital, V., dluh. Brikc. Pakliby ten, na kohož
se právo vede, těch příčin..., pro kteréž
by odhadovati nedal před úřadem..., nepo-
kázal, tehdy má tomu, kdož právo naň vede,
pokuty třetí díl té summy jistinné, pro kterouž
se vede, propadnouti a ta pokuta propadená
má hned jemu při též summe, pro niž se
vede, odhádána býti. Fd. I. zř.

Jistiti, il, stěn, stěn, stění, štění; jistívati.

— J. = za jisté praviti, tvrditi, bejahen, be-
haupten, versichern, vergewissern, bestätigen,
verbürgen, Jg.; bezpečiti, versichern. — abs.
Opatrný, o čem v jistotě neví, jistiti vystřihá
se. Kom. Kdo praví, jistí a za pravdu něco
pokládá, provozovati jest povinen. Kol. 21.

— co. Já toho nejistím, než tak se praví.
Ros. J. dluh. L., Zlob. Žalobník zajisté, což
jistí, dlužen jest dovoditi na súpeře svého
řádem pravým. CJB. 403. — za co. Něco za
pravé j. V. Nechci toho za pravé j. Anth.
I. 203. —o kom, o čem. O něm jistil Pavel,
že živ jest. Br. 0 samém sobě něco j. V. —
komu. Jistím mu, že jsem... Har. — co,
koho čím. Tím se jistiti má. Pešín. — jak.
Leč by jistil pod přísahú, že jest tepruv
znova zvěděl ty odporné věci. CJB. 391.

Jistný = jestný.
Jisto, vz Jistý.

Jistosť, i, f. =: jistota, Sicherheit. Kat.
1597. A pro lepší svědomí, iistosť a po-