Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |
|
|||
654
|
|||
|
|||
Káčin, a, o. Už je po Káčině svatbě (=
po všem). Us.
Kačíně, ěte, n., Káčíno dítě. Dch.
Kačinec, nce, m., Entenstall. — K., ta-
raxaemn, die Butterblume; tussilago, der Huf- lattich. L. Kačírek, rka, m. — 1. Malý kačer. —
2. Kování na konci voje č. ozubec, formá- nek. Vz Kačerek. — 3. U tkadlců. Vz Ka- čenky. — 4. Vz Kačery. — Dvořané musejí časem také baňky, šňupky, kačírky držeti. Vod. Kačírkový, Enterich-.
Kačírky, špalíčky k dešťkám přibité k ukli-
nování přímu, v pivováře, der Frosch, An- satz an der Malzdörre. — K., vz Kačery. Kačka, y, f. = kachna. V. — Kačky,
zastr., vidličky, Opfergabel. — K. černá, vodní kos, Wasseramsel. V. — K., tenká svíčka. Us. v Praze. Kačkovati, špatně stříhati nebo šíti šaty,
pfuschen. Dch. Kačulíky, pl. f., žertem housle. Geige.
Dch. Kačurka, y, f. = káča, Na Slov. — K.,
zastr. = kachna. Plk. Kad= kdy, wann? Na Slov. — K., relat.,
kdy. Kad slunce žhne, tad kape sníh. Víd. list. — Káď, i (ě), kadka, kadice, kadečka; v již.
Čechách: kádě (neodhodilo e, vz E). Kts. Sr. řec. /. áôo<, lat. cadus. Schl. Vz Mz. str. 39. Kufe, Bottig, Zober, Tonne, Ständer. V. Br., Kom. K. vystíraci, der Meischbottig, chladicí, Kühlstock, slévací, Gicssbottig, zce- zovací či stahovací v pivovárech, k namá- čení, na ryby. Šp., D. Břichatý jako káď. L. Déšť lije jako z kádě. L. Nemůž se město na hoře skrýti, taktéž oheň pod kádí býti. St. skl. Od kádí, rád ryby kradeš. Vz Odc- hnati. Lb. — K. u Taboritů obecná poklad- nice. Ustavili, aby bratři všichni všecko vuobec skládali a na to sú jim káď jednu nebo dvě vystavěli, kterúž obce téměř plnú jim nasypali. Pal. Děj. III Kadaň, ě, f., mě. v Čechách, Kaaden.
Vz S. N. — Kadaňský. Kadář, e, m., bečvář, Böttcher. Na Slov.
Kadavás, kdysi, einmal. Byl u nás tu k.
Us. u Petrov. Dch. Kadce, kádce, e, f., menší káď. Reš.
Kadečka, y, f., malá káď, Reš., kleiner
Ständer. D. K. k namáčení. Weichbottig. D. — K. ve mlýně nádoba na melivo. Us. Kadence, e, f., z lat,, závěrka; v hudbě:
sluchu přiměřené ukončení některé hudební věty, Rk., Kadenz. Vz více v S. N. Kadění, n., kouření, das Räuchern. V.,
Br., Kom. Kadeř, e, m. a f., obyčejně v pl. kadeře,
m. a f., tedy gt. kadeřův n. kadeří atd., kroucený vlas, Haarkrause, -locke, Locke. Vlasy drží (tratí) kadeř. Us. — K. =. vlasy schvalně točené =kučera. K. spuštěné, herab- wallendc Locken, Schmachtlocken. Dch. Ka- deře strojiti. Br. Želízkem n. jehlou kadeře kroutiti. Kom. Kadeřemi ozdobiti,. Kom. Ka- deře potřásati (pyšniti se). Br., Č Kadeřací klíštky, Kräuselzange. D.
Kadeřadlo, a, n., Brenn-, Kräuseleisen. D.
Kadeřák, u, m., Braunkohl. Na Slov. Plk.
|
Kadeřavě, kraus. K. něco premovati. Kom.
Kadeřavec, vce, m., Krauskopf. — K.,
malva crispa, krause Pappel. L. Kadeřávek, vka, m. = kadeřavec. V. —
K., vku, m., houba. — K., u, m., jarmuz, Winter-, Blatt-, Braun-, Krauskohle. ČI. 13. Vz Kapusta. Kadeřavěti, ěl, ční, kadeře dostávati,
kraus werden. V. Kadeřaviti, il, en, ení, kadeřavé činiti,
kraus machen, kräuseln. — co: vlasy že- lízkem. Us. Kadeřavka, y, f., houba veliká kadeřavá.
Us., Dch. Kadeřavosť, i, f., skroucenosť vlasu, die
Krause, Kraushaarigkeit. Kadeřavý, kučeravý, kudrnatý, kraus,
kraushaarig, krauslockig. K. ovce, člověk, V., vlasy. Br. Želízkem k-vé vlasy kadeřejí. Kom. K-ví nesnadno lysají. Kom. — K. vody, gekräuselt. — K. v botan. K. povrch (listu). Rostl. K. máta, balšam, na Mor., balšínek, mentha crispa, Krausemünze. V. — K. zelí, kadeřák, Kraus-, Braunkohl, brassica apiana. V. — K. locyka, lactuca crispa. Lattich. Čerň. — Moře tiché a spokojené bylo a jako kadeřavé se býti zdálo. Ler. Kadeřec, řce, m. = kadeřník.
Kadeřeti, ejí, el, ení = kadeřavěti.
Kadeří, n., das Kraushaar. Sych.
Kadeřiti, 3. os. pl. -ří, il, ení, kadeřívati
=: kadeřaviti. — komu co: vlasy. D. — se Bílé vlasy po ňadrech se kadeřily. Nej. — co čím: vlasy želízkem. Kadeřna, y, f., die Friseurstube. Th.
Kadeřník, a, m., kadeřec. Friseur.
Kadet, a, m., zástupník důstojnický;
sbor k-tův. Čsk. Kadi, iho, m., tur., soudce v menších
městech; ve velikých městech má každá čtvrť kadiho. S. N. Kadící, Rauch-; kadící, räuchernd.
Kadič, kadítel, e, kadil, a, m., der
Räucherer. D. Kadidelnice, e, f., das Rauchfass. Kom., V.
Kadidelník, a, m., Weihrauchhändler. —
K., u. m., planá šalvčjka, salvia horminium, das Scharlachkraut. D. Kadidelný, Rauchwerk-. K. stromové. V.
Kadidlo, a, n., zaschlá šťáva některých
rostlin, kuřidlo, zvl. živice vonná, Weihrauch. V. K. arabské, indické, obecné, bílé, hnědé, S. N., andělské, černé, lesní n. selské, ne- přebírané, přebírané. Kh. Vz Šfk. 533. Kk. 239., 101., 192. Kadidlo lžičkou z loďky do žírny (pánve v kaditelnici, v kadidlně) sypati. S. N. Kadidlem kouřiti. V. K. páliti. Kom. Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Č., Prov. Doma mu slano ani mastno není, jinde voní kadidlo a koření. Rým. Platno to jako k. mrtvému. Č. — K., pochlebenství, Schmeichelei, Weihrauch. — K., melissa sil- vestris, Waldmelisse. Ms. Kadidlonosný, weihrauchtragend. Kadi-
dlonosné stromy. Jg. Kadidlovka, y, f., cachrys. Rostl. Nuss-
dolde. Kadidlovník, u, m. K. zpilovaný, boswellia
serrata, Weihrauchbaum, jehož ztuhlá balsa- mová šťáva jest pravé kadidlo. Kk. 239. |
||
|
|||
Předchozí (653)  Strana:654  Další (655) |