675

Kassiepei-a, e, f., choť Kefeova. — K.,
souhvězdí v mléčnici.

Kassír, a, m., pokladník. D.

Kassirovati, zastr., kassu mrhati, utráceti.
Ros. — K. z lat. cassare, rušiti. Ros. Z úřadu
propustiti. Da. Kassiren. Vz Kassovati.

Kassiterit, u, m., cínovec.

Kassovati, kassiren, aufheben; einkassiren';
verheeren, vernichten. Rk.

Kassovna, y, f. Kassazimmer.

Kassovní: kniha, kvitance, kontrolor,
lístek, poukázka, ředitel, manipulace, úředník,
věc. Kassa-, Vz Pokladniční. Šp.

Kasta, y, f., dědičná třída lidu zvláštními
právy nebo obyčeji od jiného obyvatelstva
odloučená. Rk. S příhanou jmenujeme odtud
kastami takové stavy, které od jiných se
odlučují majíce se za lepší. S. N. Kaste.

Kastali-a, e, f., pramen na Parnassu.

Kastanětty, ze špan., ruční chřestačky
veřejných tanečnic na způsob ořechův n.
kaštanův. Kastagnetten, Tanzklappern. Rk.

Kastel, u, m., z lat., castellum, tvrz nad
městem, pevnůstka. Kastell, Burg, Schloss,
Festung. Rk.

Kastelan, a, m., správce tvrzi, Burgvogt.
Us. —

Kastilie, c, f., království ve Španělích.
Vz S. N.

Kastlík, u, m., z něm. Kasten, skřínka. Us.

Kastol-os, a, m., mě. v Lydii. — Kastolská
rovina.

Kastor, a, m., syn Tyndareův a Ledin,
bratr Polydeukův.

Kastore-um, a, n. (něm. Bibergeil): an-
glické, moskevské, švédské. Kh.

Kastorový klobouček. Er. P. 216. Biberhut.

Kastovní, Kasten-. Vz Kasta. Rk.

Kastovnictví, n. Kastengeist. Rk.

Kastrace, e, f., z lat., vykleštění, Ka-
stration, Entmannung. — Ú sviní: nunvovati,
vymyškovati, u koní: valašiti, u kohoutů:
kapounovati. S. N.

Kastrat, a, m., z lat., kleštěnec, vykleště-
nec. Šp. Verschnittener.

Kastrol, u, m., z fr. casse rolle, druh pánve
kuchynské. Jg. — K. ve hře v kuželky (v labi-
netu). Když se hrá v kuželky s honneury
(honnéry), hází z počátku každý hráč třikrát
po sobě do plných. Udělá-li dobrý hráč málo
nebo nic, zruší po druhém nešťastném hodu
svou hru pravě, že si udělá kastrol, t. j.
napíše si 0 a hází na druhý svůj řad třikrát
znova, doufaje, že v druhé hře vyhraje, co
v první prohraje. Hrává se obyčejně od 100.
Dáváme příklad nepočítajíce dle honneurů.

Kasualism-us, u, m., z lat., učení o ná-
hodě. — Kasuistika, učení o jednotlivých
právních případech, nauka o rozhodování
věci dle svědomí. Rk. Die Lehre, Gewissens-
fragen zu entscheiden.

Kasuar, a, m., struthio casuarius, pták
z řádu běhavých. Vz S. N., Frč. 348.

Kaša, dle Káča. Sestra Libušina, věštbám
vyučená. Jg. Ani by to Kaša neuhodla, kam
se to podělo (když se něco ztratilo). Č., Lb.
— Vz Kaše.

Kašák, a, m. Breiesser. Světoz.

Kašář, e, m. jáhly prodávající. Hirsehändler.

Kaše, e, f., (strč. kaša), kaška, kašička,
y, f. Brei, das Mus, Koch. K. mlíčná (z mléka,
Er. P. 39. ), jahelná, moučná či hedvábná (pro
děti, řídká z mléka a z bílé mouky), pohanská
(pohanečná, rosná, z pohanky), z mrkve,
ječná, krupiěná, Jg., z másla, máselná (ran-
toška, cmour, Šp., kal), Us., z jahod. Er. P.
77. K. sladká (hody místy chudině strojené).
S. N. — K. medová, dar o chlebě, pive a na
penězích chudým jistý den v roce dávaný.
Č. K. s perníkem, se skořicí, maštěná. —
Od _ kolébky a kaše = od dětinství. V. Má
se ještě učiti kaši jísti (vz Neučený). Us., Č.
Uč své děti (doma) kaši jísti. Jg., Č. Ten
umí víc než kaši jísti. Jg. Foukati komu do
kaše (míchati se do jeho věcí). Vz Všetečný.
Jg., Č. Nefoukej mi do kaše (nedráždi mne).
Č. Mne ke kaši voláte, snědouce napřed zvě-
řinu (o sobcích). Č. Kaše máť naše (rus. ) Jg.,
S. N. Kaše, matka naše. Vz Jídlo. Lb. Kaše,
matička, útěcha naše. Č. čas kaši vařiti, do-
kud dříví hoří. Pk. Na cizí kaši se raduj,
by však tvá v kamnech byla; Kaši jez, ale
nožem jí neřež. Lb. Nedá si pod nosom kašu
fúkat. Mt. S. Jídá vtipnou kaši (o vtipných).
Č. Kdo nemá zubův, nechť jídá kaši. Č.
Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká.
Č. — Kašička, řídká mast. — K., mor. =
jáhly. Jg. — K. Kaše = Rudolf I. (+ 1307.;
poněvadž kaši rád jídal). S. N., Gl. 89. —
K., látka, z níž papír dělají. Papierbrei. —
K., u tkadlců, Leinsamenschlichte. Hk.

Kašel, kášel, šle, kašlík, u, m., der Husten.
K. prsní, hrdelní, žaludkový, mokrý, vlhký,
suchý, dušný, davní, ostrý, drápavý, lepko-
vlhký s souchotinami, Jg., volný, křečovitý,
počasný. S. N. Ten k. mne už dlouho souží.
Us. Kašlem něco vymítati, vychrkati. Lk.
Kašel ze sucha, špatná odtucha (nebezpečný).
Č. Kašlem něco zatírati (poví-li kdo něco
hloupého aneb nemoha v řeči dál). Vz Tlachal.
Jg., Č. Dým aneb pára z jíchy prustvorcové
zahání kašel. Byl. Vz více v S. N.

Kašička, y, f., vz Kaše.

Kašičkář, e, m., ein Breiesser. Jg.

Kasičkovátý, breiartig.

Kasičkový, Brei-.

Kaška, vz Kaše. — K., bezový květ,
Holunderblüthe. Na Slov.

Kašket, u, m., z fr. casquette, čepice. Das
Kasquet. Rk., Pk.

Kašlač, e, kašlal, a, m., kašlálek, lka,
m., der Huster. Us.

Kašlati, kašlám a kašli, kašlávati, husten.
V. Celou noc kašlal. Us. Jest to pravda, jako
že vši (blechy) kašlou. Us. Kašle = podřekl
se. Us. — čím: krví. L.


1 2 3	hod	A 100 7 6 8	B 100 5 7 6	C C 100—100 0 8 1 7 kastrol 8	D 100 atd. 6 7 9
		79	82	100—77	78
1 2 3	hod "	5 1 6	4 8 7	9 7 7 6	4 3
		67		76—56	69 atd.