665

rn., kanárek, rka, pták z čeledi pěnkavek,
z kanarských ostrovův. Obyčejně píší: kanár,
poněvadž slovo toto původně latinské již
prý zdomácnělo. Kanarienvogel, fringilla ca-
naria. Jg., Rk. Vz S. N.

Kanarinka, y, f., canarina. Rostl.

Kanarník, u, m., canarium. Rostl.

Kanárovy, kanárkový. Kanarien-. K. se-
meno. Us.

Kanarský, kanarisch. K. ostrovy. Us.

Kanastr, knastr, u, m., ze špan. kana-
stra = koš. Tento tabák rozesýlá se v ko-
ších, S. N., tedy: košíkový tabák.

Kanavas, vz Kanafas.

Kancelář, e, m.; k., e či i, f., (u starých f.,
u novějších m. Jg. ), z cancellum = přehrádka,
jíž strany od soudcův odděleny bývaly.
V již. Čechách: kancalář, místy i v střed.
Čechách. Kancellářka. V. K.: protokol po-
dací, spisovna, výpravna. Die Kanzellei,
Kanzlei. Dvorská k.: česká (vz o ní více
v Gl. 86. ), halická, illyrská, uherská, sedmi-
hradská, chorvátská. Vz S. N. Ředitel kan-
celáře. K. vojenská. Militärkanzlei. Čsk.

Kancelářní, Kanzellei-, Kanzlei-. Kance-
láriu úředník, sluha, potřeby, práce, mani-
pulace, úhrnkové (Pauschale), osoby, písař,
pečeť. J. tr.

Kancelářovati se s kým — souditi se.
D., Dch. Auf der Kanzellei processiren.

Kancelářský, Kauzellei-, Kanzlei-. K.
písař, posel, papír, práce (manipulační, na-
proti: konceptní), výlohy, sluha, potřeba,
nábytek, poplatek, osoba, písmo, pečeť, sloh,
úředník. Sp.

Kancelista, y, m., z lat., ein Kanzellist,
Kanzelist.

Kancelly, pl., die Kanzellen, mříže před
Hlavním oltářem. Dle Gl.

Kancion, u, m. jest původu španělského.
Skládá se obyčejně ze 12 (někdy i více)
veršů trochejských ve 2. n. 3. slohy rozdě-
lených; rýmy jsou buď samé ženské nebo
střídavě ženské i mužské. Poslední 4 verše
mají tytéž rýmy jako první čtyři ale v jiném
pořádku. Sloha první obsahuje hlavní my-
šlénku, jež v části následující dále se roz-
vinuje. Bž. Sp. básn. 35. Vz tam příklad a
také v Lumíru 1861. č. 6., ve Květech 1870.
č. 16. (Dch. )

Kancionál, u, m, kancionálek, lku, zpěv-
ník, kniha kostelních, nábožných zpěvův.
K. Komenského, českomoravských bratří.
Vz S. N. Ein Gesangbuch.

Kancléř, kanclíř, e, m., z lat, cancella-
rius, nejvyšší písař, der Kanzler. V. — 1.
Nejvyšší písař mající správu nad kancelářem.
— 2. Jeden z nejvyšších úředníků zemských.
K. dvorský n. státní. Nejvyšší k. království
českého. K. rakouský = ministr vnějších
záležitostí. S. N. Vz Gl. 86.

Kancléřka, y, f., kanclířka, die Kanz-
lerin. Kom.

Kancléřský, kanclířský. Kanzler-. K. úřad.

Kancléřství, n., kanclířství, die Kanzler-
wiirde. Har.

Kancléřův, -ova, -ovo, des Kanzlers.

Kancona, vz Kanzona.

Kancour, u, m., cár, capart, der Lappen. D.

Kancový, Eber-. K. vejce. Sauhoden. V.

Kaucuch, u, m. Ochsenzahn. Na Mor.

Kančí, Eber-. K. zub. Jg.

Kančík, a, m. = malý kanec. — K., u,
m., Patronenzieher. — K., druh nebozezu,
Schraubenbohrer. Us.

Kančina, y, f., kančiny, kudrlinky, oplzlá
mluvení, D., schlüpfrige Reden.

Kančiti, kaňčiti, kavčiti, 3. pl. -čí, il, en,
ení, klecksen. — co čím: papír inkoustem.

— 2. Oplzle mluviti, die Sauglocke läuten,
Zotten reissen. D.

Kančuch, u, m., pol., krátky tlustý bič
ze řemení spletený, Rk., důtky, Knute. Us.
Plzn.

Kanda, y, m., kdo daremné věci žve.
Plauderer. Us. Turn.

Kandárek, kantárek, rku, m., krátké
udidlo, kurze Reitstange. Rohn.

Kandati, žváti, schwätzen. Us. Turn.

Kandelabr, u, m., z lat. candelabrum,
svícen s mnohými rameny. Rk.

Kandelares, u, m., plat za světlo. Jg.
Lichtgeld. Potmě se učil, nedával kandelares.
Vz Neučený, Hloupý. Lb., Č. Z lat.

Kandidat, a, m., z lat., čekatel úřadu,
učitelství, Amtsbewerber, Amtswärter. —
Kandidatura, y, f., Kandidatur, Amtsan-
wartschaft, ucházení se o úřad. — Kandi-
dovati, o úřad, o místo poslanecké se uchá-
zeti, kandidiren.

Kandie, e, f., ostrov v středozemním
moři. Kandia. — Kandian, a, m. — Kan-
dijský. Vz S. N.

Kandík, u, m., rostl, česnekovitá. Rostl.
K., psí zub, dens canis. FB. 18.

Kandis, u, m, Kandiscukr, Kandiszucker,
cukr přečištěný a vyhraněný. Vz Cukr. Rk.
Vz Šfk. 545., Kk. 107. a S. N.

Kandrdásek, ska, m., chlapec čilý. Us.
Ptr. -

Kanduš, e, kandoušek, šku, m., u Turku
svrchní dlouhý šat. Jir. odvodí slovo to z pol-
štiny. Mus. 1863. 342. Kontusch. Vyklepati
komu k. Kandoušek někomu vyprášiti (vý-
prask dáti). Vz Trest. Č., Us. — K. v Krko-
noších = sukně. Kb.

Káně, ě, káň, ě, f., skloňuje se dle, Růže';
káně není rodu střed., nýbrž žen., leč by
slovo toto znamenalo mladou káni: káně,
ěte, n. = kaňátko, a, n. K., vultur, Geier,
der Stossvogel, Stösser. (V. ). Na mnohých
místech v Čech. =. falco buteo, der Weihe,
Hühnergeier. D. Někdy také = rybačka, larus,
der Schwarzkopf, die Möve, Seeschwalbe.
Jg. Dle S. N. K. rousňák (archibuteo lago-
pus) a k. lesní (buteo cinereus, dle Frč.
362. buteo vulgaris). K. bělohlavá, bílá n.
domácí, černá, myší, mořská, vodní, mršní,
sněžná, orličí, zaječí, královská, Jg., lesní,
rousňák. S. N. Chodí jako mokrá k. Jg.
Sedí nadrchaný jako umoklá káně. Mus.,
Č. (Cf. Sedí co sysel nad derou. Vz Mrzutý. )

— Vyzáblý, co hubená, suchá k. V. Hu-
bená, suchá k. (= tenký). V. Čeká na to
jako k. na déšť (že dle domnění dešťovou
vodu pije). Č. Prahnu tebe, jako k. deště.
L. Když káně zjestřabělo, drápává hůř než
jestřáb. Lb.

Kanec, nce, kaneček, čka, kančík, a, ka-
ňour, a, m., verres, der Haksch, Schwein-,



	665

	rn., kanárek, rka, pták z čeledi pěnkavek, z kanarských ostrovův. Obyčejně píší: kanár, poněvadž slovo toto původně latinské již prý zdomácnělo. Kanarienvogel, fringilla ca- naria. Jg., Rk. Vz S. N. Kanarinka, y, f., canarina. Rostl. Kanarník, u, m., canarium. Rostl. Kanárovy, kanárkový. Kanarien-. K. se- meno. Us. Kanarský, kanarisch. K. ostrovy. Us. Kanastr, knastr, u, m., ze špan. kana- stra = koš. Tento tabák rozesýlá se v ko- ších, S. N., tedy: košíkový tabák. Kanavas, vz Kanafas. Kancelář, e, m.; k., e či i, f., (u starých f., u novějších m. Jg. ), z cancellum = přehrádka, jíž strany od soudcův odděleny bývaly. V již. Čechách: kancalář, místy i v střed. Čechách. Kancellářka. V. K.: protokol po- dací, spisovna, výpravna. Die Kanzellei, Kanzlei. Dvorská k.: česká (vz o ní více v Gl. 86. ), halická, illyrská, uherská, sedmi- hradská, chorvátská. Vz S. N. Ředitel kan- celáře. K. vojenská. Militärkanzlei. Čsk. Kancelářní, Kanzellei-, Kanzlei-. Kance- láriu úředník, sluha, potřeby, práce, mani- pulace, úhrnkové (Pauschale), osoby, písař, pečeť. J. tr. Kancelářovati se s kým — souditi se. D., Dch. Auf der Kanzellei processiren. Kancelářský, Kauzellei-, Kanzlei-. K. písař, posel, papír, práce (manipulační, na- proti: konceptní), výlohy, sluha, potřeba, nábytek, poplatek, osoba, písmo, pečeť, sloh, úředník. Sp. Kancelista, y, m., z lat., ein Kanzellist, Kanzelist. Kancelly, pl., die Kanzellen, mříže před Hlavním oltářem. Dle Gl. Kancion, u, m. jest původu španělského. Skládá se obyčejně ze 12 (někdy i více) veršů trochejských ve 2. n. 3. slohy rozdě- lených; rýmy jsou buď samé ženské nebo střídavě ženské i mužské. Poslední 4 verše mají tytéž rýmy jako první čtyři ale v jiném pořádku. Sloha první obsahuje hlavní my- šlénku, jež v části následující dále se roz- vinuje. Bž. Sp. básn. 35. Vz tam příklad a také v Lumíru 1861. č. 6., ve Květech 1870. č. 16. (Dch. ) Kancionál, u, m, kancionálek, lku, zpěv- ník, kniha kostelních, nábožných zpěvův. K. Komenského, českomoravských bratří. Vz S. N. Ein Gesangbuch. Kancléř, kanclíř, e, m., z lat, cancella- rius, nejvyšší písař, der Kanzler. V. — 1. Nejvyšší písař mající správu nad kancelářem. — 2. Jeden z nejvyšších úředníků zemských. K. dvorský n. státní. Nejvyšší k. království českého. K. rakouský = ministr vnějších záležitostí. S. N. Vz Gl. 86. Kancléřka, y, f., kanclířka, die Kanz- lerin. Kom. Kancléřský, kanclířský. Kanzler-. K. úřad. Kancléřství, n., kanclířství, die Kanzler- wiirde. Har. Kancléřův, -ova, -ovo, des Kanzlers. Kancona, vz Kanzona. Kancour, u, m., cár, capart, der Lappen. D. Kancový, Eber-. K. vejce. Sauhoden. V.	Kaucuch, u, m. Ochsenzahn. Na Mor. Kančí, Eber-. K. zub. Jg. Kančík, a, m. = malý kanec. — K., u, m., Patronenzieher. — K., druh nebozezu, Schraubenbohrer. Us. Kančina, y, f., kančiny, kudrlinky, oplzlá mluvení, D., schlüpfrige Reden. Kančiti, kaňčiti, kavčiti, 3. pl. -čí, il, en, ení, klecksen. — co čím: papír inkoustem. — 2. Oplzle mluviti, die Sauglocke läuten, Zotten reissen. D. Kančuch, u, m., pol., krátky tlustý bič ze řemení spletený, Rk., důtky, Knute. Us. Plzn. Kanda, y, m., kdo daremné věci žve. Plauderer. Us. Turn. Kandárek, kantárek, rku, m., krátké udidlo, kurze Reitstange. Rohn. Kandati, žváti, schwätzen. Us. Turn. Kandelabr, u, m., z lat. candelabrum, svícen s mnohými rameny. Rk. Kandelares, u, m., plat za světlo. Jg. Lichtgeld. Potmě se učil, nedával kandelares. Vz Neučený, Hloupý. Lb., Č. Z lat. Kandidat, a, m., z lat., čekatel úřadu, učitelství, Amtsbewerber, Amtswärter. — Kandidatura, y, f., Kandidatur, Amtsan- wartschaft, ucházení se o úřad. — Kandi- dovati, o úřad, o místo poslanecké se uchá- zeti, kandidiren. Kandie, e, f., ostrov v středozemním moři. Kandia. — Kandian, a, m. — Kan- dijský. Vz S. N. Kandík, u, m., rostl, česnekovitá. Rostl. K., psí zub, dens canis. FB. 18. Kandis, u, m, Kandiscukr, Kandiszucker, cukr přečištěný a vyhraněný. Vz Cukr. Rk. Vz Šfk. 545., Kk. 107. a S. N. Kandrdásek, ska, m., chlapec čilý. Us. Ptr. - Kanduš, e, kandoušek, šku, m., u Turku svrchní dlouhý šat. Jir. odvodí slovo to z pol- štiny. Mus. 1863. 342. Kontusch. Vyklepati komu k. Kandoušek někomu vyprášiti (vý- prask dáti). Vz Trest. Č., Us. — K. v Krko- noších = sukně. Kb. Káně, ě, káň, ě, f., skloňuje se dle, Růže'; káně není rodu střed., nýbrž žen., leč by slovo toto znamenalo mladou káni: káně, ěte, n. = kaňátko, a, n. K., vultur, Geier, der Stossvogel, Stösser. (V. ). Na mnohých místech v Čech. =. falco buteo, der Weihe, Hühnergeier. D. Někdy také = rybačka, larus, der Schwarzkopf, die Möve, Seeschwalbe. Jg. Dle S. N. K. rousňák (archibuteo lago- pus) a k. lesní (buteo cinereus, dle Frč. 362. buteo vulgaris). K. bělohlavá, bílá n. domácí, černá, myší, mořská, vodní, mršní, sněžná, orličí, zaječí, královská, Jg., lesní, rousňák. S. N. Chodí jako mokrá k. Jg. Sedí nadrchaný jako umoklá káně. Mus., Č. (Cf. Sedí co sysel nad derou. Vz Mrzutý. ) — Vyzáblý, co hubená, suchá k. V. Hu- bená, suchá k. (= tenký). V. Čeká na to jako k. na déšť (že dle domnění dešťovou vodu pije). Č. Prahnu tebe, jako k. deště. L. Když káně zjestřabělo, drápává hůř než jestřáb. Lb. Kanec, nce, kaneček, čka, kančík, a, ka- ňour, a, m., verres, der Haksch, Schwein-,