659

dlouhostopečný, zvonkovitý, trubkovitý,
stálý, džbánkovitý, chlupatý, čtyrklanný,
chlupovitý (chmýří), hranatý. K., vnější od-
květí, skládá se z kruhu lístkův obyčejně
zelených (kališních). Vz Koruna. Lístky ka-
lišní jsou buď prosté, buď částečně více méně
vespolek srostlé, trubkovité (zubaté n. roze-
klané). Někdy k. barevný a podobá se ko-
runě. Čl. Der Blumenkelch. Vz Kk. 45., 46.,
48. — K. u ovoce, šomolka, šešulka, šešelka,
šešulina. Šp. Schote; Hülse. — K. v kar-
tách, copi. V. — K., zastaralé jméno Žižkovy
hory u Prahy. V.

Kalicha, y, f., parnassius, hmyz. Krok. —
K., raniceps, ryba okounovitá. Krok.

Kalichokvětý, kelchbliltig, calyciflorus.
Pr. — Vz Kk. 68.

Kalichovitý, kelchförmig. Rostl.

Kalichový, Keleh-. K. úd. Rostl., miska,
Plk., trubka, kraj, okraj, pysk (Kessellippe,
v stavitelství). Nz.

Kalika, y, m. a f., jméno vlastní v Opav.;
strslov. = cizinec, polsky a na Slov. mrzák,
Krüppel. Pk., Jg., Cf. Kaliga. — K. = kluk.
To je k. člověk. Plk.

Kaliko, a, n., jemná bílá látka bavlněná,
Rk., obyč. tisknutá, původně z Halikuta. S. N.

Kaliky (děti) =mrzáci, neduživí, nalezenci.
Na Slov. Vz Kaliga.

Kalina, kalinka, y, f., lat. viburnum opulus,
Schneeball. K. chudovina, žlaznatá, vodní,
vlaská, Jg., V., obecná, FB. 51. Vz Kk. 173.,
Čl. 96. — K., ovoce kalinového kře, Drossel-
beere. D.

Kaliník, u, m. = kalina, keř. Schneebal-
lenstrauch. Rostl.

Kalinina, y, f., jídlo z kalin s moukou
ječnou pražených. Rostl.

Kalinka, y, f. Schneeballbeere. Rk.

Kalinovitý, hirschholderartig. Rostl.

Kalinový, Hirschholder-, Drosselbeer-. K.
keř. —

Kališ, e, m. Vz Kališi. — K., tulák. Us.
— K. Nachteule.

Kalíšek, šku, m., vz Kalich.

Kališi, sladovničtí chasníci, kteří v paši-
jový týden po Praze chodíce prosili; odtud
kališovati, těkati, potloukati se, herum-
schwärmen, zastr. Gl. 85.

Kalíškové, peníze z r. 1422. z kalichů
atd. ražené. Pal. Děj. III. 1. p. 480.

Kališnatý, kelchförmig. Presl.

Kališníci, utrakvisté, podobojí, die Kelch-
ner. S. N. — 2. K. = pijan, Zechbruder.
Chodíte jako kališníci = tuláci. Jg.

Kališník, a, m., vz Kališníci.

Kališný, Kelch-. — K. = kališník. Kom.

Kališovati, vz Kališi.

Kaliště, ě, n., kal, močidlo, bahno, louže.
V., Br. Sumpf, Lache, Pfütze, Kothlachc.
Svině, když k. mají, na čistou vodu nedbají.
Prov. Jako svině v kališti rozkoší se vá-
leti. D. — K., ves u Humpolce, Mřk., u Spá-
leného poříčí.

Kalištný, bahnitý, sumpfig. Jg.

Kaliti, 3. pl. -lí, kal, kale (íc), il, en, ení,
kalívati = moutiti, trüben; tvrditi, härten;
máchati, spülen. Jg. — co: vodu (moutiti),
železo, oce! (tvrditi), meč - ozdobiti, zvláště
na způsob demascenského ocele (S. N. ); prádlo

(vymáchati). Us., D. — co komu: Beran vlku
kalí vodu (stoje dole = chudý je vždycky
křiv). Jg. Někomu štěstí k. Us. — co čím,
kde: železo vodou studenou, ve vodě studené
k. (tvrditi). Došky slaměné v hlíně rozředěné
se kalí. U Opav. Pk. — se. Nebe se kalí.
— se kde (proč). Kalí se v něm krev
(rozchází se v něm žalosť). Jg. Pod jezerem,
nad jezerem, vodička se kalí. Er. P. 170.
Jejie oči sě kalichu ve krvi velikú žádostí.
Kat. 700. — se od čeho: ot slunečné spály
piesek se kalí. Alx. 1136. - se komu: oči
se mu kalí (zrak se mu trhá).

Kali-um, a, n. (z arab. kaljun, popel),
draslík, jest prvek kovový. Vz o něm více
v S. N.

Kalkant, a, m., z lat., měchošlap. K. měchy
varhan zdvihá a sešlapuje. Vz »S. N. Der
Balgentreter.

Kalkovník, a, m. kalkant, Balgen-
treter. Jg.

Kalkul, u, m., z fr., a to z lat., počet,
počítání, Kalkül, Rechnung, Berechnung. —
Kalkulace = rozčítání, Kalkulation, Berech-
nung, Uiberschlag. — Kalkulační = rozčitací,
Kalkulations-. — Kalkulator, Kalkulator,
Rechner, Rechnungsführer. — Kalkulatura
= počítárna, Kalkulatur, Rechnungsamt.

Kalkus, u, m., zastaralé, z něm. Kalkguss.
louh vápenný, mocný, ostrý. Kalk-, Seifen-
siederlauge. Jg.

Kalkuta, y, f., hlav. mě. vých. přední
Indie. Vz S. N. — Kalkuťan, a, m. — Kal-
kutský.

Kalli-as, a, n. e, m., řecké vlastní jméno.

Kalligraf, a, m., z řec, krasopisec. —
Kalligrafie, e, f.. = krasopisectví. — Kalli-
grafický, krasopisný. Kalligraph, Kalligra-
phie, Kalligraphisch.

Kallikrat-es, ca (a), m., jm. řecké vlastní.

Kallimach-os, a, m., řecký básník a gram-
matik ok. 250. př. Kr.

Kalliop-e, y, f., nejpřednější z 9 Mus,
představená vyššímu básnictví; metonymicky
= vyšší báseň. Vj. — K., 22. z počtu aste-
roid. — K., parní varhany nedávno v Ame-
rice vynalezené. Vz »S. N.

Kallisthen-es, ca (a), m., řečník athénský.

Kallist-o, y, f., die Kalypso, dcera Ly-
kaonova,

Kallistrat-os, a, m., jm. řecké.

1. Kalmuk, u, m., tlustá, ale řídká sukno-
vitá tkanina vlněná s dlouhým vlasem. Je na
zimní obleky. S. N. Ein zottiger Rockstoff.

2. Kalmuk, a, m., jméno národu mongol-
ského, ein Kalmücke. Vz S. N.

Kalmus, u, m., z lat. calamus, prsní kořen,
Kalmus, V., šišvorec či puškvorec. Kk. 118.

Kalnatosť, i, f. Trübheit.

Kalnatý, drobet kalný, trüb. Kom.

Kalnice, e, f., limadia, žabrovec. Krok.

Kalník, u, m., nádoba hrnčířská s vodou
k namáčení rukou a hlíny.

Kalnosť, i, f. Trübheit, D. — K. prsní.
Schleimbrust. Ja.

Kalný, blatný, kothig, schlammig, trübe,
schmutzig. D. K. nebe (mrakotné, bouřlivé),
V., voda. Jel., kalný (deštivý), Byl., mysl
(smutná), Ros., oči, víno, pivo, sklo, barva-
Us. Umí v kalném loviti Č.