652

ve smyslu možnosti. Zde jsou knihy k dostání.
Vz Dostání. To není k vydržení m. to nelze
vydržeti. Zde jest něco k vidění, k slyšení
m. zde jest něco viděti, slyšeti. Brs. 9b.

-ka (-бka), přípona jmen podstatných, před
i: ížse h, ch, k v ž, š, č; c v č mění a dlouhá
samohláska někdy krátí. Sbírka, nádivka,
procházka, sádka, dědička, Moravka, pohanka,
lyska, drožka, troška; deminut. brázdka,
cívka, stružka, čárka-, hrstka, knížka, svíčka,
ulička. Mkl. S. 272., 240. Čech — Češka,
vozka, sýpka, voják — vojačka, válka, várka.
Vz -ck. Tato přípona se v již. Čechách a na
Mor. místo, -ová' klade: truhlářka m. truhlá-
řova, Přibylka m. Přibylová. Kts. Táž pří-
pona, okolo Brna k příslovcím se přivěšuje:
semka (seni), mocka n. mucka (moc), venka
(ven). Šb. — Ka = k, zu. Vrátiv se Jidáš
ka apoštolam. St. skl. III. 29.

Kaaden, mě. v Čechách, Kadaň.

Kabacoun, u, m., kyj, klacek, Prügel. —
K., náčiní k natáčení a vyplňování vlasů,
Haarwurst. — K., košík pro koně, krabuška,
Maulkorb. Us. — Jg.

Kabáč = koláč z nejhorší mouky, posušek,
poškrabek. Na Slov.

Kabal, a, m., z lat., kůň. V.

Kabala, y, f., z hebr. — K., tajné učení
židovské, dochované prý podáním od Mojžíše
Josuovi a od tohoto 70 starším, pročež také
slove masora (podání). Jiní pak myslí, že
jest tajemným způsobem obsaženo ve spisech
starého zákona, jmenovitě ve knihách Moj-
žíšových a hledáním klíče k němu zanášelo
se zvláštní umění nazvané kabalistika, kaba-
lismus. Odtud přeneseno jméno kabalistika
také na hádání z bible. — K. tajné úklady,
pikle, hlavně o životě dvorském a politickém.
S. N. Geheitnbund, Ranko.

Kabalista, y, m., dle Despota, ein Kaba-
list. — K., pletiehář. Jg.

Kabalovati, kabaly dělati, Kabalen
schmieden. Jg.

Kaban, u, m., rus., ložiště, které není
dlouhé, ale mocné. Vys.

Kabaně, ě, kabanica, kabanka, y, f.,
sedlský šat z hrubého sukna,. Na Slov. Ryb.

Kabar, a, m., Č. navrhl: choukel, e, m.,
das Bisamthier Jg. Moschus moschiferus.
Dvoukopytník jelenovitý bez parohů se špi-
čáky z úst vyčnívajících. Vz Frč. 381.

Kabarovina, y, f. Hirschbisam. Rk.

Kabát, u, kabátek, tku, kabátec, tce, m.,
kabáteček. Slovo románské, souvisí s franc.
capot, s vlas. capotto = roucho mužské s ka-
puci na hlavu (caput); v něm. spisech na-
zývali kabát Joppe. Jir. Der Rock. Jím rytíři
jdouce do boje odívali svrchní tělo; později
užíváno k tu bez rukávů, které oblékali pod
železný háv. V., Jir. Kabátec, der Waffenrock.
Čsk. Brandl v Gl. 85. srovnává toto slovo
se strněm. kawati, vestimentum. V kawátí
(= oděv, střhn. gewaete) proměnilo se w v b.
Gb. Hl. 93. — Části kabátu: Život (zadek,
přednice), šosy (na Mor. klíny, Brt. ), rukávy,
výložky, límec, knoflíky. Kabát bez šosův:
kazajka. K. svrchní, spodní, letní, zimní,
všední, sváteční pro (na) neděli, ošumělý;
krátký (kratina), úzký, nový, starý, jedno-
řadý, dvouřadý, prošívaný, podlé starého

kroje, podlé mody, čamara. Svrchní šat
kněží církevních: klerika (talar), mnichův:
habit. Š. a Ž., Sp. K. je volný, škrtí. A v těch
kabátcích a nohavicích právě sodomsky a
ďábelsky chodí odhalujíce se i svlačujíce až
do kabátu před pohlavím ženským a panen-
ským beze všeho studu jako hovada (byl -
to tedy tehdáž spodní oděv mužský bez ru-
kávu. Da. ). Bart. 344. 17. První vyhrání
z kabátu (z kapsy) vyhání. Bližší košile nežli
kabát. Svléknouti někoho z kabátu. Udělal
si z kabátu kazajku (prohospodařil). S. a Ž.
(Walter). Rád by mne s kabátu (s kůže)
svlékl (tvrdý člověk). Č. Dal mu na kabát
(bití, domluvu. Vz Domluva). Č. Vyžaloval
si na červený kabátek (když kdo žaluje sám
vinen jsa a potom trestán bývá. Vz Trest).
Č. K. dělá může. Lb. — K. = malé vězení,
v kterém se ani státi, ani ležeti, ani seděti
nemohlo. Das Gefängniss, der Pranger, der
Stock. Jg., Gl, Kom., V. Rád tam šel, jako
sedlák do kabátu. Ros.

Kabatář, e, m. = kabátník. Na Mor.

Kabátec, vz Kabát.

Kabátničí = kabátnický, kabátníku pří-
slušející. K. řemeslo. 1453.

Kabátník, a, m., Rockmacher. Troj. —
K., měšťák, ein Kleinstädter. Us. — K., rak
v nové skořepce, der Häutler (Krebs), der
Mauser. D.

Kabátový, Rock-; Arrest-. Ctib.

Kabel, u, m., fr., cáble, angl. cable (kebl),
těžké láno u veliké kotvy. S. N.

Kabela, kabele, kabelka = taška z lýčí,
rákosí; kapsa, měch, der Kober, die Mosche,
Tasche. Na Slov. U horníkův: žoček. Vys.
Kdo chodí s kabelí, toho pán Bůh nadělí.
Ros., Č., Plk. — K., pečivo, eine Mehlspeise.
Nech s národem netoliko kabelí ale i myslí
a srdcem se víží a pojí. Dal. — K., petlice
na drabicích u pluhu. Us. Plaňan.

Kabelář, e, m., der Moschenmann, kdo
kabely děla n. prodává. D.

Kabelářka, y, f., die Moschenfrau. D.

Kalebatý, koberartig, plundrig.

Kabelna, y, f., místo, kde se mlýnská
kola točí, vantroky, das Mühlgerinne. — K.,
u rybářů: sádka, Fischhalter. Us.

Kaberna, y, f., veliká posada, Vogelhaus;
ohrada, Umzäunung, Us.; zábradlí okolo
stojanu v rybnících, Geländer.

Kaberňák, kabrňák, a, m., veliký kapr
z kaberny; chytrák, chlapík, kos, ein tüch-
tiger Kerl. Rk.

Kabič, e, m., kolík, na němž barvíři ba-
revnou přízi ždímají, der Windenagel. D.

Kabinet, u, m., z fr., komnata k zvlášt-
ním účelům zřízená; vláda, nejvyšší (tajná)
rada panovníkova; místnost' na sbírky paměti-
hodných věcí k vědeckému účelu: k. fysi-
kalní, mechanický (strojovna), minerální. Rk.,
S. N., Nz. Das Kabinet, kleines Gemach,
Nebenzimmer; Arbeitszimmer; der Minister-
rath.

Kabinetní list, psaní panovníkovo k ně-
komu. Rk. Kabinets-.

Kabišon, vz Capuchon.

Kabonín, u, m., vír, Wirbel. Us.

Kaboniti, 3. pl. -ní, boň, ně (íc), il, ěn,
ění, kabonívati=kaliti, trüben. — co: vodu,