Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |
|
|||
673
|
|||
|
|||
Karneol, u, m., žlutočervená odrůda
chalcedonu. K. světlý, sardonyx. Kom. j. ling. 90. Vz S. N., Bř. 44. Karnéř, karnýř, e, m., z it. carniere,
vak na chléb, myslivecký, Brodsack. G1. 88., V. Karneta, y, f., z franc, oddělení vojska,
eine Truppe. Kom. Kárni, Karren-. K. kůň. V.
Kárnice, e, f., Zuchthaus.
Karnické Alpy v Tyrolsku, Korutanech,
Benátsku, Krajině. Vz S. N. Karnische A. Karniola, y, f., Krajina, Krain. Pulk.
Karník, a, m., vozka, Kärrner. V. — K.,
karatel, der Züchtiger. L. — K., káranec, Züchtung. D. Karnis, u, m., hlavní římsa. Vz S. N. —
K., Gesimshobel. D. Karnov, a, m., mě. v Slezsku, Jägerndorf.
Kárný soud, ústav osob duchovních. J.
tr. Straf-. Karnýry, ů, m., řada nasbíraných zá-
hybů kolem ženské sukně. Rk. Garnier. Karó, n., lépe carró, z fr. carreau, čtver-
hran, zvl. zkosený čtyrúhelník (kosočtverec, schiefes Viereck); potom jistá barva ve franc. kartách (kostky); kamenná plotna; tabule okenní. S. N. 1. Karolin, a, m., kolej Karlova, budova
vysokých škol pražských. Vz S. N. 2. Karolin, u, m., zlatá mince bavor. 10 '/2 zl.
Karolina, y, f., jm. ženské. Vz S. N. Karoline.
Karolinendorf, Karolinov u Kroměříže.
Karolinenthal, Karolinske údolí u Tře-
bíče. — 2. Karlín u Prahy. Karolingové či Karlovci slovou údové
rodu Karla Velikého. Vz S. N. Karoliny, Nové Filippiny, ostrovy sev.
Oceanie. Vz S. N. Karossel, lépe: karrossel, u, m., z franc.
carroussel, jízdná hra rytířská, das Karrossel. Károvec, vce, m., vozík s 2 koly, Karren.
Ros. Karpaty, pl., f., dlouhé horstvo, které od
Dunaje počínajíc Uhry Sedmihrady až zase k Dunaji objímá. K. slovenské n. západní, severní n. prostřední n. rusínské, východní n. sedmihradské. K. slovenské: 1. prahory, 2. vápenné hole, 3. pískovcové hole, 4. plu- tonské hory. ad 1.: Malé Karpaty, Inovec (Hlohovské hory), Nitranské hory, Větrné hole, Tatra, Turčanské Hole, Tatry vysoké, Nižní Tatry, Staré hory, Slovenské Rudo- hoří. ad 2. Vápenné hole (hole = vysoko položené pastvy): Trenčanské, Větrné, Tur- čanské, Tatranské, Liptovské hole, h. nižních Tater, Plešivské. ad 3. Beskydy moravsko- uherské, Beskydy halicko-uherské, Špíšsko- liptovská vysočina, ad 4. Bánovské vrchy, Křemnicko-šťávnické hory, Novohradské, Ma- tra, Hegyalja. Vz S. N. — Pozn. Lid jména , Karpaty, Karpatské hory' nezná, jmenuje jen jednotlivé části: Beskydy, Tatry atd. Karpatský, karpatisch. K. hory. Šf.
Karpavý, hnojný, eiterig. K. oči. Na Slov.
Karpholith, u, m., nerost, obsahuje vod-
natý křeman hlinito-železitý a manganitý. S. N. Karré, vz Karé.
Karrussel, vz Karossel.
Karst = Kraš.
|
Karta, y, f., z lat. charta, tuhý list pa-
píru, list, ein Blatt Papier. — K. návštěvní, Visitekarte. — K. zeměpisná, Landkarte. Vz Mapa. — K. hrací, kart, u, m., karty, pl., Spielkarte; Kartenblatt; a) trapulky, původu it.: kopy (číše), denáry (peníze), špády (šavle), baštony (holi); b) francouzské: kříže (trefle), srdce (coeur), kostky (carreau), lopaty (pique); c) německé: žaludy, bubny, zelené, červené. Eso=touš, jednička; král; kaval (jezdec; dáma; svršek); chlapec (zpodek). K. k hraní, k hádání n. vykládání, ke kouskům kejklíř- ským. Hádáni z karet (vykládání karet). S. N. K. ke hře. V karty hráti. Kom. Hra v k. n. karetní. V. Dali se do karet n. do kartův. Us. Sejmi ty, já dávám karty. Us. V karty si hoditi. Us. Hry v karty: strašák, vojta, cvik, šest a dvacet (šístka), taroky, bulka, Max, whist, černý Petr, zamrzlík, mariáž (z fr. mariage) půldvanáctá atd. Karty na stůl! Us. Přiznávati v kartech n. v kartách barvu (kartu). Jg. S hloupým v karty, s moudrým v žerty. L. Béře od karet i od světla (když kdo při jedné věci dvojí zisk chce míti). Jg. Ještě karty na stole (kdo ví, jak to do- padne. Vz stran přísloví: Konec). Ros. Ne- chce se mi karta obrátiti (lepší býti). Jg. Po půl noci karta se obrátí = pozdě; Karta se obrací = pěknou kartu dostává jiný. Da. Dívá se (hledí, kouká) mu do karet (do kartu) = pozoruje jeho kroky, činy, jednání. Karty vykládati (z nich prorokovati). Jg. Kde k-y šustí, tu moli šat nežerou (vz Hra, Hráč, Šetrnosť); I s dobrou kartou můžeš prohrát' (vz Štěstí); Kdo má peníze v kapse, může jíti do karet (kdo má nazbyt, může pozbyt). Vz Zisk. Lb. Zle v karty hráti a trumfy ne- znáti. Pk. Vz Barva. K-u přebiti, stechen, odbiti, abstechen. Mřk. Kartabianka, kartablanka, y, f., z it.
carta bianca, bílý, nepopsaný papír. — Karta- blans, e, f. (z fr. carte blanche) ve hře, když mezi všemi listy není žádné figury, karta bez panákův. Jg. Kartáč, e, kartáček, čku, m., česák, štětka,
z vlas. cartaccia. Die Bürste. K. na střevíce, na šaty, na zlato, postřihačský, leštěcí, k leštění, mazací, k mazání, na koně (koňský), na bláto, jemný, hrubý, kravský, Us., štětinový, rýžový, hedvábný, Š. a Ž., na prach, jirchárský, na vlasy, na zuby, na pochvy, Geschirr-; mycí, obtahovací (v knihtiskařství). Jg. Vdovec našel k. (strojí se, by se líbil). Us. Kartáčem někoho tříti, šoustati. Rk. Vz Štětka. — K. vojenský: plechová nádoba cylindrické formy, naplněná olověnými kulkami. Vz S. N. Kar- tätsche. Kartáčnatý válec. Techn.
Kartáčnice, e, f. Kugelspritze. Čsk.
Kartáčnický, Bürstenbinder-. K. obchod.
Kartáčník, a, m., Bürstenbinder, -Händler.
Kartáčovací stroj, Bürstenmaschine.
Techn. Kartáčovati co komu čím: klobouk
jemným kartáčem. Kartáčový, Bürsten-. K. otisk = otisk
strany pro prvou přehlídku či korrekturu, který se nedělá lisem, nýbrž jen kartáčem. Vz S. N. Bürstenabzug, Korrekturbogen. Jg. — K. kulky, broky. Kartätschen-. Čsk. |
||
|
|||
Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |