Předchozí (641)  Strana:642  Další (643) |
|
|||
642
|
|||
|
|||
chen; popouzeti, bouřiti, erbittern, reizen,
aufbringen. — co, koho: ránu. Jg. To nemoc jítří. V., Br. Kdož by to chtěl j., aby byl trestán. Star. let. (popouzeti). — koho proti komu (bouřiti). Jel. Jedněch proti druhým j. Ohláš. — se = hnojiti se, podbírati se, hnisovatěti, eitern, schwären, V., Kom.; hně- vati se, bouřiti se, erzürnen. Jg. Rána se jítří. Kom. Lid se jítří (bouří se). Us. J. se proti komu. Tur. kron., Měst. bož. 2. Jitřiti se (od jitro, jutro) = svítati,
tagen. Zlob. Jitří se. Us. Jitřně, ě, f. =jitřní služby boží, die
Mette. Háj. Půjdeme na jitřni (n. na jitřně, pl. ) Vz Jitřní. Ros. Když byli po jitřni. Star. let. — Jg. Jitřní, lépe než jitřní, Jg. (u nov. jiterní)
= ranní, Früh-, Morgen-. J. čas, záře, oběť, V., Br., bdění, stráž, Jg., barva, službyboží, D., hvězdy. Ben. V jutřniem spaní. Rkk. — J. den = den narození Páně. Jitřní (= mše jitřní, která se na den narození Páně přede dnem slouží). Jíti na jitřní. Přišel mu na jitřní (okradl ho, vybral mu, o zlodějích). Us. Jitřní jasné, tmavé stodoly. Jestli o j. hvězdno, slepice hodně ponesou. — J., jitřní, jiterní, od jitra, morgig. D. Třijiterní pole (které má 3 jitra). D. — Jiterní pole = vy klučený kus lesa, klučenina, kopanina, das Gereut. D. Jitrnice, ne: jitrnice (zastar. jaternice,
jatrnice), e, f., jitrnička, jatrnička, klobása ze sekaných jater, kromě toho střeva i jiným masem nadívaná, die Leberwurst. V., Kom. Polívka z jitrnic. Us. Všecko má konec a — jitrnice dva. Č. Dřívko, jímž jitr. se zastr- kuje, slove cink, ciňk, D., v obec. mluvě: šprejl, z něm. Spcil. Jitrnice, o, f., jitřní, ranní služby boží,
Frühmette. Ms. Jitrnicový. J. polívka. Wurstsuppe. Us.
Jitrničkář, e, jitrničník, a, m. Würstel-
macher, -mann. Aqu. Jitřniti, vz Jitřiti.
Jitro (dříve: jutro), a, n., ranní čas, ráno,
der Morgen. Jg. J. z utro, předsutím hlásky j: jutro, přehlasováním pak: jitro (krátké u v krátké i, tedy jitro lepší než jitro). Bylo krásné jitro. D. Za jitra (ráno). Každého jitra. Br. Dobré jitro (v obec. mluvě: do- brýtro); dejž Bůh dobré jitro. V. Dáti komu dobrého jitra. Us. Jitra nedočkal. Lom. Od jitra, V. Od jitra až do večera. Ben. V jutro šeré. Rkk. Z jutra záhe. Rkk. Jinako z jitra, zítra, za jitra, zejtra (zastr. zajtra), z rána, zejtřejšího dne, na druhý den, morgen. V. Z jitra i z večera. V. Ranním jitrem. V. Ranním jitrem na skupování potřeb vycházel. Vrat. Ranním jitrem k místu se plaviti, Vrat. 23., k městu přijeti, Har. II. 11., před kní- žetem se postaviti, Háj., 46., někomu něco dodati. Žer. Z jitra, v poledne a na noc léku užívati. Lk. Jitro jest bystřejší večera. Pk. — J. = míra země, újezd, dva korce, ein Joch, ein Morgen Landes. J. země. V. J. má 200 loket. Háj. Ten statek má 80 jiter polí, 8 jiter luk, 15 jiter lesa atd. Jitro činí nyní 57; 642 áru či 0-5754642 hektaru. Vz Ár. Jitrocel, jitrocíl, e, m., jitrocel, i, f.,
bylina, která prý játra celí (hojí), der Wege- |
rich, -tritt, -breit. J. větší, široký, červený,
počervenalý, na Mor. volské ucho, ranocel, na Slov. skorocel; 2. prostřední; 3. kopi- natý; 4. černavý; 5. písečný; 6. vodní; 7. horní. Rostl. Jitrocelovitý, wegetrittartig. J. rostliny.
Jitrocelový, jitrocílový, Wegetritt-. J.
voda, semeno, Čerň., tuk. Ras. Jitrolím, u, m. = vitriol.
Jitros, to jitro, ráno, diesen Morgen. Jg.
Jiú, zastar. = eorum. St. skl.
Jíva, hyva, y, f. O původu vz Mz. 37.
J., polní cipříš, Erdcypress, Erdkiefer. — J., druh vrbí, die Sahl-, Palmweide; Spitz-, Korbweide, Dal., Rostl. — J., houzev, hebké proutí. Reš. Jivera, ivera, y, f., na Slov. = jíva, Ab-
holz. D. Jivek, vku, m., wilder Hanf. Berg.
Jiví, jíví, jívoví, n., mnoho jiv. Sahl-
weiden. — J., mladistvé vrbí, Bandweiden. V. Jivice, e, f., Ackergünsel, rostl. Tpl.
Jivina, y, f., Sahlweidenbaum. L.
Jivka, y, f., malá jíva.
Jívnatý, plný jiv neb na způsob jívy.
Rostl. Jivnice, e, f., viminaria, rostl, vikvovitá.
Rostl.
Jivno, a, m., jm. místní. Mus.
Jivobýl, e, m., cleomes, rostl.
Jiviví = Jiví.
Jivovice, e, f., jm. místní. Mus.
Jívovitý, jivovitý, Sahlweiden-. Rostl.
Jívový, jívový. J. strom, dříví, Jg., ple-
tivo. Sahlweiden-. Jizara, y, f., řeka Isar v Bavořích.
Jizba, y, f., lépe než jizba (na Mor. a na
Slov. izba), jizdba, jistba; jizbice, jizdbice, jizdebka; jizbička, jizdbečka = světnice, das Zimmer, die Stube. V. O původu vz Mz. 37. J. čeledná (čeledník), jídelná (jídelna), sou- dová (soudnice). Jg. Sněm dělí se na dvě jizby, na jizbu poselskou, na jizbu senator- skou. L. — J., kamenný, silný pilíř, na ja- kých most leží, der Brückenpfeiler. V. — J., samo klenutí pod mostem, der Schwib- bogen. Aqu. Jízda (zastr. jiezda), y, f., jezdění na voze
n. na koni, das Fahren, Reiten, die Fahrt, der Ritt. Jg. Jest milovník j-dy. Dostali osly k jízdě. Har. S jedním koněm a s jedním volem jest špatná jízda.. Us. Špatná jízda za dobrou chůzi nestojí. Č. J. o závod. Šp. — J. = cesta na koni n. na voze, die Reise. Syn se v jízdu vypravil. Přík. z kron. — J. = výpad, vytažení do pole. Die Kriegs- fahrt, der Zug gegen den Feind. Budějovští se mnú příměří držeti nemíní i poslal jsem v jízdu na jich škodu. 1478. Gl. 84. Čechové časté jízdy před město činili, až se ke pří- kopům přiblížili. Dal. Na jízdě byli. Dal. — J. lodí = plavení se. Die Wasserfahrt. L. — J. = jízdní vojáci, die Reiterei, Kavallerie. V., Br., Kom. J. vojska. Vz Jezdectvo, Voj- sko. Těžká jízda. D. J. za ním se pustila. Kram. K j. někoho přiděliti; vj-dě sloužiti. Nt. J. řadová, Linienkavallerie. Čsk. Vz Jez- dectvo. — J. na koníčkách, Ringelspiel. Šm. Jízdárna, y, f., die Reitschule. D. Vj-ně
jezditi. Do j-ny choditi. Us. |
||
|
|||
Předchozí (641)  Strana:642  Další (643) |