662

Vz Stejnost! (stran přísloví). Č. K. mi v uších
a sůl v očích. Vz stran přísloví: Nenávisť.
Č. I k. by řečí pohnul (Cf. Vy byste kamenné
srdce namluvili). Vz stran přísloví: Výmluvný.
Č. Dva tvrda kameni (kameny) zřídka dobré
mouky namelí. Č., Reš. Častá krůpěj i k.
proráží. Č. K. často se hýbající (hýbaný)
neobroste (mechem). Č. K., když na jednom
místě dlouho leží, každý pes naň štije. Č.
Pod zalehlý k. ani voda nejde. Šp. K. se
mechem neobalí, jenž se z místa často valí.
Lb., Šp. Když k. se často okopává, travou
neobroste. Sk. Na jednom místě i k. obroste;
K. letě mechem neobroste; K., který se často
z místa hýbe, nerad mechem obrostá; Jakoby
k. do vody hodil (vz Zmizelý). Lb. Vz: Lomař, j
Voda. — K. = ruda. Erz. Z k-ne nerozpu-
štěného měď bývá. — K. = skála, Fels. —
K., milník, Meilenstein. Když k 8. od města
(Říma) kameni přitáhli. Bart. 278., 8. — K.
ke hraní, der Spielstein. Hra devíti kameny.
V. K., vrhcáb. V. — K. v ovoci, pecka. Stein).
L. — K. = váha 20 liber. Stein. K. vosku,
loje, svíček. Š. a Ž. Deset kamen (m. ka-
menův, starý gt. bez ů, vz Gt. ) vlny. Mkl.
— K. v tele zvířecím a člověčím (slitina,
speklina; někdy i nemoc, choroba, der Stein).
K. v měchýři, ve střevě (bezoar), v žilách,
v srdci, v žlázách, v oku, v děloze, ve va-
ječníku, v plících; ve slině, v žluči, v moči;
močokamy (v ledvinách n. v měchýři); je-li
drobný a odchází-li močí, slove: písek; k.
ledvinový, měchýrový, S. N., lastovičí (v ža-
ludku laštovic), kapounový, kohoutí, supový.
Jg. Na k. stonati (v ledvinách, v měchýri).
Bolení na k., od kamene. D. Řezavka kamene
počátek. Kom. Kosatcový kořen lomí k. Byl.
Voda (šťáva) březová často pitá vždycky ráno
buďto sama n. s vrabím semenem a s ka-
mejky rozdrobuje a pudí ven kámen z ledvin
a z měchýře a žloutenici zahání. Vychvaluje
se také proti vodnatelnosti, kdožby ji často
pil s vodou květu bezového. V. Prášek pro
kámen. D. Vlaského kopru voda jest dobrá
proti písku či sutému kameni v měchýři.
Čern. Kdo má k., vezmi pupenec (mužík,
atropa mandragora, Alraun) a vař u vodě
n. u pivě. Jad. Vz Nástroj (k operacím ka-
mene). Více v S. N. — K., a, m., ves v Čech.

Kamenáč, e, kameňák, kameňák, u, m.
Steinnuss. Plk.

Kamenář, e, m. = kameník. — K., znalec
kamenů. Steinkenner. D. — K., prodavač
kamenů. Steinhändler. Us. — K. pták, skalník,
sylvia gutture albo, Weisskehlchen. D.

Kamenařiti, il, ení, Steinhauer etc. sein.
Bern.

Kamenářka, y, f., žena kamenářova. —
K., Steinschneiderin etc., vz Kameník.

Kamenárna, y, f., Werkstatt des Stein-
hauers. Us.

Kamenárský, Steinhauer-. K. práce. Jg.

Kamenářství, n., die Steinhauerei.

Kamenatěti, ějí, ěl, ění, versteinern. Us.,
Ros. —

Ramenatý, steinig. K. pole, půda. Šp.

Kamenc-árna, -ovna, y, f., Alaunhütte,
Alaunwerk. Presl, Rk.

Kamencovati, ledkovati, alaunen. Jg.

Kamenc-ovatý, -ovitý, alaunartig, Alaun-.

Kamencový, ledkový, Alaun-. K. ruda.

Kamenec, nce, m., něm. Alaun, lat. alumen.
V. K. skládá se ze sirkové kyseliny, kyslič-
níku hlinitého, draselnatého a vody. Vz Soli.
Bř. K. cukrový, samorostlý, zelený (n. vitrolin,
živý vlas), loupavý, Jg., sodový, Nz., zása-
ditý, nerozpustný, rozpustný, S. N., kostkový
n. krychlový, římský, osmistěnný, Nz., bílý,
čištěný, měděný, obyčejný, octový, benátský
n. římský n. červený, slitý, Kh., draselnatý
Kalialaun, sodnatý Natronal., ammonatý Am-
moniakal., manganity Manganal., chromitý,
Chromal, (či trojsíran chromitý), chromito-
draselnatý, chromitosoduatý, chromitoammo-
natý, pálený (alumen astmu), železitý Ei-
senal. Šfk. 205., 256., 232., 206., 243. Ka-
mencové modřidlo (Alaunbeize). Kamenečná
mouka. Nz. Kamencem nepáleným ve vodě
rozpuštěným krk zapálený vyplachovati velmi
prospívá. — Vz S. N. a Bř. 15. — Pole na
kamenci. Mor. Pís.

Kamenečník, u, m., der Alaunstein. Krok.

Kamenečný, Alaun-. Mus.

Kamének, vz Kamínek.

Kameněti, ějí, ěl, ění, zu Stein werden
Ros. —

Kamení, n. Kamení jest jméno hromadné
jako peří, listí, proutí atd. a nemá tedy plu-
ralu: kameny jsou jednotlivé, po různu po-
jaté kusy. Tedy: To jest k-ní, to jsou k-ny;
lítalo k-ní, lítaly k~ny. Mk. Das Gestein,
Steine. K. sypké (lose Gesteine): valouny
a oblázky, štěrk, písek, popel sopečný, prsť
či ornice, vz tato slova; k. úlomkové: sle-
penec, pískovec, jíl, hlína, vz tato slova. Br.
102., 100. Všelijaké drahé kamení přikrývalo
tě. Br. Věnčena kamením a perlami. Rkk. Hro-
mada k. sebraného. Br. Kamením na někoho
házeti. V. Kamením někoho až do smrti uhá-
zeti. V. K. malé, Pref., lépe: drobné. V. Vz
Slepenec. — K. padá (kroupy, Hagel), na Slov.

Kamenica = zmije, na Slov.

1. Kamenice, e, f., žena a) kameny tesa-
jící, die Steinmetzin, b) kameníkova. Jg. —
K., Steingewölbe. D. — K., dům zděný,
Steinhaus. Na Slov. — K., lom kamene, Stein-
bruch. Na Slov. Plk. — K., rostl., melilotum
rubeum. Veleš. — K., druh hrušek. — K.,
jm. míst: K.. nad Lipou (v Táborsku); K.
Trhová (v Chrudimsku); K. Česká (v Lito-
měřicku); K. = Chemnitz (v Sasku); K.
(v Jihlavsku). Vz S. N.

2. Kamenice, pl., f., hromady kamení
v polích, Steinhaufen. Us., Dch.

Kamenickým K. kladivo, V., špic, dílo,
želízko, dílna. Šp. Steinmetz-.

Kamenictví, n., die Steininetzerci. Jg. Vz
více v S. N.

Kameničatý = kamenný, steinig. Ž. k.
77. (C).

Kamenicko, a, n. kleine Steinchen. Us.
Jel. —

Kameník, a, m., vz Kamenník.

Kamenina, y, f., méně pěkný druh zboží
hliněného nežli porculán, tvrdý a pevný. K.
anglická, jaspisová, porfyr, čedičná (černá),
biskuit (bílá nepolévaná). Vz S. N. Steingut.
Vz více v Šfk. 225.

Kameniště, e, n., ein steiniger Ort, Ge-
stein; 2. lom kamene, Steinbruch. Ros.