661

Kamašnictví, n., vojenská služba. Ka-
maschendienst. Rk., Čsk.
Kamba, vz Gamba. — K., konec rypáku.

Ssav.

Kambala, y, f. K. obecná či sfolia, solea
vulgaris, Frč. 292., Scholle, ryba. Světoz. —
K., pleuronectus, ryba. Krok.

Kamboj, e, m., Stalagmites. Rostl.

Kambrejský, z fr. mě Kambrai. K. plátno,
Kammertuch. Plk.

Kambys-es, a, m., otec Kyrův; syn Kyrův
a druhý král perský. Vz S. N.

Kamčadál, a, m., ein Kamtschadal.

Kamčatčan, a, m. = Kamčadál.

Kamčatka, y, f., poloostrov vých. Sibiře.
Obyvatelé: Kamčadalé, Kamčatčané, Kam-
čatští. Kamtschatka. Vz S. N. IV.

Kamejka, y, f., lithospermum. K. lékařská
(vrabí símě), modronachová, rolni. FB. 53.,
Č. 79., Kk. 180.

Kamelie, e, f., nazvaná ke cti jesuity
a bylinoznalce Kamela, jenž žil v 18. stol.
Kamelka, Camellia japonica. Č. 26., Kk.
229., Rk.

Kámen, gt. kamene, m. (V obec. mluvě:
kamen, na Mor. kameň), gt. kamene (ne: ka-
mena) má krátké a, jako mráz, gt. mrazu;
vz A. V pl.: kameny, ův, podlé, Strom. ' Vz
Brs. 5. Strsl. kamen-b, gt. -ne, lit. akmů, (vz
Gb. Hl. 125. ), kmen: akmeni, skr. acman,
něm. Stein. Schl., Fk. 2. Kamének, kamínek,
nku, kaméneček, čku, m. Kameny a zeminy
jsou nerosty nekovové, lehké, nesnadno roz-
pustné; obsahují nejvíce těch látek, jež jsou
hlavním složivem země. Vz Nerost. Tvrdokam,
drahokam. Bř. Kámen lámavý, lomový, vá-
penný, mramorový, orličí, žabí, vítězný, la-
zurový, židovský, pískový, drahý, hadí, kře-
sací, měsíčný, turecký (černý agat), broušený,
hubovatý, olejný, pulířský, prohledací, vodní,
mezní, čtverhranný, dlažicí, hromový, krevný,
dedkový, svinský, třecí, lazební, dírkovatý,
zlatnický, průbířský, základní n. úhelní, hro-
bový, pamětní (pomník), štukový, Jg., tvrdý,
křemenitý, zdrcený, plochý (plocháč, šléda,
bryla; okrouhlý k vykládání kulatých studní:
kružiny; mletím spotřebovaný: smelek; ku-
latý: kuláč; sebrané kameni na mezích: vy-
skydy, Šp.; božský, brusířský,. hladěcí, hou-
bový n. houbovitý, hubkový, jedovatý, je-
žový, kamzíkový, k holení, korálový, kře-
sací, křestný, ledový, ledvinový, lydský, muší,
obtahovací, podkladní ke křížům, pražský
k hladění, ranhojičský, rysí, světelný, syrský,
turecký, červený, jantarový, kazivcový, mletý,
octový, rozpustný, syrový, těkavý, železitý,
židovský, žíravý, Kh., vřídelný (Sprudelstein,
uhličitan, vápenatý co aragonit z vod pramenů
horských), Bř., dlažecí. Er., zdicí n. stavebný
k stavení, Nz., tesaný (kvadr), Nz., křesací
(vz Křemen), Us., leptavý n. žíravý, pekelný
(lapis infernalis, v kyselině dusičné stříbro
se rozpustí, odpařený roztok dává dusičňan
stříbrnatý, pekelný kamínek), Bř., sopečný,
světelný, rostlinný (Phytogen), Nz., povětrní,
(meteorový, povětroní, padá na zem v podobě
koule ohnivé), Bř., str. 57., sázebný, závě-
rečný (závěrník, svorník, Schlussstein), Nz.,
k. na klepání (kosní, kosník), Šp., k. odka-
pový (Traufrinne). Nz. Kameny a) měkké:

lojec, mořská pěna, hadec, slída, sádrovec,
vápenec, ocelek, malachit, azurit; tvrdé: živec,
křemen atd. Š. a Ž. Vz Křemen, Vápenec.
K. lazurový (drahý) jest křeman hlinitý se
křemanem vápenatým a sodnatým barvy
modré; kámen vinný; vinný kámen dávivý
(Brechweinstein = vinan draselnato-antimo-
nový, weinsaures Antimonoxyd-Kali). Vz více
v Sfk. 794., Kk. 234. K. žlučný, Gallenstein.
Vz Sfk. G67. K. nádobní (Topfstein), amfi-
bolový. Bř. 92., 93. K. mlýnský: hořejní (bě-
houn, svrchek, k. svrchní, žernov svrchní), do-
lejší nepohyblivý: spodek. Tvrdý, měkký.
Jdou-li léta vodorovně: ležák, pakli prosto-
pádně: stoják, pakli šikmo: kosák; k. hrubý:
jadrnáč; k. rozpukaný: střepovitý; na jedné
straně těžší: váhovitý; příliš hustý: zalehlý,
zalitý, slevač (špatně mele); písek velikosti
hrachu při mletí ze sebe vydávající: hrachový;
větší kusy zvětralého vápna při mletí ze sebe
vypouštějící: mozkovitý; jen zhruba otesaný:
otesek; dle jakosti jádra: k. měkkého, tvr-
dého, peckovitého, hustého, drobného, hru-
bého, otevřeného jádra; dle místa, kde se
láme: žehrovák, vamberák, pražák, žitavák,
lanžovák, přílepák, doubravák, dokesák,
gertnák, těšňovák. Vys. K. otevřený (dírky
v sobě mající). Vys. K. (mlýnský) pobiti =
žernov lubem opatřiti, kdyžby pukl, aby
nikdo k úrazu nepřišel. Dch. K. mlýnský za-
mleti, křesati, lehčiti, nalehčiti, složiti, krou-
žiti (zuhauen), osaditi (aufsetzen). Šp. Dáti
mlýnu do kamene (nasypati). Vzíti mlýnu
z kamene. K. zvednouti, popohnati, přičer-
niti, vykroužiti; kamenu přiložiti, polehčiti
(heben). Skřemen, drobné kaménky až do ve-
likosti srnčího broku; štěrk od velikosti srn-
čího broku až do velikosti slepičího vejce;
bříla, menší než obyčejný mezní kámen. Um.
les. — K. na vazbu (längs liegender Mauer-
stein). Nz. Žíla v kameni. Nátěr (natření)
kamene. Stavba, dům, zeď z kamene. Tento
dům je celý z kamene. Hrábě na k. Pila na
k. Šp. Ulice kamenem dlážditi. Kom. Coby
kamenem dohodil. Dům z tesaného kamene.
O k. se uraziti, o k. zavaditi. V. K. lámati,
tesati, váleti, nakládati, Us., dobývati. D.,
V. K. mezní položiti. V. K. na hrob vložiti.
L. — To mi jako k. na srdci leží. Us. Těžko
z kamene olej vytlačiti (něco z lakomce).
Prov. na Slov. Kdo do tebe kamenem, ty
do něho chlebem. Kollár., Lb. Vz Msta. K.
zlato průbuje (zkouší), zlato lidi. Us. Já k.,
on kosa. Trefila kosa na kámen. Čije kosa
kámen (znamená to). Tvrdý člověk, dříve by
k. obměkčil. Us. Kámen by se smiloval. Š.
a Ž. Jest jako k. (tvrdého srdce). Dal. Jak
by mi k. s prsou sňal (tak mi volno). Jg.
Seděti kamenem, jako kámen (nehýbati se).
L. Ten k. tlačí tvaroh (o tvrdém člověku,
když na měkkého přijde. ) Us. Těžký jest
ten k. na ten tvaroh. Uvázal si k. na krk
(vzal si těžké břímě). Us. Bezpečen před ním
mlýnský kámen. Nevzal by mlýnského ka-
mene (zloděj). Č. S kamenem mu všecko jde
(nesnadně. Opak: Jde mu všecko po mýdle,
po stole). Vz Nesnáze. Jde mu všecko jako
z kamene. Č. Marné kameni slzy do klína
sypati. Č. Kamenem do hlavy, jako hlavou
do kamene. Vejce na k., jako k. na vejce.