673

Karneol, u, m., žlutočervená odrůda
chalcedonu. K. světlý, sardonyx. Kom. j. ling.
90. Vz S. N., Bř. 44.

Karnéř, karnýř, e, m., z it. carniere,
vak na chléb, myslivecký, Brodsack. G1. 88., V.

Karneta, y, f., z franc, oddělení vojska,
eine Truppe. Kom.

Kárni, Karren-. K. kůň. V.

Kárnice, e, f., Zuchthaus.

Karnické Alpy v Tyrolsku, Korutanech,
Benátsku, Krajině. Vz S. N. Karnische A.

Karniola, y, f., Krajina, Krain. Pulk.

Karník, a, m., vozka, Kärrner. V. — K.,
karatel, der Züchtiger. L. — K., káranec,
Züchtung. D.

Karnis, u, m., hlavní římsa. Vz S. N. —
K., Gesimshobel. D.

Karnov, a, m., mě. v Slezsku, Jägerndorf.

Kárný soud, ústav osob duchovních. J.
tr. Straf-.

Karnýry, ů, m., řada nasbíraných zá-
hybů kolem ženské sukně. Rk. Garnier.

Karó, n., lépe carró, z fr. carreau, čtver-
hran, zvl. zkosený čtyrúhelník (kosočtverec,
schiefes Viereck); potom jistá barva ve franc.
kartách (kostky); kamenná plotna; tabule
okenní. S. N.

1. Karolin, a, m., kolej Karlova, budova
vysokých škol pražských. Vz S. N.

2. Karolin, u, m., zlatá mince bavor. 10 '/₂ zl.
Karolina, y, f., jm. ženské. Vz S. N.

Karoline.

Karolinendorf, Karolinov u Kroměříže.

Karolinenthal, Karolinske údolí u Tře-
bíče. — 2. Karlín u Prahy.

Karolingové či Karlovci slovou údové
rodu Karla Velikého. Vz S. N.

Karoliny, Nové Filippiny, ostrovy sev.
Oceanie. Vz S. N.

Karossel, lépe: karrossel, u, m., z franc.
carroussel, jízdná hra rytířská, das Karrossel.

Károvec, vce, m., vozík s 2 koly, Karren.
Ros.

Karpaty, pl., f., dlouhé horstvo, které od
Dunaje počínajíc Uhry Sedmihrady až zase
k Dunaji objímá. K. slovenské n. západní,
severní n. prostřední n. rusínské, východní
n. sedmihradské. K. slovenské: 1. prahory,
2. vápenné hole, 3. pískovcové hole, 4. plu-
tonské hory. ad 1.: Malé Karpaty, Inovec
(Hlohovské hory), Nitranské hory, Větrné
hole, Tatra, Turčanské Hole, Tatry vysoké,
Nižní Tatry, Staré hory, Slovenské Rudo-
hoří. ad 2. Vápenné hole (hole = vysoko
položené pastvy): Trenčanské, Větrné, Tur-
čanské, Tatranské, Liptovské hole, h. nižních
Tater, Plešivské. ad 3. Beskydy moravsko-
uherské, Beskydy halicko-uherské, Špíšsko-
liptovská vysočina, ad 4. Bánovské vrchy,
Křemnicko-šťávnické hory, Novohradské, Ma-
tra, Hegyalja. Vz S. N. — Pozn. Lid jména
, Karpaty, Karpatské hory' nezná, jmenuje
jen jednotlivé části: Beskydy, Tatry atd.

Karpatský, karpatisch. K. hory. Šf.

Karpavý, hnojný, eiterig. K. oči. Na Slov.

Karpholith, u, m., nerost, obsahuje vod-
natý křeman hlinito-železitý a manganitý. S. N.

Karré, vz Karé.

Karrussel, vz Karossel.

Karst = Kraš.

Karta, y, f., z lat. charta, tuhý list pa-
píru, list, ein Blatt Papier. — K. návštěvní,
Visitekarte. — K. zeměpisná, Landkarte. Vz
Mapa. — K. hrací, kart, u, m., karty, pl.,
Spielkarte; Kartenblatt; a) trapulky, původu
it.: kopy (číše), denáry (peníze), špády (šavle),
baštony (holi); b) francouzské: kříže (trefle),
srdce (coeur), kostky (carreau), lopaty (pique);
c) německé: žaludy, bubny, zelené, červené.
Eso=touš, jednička; král; kaval (jezdec;
dáma; svršek); chlapec (zpodek). K. k hraní,
k hádání n. vykládání, ke kouskům kejklíř-
ským. Hádáni z karet (vykládání karet). S.
N. K. ke hře. V karty hráti. Kom. Hra v k.
n. karetní. V. Dali se do karet n. do kartův.
Us. Sejmi ty, já dávám karty. Us. V karty
si hoditi. Us. Hry v karty: strašák, vojta,
cvik, šest a dvacet (šístka), taroky, bulka,
Max, whist, černý Petr, zamrzlík, mariáž (z fr.
mariage) půldvanáctá atd. Karty na stůl!
Us. Přiznávati v kartech n. v kartách barvu
(kartu). Jg. S hloupým v karty, s moudrým
v žerty. L. Béře od karet i od světla (když
kdo při jedné věci dvojí zisk chce míti).
Jg. Ještě karty na stole (kdo ví, jak to do-
padne. Vz stran přísloví: Konec). Ros. Ne-
chce se mi karta obrátiti (lepší býti). Jg.
Po půl noci karta se obrátí = pozdě; Karta
se obrací = pěknou kartu dostává jiný. Da.
Dívá se (hledí, kouká) mu do karet (do kartu)
= pozoruje jeho kroky, činy, jednání. Karty
vykládati (z nich prorokovati). Jg. Kde k-y
šustí, tu moli šat nežerou (vz Hra, Hráč,
Šetrnosť); I s dobrou kartou můžeš prohrát'
(vz Štěstí); Kdo má peníze v kapse, může
jíti do karet (kdo má nazbyt, může pozbyt).
Vz Zisk. Lb. Zle v karty hráti a trumfy ne-
znáti. Pk. Vz Barva. K-u přebiti, stechen,
odbiti, abstechen. Mřk.

Kartabianka, kartablanka, y, f., z it.
carta bianca, bílý, nepopsaný papír. — Karta-
blans, e, f. (z fr. carte blanche) ve hře, když
mezi všemi listy není žádné figury, karta bez
panákův. Jg.

Kartáč, e, kartáček, čku, m., česák, štětka,
z vlas. cartaccia. Die Bürste. K. na střevíce, na
šaty, na zlato, postřihačský, leštěcí, k leštění,
mazací, k mazání, na koně (koňský), na bláto,
jemný, hrubý, kravský, Us., štětinový, rýžový,
hedvábný, Š. a Ž., na prach, jirchárský, na
vlasy, na zuby, na pochvy, Geschirr-; mycí,
obtahovací (v knihtiskařství). Jg. Vdovec
našel k. (strojí se, by se líbil). Us. Kartáčem
někoho tříti, šoustati. Rk. Vz Štětka. — K.
vojenský: plechová nádoba cylindrické formy,
naplněná olověnými kulkami. Vz S. N. Kar-
tätsche.

Kartáčnatý válec. Techn.

Kartáčnice, e, f. Kugelspritze. Čsk.

Kartáčnický, Bürstenbinder-. K. obchod.

Kartáčník, a, m., Bürstenbinder, -Händler.

Kartáčovací stroj, Bürstenmaschine.
Techn.

Kartáčovati co komu čím: klobouk
jemným kartáčem.

Kartáčový, Bürsten-. K. otisk = otisk
strany pro prvou přehlídku či korrekturu,
který se nedělá lisem, nýbrž jen kartáčem.
Vz S. N. Bürstenabzug, Korrekturbogen. Jg.
— K. kulky, broky. Kartätschen-. Čsk.