656

Kahira, y, f., město v Aegyptě, Cairo.

— Kahiřan, a, m. — Kahirský.
Kahlovati, kositi, schlecht mähen. — co:

trávu. Us. Turn. Na Mor. kudliti. Mrk.

Kaholka, y, f., anas marila, Berg-, Schau-
felente. Krok.

Kahoniti se, il, ční, zdlouha pracovati,
langsam arbeiten. — se s čím. Us. v Krkon.

Kahuch, u, m., siphonia. Rostl. Kaut-
schuckbaum. Vz Kk. 236.

Kách. Je k., šp. z němec, gäh, gah =
náhlý. Rk.

Kach, kech, u, m., koňská nemoc, chří-
pěcí, die Kehlsucht, Bräune, der Strengel. Ja.

Káchati, knákati, schnattern. Kačer káchá,
knáká. — Kůň káchá= má kach. Na Slov.

Kachebol, chrbol, u, m., ženská rouška.
Reš.

Kachek, chku, m., hanba ženská, weib-
liche Scham. Ms.

Kachel, chle, kachlík, u, kachlíček, čku,
m. Der Kachel. K. do kamen. Zatopil, až k.
se rozpukl. Vyndati z kamen k. Vyraziti k.
z kamen. — Kachle, pl. =kamna, der Ofen.
Na kachlích = na kamnech sušiti. Tabl. lid.
Za deviatimi kachly plátence vyšíva (=
umřela). Mt. S. — K. na Mor., střep, Scherbe.

— K., noční hrnec, Nachttopf.
Kachlice, e, f., u hrnčířů syrový hrnec

na kruhu se točící, který ještě baněn či šířen
není. Us. Dch.
Kachlíkový, kachový, Kachel-. K. pec.

Jg. -
Kachna, y, kačice, e, kačena, kachnička,

kačička, lička, kačka, kačenka, y, f., kachně,
kachnátko, káče, kačátko, líče, líčátko; ka-
čer, ličák, kačírek. Šp. Anas, die Ente. K.
domácí, divoká, labská, k. čirek (čírka), k.
kohol, k. bělochocholná, k. kopřivka; Jg.,
hvízdák, ostralka, čírka popelavá, plosko-
zobka, letní. Potápěcí: kajka, k. vzácna, k.
zrzavá, k. chocholatá, pták malý a veliký,
koholka, k. hnědá, lední. S. N. — Kachna
od kach (káchati). Kachna káchá, knáká,
skřeká. Kom. Chytati kachny jestřábem, so-
kolem. Kachny stříleti, chytati, lapati, loviti.
Pes, vábnička na kachny. Sp. Ručnice, síť,
rukávník, lov, honba, píšťala, broky na kachny.
Šp. - Kačer tlapl divokou kachnu (begat-
ten). Šp. Na kachny se volá: dlidli, D., káč,
káč. K. zapadla. Us. — Plod kachní druhý:
podnesek, podnéště. Šp. Vz více v S. N., Frč.
343. — K. novinářská = nepravdivá zpráva,
die Ente, (S. N), má se vůbec za špatné, ale
jest to z francouzského a dobré. Vz o tom
delší rozpravu v Pokroku 1870. č. 253. — K:
u pekařů náčiní dřevěné či prkénko s lubem,
přes které voda ze žvachlice do kotla stéká.
Us. Dch.

Kachně, ěte, kachňátko, a, n, káče,
kačátko, líče, líčátko, mladá kachna, junge
Ente.

Kachní: loviště, budka, humenec, peří,
maso, vejce. Us. Enten-.

Kachnovitý, entenartig. K. ptáci. Krok.
K. ptáci mají nohy čtyrprsté a mezi 3 před-
ními prsty celou plovací blánu; zobák jest
n kořene vysoký, má na předu svrchní če-
listi nehetnatý zoubek a jest popnut citlivou
blanou. Frč. 313.

Kaïk-os, a, m., byla řeka v Mysii.

Kairo, a, n., vz Kaáhira.

Kaiserswerth, Císařov (a), u Přerova.

Kaj = kde, kam; dle Pk. místo kadě, srv.
slov. majka m matka. U Opav. Pk. — K.,
e, m., zastr. = kej, kyj. Vezmi k sobě dobrý
kaj. BN.

Kajaputník, u, m., melaleuca, rostl. myrto-
vitá. Rostl. Kajaputbaum.

Kajda, y, f. = kazajka. Kb. — Kajda,
vlna na spodních částech noh ovčích. Rk.

Kajdati = kakati. Us. Polic.

Kajdoš, e, m. = gajdoš.

Kajdy = gajdy.

Kajeput, u, m., melaleuca cajeputi, dává
olej kajeputový. Kk. 247.

Kající (nekající), bussfertig. Kajícím Bůh
milostiv je. Ros. K. život vésti. V. K. den,
kázání, Buss-, Us., skutkové, žalmy. Vz S. N.

Kajicně, bussfertig. Br. K. žíti.

Kajicník, a, m., der Büsser. Us.

Kajicnosť, i, f., pokání, Bussfertigkeit. V.

Kajícný, kající, bussfertig. K. hříšník. Reš.

Kajilosť, i, f. = kajicnosť. Reš.

Kajilý = kajicný. Reš.

Kajivý = kajilý, kajicný. Bech.

Kajka, y, f., die Eidergans, anas molissinia.
Krok.

Kajkati, se z čeho:, ze všeho světa =
všeho litovati, bereuen. Śm.

Kajkl, zastr. = kejkl. Všecko v kajkl
obracejí, co se po jich hlavě neděje. Reš.

Kajman, a, m., krokodil v již. Americe.
Der Kaiman, alligator. Rk. Vz Frč. 333.

Kajsa, y, f., meruňka. Na Slov.

Kajuta, y, f., lodní komnata, Rk. Die
Kajüte. Vz S. N.

Kak = jak, kterak; ačkoli. Kat. 78.

Kakabus, a, m., kakabous, a, kakabuš,
e, m., zasmušilec, ein sauertöpfischer, mürri-
scher Mensch, Sauertopf. Sedí, kouká jako
k. Us. u Semil.

Kakadu, chocholatý papoušek z vých.
Indie. Rk. K. obecný, cacatua sulphurea. Vz
Frč. 361.

Kakáně, ěte, n., dítě, Scheisskind. Ros.

Kakánek, nku, m., shnilý, starý sýr, stin-
kender Käse. Ros.

Kakao, a, n. = hnědé asi jako mandle
veliké, drtivou, začervenale hnědou slupinou
potažené semeno stromu kakaového. Druhy:
Sokonusco. Caracas n. Caragua, Maracaibo,
Sta Marta, Maraňon, Para a Bahia, potom
západoindické druhy, Bourbon. S. N. Na Slov.
Kakava, y, f.

Kakaovník, u, m., theobroma, cacao, Ka-
kaobaum. Rostl. Vz Kk. 227.

Kakaový, Kakao-, K. ovoce, zrno., Jg.

Kakati, kacken. A jako sú tě kakať no-
sili, jestliť potřebie, i ty je nos. Z 14. stol.
— kam: do hrnce. Us. — komu co: Drozd
(kvičala) sobě sám že záhubu kaká, praví se,
protože co ponešváří, to mýlí z sebe pučí,
z něhož lep dělají. Lom.

Kákati — káchati. D.

Kakeš, e, m., starý tvaroh, alter Quarck.
Us. —

Kakerlak, a, m.. Albín, der Kakerlake,
Albino. Jg.

Kako = jako.



	656

	Kahira, y, f., město v Aegyptě, Cairo. — Kahiřan, a, m. — Kahirský. Kahlovati, kositi, schlecht mähen. — co: trávu. Us. Turn. Na Mor. kudliti. Mrk. Kaholka, y, f., anas marila, Berg-, Schau- felente. Krok. Kahoniti se, il, ční, zdlouha pracovati, langsam arbeiten. — se s čím. Us. v Krkon. Kahuch, u, m., siphonia. Rostl. Kaut- schuckbaum. Vz Kk. 236. Kách. Je k., šp. z němec, gäh, gah = náhlý. Rk. Kach, kech, u, m., koňská nemoc, chří- pěcí, die Kehlsucht, Bräune, der Strengel. Ja. Káchati, knákati, schnattern. Kačer káchá, knáká. — Kůň káchá= má kach. Na Slov. Kachebol, chrbol, u, m., ženská rouška. Reš. Kachek, chku, m., hanba ženská, weib- liche Scham. Ms. Kachel, chle, kachlík, u, kachlíček, čku, m. Der Kachel. K. do kamen. Zatopil, až k. se rozpukl. Vyndati z kamen k. Vyraziti k. z kamen. — Kachle, pl. =kamna, der Ofen. Na kachlích = na kamnech sušiti. Tabl. lid. Za deviatimi kachly plátence vyšíva (= umřela). Mt. S. — K. na Mor., střep, Scherbe. — K., noční hrnec, Nachttopf. Kachlice, e, f., u hrnčířů syrový hrnec na kruhu se točící, který ještě baněn či šířen není. Us. Dch. Kachlíkový, kachový, Kachel-. K. pec. Jg. - Kachna, y, kačice, e, kačena, kachnička, kačička, lička, kačka, kačenka, y, f., kachně, kachnátko, káče, kačátko, líče, líčátko; ka- čer, ličák, kačírek. Šp. Anas, die Ente. K. domácí, divoká, labská, k. čirek (čírka), k. kohol, k. bělochocholná, k. kopřivka; Jg., hvízdák, ostralka, čírka popelavá, plosko- zobka, letní. Potápěcí: kajka, k. vzácna, k. zrzavá, k. chocholatá, pták malý a veliký, koholka, k. hnědá, lední. S. N. — Kachna od kach (káchati). Kachna káchá, knáká, skřeká. Kom. Chytati kachny jestřábem, so- kolem. Kachny stříleti, chytati, lapati, loviti. Pes, vábnička na kachny. Sp. Ručnice, síť, rukávník, lov, honba, píšťala, broky na kachny. Šp. - Kačer tlapl divokou kachnu (begat- ten). Šp. Na kachny se volá: dlidli, D., káč, káč. K. zapadla. Us. — Plod kachní druhý: podnesek, podnéště. Šp. Vz více v S. N., Frč. 343. — K. novinářská = nepravdivá zpráva, die Ente, (S. N), má se vůbec za špatné, ale jest to z francouzského a dobré. Vz o tom delší rozpravu v Pokroku 1870. č. 253. — K: u pekařů náčiní dřevěné či prkénko s lubem, přes které voda ze žvachlice do kotla stéká. Us. Dch. Kachně, ěte, kachňátko, a, n, káče, kačátko, líče, líčátko, mladá kachna, junge Ente. Kachní: loviště, budka, humenec, peří, maso, vejce. Us. Enten-. Kachnovitý, entenartig. K. ptáci. Krok. K. ptáci mají nohy čtyrprsté a mezi 3 před- ními prsty celou plovací blánu; zobák jest n kořene vysoký, má na předu svrchní če- listi nehetnatý zoubek a jest popnut citlivou blanou. Frč. 313.	Kaïk-os, a, m., byla řeka v Mysii. Kairo, a, n., vz Kaáhira. Kaiserswerth, Císařov (a), u Přerova. Kaj = kde, kam; dle Pk. místo kadě, srv. slov. majka m matka. U Opav. Pk. — K., e, m., zastr. = kej, kyj. Vezmi k sobě dobrý kaj. BN. Kajaputník, u, m., melaleuca, rostl. myrto- vitá. Rostl. Kajaputbaum. Kajda, y, f. = kazajka. Kb. — Kajda, vlna na spodních částech noh ovčích. Rk. Kajdati = kakati. Us. Polic. Kajdoš, e, m. = gajdoš. Kajdy = gajdy. Kajeput, u, m., melaleuca cajeputi, dává olej kajeputový. Kk. 247. Kající (nekající), bussfertig. Kajícím Bůh milostiv je. Ros. K. život vésti. V. K. den, kázání, Buss-, Us., skutkové, žalmy. Vz S. N. Kajicně, bussfertig. Br. K. žíti. Kajicník, a, m., der Büsser. Us. Kajicnosť, i, f., pokání, Bussfertigkeit. V. Kajícný, kající, bussfertig. K. hříšník. Reš. Kajilosť, i, f. = kajicnosť. Reš. Kajilý = kajicný. Reš. Kajivý = kajilý, kajicný. Bech. Kajka, y, f., die Eidergans, anas molissinia. Krok. Kajkati, se z čeho:, ze všeho světa = všeho litovati, bereuen. Śm. Kajkl, zastr. = kejkl. Všecko v kajkl obracejí, co se po jich hlavě neděje. Reš. Kajman, a, m., krokodil v již. Americe. Der Kaiman, alligator. Rk. Vz Frč. 333. Kajsa, y, f., meruňka. Na Slov. Kajuta, y, f., lodní komnata, Rk. Die Kajüte. Vz S. N. Kak = jak, kterak; ačkoli. Kat. 78. Kakabus, a, m., kakabous, a, kakabuš, e, m., zasmušilec, ein sauertöpfischer, mürri- scher Mensch, Sauertopf. Sedí, kouká jako k. Us. u Semil. Kakadu, chocholatý papoušek z vých. Indie. Rk. K. obecný, cacatua sulphurea. Vz Frč. 361. Kakáně, ěte, n., dítě, Scheisskind. Ros. Kakánek, nku, m., shnilý, starý sýr, stin- kender Käse. Ros. Kakao, a, n. = hnědé asi jako mandle veliké, drtivou, začervenale hnědou slupinou potažené semeno stromu kakaového. Druhy: Sokonusco. Caracas n. Caragua, Maracaibo, Sta Marta, Maraňon, Para a Bahia, potom západoindické druhy, Bourbon. S. N. Na Slov. Kakava, y, f. Kakaovník, u, m., theobroma, cacao, Ka- kaobaum. Rostl. Vz Kk. 227. Kakaový, Kakao-, K. ovoce, zrno., Jg. Kakati, kacken. A jako sú tě kakať no- sili, jestliť potřebie, i ty je nos. Z 14. stol. — kam: do hrnce. Us. — komu co: Drozd (kvičala) sobě sám že záhubu kaká, praví se, protože co ponešváří, to mýlí z sebe pučí, z něhož lep dělají. Lom. Kákati — káchati. D. Kakeš, e, m., starý tvaroh, alter Quarck. Us. — Kakerlak, a, m.. Albín, der Kakerlake, Albino. Jg. Kako = jako.