Předchozí (651)  Strana:652  Další (653) |
|
|||
652
|
|||
|
|||
ve smyslu možnosti. Zde jsou knihy k dostání.
Vz Dostání. To není k vydržení m. to nelze vydržeti. Zde jest něco k vidění, k slyšení m. zde jest něco viděti, slyšeti. Brs. 9b. -ka (-бka), přípona jmen podstatných, před
i: ížse h, ch, k v ž, š, č; c v č mění a dlouhá samohláska někdy krátí. Sbírka, nádivka, procházka, sádka, dědička, Moravka, pohanka, lyska, drožka, troška; deminut. brázdka, cívka, stružka, čárka-, hrstka, knížka, svíčka, ulička. Mkl. S. 272., 240. Čech — Češka, vozka, sýpka, voják — vojačka, válka, várka. Vz -ck. Tato přípona se v již. Čechách a na Mor. místo, -ová' klade: truhlářka m. truhlá- řova, Přibylka m. Přibylová. Kts. Táž pří- pona, okolo Brna k příslovcím se přivěšuje: semka (seni), mocka n. mucka (moc), venka (ven). Šb. — Ka = k, zu. Vrátiv se Jidáš ka apoštolam. St. skl. III. 29. Kaaden, mě. v Čechách, Kadaň.
Kabacoun, u, m., kyj, klacek, Prügel. —
K., náčiní k natáčení a vyplňování vlasů, Haarwurst. — K., košík pro koně, krabuška, Maulkorb. Us. — Jg. Kabáč = koláč z nejhorší mouky, posušek,
poškrabek. Na Slov. Kabal, a, m., z lat., kůň. V.
Kabala, y, f., z hebr. — K., tajné učení
židovské, dochované prý podáním od Mojžíše Josuovi a od tohoto 70 starším, pročež také slove masora (podání). Jiní pak myslí, že jest tajemným způsobem obsaženo ve spisech starého zákona, jmenovitě ve knihách Moj- žíšových a hledáním klíče k němu zanášelo se zvláštní umění nazvané kabalistika, kaba- lismus. Odtud přeneseno jméno kabalistika také na hádání z bible. — K. tajné úklady, pikle, hlavně o životě dvorském a politickém. S. N. Geheitnbund, Ranko. Kabalista, y, m., dle Despota, ein Kaba-
list. — K., pletiehář. Jg. Kabalovati, kabaly dělati, Kabalen
schmieden. Jg. Kaban, u, m., rus., ložiště, které není
dlouhé, ale mocné. Vys. Kabaně, ě, kabanica, kabanka, y, f.,
sedlský šat z hrubého sukna,. Na Slov. Ryb. Kabar, a, m., Č. navrhl: choukel, e, m.,
das Bisamthier Jg. Moschus moschiferus. Dvoukopytník jelenovitý bez parohů se špi- čáky z úst vyčnívajících. Vz Frč. 381. Kabarovina, y, f. Hirschbisam. Rk.
Kabát, u, kabátek, tku, kabátec, tce, m.,
kabáteček. Slovo románské, souvisí s franc. capot, s vlas. capotto = roucho mužské s ka- puci na hlavu (caput); v něm. spisech na- zývali kabát Joppe. Jir. Der Rock. Jím rytíři jdouce do boje odívali svrchní tělo; později užíváno k tu bez rukávů, které oblékali pod železný háv. V., Jir. Kabátec, der Waffenrock. Čsk. Brandl v Gl. 85. srovnává toto slovo se strněm. kawati, vestimentum. V kawátí (= oděv, střhn. gewaete) proměnilo se w v b. Gb. Hl. 93. — Části kabátu: Život (zadek, přednice), šosy (na Mor. klíny, Brt. ), rukávy, výložky, límec, knoflíky. Kabát bez šosův: kazajka. K. svrchní, spodní, letní, zimní, všední, sváteční pro (na) neděli, ošumělý; krátký (kratina), úzký, nový, starý, jedno- řadý, dvouřadý, prošívaný, podlé starého |
kroje, podlé mody, čamara. Svrchní šat
kněží církevních: klerika (talar), mnichův: habit. Š. a Ž., Sp. K. je volný, škrtí. A v těch kabátcích a nohavicích právě sodomsky a ďábelsky chodí odhalujíce se i svlačujíce až do kabátu před pohlavím ženským a panen- ským beze všeho studu jako hovada (byl - to tedy tehdáž spodní oděv mužský bez ru- kávu. Da. ). Bart. 344. 17. První vyhrání z kabátu (z kapsy) vyhání. Bližší košile nežli kabát. Svléknouti někoho z kabátu. Udělal si z kabátu kazajku (prohospodařil). S. a Ž. (Walter). Rád by mne s kabátu (s kůže) svlékl (tvrdý člověk). Č. Dal mu na kabát (bití, domluvu. Vz Domluva). Č. Vyžaloval si na červený kabátek (když kdo žaluje sám vinen jsa a potom trestán bývá. Vz Trest). Č. K. dělá může. Lb. — K. = malé vězení, v kterém se ani státi, ani ležeti, ani seděti nemohlo. Das Gefängniss, der Pranger, der Stock. Jg., Gl, Kom., V. Rád tam šel, jako sedlák do kabátu. Ros. Kabatář, e, m. = kabátník. Na Mor.
Kabátec, vz Kabát.
Kabátničí = kabátnický, kabátníku pří-
slušející. K. řemeslo. 1453. Kabátník, a, m., Rockmacher. Troj. —
K., měšťák, ein Kleinstädter. Us. — K., rak v nové skořepce, der Häutler (Krebs), der Mauser. D. Kabátový, Rock-; Arrest-. Ctib.
Kabel, u, m., fr., cáble, angl. cable (kebl),
těžké láno u veliké kotvy. S. N. Kabela, kabele, kabelka = taška z lýčí,
rákosí; kapsa, měch, der Kober, die Mosche, Tasche. Na Slov. U horníkův: žoček. Vys. Kdo chodí s kabelí, toho pán Bůh nadělí. Ros., Č., Plk. — K., pečivo, eine Mehlspeise. Nech s národem netoliko kabelí ale i myslí a srdcem se víží a pojí. Dal. — K., petlice na drabicích u pluhu. Us. Plaňan. Kabelář, e, m., der Moschenmann, kdo
kabely děla n. prodává. D. Kabelářka, y, f., die Moschenfrau. D.
Kalebatý, koberartig, plundrig.
Kabelna, y, f., místo, kde se mlýnská
kola točí, vantroky, das Mühlgerinne. — K., u rybářů: sádka, Fischhalter. Us. Kaberna, y, f., veliká posada, Vogelhaus;
ohrada, Umzäunung, Us.; zábradlí okolo stojanu v rybnících, Geländer. Kaberňák, kabrňák, a, m., veliký kapr
z kaberny; chytrák, chlapík, kos, ein tüch- tiger Kerl. Rk. Kabič, e, m., kolík, na němž barvíři ba-
revnou přízi ždímají, der Windenagel. D. Kabinet, u, m., z fr., komnata k zvlášt-
ním účelům zřízená; vláda, nejvyšší (tajná) rada panovníkova; místnost' na sbírky paměti- hodných věcí k vědeckému účelu: k. fysi- kalní, mechanický (strojovna), minerální. Rk., S. N., Nz. Das Kabinet, kleines Gemach, Nebenzimmer; Arbeitszimmer; der Minister- rath. Kabinetní list, psaní panovníkovo k ně-
komu. Rk. Kabinets-. Kabišon, vz Capuchon.
Kabonín, u, m., vír, Wirbel. Us.
Kaboniti, 3. pl. -ní, boň, ně (íc), il, ěn,
ění, kabonívati=kaliti, trüben. — co: vodu, |
||
|
|||
Předchozí (651)  Strana:652  Další (653) |