643

Jizdba, vz Jizba. — J., die Landstrasse.

— Plk.

Jizdebka, vz Jizba.

Jizdební, Stuben-.

Jizdebnice, jistebnice, e, f., die Stuben-
kamaradin. Rad. zv.

Jizdebník, jistebník, a, m., der Stuben-
genosse. Jg.

Jizdebný, lépe: jistebný. J. okna. Vz
Jistba. Měst. záp. 1449.

Jízdecký, Reit-. J. pošta, posel, reitend,
lépe: jezdecký (od jezdec). Mk. Vz Jezdecký.
J. kůň.

Jízdectvo, vz Jezdectvo. Die Reiterei.

Jízdmo = jezdmo.

Jízdnice, e, f., die Reitschule. Zlob.

Jízdný (zastr. jezdný, jiezdný). Jízden,
dna, dno, zum Reiten, Fahren gehörend, be-
ritten, befahren. Jg. J. kůň, lid, pacholek,
D., posel. Rk. — J. =jezdec, ein Kavalle-
rist. Jízdní s koní ssedali. V. Jízdným se
státi. Sm. Jízdným býti. V. J. myslivec, Pi-
quier. Čsk. Aby něco nebylo staveno na ce-
stách obecných, na silnicích, jímž by voz-
kové jízdní i pěší měli překážku. CJB. 285.

— J. = kdo dobře jede, der gut fährt. Us.
Jizebný = jizdebný.

Jízek, zku, m., malý jez.

Jizera, y, f., řeka v Čech., Iser. — Ji-
zerní hory. Mus.

Jizevný, empfindlich. J. hněv. Plk.

Jízlivě, rozjídavě, jedovatě, giftig. — J.,
zle, zlostně, jedovatě, anzüglich, boshaft,
bissig. J. na někoho sahati, komu utrhati.
Plk. J. psáti. V. J. se posmívati. Br.

Jizlivec, vce, m., ein giftiger, boshafter
Mensch. Rk.

Jízlivka, y, f., cumenes, hmyz. Krok.

Jízlivosť, i, f., jedovatosť, die Fressig-
keit, Giftigkeit. — J., zlosť, Boshaftigkeit,
Anzüglichkeit. D. Ten člověk jest pln j-sti.
Jg. Vz Jízlivý.

Jízlivý, jizlivý. J. = žravý, fressig. J.
rána (morová rána, že prudce hubí), j. vřed,
rak, pryskýř. Jg. — J. =jedovatý, giftig.
J-vou střelu oknem naň střelil. Háj. J. meč,
šipka, (V. ), pára, štír. Jg. — J. = zlý, jedo-
vatý, giftig, böse, anzüglich. J. slovo. Lom.
Osočili mne j-vými slovy. V. J. knihy, St.,
čas, V., protivník, nenávisť, nařknutí. Jg.,
Sych. — Jg.

Jizloplod, u, m., hydnocarpus, rostl.

Jiztba, vz Jizba.

Jizva, jízva (zastar. jezva, jiezva), jiz-
vička, y, í. — Jizva, V., Ráj.: jízva: V., Br.,
Reš. — J. = rána, die Wunde. Naplň jezvu
alunem. Ras. Jezev se dotekl. Leg. — Br. —
J., zahojená rána, prouha, stopa po ráně,
Narbe, Strieme, Schwiele, Schmarre, V. J.,
liska, šlichta. Lk. J. z poranění, z mrskání,
ze vředování, po neštovicích, po spálenině
atd. J. kožní, svalová, šlachová, cévnatá,
mozková (částka mozku bílá). S. N. Jizva
v tváři. Us. Jizvy na těle. V.

Jizvatý = jizvitý.

Jizvený = raněný, verwundet; jedovatý,
jízlivý, vergiftet. Jg.

Jizviti, jizviti, il, en, ení; zjízviti. —
koho = raniti ho, jizvy mu dělati, verwun-
den. Rk.

Jizvina, y, f. =jizva, ein Mal.

Jizvitý, šramový, narbig; jizlivý, ver-
derblich, giftig. D., Troj.

Jizvivý, jizvový = jízlivý, jedovatý,
giftig, verderblich. J. smrad, rána, rosa. Jg.

Jizvovitý, narbig. Ros.

1. Již (zastr. juž, v obec. mluvě už), jižť
(južť). Již s přehlasovaným u v i, juž s ne-
přehlasovaným u; vz u. Gb. J. označuje
náhlosť nastupujícího neb prudkost uplýva-
jícího času, schon, bereits. Juž by jim byli
odoleli. Rkk. Již jsem na břehu. J. mu na
kůži teče. Kom. Již čas, j. po obědě. Us. —
J. = nyní, jetzt. Byloť je vždy pokání,
k němuž proroci táhli lidi, ale tak plné
moci, jakož již má, nemělo jest. Št. — Již-
již = hned, sogleich, den Augenblick. Což
již již zahynouti má. V. — Již-již, buď-buď,
dílem-dílem, jednak-jednak, bald-bald, theils-
theils. V tom přijde j. tuto neštěstí, j. tamto.
Reš. — J. znamená velkost stupně. Dá ti,
to již nejméně dvě stě. L. Již to zlé, když
vlk vlka žere. L. To jest již ne přirození,
ale tvá vlastní vina. Jel. Již ne o řemen,
ale o celou kůži běží. Jižť je po nás. Br.

— J. = dále, nun, ferner, nunmehr. Nuže
již do vnitřních údů nahledněme. Kom. —
J. = tedy, přece, vždy, dennoch, so. Ne-
chceš-li nám dáti pomoci, již mi Děvína do-
budem svou mocí. Háj.

2. Již, jiže: a) nom., pl., m. zájmena:
jenž = kteří. Ti, již česť světa znají. Ctib.

— b) Akkus. sg., f. = kterou. Řeč, již jim
král vylíči. St. skl.

Jíž, a) dat. sg., f. zájmena jenž == které.
Země, jížto Charvati jest jmě. Dal; b) instr.
sg., f. Hůl, jizby se podpíral. Kom.

Jížeti, ei, ení, rozpouštěti se, aufthauen.
Což tam jíží (jihne, taje). Ros.

Jížiti, il, ení, thauen machen, verlassen.
, 7. se =jížeti. Jíží se tam. Ros.

Již-li, ob denn schon. Již-li půjdeš? Us.

Jižní, jižný, ne: jižní; vz Jih. Süd-. J.
strana, záře, pol, bod, Nz., úhel, Europa,
vítr. Jg.

Jm. Skupeninu souhlásek tuto píšeme sice
stále ve slovech: jmu, jméno, jmenovati atd.,
ale j jen po samohláskách vyslovujeme: za-
jmu, ze-jména, po-jmenovati. Ht.

Jmám, zastar. = mám.

1. Jmě. Kat. Vz Jméno.

2. Jmě = měl, zastr. Troj.

Jměcek, jmícek, cka, měcko, a, mícek,
cka, jmenec, nce, jmenovec, vce, jmenáček,
čka, m., na Slov. drusa. Pulk., Aqu., Reš.,
Ros. Namensbruder, -vetter.

Jmějieše = měl; jmiesta (dual)--měli;
jmějiechu (pl. ) = měli. Kat.

Jměl, zastr. = měl. Troj.

Jmél, u, m., jmélí (mílí, jmelí, melí, mejlí,
Vz Gb. Hl. 76., na Slov. omelí), rostlina
příživná, která roste v korách jiných stromův,
jako hrušek, jabloní, kaštanů atd. Die Mi-
stel. J. dubový, lipový atd. Jg.

Jmélí, vz Jmél.

Jmélovitý, jmélu podobný. J. rostliny.
Rostl.

Jmélový, jemelový, Mistel-. Jg.

Jmelucha, y, f., drozd větší, omeluch,
truskavec, Mistel-, Schnarrdrossel, Mistler. Jg.



	643

	Jizdba, vz Jizba. — J., die Landstrasse. — Plk. Jizdebka, vz Jizba. Jizdební, Stuben-. Jizdebnice, jistebnice, e, f., die Stuben- kamaradin. Rad. zv. Jizdebník, jistebník, a, m., der Stuben- genosse. Jg. Jizdebný, lépe: jistebný. J. okna. Vz Jistba. Měst. záp. 1449. Jízdecký, Reit-. J. pošta, posel, reitend, lépe: jezdecký (od jezdec). Mk. Vz Jezdecký. J. kůň. Jízdectvo, vz Jezdectvo. Die Reiterei. Jízdmo = jezdmo. Jízdnice, e, f., die Reitschule. Zlob. Jízdný (zastr. jezdný, jiezdný). Jízden, dna, dno, zum Reiten, Fahren gehörend, be- ritten, befahren. Jg. J. kůň, lid, pacholek, D., posel. Rk. — J. =jezdec, ein Kavalle- rist. Jízdní s koní ssedali. V. Jízdným se státi. Sm. Jízdným býti. V. J. myslivec, Pi- quier. Čsk. Aby něco nebylo staveno na ce- stách obecných, na silnicích, jímž by voz- kové jízdní i pěší měli překážku. CJB. 285. — J. = kdo dobře jede, der gut fährt. Us. Jizebný = jizdebný. Jízek, zku, m., malý jez. Jizera, y, f., řeka v Čech., Iser. — Ji- zerní hory. Mus. Jizevný, empfindlich. J. hněv. Plk. Jízlivě, rozjídavě, jedovatě, giftig. — J., zle, zlostně, jedovatě, anzüglich, boshaft, bissig. J. na někoho sahati, komu utrhati. Plk. J. psáti. V. J. se posmívati. Br. Jizlivec, vce, m., ein giftiger, boshafter Mensch. Rk. Jízlivka, y, f., cumenes, hmyz. Krok. Jízlivosť, i, f., jedovatosť, die Fressig- keit, Giftigkeit. — J., zlosť, Boshaftigkeit, Anzüglichkeit. D. Ten člověk jest pln j-sti. Jg. Vz Jízlivý. Jízlivý, jizlivý. J. = žravý, fressig. J. rána (morová rána, že prudce hubí), j. vřed, rak, pryskýř. Jg. — J. =jedovatý, giftig. J-vou střelu oknem naň střelil. Háj. J. meč, šipka, (V. ), pára, štír. Jg. — J. = zlý, jedo- vatý, giftig, böse, anzüglich. J. slovo. Lom. Osočili mne j-vými slovy. V. J. knihy, St., čas, V., protivník, nenávisť, nařknutí. Jg., Sych. — Jg. Jizloplod, u, m., hydnocarpus, rostl. Jiztba, vz Jizba. Jizva, jízva (zastar. jezva, jiezva), jiz- vička, y, í. — Jizva, V., Ráj.: jízva: V., Br., Reš. — J. = rána, die Wunde. Naplň jezvu alunem. Ras. Jezev se dotekl. Leg. — Br. — J., zahojená rána, prouha, stopa po ráně, Narbe, Strieme, Schwiele, Schmarre, V. J., liska, šlichta. Lk. J. z poranění, z mrskání, ze vředování, po neštovicích, po spálenině atd. J. kožní, svalová, šlachová, cévnatá, mozková (částka mozku bílá). S. N. Jizva v tváři. Us. Jizvy na těle. V. Jizvatý = jizvitý. Jizvený = raněný, verwundet; jedovatý, jízlivý, vergiftet. Jg. Jizviti, jizviti, il, en, ení; zjízviti. — koho = raniti ho, jizvy mu dělati, verwun- den. Rk.	Jizvina, y, f. =jizva, ein Mal. Jizvitý, šramový, narbig; jizlivý, ver- derblich, giftig. D., Troj. Jizvivý, jizvový = jízlivý, jedovatý, giftig, verderblich. J. smrad, rána, rosa. Jg. Jizvovitý, narbig. Ros. 1. Již (zastr. juž, v obec. mluvě už), jižť (južť). Již s přehlasovaným u v i, juž s ne- přehlasovaným u; vz u. Gb. J. označuje náhlosť nastupujícího neb prudkost uplýva- jícího času, schon, bereits. Juž by jim byli odoleli. Rkk. Již jsem na břehu. J. mu na kůži teče. Kom. Již čas, j. po obědě. Us. — J. = nyní, jetzt. Byloť je vždy pokání, k němuž proroci táhli lidi, ale tak plné moci, jakož již má, nemělo jest. Št. — Již- již = hned, sogleich, den Augenblick. Což již již zahynouti má. V. — Již-již, buď-buď, dílem-dílem, jednak-jednak, bald-bald, theils- theils. V tom přijde j. tuto neštěstí, j. tamto. Reš. — J. znamená velkost stupně. Dá ti, to již nejméně dvě stě. L. Již to zlé, když vlk vlka žere. L. To jest již ne přirození, ale tvá vlastní vina. Jel. Již ne o řemen, ale o celou kůži běží. Jižť je po nás. Br. — J. = dále, nun, ferner, nunmehr. Nuže již do vnitřních údů nahledněme. Kom. — J. = tedy, přece, vždy, dennoch, so. Ne- chceš-li nám dáti pomoci, již mi Děvína do- budem svou mocí. Háj. 2. Již, jiže: a) nom., pl., m. zájmena: jenž = kteří. Ti, již česť světa znají. Ctib. — b) Akkus. sg., f. = kterou. Řeč, již jim král vylíči. St. skl. Jíž, a) dat. sg., f. zájmena jenž == které. Země, jížto Charvati jest jmě. Dal; b) instr. sg., f. Hůl, jizby se podpíral. Kom. Jížeti, ei, ení, rozpouštěti se, aufthauen. Což tam jíží (jihne, taje). Ros. Jížiti, il, ení, thauen machen, verlassen. , 7. se =jížeti. Jíží se tam. Ros. Již-li, ob denn schon. Již-li půjdeš? Us. Jižní, jižný, ne: jižní; vz Jih. Süd-. J. strana, záře, pol, bod, Nz., úhel, Europa, vítr. Jg. Jm. Skupeninu souhlásek tuto píšeme sice stále ve slovech: jmu, jméno, jmenovati atd., ale j jen po samohláskách vyslovujeme: za- jmu, ze-jména, po-jmenovati. Ht. Jmám, zastar. = mám. 1. Jmě. Kat. Vz Jméno. 2. Jmě = měl, zastr. Troj. Jměcek, jmícek, cka, měcko, a, mícek, cka, jmenec, nce, jmenovec, vce, jmenáček, čka, m., na Slov. drusa. Pulk., Aqu., Reš., Ros. Namensbruder, -vetter. Jmějieše = měl; jmiesta (dual)--měli; jmějiechu (pl. ) = měli. Kat. Jměl, zastr. = měl. Troj. Jmél, u, m., jmélí (mílí, jmelí, melí, mejlí, Vz Gb. Hl. 76., na Slov. omelí), rostlina příživná, která roste v korách jiných stromův, jako hrušek, jabloní, kaštanů atd. Die Mi- stel. J. dubový, lipový atd. Jg. Jmélí, vz Jmél. Jmélovitý, jmélu podobný. J. rostliny. Rostl. Jmélový, jemelový, Mistel-. Jg. Jmelucha, y, f., drozd větší, omeluch, truskavec, Mistel-, Schnarrdrossel, Mistler. Jg.