664

kachlová, ruská, švédská. Kh., Ś. a Ž., Pt.,
S. N. — Části kamen: Spodní časť: podnož,
v podnoži popelník, nad tímto ohniště (pec,
nistěj); místo pod kamny: kouzeň. Nad pecí
kachle s tahy (tažením, průvany), z kachli
vystupují nahoře kranzle a krůvkem se po-
krývají. Dymníkem (troubou se zámyčkou)
vede se kouř z kamen do komína. Díra do
kamen: prsk, ústa, čelisť, čelesten, čelesno,
česlo, česno, čelistník. Dvířka u kamen. Kotel
v kamnech: kamnovec, kamenec, měděnec,
měďák (je-li z mědi). Místo mezi kamny a
zdí: pekelec, záhrobec, zákamní, na Mor. pe-
kýlko (Mřk. ). — Šp., Š. a Ž. (Walter). K.
postaviti, vymazati, vyčistiti, vycíditi, sta-
věti, bedniti, přestavěti. K. kouří. Lavice
u kamen. Kachel do kamen. Šp. — Když
se v kamnech svítí, dobře u nich dlíti.
Lb., Šp. Lije, co na horká k. (co do sudu.
O ožralci. Vz Opilství). Ros., Č. U oken
světlo, u kamen teplo (drž se příčin). Jg.
Vždy doma za kamny leží. V. Našel to za
kamny na trávníčku. Vz Zloděj. Lb. Jísti
a píti jest půl života, za kamny se váleti,
celý. Pk. — Vz Pec, S. N.

Kamnář, e, m., Ofensetzer. Vz Hrnčíř.

Kamnárna, y, f., Ofenerzeugungslokale.
Dch.

Kamnářský, Ofner-. K. dílna. Ofenwerk-
stätte. Dch.

Kamnářství, n., Ofenerzeugung(Gewerbe).
Dch. Nyní říkáme: hrnčiřství.

Kamnéř, e, m. = hrnčíř.

Kanmice, Chemnice, město v Sasku.
Chemnitz. V.

Kamnovec, vce, m., der Ofentopf. K.
měděný, železný, hliněný. Jg. Již se metla
na tebe v kamnovci močí. Us. Vlky z kam-
novce honiti. Prov.

Kamo = kam.

Kamomil, a, m. K. říčný (ancylus flu-
viatilis). Frč. 248.

Kamp, u, m. Z něm. Kamp, Kamm. Gl.
86. — K. 1. čep, vaz, výřez v trámu, který
do dlabu se vkládá, odtud: zakampovati.
Der Kamm. Us. — 2. V hornictví kus tvrdé
skály uprostřed měkké. Vys. Der Keilberg.
— 3. K., kampa, pozemek příkopem obe-
hnaný. Šp. Vz Kampa.

Kampa, vz Zákamčí, Zákampí, Kamp.

Kampaň, vz Campagne.
Kampel — kaluže. U Opav.

Kampeška, y, f., Blauholz, Kampeche-
holz. Vz Šfk. 587., Kk. 257.

Kampna = kamna, zastar.

Kampovačka, y, f., sekera ke kampo-
vání. Beil zum Verzapfen.

Kampovati=vázati, spojovati (dvě břevna
na zářez nebo na čep). Vz Kamp. Kmp. Die
Balken durch den Kamm verbinden. Jg.

Kamrlík, u, m., z lat. camera, 1. malý
pokojík vedlé světnice (přístěnek, výstupek);
2. chlév, na vých. Mor.; 3. šatlava, tamtéž.

Kamrtuch, u, m., jemná tkanina pojme-
novaná dle města Kammerichu či Cambraye
v Anglicku. Rk. Kambrejské plátno, Kam-
mertuch.

Kams =kam jsi; 2. někam, irgend wohin.
Vz Kam.

Kamsík n. kamzík, a, m. Kamzice, e,

f. Kamziče, ete, n. Die Gemse, capella rupi-
capra. Kom. Kamsyk, kamzyk. V., Br. Kam-
zíky honiti, stříleti; lov na kamzíky. K-ci
po skalách běhají. Vz více v S. N. Vz Frč. 381.

Kamsíkový, kamzíkový, Gemsen-. D.

Kamuda, y, m. a f., neohrabaný člověk.
Na Mor. B.

Kamýk, u, m. = kámen. K., když, drží
se jednoho miesta, mchem sě obalí. Št. —
K. datlový, pecka. Dattelkern. Boč.

Kamýka, vz Kamejka.

Kamýnek, vz Kámen.

Kamýš, e, m. K. obecný, ammophila are-
naria, das italien. Sandrohr; k. baltický, a.
baltica, das holländ. Sandrohr; tráva. Vz
Kk. 110.

Kamzičí koule. Šp.

Kamzičník, u, m., doronicum. Rostl. K.
rakouský. FB. 44.

Kamzík. Vz Kamsík.

Kamzíkovice, e, f., Gemsenhaut. Rk.

Kamzíkový. K. kůže (kamzina), hora,
zvěř. Šp. Gemsen-.

Kamzírovať, u zedníků = zeď přizdív-
kou síliti. Kmp.

Kamzirunk, u, m., u zedníků: přizdívka.
Kmp.

Kamž, vz Kam.

Kan, a, m. = kance. Na Slov.

Kanabáč, e, m. = kanafas.

Kanada, y, f., britská osada v sev. Ame-
rice. Vz více v S. N.

Kaňafa, y, m., Flegel. Rk.

Kanafas, u, m., pokažené z canevas,
z lat. canabacium, a to z canabis = konopě.
Na Slov. kanavas. Der Kanevass, Kanafass. 1.
Silně škrobené plátno. — 2. Hustá látka ba-
vlněná, pruhovaná. — 3. Stramin. — 4. K.
hedvábný. S. N. — Užívá se ho nejvíce na
povlaky. Rk. K. cinkovatý, křížený, květo-
vaný, obyčejný. Kh.

Kanafasový, kanavasový, von Kanafass.
K. povlaky.

Kanach, u, m., kanaška, y, f., canachia,
rostl. tolitovitá. Rostl.

Kanal, u, kanálek, lku, m., ż lat. canalis.
Obyčejně píší: kanál, poněvadž slovo toto
původně latinské již prý zdomácnělo. Stoka,
kluž, trativod, strouha, průtok, der Kanal,
Wassergraben, Kloake. K. podzemní: vastrže.
K. pod ulicí: rýha. Do hlavních kanalů
sbíhají se z jednotlivých domů: kluzy. K.
na pevnině splavný: průplav; v moři: průliv
(úžina mořská, Meerenge); v kostech: dučej,
nora. Mříž do rýhy. Nz., Šp.; vz S. N. Ka-
naly městské nečistotu (neřád, neřesť) z města
odvádějí. Pt. — Vz Moře.

Kanalie, e, f., z fr. canaille, luza, Ge-
sindel. Jg., Rk.

Kanálík, a, m. = kanár. Na Slov. Plk.

Kanalník, a, m., Kanalräumer. Rk.

Kanalový, Kanal-. Jg.

Kaňanec, nce, m., cassytha. Flechtkraut.
Rostl.

Kaňanka, y, f., kokotice obecná, cuscuta
vulgaris. Rostl. Gemeine Flachsseide.

Kanapé, n., dle Pole, z fr., odpočivadlo,
sedadlo. Ruhesitz. Jg.

Kanar, a, m., Kanari-a, e, f., ostrov
Kanárský při západ. Africe. — Kanar, a,