657

Kakodyl, u, m. či dimethylarsen (C₂ H₃)₂As aneb Me₂ As, chemická sloučenina. Vz
o ní více v Šfk. 631., S. N.

Kakofoni-e, e, řec, špatný hlas, nelibá
výslovnosť; nelad v řeči, nelibozvuk. S. N.
Kakophonie, Missklang, Uibellaut.

Kakocholie, e, f., z řec, špatná žluč, tudíž
špatné trávení. S. N.

Kakochylie, špatné šťávy. S. N.

Kakosť, i, f., zastaralé = jakosť. Troj. —

Kakost, u, m., rostlina, geranium. K. kr-
vavý, brunatý, lesní, bahenní, luční, stinný,
měkký, tenkolistý, úzkolistý, zlatý, rozsekaný,
nízký, Rostl., smrdutý (čapí nůsek), holubičí,
rozkladitý, český, okrouhlolistý, pyrenejský,
Hnědý. FB. 85. Storchschnabel. Vz Kk. 241.,
Čl. 66.

Kakostolistý, listy jako kakost mající.

Kakostovitý, kakostu podobný. Vz Kk.
240. —

Kakosyrna, y, f. = záchod, Abtritt. Háj.

Kakrahelt, kakrahnát, kakraport místo:
sakrament, saperlot, der Deuker, der Geier.
Odtud: kakraheltský, kakrahnátský, kakra-
portský.

Kakt-us, u, m., z řec, z Ameriky. Kakto-
vité rostliny vyznamenávají se zvl. krom-
obyčejnými formami svých kmenů, které jsou
více méně dužnaté, svazečky ostnů pokryté
a bezlisté. Tvar jejich jest buď kulatý (jako
u dyňuchy), buď prodloužený válcovitý nebo
hranatý, sloupovitý (jak u kaktů vlastních),
buď plochý, listovitý a článkovitý (jako u no-
pálů). Některé druhy mají nádherné květy,
některé mají jedlé plody (bobule). Kaktovité
rostl. (cacteae, Kaktuspflanzen): nopál červ-
cový (opuntia coccinellifera, cochenilletra-
gende Feigendistel), nopál velkokořenný
(opuntia makrorhiza, grosswurzelige Feigen-
distel), nopál obecný (o. vulgaris, gemeine
Feigendistel), n. smokový (o. ficus indica,
indische Feigendistel), kaktus ježatý (echino
cactus horizonthallonius, Stachelkaktus), dy-
ňucha obecná melocactus communis, gemeiner
Melonenkaktus), k. obrovský (cereus gigan-
teus, Riesenkaktus), k. velekvětý (cereus
grandiflqrus, grossblüthige F'ackeldistel). Vz
vice v Čl. 49.

Kakulent, a, m. = kakrahelt. Us. Ptr.

Kakuška, y, f., kvítek, das Blümchen,
zvl. sedmikrása, cikánka, chudobka, Masslieb.
Us. Buděj.

Kaký, zastaralé =jaký, nějaký. Kat., Rkk.

Kal, u, kálek, lku, m., bláto, nečistota,
der Schlamm, Koth, Mist. Br., Kom. Mezník
kalem zanesený. Us. Zatvrzení kalu (lejna).
L. Leží v hříších jako svině v kalu. Jg. —
K., nečistota, která se ustojí n. usadí, das
Tfübe, das Lager, die Hefe, Druse. K. vinný,
WeiNlager, olejný, pivný (droždí, Bierhefen).
D., V. K. se pod vínem, pod olejem, pod
pivem sadí. V. Kal, k. máselní či kalová kaše
(z vyvařeného másla), vz Kaše. Buttersatz.
D. Bez kalu něco slíti. K. se na dně usadil,
ustál. Us. — K. — nějaká hmota ku kalení
železa, das Härtewasser, Härtepulver. K. na
pilníky, na ocel. Vys. — K. v moči. Lk. —
K. = louže, kaluže, Sumpf, Lache. Vyžeň
husy z kalu. Us. Kal, v němž plno žab jest,
Ler. — K., špína, nečistota, trübes Wasser,

Schmutz. Br. K. mydlářský, Lauge. Horníci,
zvařivše hutrejchu s jinými kaly zemskými
do potoku pustili. Kn. — Kaly (v pivováře)
= rmut; patoky, Mittelbier. — K. v krvi,
zastr., Melancholie. Ros. — K., sliz, der
Schleim. Lepká šťáva neb k. Hlas.

Kalaba, y, m., žváč, Plauderer. Na Mor.

Kalabas, u, m., crescentia cujete, rostl.
Krok.

Kalabisovati = klábositi, plappern. Na
Mor. —

Kalabný — výborný. Na Slov.

Kalabres, u, m., černý plstěný klobouk
na způsob homole, nazvaný dle Kalabrie,
krajiny v již. Italii. Rk.

Kálač, e, m., Holzspalter. — Kálačka,
y, f., kladnice, klín, sekera ku štípání dříví,
Holzaxt. D.

Kalafuna, y, f., vz Kolofonium, z lat. colo-
phonium, Kolophonium, Geigenharz, Spiegel-
harz, V., je pryskyřicovitá hmota, jež se na-
bývá z terpentinu a pryskyřice smrkové za-
hříváním (vypuzováním silice a vody). Slouží
k potírání smyčcův, k dělání pokostův
a tmelův, náplastův a mastí, ke smolení sudův
a lodí atd. S. N. K. hnědá, jantarová, světlá,
průhledná. Kh. Vz Smola a více v Šfk. 528.

Kalait, u, m., Tyrkys. Vz Bř. 40.

Kalajky, jm. polí u Opavy. Pk.

Kalák, a, m., sphaeridium, hmyz. Krok.

Kalamajka, y, f., národní tanec český
a slovanský vůbec. Původem náleží karpat-
ským Slovanům při Prutu. S. N.

Kalaman, u, m., z střlat. calamancus,
pruhovatá vlněná látka, der Kalamank. Rohn.

Kalamandra, y, f., vz Ožanka.

Kalamář, e, m., kalamářek, kalamářík,
kalamáříček, z lat. calamarium. Federbüchse.
V. — K., Tintenfass. V. K. dřevěný, rohový,
skleněný, Jg., zavěrací, z plechu, koží pota-
žený, kostěný, plechový, Kh., písařský. Br.

Kalamářový, Tintenfass-. K. podstavec.

Kalamin, u, m., cinkojec, Galmei, Zinksi-
likat. Vz více o něm v Šfk. 271. K. uhličitý
(Kieselzinkspath) obsahuje kyselinu uhličitou
a kysličník zinečnatý (kov zinek sloučený
s kyslíkem). K. křemičitý (Zinkglas) obsahuje
vodu, kyselinu křemičitou a kysličník zineč-
natý. Bř. 30. Vz Těživec, S. N.

Kalamity, pl., f., calamiteae, druh pře-
sliček. Vz Kk. 94.

Kalamuta, y, f. — zmatek, Verwirrung.
Na Slov.

Kalán, vz Galán.

Kalan, a, m., enhydris, Meerotter. Ssav.

Kalanda, y, f., námluvy, na Mor. zálety,
die Freierei. D. Choditi na kalandu.

Kalander, dra, m., kalandra, y, f., die
Elster. Dch. Dle Aqu. chocholoušek: v pol.
die Haubenlerche. L. — K., soustava válců
tkadlcovských. Vz S. N. — Kalandrovati
= upravovati tkaniny mezi soustavou válců
(kalandrem). Vz S. N. Glätten.

Kálanka, y, f., spigelia, rostl, hořcovitá.
Rostl.

Kalap, u, m., klobouk, Hut. Na Slov. Plk.

Kalapa, y, f., koňský běh. K-ou jeti,
galopiren. Ros.

Kalapodia, e, f, dřevěný střevic, Holz-
schuh. Na Slov.