655

Kadidlovníkovité rostliny, burseraceae:
kadidlovník: balsamovník myrhový, balsa -
modendron myrrha. Kk. 239.

Kadidlový, Weihrauch-. K. strom. Rohn.

Kadík, u, m.. Wachholder. Rk.

Kadina, y, f. = kadič. Zlob.

Kaditel, e, m. = kadič.

Kaditelnice = kadidelnice.
Kaditi, 3. pl. -dí, kaď, -dě (íc), il, dění
n. zení, kadívati, vonnými věcmi kouřiti,
podkuřovati, räuchern; smraditi, stänkern;
pochlebovati, Weihrauch streuen. Jg. —
abs. Pes kadí (bzdí). Jg. Co kadíš (z místa
na místo přecházíš) ? dělej něco. Us. — komu,
čemu: bohům. Reš. Králům kadí pochleb-
níci (pochlebují). L. Své síti k. (svého zisku,
své slávy hleděti. Sobek. ) C. Kadím ti na
to! Ich huste dir darauf. Dch. — čím (kde).
Ať se takový v suše kadí hořčicí (podku-
řuje). Jád. A sám chtěl zápalem vonným na
oltáři k. Har. I. 202. — jak. Kadí bez ka-
didla (bzdí). Vz Smrdutý. Lb., Jg.

Kadítko, a, m., Rauchkerzchen.

Kadivý, kadicí, Rauch-. K. prach, svíčka.
Bern.

Kadlec, m. tkadlec, vz T.

Kadlub, u, kadlubek, bku, m. (náčiní
z jednoho kusu dřeva vydlabané, vydrážené,
Gefäss). K. k studánce, ke kanálu. Plk. —
K. ve mlýně = dutá nádoba, v které běhoun
(hořejší kámen) se točí, Mühlbottich. — K.
v Opav. studánka úzká, též nadobka na vodu,
v níž ženci, ocelku' na broušení kosy omá-
čejí. Pk. — K. = forma, do které tekutiny
se lijí, aby stydnouce jisté formy nabyly,
die Gussform. — K. na cihly, Gussform,
Mantel. — Vz Železo.

Kadluba, y, f., roubení studny z vydla-
baného dřeva, Brunneneinfassung. Jg. Vz
Srub.

Kadlubek, bku, m., kmen dutý. D.

Kadlubovací, Form. — Písek k. Form-
sand. Techn.

Kadlubování, n. K. v hlíně, Lehmfor-
merei. Čsk.

Kadlubovati, in die Giessform geben. Vz
Kadlub.

Kadme-a, e, hrad thebský, Kadmem za-
ložený. — Kadmejský. — Kadmean, a, m.

Kadmi-um, a, n., cadmium, ladík, jest
kov velmi vzácný leskle bílý asi jako cín,
velmi tažný. Vz více v Šfk. 273. a v S. N.

Kadm-os, a, m., Foeničan, zakladatel
Kadmee.

Kadó, z fr. cadeau = dar, Geschenk.

Kadolt, a, m., der Pfuscher. 1695.

Kadoltiti, pfuschen. Rk.

Kadout, a, m., hudlař. Pfuscher. D.

Kadoutiti, il, cen, ení = hudlovati, pfu-
schen. Rk.

Kadoutka, y, f. = hudlařka. Pfuscherin.

Kadoutský, hudlařský, Pfuscher-.

Kadoutství, n. = hudlařství, Pfuscherei. D.

Kadr, vz Cadre.

Kady, vz Kudy.

Kadys, katys, u, m., tkanina, z fr. catir. Mz.

Kafe, e, n., neskloňuje se až na instr.:
před kafem, Mik., káva. Der Kaffee.

1. Kafenda, y, kafíčkář, e, m., Kaffee-
trinker.

2. Kafenda, kafíčkářka, y, f., Kaffeetrin-
kerin.

Kafenice, kafírnice, nyní: kavárnice, e,
f. Kaffeesiederin. Us.

Kafenictví, nyní: kavárnictví, n., Kaffee-
siederei.

Kafeník, kafírník, nyní: kavárník, a, m.,
Kaffeesieder.

Kafere-us, a, m., předhoří ostrova Eu-
boie; Kafarejský.

Kaffein, u, m. čili thein C16 H10 N4 O4
jest v zrně kávovém, v listí čajovém, v listí
cesmíny paragajské, v plodech guaianových.
Vz více v Šfk. 628. a S. N.

Kafíčko, a, n. = kafe, káva.

Kafíčkovati, gern Kaffee trinken. Jg.

Kafírna', y, f., nyní kavárna, Kaffee-
haus. D.

Kafírnictví — kafenictví.

Kafírník — kafeník.

Kafní, nyní: kávní, Kaffee-.

Kafový, nyní: kávový, Kaffee-. K. lžička.

- Us.

Kafr, u, m., na Slov.: kamfor, z lat. cam-
phora (m jest vysuto. Gb. Hl. 112. ). Der
Kampfer. K. obecný n. japonský, bornejský,
surový, S. N., umělý (strojený), Šfk., či-
stěný, kamenouhelný, nečištěný n. syrový.
Kh. Vz o něm více v Šfk. 523. Vz Kafrový.

Kafratěnka, y, f., camphorosma. Rostl.

Kafrovati, mit Kampfer mischen. Sal.

Kafrové, obyvatelé jižní Afriky. Rk.

Kafrovník, u, m., kafrový strom, cinna-
momum camphora (laurus camphora), Kam-
pferbaum. Techn. Vz Čl. 131.

Kafrový, Kampfer-. K. líh, Kampfer-
geist. Us. K. strom, camphora officinaruni,
Kampferbaum, roste v Čině a v Japanu a
obsahuje ve všech svých částech známý kafr.
Kk. 155.

Kaftan, u, m. Ve vých. zemích obyčejný
kabát dlouhý bez záhyhů (řas, faldů). S. N.

— K., spodní sukně, Unterkleid. — K.,
sukně z hrubé příze, Rock vom groben Ge-
spinnst. Kom. V Turecku dlouhý oděv zá-
služný. Rk. Der Kaftan.

Kahan, u, kahánek, nku, kahanec, ncc,
kaháneček, čku, m., ein Lampenbecken, Pech-
lampe, Lampe. O původu vz Mz. 39. K.
lihový. Ck. K. (lampa horníkův, Grubenlampe).
K. Davyův, lodní (Schiffslampe). Ck. Bez
kahance do dolu lézti. Kahancové pohasli.
Při k-ci rudy dobývati. Vys. Kahan s kroužky
(loj v kroužcích, v hornictví). Am. Jaké
pivo jest ve dne, takové jest i při kahanci.
Kahancem voní (věc pilně v noci pracovaná).
Jg. Kahanec se níží (čas beží, jest co po-
spíšiti. Vz Čas, Pozdě). Jg., Č. Kdo kahance
potřebuješ, nalévej oleje (kdo chceš službě,
plať). Ros., Č. Na kahánku býti (na počepi,
na náklonku). Jg. Kupec je již na kahanci;
již je s ním na kahánku(=je již na ko-
rábe, na mizině). D., Th., Č. (Vz Prodělání).
Málo má na kahanci, už je s ním na kahanci
(1. umírá, 2. scliudl, 3. dozrál k trestu. Vz
Nebezpečenství, Smrť). Č., Lb. — Vz Lampa.

Kahancový, Lampen-. K. smrad. Ms.

Kahanec = hrnec, Topf. Us.

Kahara, y, f., colymbus arcticus, pták,
der Polartaucher. Krok.