648

dávají. Skutečné, stálé jméno, s kterým se
bytosť podmetu ztotožňuje, stojí v nomina-
tivu. Podobně klade se nominativ, když se
slovesy těmi uvozuje definice. Potka jej
syrský vévoda Aretas bě jmenovaný. Anth.
I. 35. Jmenuji se Josef. Zahálka matkou a
chůvou všeho zlého jmenuje se. Anth. II.
143. Jmenovati se králem. Kom. Lab. 94.

Jmenovatý = jmenovitý. V.
Jmenovec, vce, m., vz Jměcek.

Jmenoviny = jmeniny.

Jmenovitě ustanoviti. D. Abyste jim ta
psaní, jm. J. Pestoleckému dodali. Žer. Vz
Jméno, ku konci článku. Namentlich.

Jmenovitý, bestimmt, benannt, nament-
lich, Nominal-. J. čas, cena, věc, základ, den,
Jg., summa, vynáška, hodnota. Šp. Po že-
břících na zdi, tu kdež hora j-tá jest, běželi
a do předměstí skákali. Bart. hl. 18. p. 272.
Na j. den státi. Vl. zř. 91. — J., slovutný,
berühmt.

Jmenovkyně, e, f. = jmenovnice. Nej.

Jmenovní, Namen-. J. katalog. Mus.

Jmenovnice, e, f., eine gleiches Namens. D.

Jmenovník, a, m. = jměcek

Jměný, vz Míti.

Jměše (zastar. )= měl.

Jměť, i, f. = způsob, zastar. Lex. vet,

Jmícek = jměcek.

Jmín =jíněný.
Jmínečko, a, n., jméno. Mor. P. 3G7.

Jminulý rok = minulý. Sl.

Jmíti =nazývati, nennen. Ros. (Slovo
podezřelé. Jg. )

Jmouti, jmu, jmi (pl. jměte), jma (ouc),
jmul, jmut, jmutí; lépe: jíti, jal, jat, jetí;
jímati, jímávati. Poněvadž jíti (jdu) rovná
se jíti (jmu), tedy za příčinou zřetelnosti
říká lid: jmouti. Gb. Hl. 35. Brs. 17. dopo-
ručuje: jati. Vz Infinitiv. — J. = chytiti,
chopiti, nehmen, greifen, fangen, gefangen
nehmen; začíti, počíti, anheben, anfangen.
Jg. — co, koho. Jměte ho. Br., V. Dával
návěští, aby jej jali. Flav., Láska ho jala.
Jg. Jala jsi srdce mé. Br. Úředníci královi
mají jej jieti a jej věziti a držeti na královu
milosť a na panský nález. O. z D. Rozká-
zali jej páni jíti. Nál. 216. — koho kde.
Jiechu ho na těch hodech. Na poli ho jměte.
Mus. Na silnici ho jali. Ros. — komu. Jmi
sobě. Br. — koho v co: v svou moc. Tkadl.
koho za co. Jala ho za plášť. L. Vsiak za
oružie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36.
Král ciesaře za obojek je. Dal. 83. — kam.
Jeremiáš prorokuje Sedechiášovi, že jat bude
do Babylona. Ben. V. — co, koho čím:
krásou, láskou, milostí; žádostí jest jat.
V., Háj. Jímáše pěniem srdce. Rkk. 9. Jíti
kouzly někoho. Alx. 1097. — se = počíti.
Je se milá žalovati. Rkk. Jali se všichni vy-
mlouvati. Jal se plakati. Troj. Jal se děko-
vati. Rvač. — se čeho. Jali se plavci břehu
(přirazili k břehu). Ms. 1552. Jíti se motyky.
Jg. Jal se chrt ten samého vlka. Sekera ne-
chce se jíti suku. Tr.... nebo cožkolivěk,
jehož sě Mikeš u mne jal. Kn. rož. 144. —
Jíti se s infinit, pojí se často s gt. m.
s akkus., který by měl na infinitivu viseti.
Vz Infinitiv. Libuše je se jich (m. je) sú-
diti. Dal. I je sě všech paní haněti. Dal.

Jechu sě hradu stavěti. Dal. Vz Spodobení.
— Vz Jímati.

Jmovitý =. movitý, beweglich. J. i ne-
jmovité jmění. Ž. Karla IV., Záp. měst. 1419.

Jo, šp. z něm. Ja, v obec. mluvě m. ano.

Joachimsdorf. Jáchymov, a, m., u Li-
tovle na Mor.

Joachimshof, Jáchymov, a, m., u Vel.
Meziříče na Mor.

Job, a, m. Hiob. Šel pán pro Joba, zůstali
tam oba. Č., Lb.

Jobův. Jobova zpráva = nešťastná. Vz
Zpráva; Trpělivosť.

Jockey (angl., džoki), podkoní, který jezdí
o závod; 2. pán, který miluje jízdu o závod.
S. N.

Jod, u, m. Vz S. N. IV. 418.

Jodičnan, u, m. J. ammonatý, draselnatý,
sodnatý, zinečnatý, železitý, železnatý. Kh.

Jodid, u, m. J. ammonatý, arsenový, bar-
natý. bromový, draselnatý, ethylnatý, for-
rnylový, hořečnatý, kademnatý, magnesiový,
manganatý, mědičnatý, olovnatý, rtutičnatý,
rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý,
strichninný, vápenatý, zinečnatý, železito-chi-
ninný, železnatý. Kh.

Joel, e, lépe: a, m.

Jogsdorf, Jocksdorf, Jakubovice, Ja-
kubčovice ve Slezsku.

Johana, Johanka, y, f, Johanna.

Johannesfeld, Zadky u Opavy.

Johannesthal, Janoušov na Mor.

Johannisdorf, Janovice ve Slez.

Johannistlhal, Jantál, Janov ve Slez.

Johnsdorf, Janušov na Mor.

Joch, u, m., z něm. Joch. J. v hornictví
jochy = dřeva do 4 úhlů sbitá, jakými
šachty podporují. — J. u jezu klády, kte-
rými se ve vantrokách voda drží v přede-
psané výši, die Fachbäume. Us. — Jg.

Jochař, e, m., vůl ve jhu táhnoucí, der
Jochochs. D.

Jochband, něm., u tesařů šp. jochpant
m. spěrák, krakorec. Kmp.

Jochymtal, u, m. = tolar. J-ů za 14 zl.
Gl. 84.

Jokelsdorf, Jakubovice na Mor.

Jonácký, jonácky, po jonácku: udatný,
zmužilý, tapfer. Jonácky se choval. Ros.

Jonáctví, n. =jinošství, das Jugendalter;
chrabrosť, Tapferkeit. Nt. Vz Junáctví.

Jonák, a (na Mor. junák), junáček, čka,
m. — J. = jinoch, junger Mann. J. mladý,
znamenitý, hrdinský. V. V jonáka růsti. Ros.
Své ruky jonák (bojovník). Ros. Jest jonák
z Kolovče. Vz Potutelný. Lb., Jg. Trefil j.
na jonáka (našel druh druha). Mus. — J.,
švihlík, Stutzer. Kom. Vz Junák.

Jongleur (žonglér), a, m., fr., kejklíř. Rk.

Jonik, vz Ionicus.

Jorba, y, f., belone, ryba, kaprovitá. Krok.

Jordan, a, m., řeka v Palaestině; rybník
u Tábora. Jg.

Jorma, y, f., callionymus, ryba pulcovitá,
der Spinnenfisch. Krok.

Josef, a, m., Josífek, Josa, Joza, Jozka.
Joseph. Jg.

Josefa, Josefka, y, f., Josephine.

Josefov, a, m., pevnosť v Čech., Joseph-
stadt. — Josefovan, a, m. — Josefovský.