670

Kapsář, e, m., Tornistersack. Čsk. — K.,
velká kapsa. Schubsack. — K., zloděj. Us.

Kapsatý, grosstaschig. Dch.

Kapsko, a, n., v již. Africe. Vz Cap.

Kapský. Vína z Kapska. Vz S. N.

Kapsl, m., kapsle, e, f., kapslík, u, m.,
zápalka, klobouček, Kapsel, na Mor. kapsla
(Brt. )., malinký měděný klobouček, naplněný
výbuchlivou látkou, sloužící k zapalování
rány ve střelné zbrani, což se děje spou-
štěním kohoutku. S. N. K. obyčejné, hladké,
pruhované, kryté, nepromokavé. K. selhala.
Ručnice na kapsle (kapslovka). Šp.

Kapsovka, y, f. Kapselgewehr. Šp.

Kapsovati koho = hubovati naň. Na
Slov. Verweis geben.

Kapsovky, pl., f., Taschenuhr. Plk.

Kaptour, u, m. = kápě ? Bláznovský k.
na sobě nosí. Reš. Vz Kaptur.

Kapucian, a, m. = kapucin. Kom.

Kaptur, u, m., ženská čepice starodávná.
Us. v Opav. Pk. Vz Kaptour.

Kapuce, vz Kápě.

Kapucin, a, m., Kapuciner. Vz více v S.
N. — K., u, m., káva vařena s mlékem smí-
chaná, více černá než bílá. Us. — K., u, m.,
bostriehus capucinus. Rostl.

Kapucinada, y, f., kapucinske (hloupé)
kázáni; hloupý kousek. Rk.

Kapucínek, nka, m., oryctes, chroust. Vz
Frč, 188.

Kapucinka, y, f., řeholnice žijící dle
pravidel sv. Klary. Vz S. N.

Kapucinský, Kapuciner-. K. klášter, ži-
vot, balsám atd. K. pažba, Kapucinerschaft,
jest pažba ručnice, která má dřevěné neb
rohové kování. Šp. — K. seménko, euony-
mus. Ja. K. semeno= semeno ostrožky ré-
volisté. Rostl.

Kapucinství, n. Kapucinermönchsthum. Jg.

Kapusta, y, f. (cf. lat. caputium, it. ca-
puzzo), brassica, rostl, řeřichovitá. K. kol-
níková (kolník); řepa (Rübenkohl); vodnice,
(Wa. sserriibe); dumlík, turín, Weissrübe, Tor-
schen; zelená, Gemüsckohl (zelí, hlavatice,
Kraut, Kopfkohl; k. kadeřavá, jarmuz, Braun-
kohl; k. kvetná neb karfiol, Blumenkohl;
brukev, Kohlrabi); mořská; psí, Hundskohl.
Jg. Květná zase: anglická, asijská, cyperská,
hollandská. Kh. Dle FB. 77: brukev, zelí,
kapusta, karfiol (b. oleracea); řepka, tuřín,
kolník (b. napsus); řepa, vodnice, Okrou-
hlice (b. campestris). Vz Kk. 213., Č. 13.
Mnoho ten už kapust snědl (=starý. Stran
přísloví vz Staroba).. Č. Nebudeť on novou
k-stu jísti. Vz Smrť. Č. Kdo jí k-stu, zaslouží
slaninu. Vz Omastiti.

Kapustiště, ě, n., zelniště, Krautfeld. Jg.

Kapustka, y, f., lapsana. L. communis,
k. obecná. FB. 37.

Kapustňák, a, m. K. americký, manatus
australis, ochechule. Vz Frč. 375,

Kapustní, Kohl-. K. list. Jg.

Kapustnice, e, f. = kapustiště. D.

Kapustový, Kóhl-. K. list, hlávka. Jg.

Kapybara, y, f., hydrochoerus capybara,
morče. Frč. 386.

Kapy-s, a, m., otec Anchisův.

Kar, u, in. tryzna, pohřební oběd neb
hody, Leichenmahl. Na Slov.

Kára, y, f. = pokárání, trest, Strafe,
Züchtigung. To se mu bez káry nepromine.
D. Vzal ho na káry. Káry hodný. Jg. Komu
kára tomu i vina. Č. K. to nemalá čekati
káry (neštěstí předvídati a nemoci se mu
uhnouti, jest již samo neštěstí). Vz Strach.
Lb. — Vz také Latina, Domluva (stran po-
řekadel). — K. = kázeň, Zucht, Disciplin.
V káře míti někoho. Jg. — K. = dvoukolový
vozík, (V. ), na jehož nápravě leží korba buď
hybná n. nehybná. Karren. S. N. K., kolec,
dvoukolí, kolečko, kolečník, radvanec. Kůň
do káry. Šp. Byť král takových listů s káru
poslal a zlatem by psány byly. Bart. Kr. 4.
37. K. hnojná, na střelivo. Káru zvrátiti. Us.
Na káry komu dáti, nakládati (kárati ho).
Ros., Č. Už jsou káry naloženy (je syt). C.
Drž pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí (-
podporuj mou slabou naději. Vz Nebezpe-
čenství). Jg., Č., Lb. Převrátil káru, spraví
vůz. Vz Řeč. Lb.

Karabáč, e, m. (bič řemenný o krátké
násadce; žíla, býkovec, Geissei, Peitsche,
Karabatsche). Karabáčem práskati, někoho
bíti, mrskati. Jg. Koho se dobrá slova ne-
chytají, toho se musí k. chytati. Vz Výprask.

Karabáček, čku, m., kus masa od ocasu,
Schweifstück. Dch.

Karabáčnice, e, f., die Peitscherin. Jg.

Karabáčník, a, m., kdo s karabáčem za-
chází, ein Karabatscher. S. N. K-ci za časů
roboty vrchnostenští, hospodářští úředníci. Jg.

Karabáčovati koho čím, geissein. Us.

Karabina, y, f., z fr. carabine, krátká,
jezdecká ručnice, der Karabiner. Postava a)
o zavěšené karabině, b) o uchopené kara-
bině. Vz Povel. Rf.

Karabiňák, a, karabinéř, e, m. Der
Karabinier. Jg.

Kárací, Disciplinar-. K. moc, vyšetřování.
— Rk.

Karafiát, u, m., karafilát, z lat., Nelke.
V., Kom. Dianthus caryophyllus. K. slzička,
krátkokvětý, prorostlý, lužní, pyšný, šero-
modrý, vousatý, planý. Jg. — Karafiátový,
Nelken-. K. list, vůně, kapusta, řetkev, hor-
čice, trs. Jg.

Karafina, y, f., karafinka, skleněná
lahvička s dlouhým krkem, die Karafline. D.

Karaibové, kmen indiánský v střední a
jižní Americe. S. N.

Karaibské moře mezi velikými a malými
Antilami. Vz S. N.

Kárající, Straf-. K. metla, Zuchtruthe. D.

Kárajicný, Straf-. K. kázání. D.

Karák, a, m., anarrhichas, ryba. Krok.

Karakar, a, m., psophia, pták kurovitý.
Krok.

Káral, a, m., der Züchtiger. Us.

Karamád, šp. m. kamarád.

Karamanda, y, f., batlice, lehký, jedno-
duchý šat dětský. Kinderkleid. Us. Klat.

Karambol, u, m., z fr., sražení-se kulí
ve hře biljarové; sráž.

Karamel, u, m. Cukr třtinový tratí hor-
kem + 200° ₂HO a mění se v k., hmotu
hnědou, bez chuti ve vodě rozpustnou. Šfk,
543. —

Káranec, nce, m., der Ziichtling. Dům
pro k-ce. Nt.