660

Kaločerný, schmutzig schwarz. Mus.

Kalokap, u, m. Samenfluss. Rk.

Kalokeř, kře, m., embothrium. Rostl.

Koloklas, u, m., callistachis, rostl. vikvovitá.

Kalokrevnosť, i, f., melancholia, dyskra-
sie, Schwarzblütigkeit. V. Vz S. N.

Kalokrevný, melachonisch, dickblütig,
dyskratisch. V.

Kolokvět, u, m., agapanthus, rostl., česne-
kovitá.

Kalomel, u, m., chlorid rtutičnatý, Halb-
chlorquecksilber, sloučenina chlorická. Vz
více. v Šfk. 340.

Kalomil, a, m., spercheus, hmyz. Krok.

Kaloň, é, m. K. jedlý, pteropus edulis.
Patří k letounům bejložravým. Vz Frč. 395.

Kalorický stroj působí vzduchem dle po-
třeby zahřívaným. Vz S. N.

Kalorimetr, u, m. K. Laplaceův, Dulon-
gův, Regnaultův, Delarochův, Favreův, Rum-
fordův. Ck.

Kalorimotor, u, m. Ck.

Kalost', i, f. = kalnosť, Schlammigkeit. Jád.

Kalostudenosť, i, f., melancholie. Čern.
— K., vlhkosť v ohbích, Gliedwasser. V.

Kalostudený, phlegmatisch. Jád.
Kaloš, vz Galoše.

Kalot, kalotník, u, m., citrus vulgaris.
Rostl.

Kalota, y, f., Güte, gute Beschaffenheit. Us.

Kalotník, u, m., hořký pomoranč, citrus
vulgaris, bittere Pomeranze. Kk. 230.

Kalotok, u, m. Samenfluss. D.

Kalouch = kolouch.

Kaloun, u, kalounek, nku, kalouneček,
čku, m, široká sprostá tkanice, ein Zwirnband.
K-ny z nití jsou. Us. — K., frňous u bram-
borů. Dch. Vz Kalouně.

Kalouně, ěte, n., druh zemčat majících
dlouhé kalouny (frňousy). Us. Dch.

Kalounice, e, f., druh zemčat. Dch. Cf.
Kalounč. — K., taenia, der Bandwurm. Ja.

Kalouník, a, m., kdo kalouny prodává;
— kalounkář, e, m., kdo kalouny dělá;
ale ve mluvě obé se mate. Dch. Bandkrämer,
-macher.

Kalounkářka, y, f. Bandkrämerin. Jg.

Kalounkářský, Bandkrämer-. Jg.

Kalounkářství, n. Bandkrämerei. Jg.

Kalous, a, kalous, e, kalousek, ska, ka-
loušek, ška, m., ušatá sova, strix otus, die
Ohreule, Horn-, Schreiereule. V., Kom. —
K., strix ulula, der grosse Kautz. D. — K.,
eenchramus, Brachvogel, Schrecke. V. — K.,
strix aluco, Nachteule. — K., strix passerina,
die Zwergeule, das Steinkäuzchen. Jg., Sova,
Frč. 362.

Kalousek, vz Kalous.

Kalousovati =3v noci se toulati (jako
kalous), in der Nacht herumschwärmen'

Kaloval, a, m., aphodius, hmyz. Krok.
Dungkäfer. Vz Frč. 188.

Kalovec, vce, m., nádoba na vinné kaly.
Gefäss. V.

Kalovina, y, f., kal, Schlamm. Us.

Kalový, Schlamm-. K. kaše (z másla).
Buttersatz. Us.

Kalpak, u, m., uherská (husarská) čepice
s kožišným okolkem. Rk. Vz S. N.

Kaltenlutsch, Studená loučka u Mohelnice.

Kaluha, y, f, vz Kaluže.

Kalup, u, m., kalapa, Galopp. Kalupem
běžeti, jeti. Vz Galop.

Kalupinka, y, f., malé děvče s chlapcem
hrající, die Gespielin. — K., nevěstka, Freu-
denmädchen. — K., malá špatná kobyla. Us.

- Jg.

Kalužan, a, m., paludina, plž. Krok.

Kaluže, e, f., kaluha, kalužina, kalužka,
eine Lache, Kothlache, Pfütze. D. Vz Bahno.

Kalužnatý, sumpfig. Jg.

Kalužnice, e, f., eleusine. Rostl.

Kalužnosť, i, f., Sumpfigkeit.

Kalužný, kalištný, Sumpf-. Jg.

Kalvarie, e, f., hora u Jerusalema. Rk.

Kalvarský. K. hora, Kalvarieberg.

Kalvarůže, e, f., jablko.

Kalvas, vz Kalfas.

Kalvin, a, helvíta, y, m., vyznavač Kalvi-
nova učení. Kalvinist, Reformirter. Jg.

Kalvínský, helvetisch, kalvinistisch, refor-
mirt. K. učení, kostel, knihy. Mus.

Kalvinství, n., Kalvinerglaube. Jg.

Kalý = valný, pěkný, dobrý k čemu, gut,
tüchtig, recht. Jg. K. zboží, maso, mléko,
stavení, člověk, cesta, chuť. Jg. Není v něm
nic kalého. Spěšné dílo nebývá kalé. Prov.
Kalý dělník. Us. Kalý hříšník = který
ochotně se kaje. Ch.

Kalydon, a, m., mě. v Aetolii.

Kalyps-o, y, f., nymfa. Stran skloňování
vz Brs. 29. — K., 53. z počtu asteroid. Vz
S. N.

Kam, strč. kamo (kamž, kamtě, kamto,
kamkoli, kamžkoli, kamsi, kams, kamos),
wohin. — 1. Tázací. Kam jdeš? Kam se ubíráš?
Kam míníš? — 2. Nepřímo tázací. Nevím,
kam se poděl. D. Neví, kudy kam (neví si
rady). — 3. K. = někam. Kdo chce kam,
pomozte mu tam. Wie man sich bettet, so
schläft man. Dch. — 4. Kam —tam, wohin

— dorthin. Kam vítr, tam plášť. Prov. Kam
strom ohýbáš, tam roste. — 5. Kam — koli,
wohin immer. Vítr prudký klátí, kamkoli se
obrátí. Kom. — Kams = kam jsi. Kams to
dal? Us. — Směr na otázku „kam" se zna-
mená, 1. příslovkami směru: sem, tam, tudy,
onudy, okolo, kolem, odtud, potud, domů,
dolů. — 2. Instrumentalem. — 3. Předlož-
kami: do, s, okolo, kolem, vůkol s gt. — u,
na, v, nad, pod, skrz, o, po, za s akkus. —
za s instr., — po s lokalem. Mk. — Vz
Věta: účelná, přívlastková.

Kamarád, a, m., lid říká: karamád; vz
Camerád. Druh, tovaryš, Gesellschafter.

Kamaráditi se s kým. Kameradschaft
halten. Us.

Kamarádka, y, f., družka, Gesellschaf-
terin. Jg.

Kamarádský, Kamerad-. Jg.

Kamarádství, n. Kameradschaft. D.

Kamarádstvo, a, n. = kamarádi. Vz -stvo.

Kamarajový. K. prostěradlo. Mus. 1858.
368. Kammertueh- (?). Gl. 86.

Kamarilla, y, f., ze špan., dvořanstvo,
panovníkovo služebnictvo, které proti zá-
konům na panovníka v záležitostech vládních
působí. Rk.

Kamaše, í, f., pl., z franc., camache, za-
pínací punčochy. Rk. Kamaschen. Vz S. N.



	660

	Kaločerný, schmutzig schwarz. Mus. Kalokap, u, m. Samenfluss. Rk. Kalokeř, kře, m., embothrium. Rostl. Koloklas, u, m., callistachis, rostl. vikvovitá. Kalokrevnosť, i, f., melancholia, dyskra- sie, Schwarzblütigkeit. V. Vz S. N. Kalokrevný, melachonisch, dickblütig, dyskratisch. V. Kolokvět, u, m., agapanthus, rostl., česne- kovitá. Kalomel, u, m., chlorid rtutičnatý, Halb- chlorquecksilber, sloučenina chlorická. Vz více. v Šfk. 340. Kalomil, a, m., spercheus, hmyz. Krok. Kaloň, é, m. K. jedlý, pteropus edulis. Patří k letounům bejložravým. Vz Frč. 395. Kalorický stroj působí vzduchem dle po- třeby zahřívaným. Vz S. N. Kalorimetr, u, m. K. Laplaceův, Dulon- gův, Regnaultův, Delarochův, Favreův, Rum- fordův. Ck. Kalorimotor, u, m. Ck. Kalost', i, f. = kalnosť, Schlammigkeit. Jád. Kalostudenosť, i, f., melancholie. Čern. — K., vlhkosť v ohbích, Gliedwasser. V. Kalostudený, phlegmatisch. Jád. Kaloš, vz Galoše. Kalot, kalotník, u, m., citrus vulgaris. Rostl. Kalota, y, f., Güte, gute Beschaffenheit. Us. Kalotník, u, m., hořký pomoranč, citrus vulgaris, bittere Pomeranze. Kk. 230. Kalotok, u, m. Samenfluss. D. Kalouch = kolouch. Kaloun, u, kalounek, nku, kalouneček, čku, m, široká sprostá tkanice, ein Zwirnband. K-ny z nití jsou. Us. — K., frňous u bram- borů. Dch. Vz Kalouně. Kalouně, ěte, n., druh zemčat majících dlouhé kalouny (frňousy). Us. Dch. Kalounice, e, f., druh zemčat. Dch. Cf. Kalounč. — K., taenia, der Bandwurm. Ja. Kalouník, a, m., kdo kalouny prodává; — kalounkář, e, m., kdo kalouny dělá; ale ve mluvě obé se mate. Dch. Bandkrämer, -macher. Kalounkářka, y, f. Bandkrämerin. Jg. Kalounkářský, Bandkrämer-. Jg. Kalounkářství, n. Bandkrämerei. Jg. Kalous, a, kalous, e, kalousek, ska, ka- loušek, ška, m., ušatá sova, strix otus, die Ohreule, Horn-, Schreiereule. V., Kom. — K., strix ulula, der grosse Kautz. D. — K., eenchramus, Brachvogel, Schrecke. V. — K., strix aluco, Nachteule. — K., strix passerina, die Zwergeule, das Steinkäuzchen. Jg., Sova, Frč. 362. Kalousek, vz Kalous. Kalousovati =3v noci se toulati (jako kalous), in der Nacht herumschwärmen' Kaloval, a, m., aphodius, hmyz. Krok. Dungkäfer. Vz Frč. 188. Kalovec, vce, m., nádoba na vinné kaly. Gefäss. V. Kalovina, y, f., kal, Schlamm. Us. Kalový, Schlamm-. K. kaše (z másla). Buttersatz. Us. Kalpak, u, m., uherská (husarská) čepice s kožišným okolkem. Rk. Vz S. N. Kaltenlutsch, Studená loučka u Mohelnice.	Kaluha, y, f, vz Kaluže. Kalup, u, m., kalapa, Galopp. Kalupem běžeti, jeti. Vz Galop. Kalupinka, y, f., malé děvče s chlapcem hrající, die Gespielin. — K., nevěstka, Freu- denmädchen. — K., malá špatná kobyla. Us. - Jg. Kalužan, a, m., paludina, plž. Krok. Kaluže, e, f., kaluha, kalužina, kalužka, eine Lache, Kothlache, Pfütze. D. Vz Bahno. Kalužnatý, sumpfig. Jg. Kalužnice, e, f., eleusine. Rostl. Kalužnosť, i, f., Sumpfigkeit. Kalužný, kalištný, Sumpf-. Jg. Kalvarie, e, f., hora u Jerusalema. Rk. Kalvarský. K. hora, Kalvarieberg. Kalvarůže, e, f., jablko. Kalvas, vz Kalfas. Kalvin, a, helvíta, y, m., vyznavač Kalvi- nova učení. Kalvinist, Reformirter. Jg. Kalvínský, helvetisch, kalvinistisch, refor- mirt. K. učení, kostel, knihy. Mus. Kalvinství, n., Kalvinerglaube. Jg. Kalý = valný, pěkný, dobrý k čemu, gut, tüchtig, recht. Jg. K. zboží, maso, mléko, stavení, člověk, cesta, chuť. Jg. Není v něm nic kalého. Spěšné dílo nebývá kalé. Prov. Kalý dělník. Us. Kalý hříšník = který ochotně se kaje. Ch. Kalydon, a, m., mě. v Aetolii. Kalyps-o, y, f., nymfa. Stran skloňování vz Brs. 29. — K., 53. z počtu asteroid. Vz S. N. Kam, strč. kamo (kamž, kamtě, kamto, kamkoli, kamžkoli, kamsi, kams, kamos), wohin. — 1. Tázací. Kam jdeš? Kam se ubíráš? Kam míníš? — 2. Nepřímo tázací. Nevím, kam se poděl. D. Neví, kudy kam (neví si rady). — 3. K. = někam. Kdo chce kam, pomozte mu tam. Wie man sich bettet, so schläft man. Dch. — 4. Kam —tam, wohin — dorthin. Kam vítr, tam plášť. Prov. Kam strom ohýbáš, tam roste. — 5. Kam — koli, wohin immer. Vítr prudký klátí, kamkoli se obrátí. Kom. — Kams = kam jsi. Kams to dal? Us. — Směr na otázku „kam" se zna- mená, 1. příslovkami směru: sem, tam, tudy, onudy, okolo, kolem, odtud, potud, domů, dolů. — 2. Instrumentalem. — 3. Předlož- kami: do, s, okolo, kolem, vůkol s gt. — u, na, v, nad, pod, skrz, o, po, za s akkus. — za s instr., — po s lokalem. Mk. — Vz Věta: účelná, přívlastková. Kamarád, a, m., lid říká: karamád; vz Camerád. Druh, tovaryš, Gesellschafter. Kamaráditi se s kým. Kameradschaft halten. Us. Kamarádka, y, f., družka, Gesellschaf- terin. Jg. Kamarádský, Kamerad-. Jg. Kamarádství, n. Kameradschaft. D. Kamarádstvo, a, n. = kamarádi. Vz -stvo. Kamarajový. K. prostěradlo. Mus. 1858. 368. Kammertueh- (?). Gl. 86. Kamarilla, y, f., ze špan., dvořanstvo, panovníkovo služebnictvo, které proti zá- konům na panovníka v záležitostech vládních působí. Rk. Kamaše, í, f., pl., z franc., camache, za- pínací punčochy. Rk. Kamaschen. Vz S. N.