Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |
|
|||
641
|
|||
|
|||
Ros., krokem, honem, hurtem, cválem, pří-
mým během, stranou j. D. Pojď během. Us. na Mor. (na Valašsku). Brt. J. světem. J. úzkou cestou; Sáně nám jdou šnejdrem. Er. P. 169., 371. Protož radu, kterouž jsou šli k dobytí florentských, proměnili. Bart. 270. 34. Návodem jíti. Da. Bez pokání valem do pekla j. Chč. 637. Sklenice jde kolem. Ml. Rovnou cestou do školy j. Ml. Nehody řadem chodívají. Č. Z komory rovnou nohou do kostela jíti mohl. Har. — kam (mezi co, mezi koho). Mezi lidi, vojíny j. Jg. Šel jest Franta mezi Franty. Er. P. 589. — v co (kam atd. ). J. v karty, v kuželky, v kordy, v meče, v základ s kým j. Jg. Jde to v počet, v sílu. V. J. v zápas. Cnosť v zapomenutí jde. Jg. Dolinami v luté boje j. Rkk. 25. Dojížděli naň ze všech stran nechtíce v žádné jednání zemské jíti. Bart. I. 4. Za muž v manželstvie pro rozličné nebezpečenstvie j. Kat. 465. V skorě voje v řady jdú. Rkk. 17. Ký (vladyka) plezně — dlě (= pro užitek) v sněmy chodí. Sněm. (Rkk. 69. ) J. ve zvyk, v léta, v žerty, v posměch (= obrácenu býti), v uzdu (krotnouti), ve psí j. (na mizinu), v kázeň (trestánu býti). V. Oči jdou v sloup. Obilí jde v zrno. V. Statky jeho jdou v ni- vec. Jg. Mladý kůň jde v peníze, starý z peněz vychází. Jg. Jedni v týl, druzí v bok šli. Dal. J. někomu v cestu, s někým v tanec. Jg. Ve všecko šel, uzdu si pustil. Br. Víno jde v hlavu. Jg. On jde ze zlého ve zlé. Jg. On již jde v léta. Ve zvyk to snadno jde Jg. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti (rozděleno býti). O. z D. — Vz Jíti po čem. — před se, vor sich gehen, zum Voll- zuge gelangen, gelten, fortbestehen; in Wirk- samkeit, Kraft bleiben, befolgt werden, freien Lauf haben, zu Stande kommen. Rozsudkové krále JM. předešlí i potomní, ti mají ve své mocnosti zůstati a před se jíti; Proto vždy soud zemský před se jdi a trvaj (gehe vor sich). Ferd. I. zř. Půhonové mají před se jíti. VI. zř. 4. A prve by se musilo mnoho zlého státi než to, což páni jsú nalezli, by před se nešlo. O. z D. Aby naše ustanovení před se šlo a držáno bylo; Ať dá panskému ná- lezu a ustanovenie před se jíti. Pr. Vz Ná- lez. — komu. Hlava mi jde kolem. Nešel mu podvod. Jg. Nevím, odkud mu to jde. Kom. Čekajícímu jdou hodiny zdlouha. Če- kajícímu jdou dni rokem. L. Jde mu služba (platí). Jg. Jde mu vše zpět. Br. To když jim nešlo, o jiné se pokusili. Kom. Komu ty peníze mají jíti (se vypláceti). V. Jde ti to jako psovi pastva. Jde mu huba jako mlýnské kolo. Pk. — místo čeho. Bankové cedule jdou místo peněz. Jg. M. otce jde syn. Us. — v čem. V rouše choditi. Chč. 381. Musila bych chodit v bílém čepci. Er. P. 229. — v čem (kde, kdy, jak). U ve- selí čas rychle jde. Jg. Pruské peníze jdou v Polště. Jg. Vlci v stádech chodí. Let. Práva a řádové zemští v těchto časech ne- jdu. Arch. I. 156. Na světě v strasti cho- diti. Kat. 1780. Chodě (lid) v zástupích s brannou rukou. Chč. 445. V strachu před někoho jíti. Kat. 2401. — pod čím. Jde pod velikým břemenem (nesa je). Us. Mohli jsme chodit oba pod věncem. Er. P. 400. |
Mlýn jde pod křížem. Vys. — kde (pod
čím, nad čím, před kým, při čem). Jíti při voze. Us. Choditi pod stromy, pod stře- chou, nad potokem, nad břehem. Jg. — kam (před koho, před co): před oltář. Jg. J. před krále, Alx., před ciesaře. Kat. 2401. S pravdou nám před Boha jíti. Jg. Někomu před oči j. Jg. — Solf. — Vz Jíti s kým. — na čem. Na koni jíti — jeti. Na Slov. Chodějí mu koně na hedbávnej šňůře. Er. P. 164. — kde (na čem, u čeho). Jde ti to k duhu na venkovském povětří. Ml. Ledva polovice pecí šla na dřevě. Vys. J. u řeky. Jg. U nás jinak věci jdou. Us. Jde ti to jako na kolovrátku. Pk. — kdy (na čem, o čem, při čem). Krev šla při pouštění. Lk. Myslivec jde na úsvitě do lesa. Ml. Šel o páté hodině. Us. O hromnicích vlci v stá- dech chodili. Let. — o čem: o holi, Us., o berli choditi. Jg. — kudy (okolo čeho, přes co, mimo co, mezi čím). Šel mimo naši zahradu. J. mezi kamením. Us. Chodí okolo města. Jg. J. kol oběti. Rkk. 21. Jíti přes řeku, přes pole. Jg. — proti komu (kam): proti nepříteli. Jg. Pán jde proti němu. Er. P. 491. Jde proti němu smutnú postavú. St. skl. IV. 157. — aby. Šel rychle, aby ho dohonil. — s infinit, (správněji sloveso toto pojíme se supinem). Šel spáti. Br. Oslu, když se dobře vede, jde na led tancovati. Jg. Co jdou dělati tito? Br. (Šel) měřiti Je- rusaléma. Br. Šli stavěti domu páně. Br. Vz Supinum. — Se supinem. Šel spat, hrát. Jg. Umění jde žebrat chleba. V. — se. Po této půdě dobře se chodí. Kudy se jde do města? — s adverb. Jíti, choditi zdlouha, z čerstva, čerstvě, brzo, přímo, různo, zpět, nazpátek, vzadu, zrovna, škrobeně, shrbeně, dále, sem, tam, pryč, poslušně, ostře, po- malu, stejně, spěšně, skvostně, čistě, otr- haně, šmithavě, rozkročeně. Jg. Muž jde hat a žena čehý. Jg. Koupě jde zpět. Smělost' jeho jde daleko. Jg. Kolo mlýnské jde mělce. Mlýn jde tiše, nepokojně. Vys. Dále nesmíš j. Jde to dobře, zle, pomateně. Jg. Jde mu vše zpět (nedaří se). Br. Hory jdou dobře. Us. To pomaluj, musí. Kom. Cena jde vzhůru. L. Cukr jde nahoru (= draží se, šp. m.: cukru přiskočilo, cukr se zdražil). Jg. 2. Jíti. Vz Jmouti.
Jití, n. Das Gehen. J. cestou, na horu.
V. Mám těžké j. St. skl. Jitinka, y, f. A jmíti má lán svobodný
se všemi užitky a což jest více, z toho pla- titi má půl deváta groše a tu jitinku poží- vati má ve svém. 1502. Nách. 335. (Zb. ) Jitka, y, f., Judith. Gl.
Jitření, í, n., zajitření, podbírání, hno-
jení, das Eitern. V. — J. -= bouření, der Aufruhr. Jg. Jitřenka, jitřena, y, f., ranní záře, die
Morgenröthe. — J., dennice. Vz Dennice. Jitřiny, pl., f., jitřní, sv. mše o půlnoci
o svátcích vánočních. Us. u Stankova. Mor. Poh. II. 45. (Zb. ) Jitřitel, e, m., der Erbitterer, Aufbringer. Jg.
Jitřitelka, y, jitřitelkyně, ě, f., die Auť-
biingerin. Jg. 1. Jítřiti, jitřiti (V. ), (str. jetřiti), il, en,
ein; jitřívati -hnojiti, eitern, schwären ma- |
||
|
|||
Předchozí (640)  Strana:641  Další (642) |