654

Káčin, a, o. Už je po Káčině svatbě (=

po všem). Us.

Kačíně, ěte, n., Káčíno dítě. Dch.

Kačinec, nce, m., Entenstall. — K., ta-
raxaemn, die Butterblume; tussilago, der Huf-
lattich. L.

Kačírek, rka, m. — 1. Malý kačer. —
2. Kování na konci voje č. ozubec, formá-
nek. Vz Kačerek. — 3. U tkadlců. Vz Ka-
čenky. — 4. Vz Kačery. — Dvořané musejí
časem také baňky, šňupky, kačírky držeti. Vod.

Kačírkový, Enterich-.

Kačírky, špalíčky k dešťkám přibité k ukli-
nování přímu, v pivováře, der Frosch, An-
satz an der Malzdörre. — K., vz Kačery.

Kačka, y, f. = kachna. V. — Kačky,
zastr., vidličky, Opfergabel. — K. černá,
vodní kos, Wasseramsel. V. — K., tenká
svíčka. Us. v Praze.

Kačkovati, špatně stříhati nebo šíti šaty,
pfuschen. Dch.

Kačulíky, pl. f., žertem housle. Geige.
Dch.

Kačurka, y, f. = káča, Na Slov. — K.,
zastr. = kachna. Plk.

Kad= kdy, wann? Na Slov. — K., relat.,
kdy. Kad slunce žhne, tad kape sníh. Víd.
list. —

Káď, i (ě), kadka, kadice, kadečka; v již.
Čechách: kádě (neodhodilo e, vz E). Kts.
Sr. řec. /. áôo<, lat. cadus. Schl. Vz Mz. str.
39. Kufe, Bottig, Zober, Tonne, Ständer. V.
Br., Kom. K. vystíraci, der Meischbottig,
chladicí, Kühlstock, slévací, Gicssbottig, zce-
zovací či stahovací v pivovárech, k namá-
čení, na ryby. Šp., D. Břichatý jako káď. L.
Déšť lije jako z kádě. L. Nemůž se město
na hoře skrýti, taktéž oheň pod kádí býti.
St. skl. Od kádí, rád ryby kradeš. Vz Odc-
hnati. Lb. — K. u Taboritů obecná poklad-
nice. Ustavili, aby bratři všichni všecko
vuobec skládali a na to sú jim káď jednu
nebo dvě vystavěli, kterúž obce téměř plnú
jim nasypali. Pal. Děj. III

Kadaň, ě, f., mě. v Čechách, Kaaden.
Vz S. N. — Kadaňský.

Kadář, e, m., bečvář, Böttcher. Na Slov.

Kadavás, kdysi, einmal. Byl u nás tu k.
Us. u Petrov. Dch.

Kadce, kádce, e, f., menší káď. Reš.

Kadečka, y, f., malá káď, Reš., kleiner
Ständer. D. K. k namáčení. Weichbottig. D.
— K. ve mlýně nádoba na melivo. Us.

Kadence, e, f., z lat,, závěrka; v hudbě:
sluchu přiměřené ukončení některé hudební
věty, Rk., Kadenz. Vz více v S. N.

Kadění, n., kouření, das Räuchern. V.,
Br., Kom.

Kadeř, e, m. a f., obyčejně v pl. kadeře,
m. a f., tedy gt. kadeřův n. kadeří atd.,
kroucený vlas, Haarkrause, -locke, Locke.
Vlasy drží (tratí) kadeř. Us. — K. =. vlasy
schvalně točené =kučera. K. spuštěné, herab-
wallendc Locken, Schmachtlocken. Dch. Ka-
deře strojiti. Br. Želízkem n. jehlou kadeře
kroutiti. Kom. Kadeřemi ozdobiti,. Kom. Ka-
deře potřásati (pyšniti se). Br., Č

Kadeřací klíštky, Kräuselzange. D.

Kadeřadlo, a, n., Brenn-, Kräuseleisen. D.

Kadeřák, u, m., Braunkohl. Na Slov. Plk.

Kadeřavě, kraus. K. něco premovati. Kom.

Kadeřavec, vce, m., Krauskopf. — K.,
malva crispa, krause Pappel. L.

Kadeřávek, vka, m. = kadeřavec. V. —
K., vku, m., houba. — K., u, m., jarmuz,
Winter-, Blatt-, Braun-, Krauskohle. ČI. 13.
Vz Kapusta.

Kadeřavěti, ěl, ční, kadeře dostávati,
kraus werden. V.

Kadeřaviti, il, en, ení, kadeřavé činiti,
kraus machen, kräuseln. — co: vlasy že-
lízkem. Us.

Kadeřavka, y, f., houba veliká kadeřavá.
Us., Dch.

Kadeřavosť, i, f., skroucenosť vlasu, die
Krause, Kraushaarigkeit.

Kadeřavý, kučeravý, kudrnatý, kraus,
kraushaarig, krauslockig. K. ovce, člověk,
V., vlasy. Br. Želízkem k-vé vlasy kadeřejí.
Kom. K-ví nesnadno lysají. Kom. — K. vody,
gekräuselt. — K. v botan. K. povrch (listu).
Rostl. K. máta, balšam, na Mor., balšínek,
mentha crispa, Krausemünze. V. — K. zelí,
kadeřák, Kraus-, Braunkohl, brassica apiana.
V. — K. locyka, lactuca crispa. Lattich.
Čerň. — Moře tiché a spokojené bylo a jako
kadeřavé se býti zdálo. Ler.

Kadeřec, řce, m. = kadeřník.

Kadeřeti, ejí, el, ení = kadeřavěti.

Kadeří, n., das Kraushaar. Sych.

Kadeřiti, 3. os. pl. -ří, il, ení, kadeřívati
=: kadeřaviti. — komu co: vlasy. D. —
se Bílé vlasy po ňadrech se kadeřily. Nej.
— co čím: vlasy želízkem.

Kadeřna, y, f., die Friseurstube. Th.

Kadeřník, a, m., kadeřec. Friseur.

Kadet, a, m., zástupník důstojnický;
sbor k-tův. Čsk.

Kadi, iho, m., tur., soudce v menších
městech; ve velikých městech má každá
čtvrť kadiho. S. N.

Kadící, Rauch-; kadící, räuchernd.

Kadič, kadítel, e, kadil, a, m., der
Räucherer. D.

Kadidelnice, e, f., das Rauchfass. Kom., V.

Kadidelník, a, m., Weihrauchhändler. —
K., u. m., planá šalvčjka, salvia horminium,
das Scharlachkraut. D.

Kadidelný, Rauchwerk-. K. stromové. V.

Kadidlo, a, n., zaschlá šťáva některých
rostlin, kuřidlo, zvl. živice vonná, Weihrauch.
V. K. arabské, indické, obecné, bílé, hnědé,
S. N., andělské, černé, lesní n. selské, ne-
přebírané, přebírané. Kh. Vz Šfk. 533. Kk.
239., 101., 192. Kadidlo lžičkou z loďky
do žírny (pánve v kaditelnici, v kadidlně)
sypati. S. N. Kadidlem kouřiti. V. K. páliti.
Kom. Ne všecko pížmem a kadidlem voní.
Č., Prov. Doma mu slano ani mastno není,
jinde voní kadidlo a koření. Rým. Platno to
jako k. mrtvému. Č. — K., pochlebenství,
Schmeichelei, Weihrauch. — K., melissa sil-
vestris, Waldmelisse. Ms.

Kadidlonosný, weihrauchtragend. Kadi-
dlonosné stromy. Jg.

Kadidlovka, y, f., cachrys. Rostl. Nuss-
dolde.

Kadidlovník, u, m. K. zpilovaný, boswellia
serrata, Weihrauchbaum, jehož ztuhlá balsa-
mová šťáva jest pravé kadidlo. Kk. 239.