Předchozí (674)  Strana:675  Další (676) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
675
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kassiepei-a, e, f., choť Kefeova. — K.,
souhvězdí v mléčnici. Kassír, a, m., pokladník. D.
Kassirovati, zastr., kassu mrhati, utráceti.
Ros. — K. z lat. cassare, rušiti. Ros. Z úřadu propustiti. Da. Kassiren. Vz Kassovati. Kassiterit, u, m., cínovec.
Kassovati, kassiren, aufheben; einkassiren';
verheeren, vernichten. Rk. Kassovna, y, f. Kassazimmer.
Kassovní: kniha, kvitance, kontrolor,
lístek, poukázka, ředitel, manipulace, úředník, věc. Kassa-, Vz Pokladniční. Šp. Kasta, y, f., dědičná třída lidu zvláštními
právy nebo obyčeji od jiného obyvatelstva odloučená. Rk. S příhanou jmenujeme odtud kastami takové stavy, které od jiných se odlučují majíce se za lepší. S. N. Kaste. Kastali-a, e, f., pramen na Parnassu.
Kastanětty, ze špan., ruční chřestačky
veřejných tanečnic na způsob ořechův n. kaštanův. Kastagnetten, Tanzklappern. Rk. Kastel, u, m., z lat., castellum, tvrz nad
městem, pevnůstka. Kastell, Burg, Schloss, Festung. Rk. Kastelan, a, m., správce tvrzi, Burgvogt.
Us. — Kastilie, c, f., království ve Španělích.
Vz S. N. Kastlík, u, m., z něm. Kasten, skřínka. Us.
Kastol-os, a, m., mě. v Lydii. — Kastolská
rovina. Kastor, a, m., syn Tyndareův a Ledin,
bratr Polydeukův. Kastore-um, a, n. (něm. Bibergeil): an-
glické, moskevské, švédské. Kh. Kastorový klobouček. Er. P. 216. Biberhut.
Kastovní, Kasten-. Vz Kasta. Rk.
Kastovnictví, n. Kastengeist. Rk.
Kastrace, e, f., z lat., vykleštění, Ka-
stration, Entmannung. — Ú sviní: nunvovati, vymyškovati, u koní: valašiti, u kohoutů: kapounovati. S. N. Kastrat, a, m., z lat., kleštěnec, vykleště-
nec. Šp. Verschnittener. Kastrol, u, m., z fr. casse rolle, druh pánve
kuchynské. Jg. — K. ve hře v kuželky (v labi- netu). Když se hrá v kuželky s honneury (honnéry), hází z počátku každý hráč třikrát po sobě do plných. Udělá-li dobrý hráč málo nebo nic, zruší po druhém nešťastném hodu svou hru pravě, že si udělá kastrol, t. j. napíše si 0 a hází na druhý svůj řad třikrát znova, doufaje, že v druhé hře vyhraje, co v první prohraje. Hrává se obyčejně od 100. Dáváme příklad nepočítajíce dle honneurů. |
Kasualism-us, u, m., z lat., učení o ná-
hodě. — Kasuistika, učení o jednotlivých právních případech, nauka o rozhodování věci dle svědomí. Rk. Die Lehre, Gewissens- fragen zu entscheiden. Kasuar, a, m., struthio casuarius, pták
z řádu běhavých. Vz S. N., Frč. 348. Kaša, dle Káča. Sestra Libušina, věštbám
vyučená. Jg. Ani by to Kaša neuhodla, kam se to podělo (když se něco ztratilo). Č., Lb. — Vz Kaše. Kašák, a, m. Breiesser. Světoz.
Kašář, e, m. jáhly prodávající. Hirsehändler.
Kaše, e, f., (strč. kaša), kaška, kašička,
y, f. Brei, das Mus, Koch. K. mlíčná (z mléka, Er. P. 39. ), jahelná, moučná či hedvábná (pro děti, řídká z mléka a z bílé mouky), pohanská (pohanečná, rosná, z pohanky), z mrkve, ječná, krupiěná, Jg., z másla, máselná (ran- toška, cmour, Šp., kal), Us., z jahod. Er. P. 77. K. sladká (hody místy chudině strojené). S. N. — K. medová, dar o chlebě, pive a na penězích chudým jistý den v roce dávaný. Č. K. s perníkem, se skořicí, maštěná. — Od _ kolébky a kaše = od dětinství. V. Má se ještě učiti kaši jísti (vz Neučený). Us., Č. Uč své děti (doma) kaši jísti. Jg., Č. Ten umí víc než kaši jísti. Jg. Foukati komu do kaše (míchati se do jeho věcí). Vz Všetečný. Jg., Č. Nefoukej mi do kaše (nedráždi mne). Č. Mne ke kaši voláte, snědouce napřed zvě- řinu (o sobcích). Č. Kaše máť naše (rus. ) Jg., S. N. Kaše, matka naše. Vz Jídlo. Lb. Kaše, matička, útěcha naše. Č. čas kaši vařiti, do- kud dříví hoří. Pk. Na cizí kaši se raduj, by však tvá v kamnech byla; Kaši jez, ale nožem jí neřež. Lb. Nedá si pod nosom kašu fúkat. Mt. S. Jídá vtipnou kaši (o vtipných). Č. Kdo nemá zubův, nechť jídá kaši. Č. Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká. Č. — Kašička, řídká mast. — K., mor. = jáhly. Jg. — K. Kaše = Rudolf I. (+ 1307.; poněvadž kaši rád jídal). S. N., Gl. 89. — K., látka, z níž papír dělají. Papierbrei. — K., u tkadlců, Leinsamenschlichte. Hk. Kašel, kášel, šle, kašlík, u, m., der Husten.
K. prsní, hrdelní, žaludkový, mokrý, vlhký, suchý, dušný, davní, ostrý, drápavý, lepko- vlhký s souchotinami, Jg., volný, křečovitý, počasný. S. N. Ten k. mne už dlouho souží. Us. Kašlem něco vymítati, vychrkati. Lk. Kašel ze sucha, špatná odtucha (nebezpečný). Č. Kašlem něco zatírati (poví-li kdo něco hloupého aneb nemoha v řeči dál). Vz Tlachal. Jg., Č. Dým aneb pára z jíchy prustvorcové zahání kašel. Byl. Vz více v S. N. Kašička, y, f., vz Kaše.
Kašičkář, e, m., ein Breiesser. Jg.
Kasičkovátý, breiartig.
Kasičkový, Brei-.
Kaška, vz Kaše. — K., bezový květ,
Holunderblüthe. Na Slov. Kašket, u, m., z fr. casquette, čepice. Das
Kasquet. Rk., Pk. Kašlač, e, kašlal, a, m., kašlálek, lka,
m., der Huster. Us. Kašlati, kašlám a kašli, kašlávati, husten.
V. Celou noc kašlal. Us. Jest to pravda, jako že vši (blechy) kašlou. Us. Kašle = podřekl se. Us. — čím: krví. L. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí (674)  Strana:675  Další (676) |