Předchozí (656)  Strana:657  Další (658) |
|
|||
657
|
|||
|
|||
Kakodyl, u, m. či dimethylarsen (C2 H3)2
As aneb Me2 As, chemická sloučenina. Vz o ní více v Šfk. 631., S. N. Kakofoni-e, e, řec, špatný hlas, nelibá
výslovnosť; nelad v řeči, nelibozvuk. S. N. Kakophonie, Missklang, Uibellaut. Kakocholie, e, f., z řec, špatná žluč, tudíž
špatné trávení. S. N. Kakochylie, špatné šťávy. S. N.
Kakosť, i, f., zastaralé = jakosť. Troj. —
Kakost, u, m., rostlina, geranium. K. kr-
vavý, brunatý, lesní, bahenní, luční, stinný, měkký, tenkolistý, úzkolistý, zlatý, rozsekaný, nízký, Rostl., smrdutý (čapí nůsek), holubičí, rozkladitý, český, okrouhlolistý, pyrenejský, Hnědý. FB. 85. Storchschnabel. Vz Kk. 241., Čl. 66. Kakostolistý, listy jako kakost mající.
Kakostovitý, kakostu podobný. Vz Kk.
240. — Kakosyrna, y, f. = záchod, Abtritt. Háj.
Kakrahelt, kakrahnát, kakraport místo:
sakrament, saperlot, der Deuker, der Geier. Odtud: kakraheltský, kakrahnátský, kakra- portský. Kakt-us, u, m., z řec, z Ameriky. Kakto-
vité rostliny vyznamenávají se zvl. krom- obyčejnými formami svých kmenů, které jsou více méně dužnaté, svazečky ostnů pokryté a bezlisté. Tvar jejich jest buď kulatý (jako u dyňuchy), buď prodloužený válcovitý nebo hranatý, sloupovitý (jak u kaktů vlastních), buď plochý, listovitý a článkovitý (jako u no- pálů). Některé druhy mají nádherné květy, některé mají jedlé plody (bobule). Kaktovité rostl. (cacteae, Kaktuspflanzen): nopál červ- cový (opuntia coccinellifera, cochenilletra- gende Feigendistel), nopál velkokořenný (opuntia makrorhiza, grosswurzelige Feigen- distel), nopál obecný (o. vulgaris, gemeine Feigendistel), n. smokový (o. ficus indica, indische Feigendistel), kaktus ježatý (echino cactus horizonthallonius, Stachelkaktus), dy- ňucha obecná melocactus communis, gemeiner Melonenkaktus), k. obrovský (cereus gigan- teus, Riesenkaktus), k. velekvětý (cereus grandiflqrus, grossblüthige F'ackeldistel). Vz vice v Čl. 49. Kakulent, a, m. = kakrahelt. Us. Ptr.
Kakuška, y, f., kvítek, das Blümchen,
zvl. sedmikrása, cikánka, chudobka, Masslieb. Us. Buděj. Kaký, zastaralé =jaký, nějaký. Kat., Rkk.
Kal, u, kálek, lku, m., bláto, nečistota,
der Schlamm, Koth, Mist. Br., Kom. Mezník kalem zanesený. Us. Zatvrzení kalu (lejna). L. Leží v hříších jako svině v kalu. Jg. — K., nečistota, která se ustojí n. usadí, das Tfübe, das Lager, die Hefe, Druse. K. vinný, WeiNlager, olejný, pivný (droždí, Bierhefen). D., V. K. se pod vínem, pod olejem, pod pivem sadí. V. Kal, k. máselní či kalová kaše (z vyvařeného másla), vz Kaše. Buttersatz. D. Bez kalu něco slíti. K. se na dně usadil, ustál. Us. — K. — nějaká hmota ku kalení železa, das Härtewasser, Härtepulver. K. na pilníky, na ocel. Vys. — K. v moči. Lk. — K. = louže, kaluže, Sumpf, Lache. Vyžeň husy z kalu. Us. Kal, v němž plno žab jest, Ler. — K., špína, nečistota, trübes Wasser, |
Schmutz. Br. K. mydlářský, Lauge. Horníci,
zvařivše hutrejchu s jinými kaly zemskými do potoku pustili. Kn. — Kaly (v pivováře) = rmut; patoky, Mittelbier. — K. v krvi, zastr., Melancholie. Ros. — K., sliz, der Schleim. Lepká šťáva neb k. Hlas. Kalaba, y, m., žváč, Plauderer. Na Mor.
Kalabas, u, m., crescentia cujete, rostl.
Krok. Kalabisovati = klábositi, plappern. Na
Mor. — Kalabný — výborný. Na Slov.
Kalabres, u, m., černý plstěný klobouk
na způsob homole, nazvaný dle Kalabrie, krajiny v již. Italii. Rk. Kálač, e, m., Holzspalter. — Kálačka,
y, f., kladnice, klín, sekera ku štípání dříví, Holzaxt. D. Kalafuna, y, f., vz Kolofonium, z lat. colo-
phonium, Kolophonium, Geigenharz, Spiegel- harz, V., je pryskyřicovitá hmota, jež se na- bývá z terpentinu a pryskyřice smrkové za- hříváním (vypuzováním silice a vody). Slouží k potírání smyčcův, k dělání pokostův a tmelův, náplastův a mastí, ke smolení sudův a lodí atd. S. N. K. hnědá, jantarová, světlá, průhledná. Kh. Vz Smola a více v Šfk. 528. Kalait, u, m., Tyrkys. Vz Bř. 40.
Kalajky, jm. polí u Opavy. Pk.
Kalák, a, m., sphaeridium, hmyz. Krok.
Kalamajka, y, f., národní tanec český
a slovanský vůbec. Původem náleží karpat- ským Slovanům při Prutu. S. N. Kalaman, u, m., z střlat. calamancus,
pruhovatá vlněná látka, der Kalamank. Rohn. Kalamandra, y, f., vz Ožanka.
Kalamář, e, m., kalamářek, kalamářík,
kalamáříček, z lat. calamarium. Federbüchse. V. — K., Tintenfass. V. K. dřevěný, rohový, skleněný, Jg., zavěrací, z plechu, koží pota- žený, kostěný, plechový, Kh., písařský. Br. Kalamářový, Tintenfass-. K. podstavec.
Kalamin, u, m., cinkojec, Galmei, Zinksi-
likat. Vz více o něm v Šfk. 271. K. uhličitý (Kieselzinkspath) obsahuje kyselinu uhličitou a kysličník zinečnatý (kov zinek sloučený s kyslíkem). K. křemičitý (Zinkglas) obsahuje vodu, kyselinu křemičitou a kysličník zineč- natý. Bř. 30. Vz Těživec, S. N. Kalamity, pl., f., calamiteae, druh pře-
sliček. Vz Kk. 94. Kalamuta, y, f. — zmatek, Verwirrung.
Na Slov. Kalán, vz Galán.
Kalan, a, m., enhydris, Meerotter. Ssav.
Kalanda, y, f., námluvy, na Mor. zálety,
die Freierei. D. Choditi na kalandu. Kalander, dra, m., kalandra, y, f., die
Elster. Dch. Dle Aqu. chocholoušek: v pol. die Haubenlerche. L. — K., soustava válců tkadlcovských. Vz S. N. — Kalandrovati = upravovati tkaniny mezi soustavou válců (kalandrem). Vz S. N. Glätten. Kálanka, y, f., spigelia, rostl, hořcovitá.
Rostl. Kalap, u, m., klobouk, Hut. Na Slov. Plk.
Kalapa, y, f., koňský běh. K-ou jeti,
galopiren. Ros. Kalapodia, e, f, dřevěný střevic, Holz-
schuh. Na Slov. |
||
|
|||
Předchozí (656)  Strana:657  Další (658) |