667

ostrého dohlížitele). Jg. Nás malé žáky trescí,
ale kantorů nechají (Dat veniam corvis, ve-
xat censura columbas). Ms. Kr. trub. Kan-
tora rváti neb s kantorem se rváti (práti) =
dáviti se, sich erbrechen, nach Speier appel-
liren. Vz Dávení. V., Č., Lb.

Kantorák, u, m. V Krkonoších = knedlík
se švestkami. Kb.

Kantorka, y, f., pěvkyně. V. — K., uči-
telka, Lehrerin.

Kantorování, n. Meisterung. Dch. Mám
tvého k. již dost'. Us.

Kantorovati, kantorem býti, Schulmeister
sein. — koho (zbůhdarma kárati a mistro-
vati). Jg.

Kantorský, Sänger-, Schulmeister-. K.
úřad. Jg.

Kantorství, n., Sängeramt, Schulmeister-
anit. K. zpravovati, Br., provozovati.

Kantry, ter, pl., f., z Quatcmber, suché
dni. Na Slov.

Kanutí, n., kapnuti, das Tröpfeln. Reš.

Kanzona, y, f. K. jest báseň elegická.
Skládá se ze sloh po 13 verších; rým jest
uměle splítaný. Každá sloha dělí se ve 3 části:
první 2 k sobě náležejí a jsou rýmem spo-
jeny (abc, abc); čásť poslední skládá se ze
7 veršů, z nichž první rýmuje se s veršem
předcházejícím. Každá čásť obsahovati má
v sobě myšlénku logicky ukončenou. Závěrek
celé básně tvoří kratší sloha, která se lou-
čení (comiato) nazývá, v které se básník
s básní svou loučí. Bž. Spůs. básn. 27. (vz
tam příklad z Vocela) a Zk. Ml. II. 212., Sš.
45., v Lumíru 1861. č. 5. (Dch. ).

Kanzonetta, y, f., it. canzonetta, drobná
píseň, písnička; potom druh umělé básně
stručné obsahu lyrického, která co do povahy
se blíží k písni lidu či k písni národní; brává
na se také ráz malé ody. Forma její bývá
rozmanita: někdy 3 slohy po 5 řádcích či
verších, někdy 2 slohy nebo toliko jedna po
9 n. 10 verších; rozměr trochejský i iambský;
rýmy počtu volného, avšak ve slohách dů-
sledně provedené. Dch. Příklady od Dch.
v Koledě (časop. olom., Věnování') 1877;
v České včele 1877. č. 3. str. 36. (Tvá útěcha).

Kaolin, u, m., hlinka porcelánová; nej-
čistší hlína drolivá, která se s vodou na
těsto rozdělává a na bělo vypaluje. Techn.
Vz více v S. N. a Bř. 36.

Kap, u, m. 1. Jedno kapnuti, ein Tropfen.
— 2. = okap, Dachtraufe. Právo kapu. Rk.
Služebnosť kapu se střechy n. ze žlabu. Er.
Plechy pro kap. Rohn. — 3. K., z fr. cap,
předhoří. Vz Čap, Moře.

Kapací: lázeň, koupel. Tropfbad. D.

Kapacita, y, f., z lat., chápavost', schopnosť
duševní, schopná hlava, důmyslná osoba,
osoba vzděláním vynikající. Rk., S. N. Ka-
pacität, Fähigkeit, Tüchtigkeit, Geschicklich-
keit, Fassungskraft, ein tüchtiger Kopf.

Kapačka, y, f., der Tripper. Rk.

Kapalec, lce, kapalin, u, m., die Sturm-
haube, V., přílbice, železný klobouk, lebka,
galea, zastr. z střlat. capelina. Gl. 87., V. —
K., široký poutnicky klobouk. Reisehut. Kom.

Kapalice, e, f. — 1. Kapáni se střech,
kap vody, Dachtraufe. — 2. Polívka ze švestek
a vůbec z ovoce, Obstsuppe. Jg. — 3. Líná

ženská. Bern. — 4. Kalová kaše (z másla).
Buttersatz. Na Mor.

Kapalična, y, f., lázeň kapaličná. Tropí-
bad. D.

Kapaličný, kapalný. Tropf-. K. voda (ka-
pající), V., koupel, víno (zvětralé, počepky),
nádoba (do které něco kape). Reš.

Kapalin, vz Kapalec.

Kapaliny jsou nerosty kapalné, nekovové,
nehořlavé; mnohé z nich (voda) jsou ve. způ-
sobě par vzdušinám přimíšeny. Vz Voda. Bř.

Kapalka, y, f., voda dešťová, Regenwasser.
K., syrovátka, die Molke. D. — K., popelavý
okřín ke shánění (u zlatníka), Kappel. V.

— Kapalky, druh hrušek. — Jg.
Kapalnosť, i, f., die Tropfbarkeit. Rostl.
Kapalný, tropfbar. K. voda. Rostl. Vz

S. N. —

Kapání, das Tropfen. K.: vody, moče,
se střech. — 2. K. do polévky (kapaná po-
lívka). — 3. K. = mření. Us.

Kapanina, y, f., co nakapalo, Tropfstein.
Us. -

Kapanka, kapaná polívka. Jd.

Kapaný. K. polívka.

Kapar, kappar, u, m., kapara, y, f., ka-
párek, rku, m., kapárka, y, f., kaprie, e, n.,
rostlina, capparis, Kappern; 2. její ovoce
(které do omáček se dává), Kapper. Us., Jg.

Kaparovitý. K. rostliny, capparideae,
kappernstrauchartige Pflanzen. Kapara trnitá,
capparis spinosa. Vz Kapar, Kk. 215.

Kaparový, Kappern-. K. omáčka. Vz
Kk. 215.

Kapati, kapám a kapu, al, ání; kapnouti,
pnul a pl, utí, kapávati = krápěti, träufeln,
sickern, triefen, tropfen; hynouti, mříti, ein-
gehen, sterben. Jg. — abs. Déšť hustě kape,
příval bouřlivě. Kom. Keď neprší, aspoň
kvapká. Mt. S. Neprší-li, aspoň kape. Č. Do-
bytek kapá (mře). Us. — kam (co). Kapalo
do domu. Zk. Syrovatečnosť od ledvin do
měchýře kapá. Kom. Kape naň. Nakapej
léku na cukr. Ml. Lék do vody, v nádobu
k. Us. Kape mi za krk. — odkud. Krev
z rány kape. Jg. Až jí krev z očí kapala.
Er. P. 505. Z rukou mých kapala mirra. Pis.
Šal. 5. 5. Kap mi (jdi mi) s očí. Na Slov.
Kape se střechy. D. — jak: po kapkách,
bez přestání. — po čem. Po jedu mouchy
kapají (mrou). Us. — kudy. Kape skrze
střechu, Jg., střechou. — proč. Křídla tvá
kapají blažeností. Sš. 75.

Kapavka, y, f., kapovka = kapka, krůpě,
Tropfen. Ž. kap. 41. (Č. ).

Kapavý. K. chřípě. Hlas., moč, močení.
V. Tropf-, tropfend.

Kapce, ů, pl., m., onuce, Fusslappen. Na
Slov.

Kápě, ě, kápí, n., kapice, e, kapička, y,
f., z lat. capitium (od caput), kukla, přikrytí
hlavy, z něhož jen obličej vyhledá, die Kappe,
Kapuze. V., Kom., S. N. K. španělská, ha-
vířská, jezdcův. Bláznovskou kápi na nás
strčili. Reš. — K. u mnichů: kapuce, sukně
mnišská, die Kutte, Mönchskappe. V., Kom.
Snědl mnicha a k. mu v hrdle zůstala. Prov.

— K., kapice u bot. Stiefelkappe. Plk.
Kapečka, y, f., vz Kapka.

Kápěj, e, f., okap, die Traufe. Us. Vorlík.