642

chen; popouzeti, bouřiti, erbittern, reizen,
aufbringen. — co, koho: ránu. Jg. To nemoc
jítří. V., Br. Kdož by to chtěl j., aby byl
trestán. Star. let. (popouzeti). — koho proti
komu (bouřiti). Jel. Jedněch proti druhým
j. Ohláš. — se = hnojiti se, podbírati se,
hnisovatěti, eitern, schwären, V., Kom.; hně-
vati se, bouřiti se, erzürnen. Jg. Rána se
jítří. Kom. Lid se jítří (bouří se). Us. J. se
proti komu. Tur. kron., Měst. bož.

2. Jitřiti se (od jitro, jutro) = svítati,
tagen. Zlob. Jitří se. Us.

Jitřně, ě, f. =jitřní služby boží, die
Mette. Háj. Půjdeme na jitřni (n. na jitřně,
pl. ) Vz Jitřní. Ros. Když byli po jitřni. Star.
let. — Jg.

Jitřní, lépe než jitřní, Jg. (u nov. jiterní)
= ranní, Früh-, Morgen-. J. čas, záře, oběť,
V., Br., bdění, stráž, Jg., barva, službyboží,
D., hvězdy. Ben. V jutřniem spaní. Rkk. —
J. den = den narození Páně. Jitřní (= mše
jitřní, která se na den narození Páně přede
dnem slouží). Jíti na jitřní. Přišel mu na
jitřní (okradl ho, vybral mu, o zlodějích).
Us. Jitřní jasné, tmavé stodoly. Jestli o j.
hvězdno, slepice hodně ponesou. — J., jitřní,
jiterní, od jitra, morgig. D. Třijiterní pole
(které má 3 jitra). D. — Jiterní pole = vy
klučený kus lesa, klučenina, kopanina, das
Gereut. D.

Jitrnice, ne: jitrnice (zastar. jaternice,
jatrnice), e, f., jitrnička, jatrnička, klobása
ze sekaných jater, kromě toho střeva i jiným
masem nadívaná, die Leberwurst. V., Kom.
Polívka z jitrnic. Us. Všecko má konec a —
jitrnice dva. Č. Dřívko, jímž jitr. se zastr-
kuje, slove cink, ciňk, D., v obec. mluvě:
šprejl, z něm. Spcil.

Jitrnice, o, f., jitřní, ranní služby boží,
Frühmette. Ms.

Jitrnicový. J. polívka. Wurstsuppe. Us.

Jitrničkář, e, jitrničník, a, m. Würstel-
macher, -mann. Aqu.

Jitřniti, vz Jitřiti.

Jitro (dříve: jutro), a, n., ranní čas, ráno,
der Morgen. Jg. J. z utro, předsutím hlásky
j: jutro, přehlasováním pak: jitro (krátké u
v krátké i, tedy jitro lepší než jitro). Bylo
krásné jitro. D. Za jitra (ráno). Každého
jitra. Br. Dobré jitro (v obec. mluvě: do-
brýtro); dejž Bůh dobré jitro. V. Dáti komu
dobrého jitra. Us. Jitra nedočkal. Lom. Od
jitra, V. Od jitra až do večera. Ben. V jutro
šeré. Rkk. Z jutra záhe. Rkk. Jinako z jitra,
zítra, za jitra, zejtra (zastr. zajtra), z rána,
zejtřejšího dne, na druhý den, morgen. V.
Z jitra i z večera. V. Ranním jitrem. V.
Ranním jitrem na skupování potřeb vycházel.
Vrat. Ranním jitrem k místu se plaviti, Vrat.
23., k městu přijeti, Har. II. 11., před kní-
žetem se postaviti, Háj., 46., někomu něco
dodati. Žer. Z jitra, v poledne a na noc
léku užívati. Lk. Jitro jest bystřejší večera.
Pk. — J. = míra země, újezd, dva korce,
ein Joch, ein Morgen Landes. J. země. V.
J. má 200 loket. Háj. Ten statek má 80 jiter
polí, 8 jiter luk, 15 jiter lesa atd. Jitro činí
nyní 57^;642 áru či 0-5754642 hektaru. Vz Ár.

Jitrocel, jitrocíl, e, m., jitrocel, i, f.,
bylina, která prý játra celí (hojí), der Wege-

rich, -tritt, -breit. J. větší, široký, červený,
počervenalý, na Mor. volské ucho, ranocel,
na Slov. skorocel; 2. prostřední; 3. kopi-
natý; 4. černavý; 5. písečný; 6. vodní; 7.
horní. Rostl.

Jitrocelovitý, wegetrittartig. J. rostliny.

Jitrocelový, jitrocílový, Wegetritt-. J.
voda, semeno, Čerň., tuk. Ras.

Jitrolím, u, m. = vitriol.

Jitros, to jitro, ráno, diesen Morgen. Jg.

Jiú, zastar. = eorum. St. skl.

Jíva, hyva, y, f. O původu vz Mz. 37.
J., polní cipříš, Erdcypress, Erdkiefer. —
J., druh vrbí, die Sahl-, Palmweide; Spitz-,
Korbweide, Dal., Rostl. — J., houzev, hebké
proutí. Reš.

Jivera, ivera, y, f., na Slov. = jíva, Ab-
holz. D.

Jivek, vku, m., wilder Hanf. Berg.

Jiví, jíví, jívoví, n., mnoho jiv. Sahl-
weiden. — J., mladistvé vrbí, Bandweiden. V.

Jivice, e, f., Ackergünsel, rostl. Tpl.

Jivina, y, f., Sahlweidenbaum. L.

Jivka, y, f., malá jíva.

Jívnatý, plný jiv neb na způsob jívy.
Rostl.

Jivnice, e, f., viminaria, rostl, vikvovitá.

Rostl.

Jivno, a, m., jm. místní. Mus.

Jivobýl, e, m., cleomes, rostl.

Jiviví = Jiví.

Jivovice, e, f., jm. místní. Mus.

Jívovitý, jivovitý, Sahlweiden-. Rostl.

Jívový, jívový. J. strom, dříví, Jg., ple-
tivo. Sahlweiden-.

Jizara, y, f., řeka Isar v Bavořích.

Jizba, y, f., lépe než jizba (na Mor. a na
Slov. izba), jizdba, jistba; jizbice, jizdbice,
jizdebka; jizbička, jizdbečka = světnice, das
Zimmer, die Stube. V. O původu vz Mz. 37.
J. čeledná (čeledník), jídelná (jídelna), sou-
dová (soudnice). Jg. Sněm dělí se na dvě
jizby, na jizbu poselskou, na jizbu senator-
skou. L. — J., kamenný, silný pilíř, na ja-
kých most leží, der Brückenpfeiler. V. —
J., samo klenutí pod mostem, der Schwib-
bogen. Aqu.

Jízda (zastr. jiezda), y, f., jezdění na voze
n. na koni, das Fahren, Reiten, die Fahrt,
der Ritt. Jg. Jest milovník j-dy. Dostali osly
k jízdě. Har. S jedním koněm a s jedním
volem jest špatná jízda.. Us. Špatná jízda za
dobrou chůzi nestojí. Č. J. o závod. Šp. —
J. = cesta na koni n. na voze, die Reise.
Syn se v jízdu vypravil. Přík. z kron. —
J. = výpad, vytažení do pole. Die Kriegs-
fahrt, der Zug gegen den Feind. Budějovští
se mnú příměří držeti nemíní i poslal jsem
v jízdu na jich škodu. 1478. Gl. 84. Čechové
časté jízdy před město činili, až se ke pří-
kopům přiblížili. Dal. Na jízdě byli. Dal. —
J. lodí = plavení se. Die Wasserfahrt. L. —
J. = jízdní vojáci, die Reiterei, Kavallerie.
V., Br., Kom. J. vojska. Vz Jezdectvo, Voj-
sko. Těžká jízda. D. J. za ním se pustila.
Kram. K j. někoho přiděliti; vj-dě sloužiti.
Nt. J. řadová, Linienkavallerie. Čsk. Vz Jez-
dectvo. — J. na koníčkách, Ringelspiel. Šm.

Jízdárna, y, f., die Reitschule. D. Vj-ně
jezditi. Do j-ny choditi. Us.