Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |
|
|||
655
|
|||
|
|||
Kadidlovníkovité rostliny, burseraceae:
kadidlovník: balsamovník myrhový, balsa - modendron myrrha. Kk. 239. Kadidlový, Weihrauch-. K. strom. Rohn.
Kadík, u, m.. Wachholder. Rk.
Kadina, y, f. = kadič. Zlob.
Kaditel, e, m. = kadič.
Kaditelnice = kadidelnice.
Kaditi, 3. pl. -dí, kaď, -dě (íc), il, dění n. zení, kadívati, vonnými věcmi kouřiti, podkuřovati, räuchern; smraditi, stänkern; pochlebovati, Weihrauch streuen. Jg. — abs. Pes kadí (bzdí). Jg. Co kadíš (z místa na místo přecházíš) ? dělej něco. Us. — komu, čemu: bohům. Reš. Králům kadí pochleb- níci (pochlebují). L. Své síti k. (svého zisku, své slávy hleděti. Sobek. ) C. Kadím ti na to! Ich huste dir darauf. Dch. — čím (kde). Ať se takový v suše kadí hořčicí (podku- řuje). Jád. A sám chtěl zápalem vonným na oltáři k. Har. I. 202. — jak. Kadí bez ka- didla (bzdí). Vz Smrdutý. Lb., Jg. Kadítko, a, m., Rauchkerzchen.
Kadivý, kadicí, Rauch-. K. prach, svíčka.
Bern. Kadlec, m. tkadlec, vz T.
Kadlub, u, kadlubek, bku, m. (náčiní
z jednoho kusu dřeva vydlabané, vydrážené, Gefäss). K. k studánce, ke kanálu. Plk. — K. ve mlýně = dutá nádoba, v které běhoun (hořejší kámen) se točí, Mühlbottich. — K. v Opav. studánka úzká, též nadobka na vodu, v níž ženci, ocelku' na broušení kosy omá- čejí. Pk. — K. = forma, do které tekutiny se lijí, aby stydnouce jisté formy nabyly, die Gussform. — K. na cihly, Gussform, Mantel. — Vz Železo. Kadluba, y, f., roubení studny z vydla-
baného dřeva, Brunneneinfassung. Jg. Vz Srub. Kadlubek, bku, m., kmen dutý. D.
Kadlubovací, Form. — Písek k. Form-
sand. Techn. Kadlubování, n. K. v hlíně, Lehmfor-
merei. Čsk. Kadlubovati, in die Giessform geben. Vz
Kadlub. Kadme-a, e, hrad thebský, Kadmem za-
ložený. — Kadmejský. — Kadmean, a, m. Kadmi-um, a, n., cadmium, ladík, jest
kov velmi vzácný leskle bílý asi jako cín, velmi tažný. Vz více v Šfk. 273. a v S. N. Kadm-os, a, m., Foeničan, zakladatel
Kadmee. Kadó, z fr. cadeau = dar, Geschenk.
Kadolt, a, m., der Pfuscher. 1695.
Kadoltiti, pfuschen. Rk.
Kadout, a, m., hudlař. Pfuscher. D.
Kadoutiti, il, cen, ení = hudlovati, pfu-
schen. Rk. Kadoutka, y, f. = hudlařka. Pfuscherin.
Kadoutský, hudlařský, Pfuscher-.
Kadoutství, n. = hudlařství, Pfuscherei. D.
Kadr, vz Cadre.
Kady, vz Kudy.
Kadys, katys, u, m., tkanina, z fr. catir. Mz.
Kafe, e, n., neskloňuje se až na instr.:
před kafem, Mik., káva. Der Kaffee. 1. Kafenda, y, kafíčkář, e, m., Kaffee-
trinker. |
2. Kafenda, kafíčkářka, y, f., Kaffeetrin-
kerin. Kafenice, kafírnice, nyní: kavárnice, e,
f. Kaffeesiederin. Us. Kafenictví, nyní: kavárnictví, n., Kaffee-
siederei. Kafeník, kafírník, nyní: kavárník, a, m.,
Kaffeesieder. Kafere-us, a, m., předhoří ostrova Eu-
boie; Kafarejský. Kaffein, u, m. čili thein C16 H10 N4 O4
jest v zrně kávovém, v listí čajovém, v listí cesmíny paragajské, v plodech guaianových. Vz více v Šfk. 628. a S. N. Kafíčko, a, n. = kafe, káva.
Kafíčkovati, gern Kaffee trinken. Jg.
Kafírna', y, f., nyní kavárna, Kaffee-
haus. D. Kafírnictví — kafenictví.
Kafírník — kafeník.
Kafní, nyní: kávní, Kaffee-.
Kafový, nyní: kávový, Kaffee-. K. lžička.
- Us.
Kafr, u, m., na Slov.: kamfor, z lat. cam-
phora (m jest vysuto. Gb. Hl. 112. ). Der Kampfer. K. obecný n. japonský, bornejský, surový, S. N., umělý (strojený), Šfk., či- stěný, kamenouhelný, nečištěný n. syrový. Kh. Vz o něm více v Šfk. 523. Vz Kafrový. Kafratěnka, y, f., camphorosma. Rostl.
Kafrovati, mit Kampfer mischen. Sal.
Kafrové, obyvatelé jižní Afriky. Rk.
Kafrovník, u, m., kafrový strom, cinna-
momum camphora (laurus camphora), Kam- pferbaum. Techn. Vz Čl. 131. Kafrový, Kampfer-. K. líh, Kampfer-
geist. Us. K. strom, camphora officinaruni, Kampferbaum, roste v Čině a v Japanu a obsahuje ve všech svých částech známý kafr. Kk. 155. Kaftan, u, m. Ve vých. zemích obyčejný
kabát dlouhý bez záhyhů (řas, faldů). S. N. — K., spodní sukně, Unterkleid. — K.,
sukně z hrubé příze, Rock vom groben Ge- spinnst. Kom. V Turecku dlouhý oděv zá- služný. Rk. Der Kaftan. Kahan, u, kahánek, nku, kahanec, ncc,
kaháneček, čku, m., ein Lampenbecken, Pech- lampe, Lampe. O původu vz Mz. 39. K. lihový. Ck. K. (lampa horníkův, Grubenlampe). K. Davyův, lodní (Schiffslampe). Ck. Bez kahance do dolu lézti. Kahancové pohasli. Při k-ci rudy dobývati. Vys. Kahan s kroužky (loj v kroužcích, v hornictví). Am. Jaké pivo jest ve dne, takové jest i při kahanci. Kahancem voní (věc pilně v noci pracovaná). Jg. Kahanec se níží (čas beží, jest co po- spíšiti. Vz Čas, Pozdě). Jg., Č. Kdo kahance potřebuješ, nalévej oleje (kdo chceš službě, plať). Ros., Č. Na kahánku býti (na počepi, na náklonku). Jg. Kupec je již na kahanci; již je s ním na kahánku(=je již na ko- rábe, na mizině). D., Th., Č. (Vz Prodělání). Málo má na kahanci, už je s ním na kahanci (1. umírá, 2. scliudl, 3. dozrál k trestu. Vz Nebezpečenství, Smrť). Č., Lb. — Vz Lampa. Kahancový, Lampen-. K. smrad. Ms.
Kahanec = hrnec, Topf. Us.
Kahara, y, f., colymbus arcticus, pták,
der Polartaucher. Krok. |
||
|
|||
Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |