Předchozí (663)  Strana:664  Další (665) |
|
|||
664
|
|||
|
|||
kachlová, ruská, švédská. Kh., Ś. a Ž., Pt.,
S. N. — Části kamen: Spodní časť: podnož, v podnoži popelník, nad tímto ohniště (pec, nistěj); místo pod kamny: kouzeň. Nad pecí kachle s tahy (tažením, průvany), z kachli vystupují nahoře kranzle a krůvkem se po- krývají. Dymníkem (troubou se zámyčkou) vede se kouř z kamen do komína. Díra do kamen: prsk, ústa, čelisť, čelesten, čelesno, česlo, česno, čelistník. Dvířka u kamen. Kotel v kamnech: kamnovec, kamenec, měděnec, měďák (je-li z mědi). Místo mezi kamny a zdí: pekelec, záhrobec, zákamní, na Mor. pe- kýlko (Mřk. ). — Šp., Š. a Ž. (Walter). K. postaviti, vymazati, vyčistiti, vycíditi, sta- věti, bedniti, přestavěti. K. kouří. Lavice u kamen. Kachel do kamen. Šp. — Když se v kamnech svítí, dobře u nich dlíti. Lb., Šp. Lije, co na horká k. (co do sudu. O ožralci. Vz Opilství). Ros., Č. U oken světlo, u kamen teplo (drž se příčin). Jg. Vždy doma za kamny leží. V. Našel to za kamny na trávníčku. Vz Zloděj. Lb. Jísti a píti jest půl života, za kamny se váleti, celý. Pk. — Vz Pec, S. N. Kamnář, e, m., Ofensetzer. Vz Hrnčíř.
Kamnárna, y, f., Ofenerzeugungslokale.
Dch. Kamnářský, Ofner-. K. dílna. Ofenwerk-
stätte. Dch. Kamnářství, n., Ofenerzeugung(Gewerbe).
Dch. Nyní říkáme: hrnčiřství. Kamnéř, e, m. = hrnčíř.
Kanmice, Chemnice, město v Sasku.
Chemnitz. V. Kamnovec, vce, m., der Ofentopf. K.
měděný, železný, hliněný. Jg. Již se metla na tebe v kamnovci močí. Us. Vlky z kam- novce honiti. Prov. Kamo = kam.
Kamomil, a, m. K. říčný (ancylus flu-
viatilis). Frč. 248. Kamp, u, m. Z něm. Kamp, Kamm. Gl.
86. — K. 1. čep, vaz, výřez v trámu, který do dlabu se vkládá, odtud: zakampovati. Der Kamm. Us. — 2. V hornictví kus tvrdé skály uprostřed měkké. Vys. Der Keilberg. — 3. K., kampa, pozemek příkopem obe- hnaný. Šp. Vz Kampa. Kampa, vz Zákamčí, Zákampí, Kamp.
Kampaň, vz Campagne.
Kampel — kaluže. U Opav. Kampeška, y, f., Blauholz, Kampeche-
holz. Vz Šfk. 587., Kk. 257. Kampna = kamna, zastar.
Kampovačka, y, f., sekera ke kampo-
vání. Beil zum Verzapfen. Kampovati=vázati, spojovati (dvě břevna
na zářez nebo na čep). Vz Kamp. Kmp. Die Balken durch den Kamm verbinden. Jg. Kamrlík, u, m., z lat. camera, 1. malý
pokojík vedlé světnice (přístěnek, výstupek); 2. chlév, na vých. Mor.; 3. šatlava, tamtéž. Kamrtuch, u, m., jemná tkanina pojme-
novaná dle města Kammerichu či Cambraye v Anglicku. Rk. Kambrejské plátno, Kam- mertuch. Kams =kam jsi; 2. někam, irgend wohin.
Vz Kam. Kamsík n. kamzík, a, m. Kamzice, e,
|
f. Kamziče, ete, n. Die Gemse, capella rupi-
capra. Kom. Kamsyk, kamzyk. V., Br. Kam- zíky honiti, stříleti; lov na kamzíky. K-ci po skalách běhají. Vz více v S. N. Vz Frč. 381. Kamsíkový, kamzíkový, Gemsen-. D.
Kamuda, y, m. a f., neohrabaný člověk.
Na Mor. B. Kamýk, u, m. = kámen. K., když, drží
se jednoho miesta, mchem sě obalí. Št. — K. datlový, pecka. Dattelkern. Boč. Kamýka, vz Kamejka.
Kamýnek, vz Kámen.
Kamýš, e, m. K. obecný, ammophila are-
naria, das italien. Sandrohr; k. baltický, a. baltica, das holländ. Sandrohr; tráva. Vz Kk. 110. Kamzičí koule. Šp.
Kamzičník, u, m., doronicum. Rostl. K.
rakouský. FB. 44. Kamzík. Vz Kamsík.
Kamzíkovice, e, f., Gemsenhaut. Rk.
Kamzíkový. K. kůže (kamzina), hora,
zvěř. Šp. Gemsen-. Kamzírovať, u zedníků = zeď přizdív-
kou síliti. Kmp. Kamzirunk, u, m., u zedníků: přizdívka.
Kmp. Kamž, vz Kam.
Kan, a, m. = kance. Na Slov.
Kanabáč, e, m. = kanafas.
Kanada, y, f., britská osada v sev. Ame-
rice. Vz více v S. N. Kaňafa, y, m., Flegel. Rk.
Kanafas, u, m., pokažené z canevas,
z lat. canabacium, a to z canabis = konopě. Na Slov. kanavas. Der Kanevass, Kanafass. 1. Silně škrobené plátno. — 2. Hustá látka ba- vlněná, pruhovaná. — 3. Stramin. — 4. K. hedvábný. S. N. — Užívá se ho nejvíce na povlaky. Rk. K. cinkovatý, křížený, květo- vaný, obyčejný. Kh. Kanafasový, kanavasový, von Kanafass.
K. povlaky. Kanach, u, m., kanaška, y, f., canachia,
rostl. tolitovitá. Rostl. Kanal, u, kanálek, lku, m., ż lat. canalis.
Obyčejně píší: kanál, poněvadž slovo toto původně latinské již prý zdomácnělo. Stoka, kluž, trativod, strouha, průtok, der Kanal, Wassergraben, Kloake. K. podzemní: vastrže. K. pod ulicí: rýha. Do hlavních kanalů sbíhají se z jednotlivých domů: kluzy. K. na pevnině splavný: průplav; v moři: průliv (úžina mořská, Meerenge); v kostech: dučej, nora. Mříž do rýhy. Nz., Šp.; vz S. N. Ka- naly městské nečistotu (neřád, neřesť) z města odvádějí. Pt. — Vz Moře. Kanalie, e, f., z fr. canaille, luza, Ge-
sindel. Jg., Rk. Kanálík, a, m. = kanár. Na Slov. Plk.
Kanalník, a, m., Kanalräumer. Rk.
Kanalový, Kanal-. Jg.
Kaňanec, nce, m., cassytha. Flechtkraut.
Rostl. Kaňanka, y, f., kokotice obecná, cuscuta
vulgaris. Rostl. Gemeine Flachsseide. Kanapé, n., dle Pole, z fr., odpočivadlo,
sedadlo. Ruhesitz. Jg. Kanar, a, m., Kanari-a, e, f., ostrov
Kanárský při západ. Africe. — Kanar, a, |
||
|
|||
Předchozí (663)  Strana:664  Další (665) |