671

Káráni, n., trestání, das Strafen, der Ver-
weis. V., Kom. Metla a k. Br. — K. se,
Besserung. Plk.

Karantena, y, f., z fr., quarantaine, Qua-
rantäne=40 dnů; policejní prostředek k uva-
rování nakažlivých nemocí. S. N. (Kdo z kra-
jiny, v které nějaká nakažlivá nemoc zuří,
jinam přijde, musí 40 dní na jistém místě
se zdržovati a neobjeví-li se po tento čas
na něm táž nemoc, potom teprv dále se
pouští. ).

Karap, a, m., carapus, ryba úhořovitá.
Krok.

Karas, a, karásek, ska, m., carassius, die
Karausche, ryba kaprovitá. K. obecný, větší.
Vz S. N., Frč. 287.

Karásek, vz Karas. — K., v pivováře,
das Abtropfsbrett. Us. — K., pletené pe-
čivo. Jg.

Karasový, Karauschen-. Jg.

Karat, u, m., it. carato, das Karat. Cf.
řec. y. ecár/oľ. Váha k určování tíže 1. dra-
hých kamenův, 2. zlata; 24 karatův = hřivně,
1/2 k. = lotu. Vys., Jg.

Karatel, e, m., pl. -lé, Ermahner, Be-
straťer.

Karatelka, y, karatelkyně, ě, f., Bestra-
ferin.

Kárati, kárám a káři, al, án, ání; kárá-
vati = trestati, strafen, züchtigen; domlou-
vati, napomínati, schelten; se = trestati se;
káti se, sich bessern. Jg. — abs. Kdo kárá,
ten miluje. Pk. — koho na čem: na zdraví,
na cti, na těle, na penězích. Jg. — koho
čím: lenstvem. Vz Lenstvo. K. koho hrdlem,
L., strachem. Har., V. — 2. = domlouvati,
napomínati. — co, koho. Hrnec kotel kárá,
černá sta oba. Šilhavý slepého kárá. Prov.
Jiné káráš, sám se plíháš. Lb. Vz Pleskati
se v čem. Meč křivdy kárající. L. S. 52. —
koho čím: řečí, Št. N. 305., slovy. Jg. —
koho z čeho: z neposlušenství. Br. K. koho
z hřiechu. Št. N. 139. — Anth. II 29., Tov.
103. — koho za co: za viny. Č. — pro
co: Brs. 96. — se kým, čím: příkladem
jiných se kárati (káti se). V. — se s kým.
Netřeba to dítě bíti, ani se s ním kárati.
Us. — že. Káral ho, že neposlechl. Us. —
s adv.: přísně někoho k. — koho skrze
co, šp. m. z čeho, pro co. Kdyby skrze
s akkus. se položilo, značil by se tím pro-
středek, kterým káráni se děje: Lid z ne-
poslušenství káral skrze svého sluhu. Brs.
90. — K. koho k vůli něčemu šp. m.: o něco,
pro něco, za něco, z něčeho. Brt. Km. n. b.
II. roč. 157. — Kárati, v Krkonoších: do-
hejbať. Kb.

Karatování, n. (míchání stříbra nebo
mědi se zlatem): červené, bílé, míchané neb
míšené. Nz. Karatirung. Vz S. N.

Karatový, Karat-.

Karavana, y, f., společnost'cestujících ve
vých. zemích. Rk. Vz S. N. Karavane.

Karavanský čaj = po zemi vezený. Rk.
Karavanen-.

Karba, y, f., karb, u, m., truhlík, v němž
se malta dělá. Us. u Bělohr. — K., kůš na
hnůj. Us. u Bydž. Mý. — K., malta, Mörtel.
— Us.

Karbal, u, m., košík, Korb. Na Slov.

Karban, u, m., cf. střlat. carbona, hrnec
na losy, der Los-, Glückstopf. V. Do karbanu
choditi, sázeti (o peníze hráti). Us. — K.,
nyní hra v karty.

Karbanatle, pl., m., karbanátky, Karba -
natel, smaženky, kousky smaženého masa.

— Rk.

Karbanice, e, f., eine starke Spielerin.

Karbanický, Glücks-.

Karbanictví, n., starkes Spielen. Vz
Karban.

Karbaník, a, m. Vz Touš, Vyhráti. Starker
Spieler. Vz Karban.

Karbaniti s kým kde = karban držeti,
spielen (vz Karban). — oč. Se sousedem
v hospodě o peníze do noci, stark spielen.
Vz Karban.

Karbet, u, m., fr., courbette, it. corvetta,
krátký kalup koně, ein kurzer Galopp. Žer.
Vz více v Gl. 88.

Karbička, y, f., malá vráska, kleine Runzel.
Us. Petrov. Dch.

Karbinec, nce, m., lycopus. K. obecný
(vlčí noha, 1. europaeus), vysoký (1. exal-
tatus). FB. 61.

Karbolová kyselina (fenylová). Vz S. N.

Karbouditi se, il = nelíbiti se, wider-
wärtig sein. Us. Petrov. Dch.

Karbovačka, y, f., dřívko, jímž pekaři
chléb po vrchu vroubkují, karbují. Us., Dch.

— K., kopisť na vápno, Rührstange, Kalk-
hacken.

Karbování, n. K. hroznů — mačkání. Vz
více v Čk. 343. — K. vápna — míchání.

Karbovati co: vápno (vodou a pískem
je zadělávati); 2. míchati, mischen: vodu
(kaliti), víno (víno z hroznů tlačiti). — Kment
k. (nabírati, faldovati), falten. — Vojáci
každého karbovali (sekali). L. — U řezníka
k. (hauen) = prvou čtvrť vola sekati. D.

Karbovna, y, f., Malterei. Rk.

Karbový, Mörtel-.

Karbunkul, u, m., z lat., carbunculus,
Karfunkel, V., Kom.; tmavočervený granát;
2. zapálený vřed, Rk., zlý nežit. S. Ń.

Karbunkulový, Karfunkel-. K. pečeť,
Br., vřed.

Kardašova Řečice, gt. Kardašovy Ře-
čice atd., f. (Kardašova dle, Otcova'), mě.
již. od Tábora.

Kardati, zastr., kárati, strafen. Aqu.

Kardi-a, e, f., bylo mě. v Chersonesu. —
Kardijský.

Kardinal, a, m., z lat. V. Vz S. N. Stran
titulu vz Eminencí. — K., pták, coceothrau-
stes cardinalis, v sev. Americe. Frč. 353. —
K., druh studeného nápoje (z vína, citro-
níku kytajského a cukru). Vz S. N. — Kar-
dinalní=hlavní. K. body, ctnosti. Kardinal-.

— Kardinalský: klobouk, oděv, Kardinal-.
Rk. —

Kardinalství, n., Kardinalwürde. Kom.

Kardivida, y, f., či srdcovka jest alge-
braická křivka 4. řádu, v níž veškeré tětivy
určitým bodem (počátkem k-y) vedené pro-
tínají se kruhem, jehož obvod týmž bodem
běží, na dvě polovice průměru tohoto kruhu
(základného) rovné. S. N. (Ja).

Kard-us, u, m., cardus, přímětník. — K.,
zahradní, vz Artyšok.