Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |
|
|||
648
|
|||
|
|||
dávají. Skutečné, stálé jméno, s kterým se
bytosť podmetu ztotožňuje, stojí v nomina- tivu. Podobně klade se nominativ, když se slovesy těmi uvozuje definice. Potka jej syrský vévoda Aretas bě jmenovaný. Anth. I. 35. Jmenuji se Josef. Zahálka matkou a chůvou všeho zlého jmenuje se. Anth. II. 143. Jmenovati se králem. Kom. Lab. 94. Jmenovatý = jmenovitý. V.
Jmenovec, vce, m., vz Jměcek. Jmenoviny = jmeniny.
Jmenovitě ustanoviti. D. Abyste jim ta
psaní, jm. J. Pestoleckému dodali. Žer. Vz Jméno, ku konci článku. Namentlich. Jmenovitý, bestimmt, benannt, nament-
lich, Nominal-. J. čas, cena, věc, základ, den, Jg., summa, vynáška, hodnota. Šp. Po že- břících na zdi, tu kdež hora j-tá jest, běželi a do předměstí skákali. Bart. hl. 18. p. 272. Na j. den státi. Vl. zř. 91. — J., slovutný, berühmt. Jmenovkyně, e, f. = jmenovnice. Nej.
Jmenovní, Namen-. J. katalog. Mus.
Jmenovnice, e, f., eine gleiches Namens. D.
Jmenovník, a, m. = jměcek
Jměný, vz Míti.
Jměše (zastar. )= měl.
Jměť, i, f. = způsob, zastar. Lex. vet,
Jmícek = jměcek.
Jmín =jíněný.
Jmínečko, a, n., jméno. Mor. P. 3G7. Jminulý rok = minulý. Sl.
Jmíti =nazývati, nennen. Ros. (Slovo
podezřelé. Jg. ) Jmouti, jmu, jmi (pl. jměte), jma (ouc),
jmul, jmut, jmutí; lépe: jíti, jal, jat, jetí; jímati, jímávati. Poněvadž jíti (jdu) rovná se jíti (jmu), tedy za příčinou zřetelnosti říká lid: jmouti. Gb. Hl. 35. Brs. 17. dopo- ručuje: jati. Vz Infinitiv. — J. = chytiti, chopiti, nehmen, greifen, fangen, gefangen nehmen; začíti, počíti, anheben, anfangen. Jg. — co, koho. Jměte ho. Br., V. Dával návěští, aby jej jali. Flav., Láska ho jala. Jg. Jala jsi srdce mé. Br. Úředníci královi mají jej jieti a jej věziti a držeti na královu milosť a na panský nález. O. z D. Rozká- zali jej páni jíti. Nál. 216. — koho kde. Jiechu ho na těch hodech. Na poli ho jměte. Mus. Na silnici ho jali. Ros. — komu. Jmi sobě. Br. — koho v co: v svou moc. Tkadl. koho za co. Jala ho za plášť. L. Vsiak za oružie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36. Král ciesaře za obojek je. Dal. 83. — kam. Jeremiáš prorokuje Sedechiášovi, že jat bude do Babylona. Ben. V. — co, koho čím: krásou, láskou, milostí; žádostí jest jat. V., Háj. Jímáše pěniem srdce. Rkk. 9. Jíti kouzly někoho. Alx. 1097. — se = počíti. Je se milá žalovati. Rkk. Jali se všichni vy- mlouvati. Jal se plakati. Troj. Jal se děko- vati. Rvač. — se čeho. Jali se plavci břehu (přirazili k břehu). Ms. 1552. Jíti se motyky. Jg. Jal se chrt ten samého vlka. Sekera ne- chce se jíti suku. Tr.... nebo cožkolivěk, jehož sě Mikeš u mne jal. Kn. rož. 144. — Jíti se s infinit, pojí se často s gt. m. s akkus., který by měl na infinitivu viseti. Vz Infinitiv. Libuše je se jich (m. je) sú- diti. Dal. I je sě všech paní haněti. Dal. |
Jechu sě hradu stavěti. Dal. Vz Spodobení.
— Vz Jímati. Jmovitý =. movitý, beweglich. J. i ne-
jmovité jmění. Ž. Karla IV., Záp. měst. 1419. Jo, šp. z něm. Ja, v obec. mluvě m. ano.
Joachimsdorf. Jáchymov, a, m., u Li-
tovle na Mor. Joachimshof, Jáchymov, a, m., u Vel.
Meziříče na Mor. Job, a, m. Hiob. Šel pán pro Joba, zůstali
tam oba. Č., Lb. Jobův. Jobova zpráva = nešťastná. Vz
Zpráva; Trpělivosť. Jockey (angl., džoki), podkoní, který jezdí
o závod; 2. pán, který miluje jízdu o závod. S. N. Jod, u, m. Vz S. N. IV. 418.
Jodičnan, u, m. J. ammonatý, draselnatý,
sodnatý, zinečnatý, železitý, železnatý. Kh. Jodid, u, m. J. ammonatý, arsenový, bar-
natý. bromový, draselnatý, ethylnatý, for- rnylový, hořečnatý, kademnatý, magnesiový, manganatý, mědičnatý, olovnatý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, strichninný, vápenatý, zinečnatý, železito-chi- ninný, železnatý. Kh. Joel, e, lépe: a, m.
Jogsdorf, Jocksdorf, Jakubovice, Ja-
kubčovice ve Slezsku. Johana, Johanka, y, f, Johanna.
Johannesfeld, Zadky u Opavy.
Johannesthal, Janoušov na Mor.
Johannisdorf, Janovice ve Slez.
Johannistlhal, Jantál, Janov ve Slez.
Johnsdorf, Janušov na Mor.
Joch, u, m., z něm. Joch. J. v hornictví
jochy = dřeva do 4 úhlů sbitá, jakými šachty podporují. — J. u jezu klády, kte- rými se ve vantrokách voda drží v přede- psané výši, die Fachbäume. Us. — Jg. Jochař, e, m., vůl ve jhu táhnoucí, der
Jochochs. D. Jochband, něm., u tesařů šp. jochpant
m. spěrák, krakorec. Kmp. Jochymtal, u, m. = tolar. J-ů za 14 zl.
Gl. 84. Jokelsdorf, Jakubovice na Mor.
Jonácký, jonácky, po jonácku: udatný,
zmužilý, tapfer. Jonácky se choval. Ros. Jonáctví, n. =jinošství, das Jugendalter;
chrabrosť, Tapferkeit. Nt. Vz Junáctví. Jonák, a (na Mor. junák), junáček, čka,
m. — J. = jinoch, junger Mann. J. mladý, znamenitý, hrdinský. V. V jonáka růsti. Ros. Své ruky jonák (bojovník). Ros. Jest jonák z Kolovče. Vz Potutelný. Lb., Jg. Trefil j. na jonáka (našel druh druha). Mus. — J., švihlík, Stutzer. Kom. Vz Junák. Jongleur (žonglér), a, m., fr., kejklíř. Rk.
Jonik, vz Ionicus.
Jorba, y, f., belone, ryba, kaprovitá. Krok.
Jordan, a, m., řeka v Palaestině; rybník
u Tábora. Jg. Jorma, y, f., callionymus, ryba pulcovitá,
der Spinnenfisch. Krok. Josef, a, m., Josífek, Josa, Joza, Jozka.
Joseph. Jg. Josefa, Josefka, y, f., Josephine.
Josefov, a, m., pevnosť v Čech., Joseph-
stadt. — Josefovan, a, m. — Josefovský. |
||
|
|||
Předchozí (647)  Strana:648  Další (649) |