676

Kašlavosť, i, n., der Husten. Ros.

Kašlavý, hustend. V.

Kašlík, u, m., vz Kašel.

Kašmír, vz Kažmír.

Kašna, y, f. K., z něm. Kasten, truhla na
rozličné věci. K. obilná, na obilí (sousšek),
moučná. — K., nyní dřevěná n. kamenná
nádrž na vodu. K. na vodu. Röhrkasten. V.,
D. Voda z kašny. Us. K. luhovací, sražovací,
osazovací. Krok. — Kašny, podlaha na ja-
lovou rudu. Rohn.

Kašní voda, Röhrkastenwasser.

Kašník, u, m., omelka, Breimühle, Hirse-
mühle. Na Slov. a Mor.

Kašny, Brei-. To jsou hody, jako na kašné
hoře. Na Slov.

Kašov, a, m., ves v Hradecku. Jg. — K.,
Košice. V.

Kašovati, kaší mazati, schlichten. — co:
osnovu. U tkadlců. 1693.

Kašovice, Kašejovice, ves v Písecku. Vz
S. N.

Kašpar, a, m., Kaspar.

Kašpárek, rka, m., šašek, Jg. Hanswurst.

Kašparovati koho = za blázna míti, zum
Besten haben. Us. Nvk.

Kašparské hory, lépe: Kašperské (z Karls-
bergské). Bergreichenstein, mě. v Šumavě.
Vz S. N.

Kašperk, a, m., Supí Hora.

Kasta, y, f. K. lékařská, sassafras offici-
nalis. Kk. 155.

Kaštan, u, m., castanea, Kastanienbaum.
K. domácí, divoký (planý, koňský, hippoca-
stanum. FB. 87. ), jedlý (c. sativa); zemský,
vodní. Jg., FB., Kh. Vz více v S. N., Čl. 119.
— K., ovoce, die Kastanie. V., Kom. — K.,
co kaštanu podobno, zvl. bláto na sukni,
plášti atd. navěšené. Klunker. Má sukni
samý kaštan (ucouraná). Us. — Ty kaštane!
(Hanswurst), v Klatovsku.

Kaštanář, e, m. Kastanien-, Maronihändler.
Rk. —

Kaštanovatý, -ovitý, kastanienartig. Jg.

Kaštanoví, n., mnoho kaštanů.

Kaštanový. Kastanien-. V. K. strom, les,
barva, (V. ), vlasy. Jg.

Kaštel, vz Kastel. V.

Kastrenk, u, m., dle Jg. slovo cizí, na-
plavený neřád. Us., Dch.

Kastřiti. — koho: husy (brky jim vytr-
hati, die Kiele ausreissen. ) Jg.

Kašubové, v záp. Prusku blíže Gdánska.
Rk. -

Kat, katík, a, m., der Henker, Nachrichtcr,
V.; ukrutník, der Peiniger, Quäler. Jg. Jehopo-
mocníci: holomci, S. N., katané. Jg. Popravce,
popravní mistr. Pro nešlechetnost' na kata
odsouzen byl. Kom. Kat lítost' maje se smrtí
nechvátal. Štelc. Katem koho trápiti, mučiti.
V. Někoho katu dáti. V. Komu pán Bůh,
tomu všickni svatí; komu biřic, tomu všichni
kati. Us. U kata lítosti, u kurvy studu hle-
dati (věc marná). Ros. Ty kata víš (nic ne-
vís). Vz Mlčeti. Lb. Na kata honí (chytá
zloděje, které kat odpravuje). Ms. 1475. Kat
mi po něm (nic). Kata ti dá (nic). Aby to
k. spral. Aby tě k. sťal. Jg. By tě k. oběsil.
V. Bodejž ti k. hlavu srejpl. Us. Aby tě
kat! Ký kat! Nech to kati vezmou! Jg.

Kata v sobě dusí (hoden šibenice). Prov.
u Plzně. Č. Nechť ho tři sta katů vezme!
Č. (Vz Kletba). Dostal se za katův rámec!
(Vz Trest). Č. K. nejvyšší úřad. Pk. Má pro-
vázek od kata. Vz Šťastný. Lb. Nad sebou
katem býti. Svěd. 1570. Sám nad sebou katem
se udělati (přísným). V.

Káťa, ě, m. (dle, Báča'), zkráceno z kate-
cheta; tak nazývají žáci a studující katechety.

Katafalk, u, m., smuteční lešení při zá-
dušních službách božích. Rk.

Katakomby, pl., f., z lat. catacumbae,
podzemní chodby a sklepení, obyčejně se
mají za podzemní lomy; podzemní hrobky.
Vz S. N.

Katalektický verš, neúplný, bezslabičný,
nedoměrný, kusý. Rk. Vz Katalexis.

Katalepsie, e, f., z řec, strnutí stažených
svalů spojené s přerušením vůle a trpnou
ohebností údův. Vz S. N.

Katalex-is, e, f., z řec, slove v metrice
srovnalosť verše se schematem. Schema na př.
iambického dimetru jest: u_u_|u_u_. |.
Vyplňuje-li verš toto schema úplně, sluje
akatalektický; přesahuje-li je, slove hyper-
katalektický: v_u_\u _u _\u', nevyplňu-
je-li ho zcela, slove katalektický a to bra-
chykatalektický, když prostřední stopa jest
neúplná: u„u |u_u„; je-li neúplná po-
slední stopa, na př. je-li místo schemata

_o u j_u u I_u u jen: _ u u |_u u I_u, n.

pouze. _uu|_-ju|_, slove katalektickým in
bisyllabum a in syllabum dle toho, má-li po-
slední stopa místo tří toliko dvě aneb jen
jednu slabiku. Dle. S. N.

Katalog, u, m., z řec. znamená vůbec
seznam, zvl. pak seznam sbírek vědeckých
n. uměleckých věcí: knih, přírodnin, mincí,
obrazův atd. S. N. K. školní seznam žákův.
Do katalogu známky zapsati (ne: vtáhnouti,
zanésti). Z k. něco čísti; k. s vysvědčeními
srovnati.

Katalogovati=seznam knih atd. dělati.
Rk. Vz Katalog.

Katalonie, e, f. (špaň. Cataluňa), pro-
vincie španělská. Vz S. N.

Katalys-is, e, katalysa, y, f., řec, roz-
pojení, rozloučení, rozklad. Vz S. N.

Katamenie, e, f., z řec, menstruace,
čmýra, měsíčné. Vz S. N.

Katan, a, m., pl. katané, vz -an. Horší
než katané. — K. 1. =: kat, 2. = holomek,
Henkersknecht. Vz Kat. — 3. K., voják.
Ve vých. Čech. Jir. — 4. K., ukrutník,
tyran. Da.

Katanka, y, f., Scharfrichterin. V.

Katanský, Folterer-, Henkers-. Jg.

Katanství, -stvo, a, n., Grausamkeit. 1523.

Katapulta, y, f., lat., prak, metadlo (ka-
menův). Rk. Katapulte.

Katarrakt, u, m., z řec, říční vodopád,
vodopád Nilu. Rk. — 2. K., zákal šedivý,
oblak, přerušení zraku zákalem soustavy
čočkové. Vz S. N.

Katarrh, u, m., z řec, nádcha, zánět blány
slizné. K. průdušniček plícních (bronchialní),
chřtánu, žaludkový, střevní, měchýře močo-
vého, trubice močové, spojivky oční atd.
Vz S. N. Schnupfen, Flussfieber. — Katarr-
halní, katarrhalisch, schnupfenartig.



	676

	Kašlavosť, i, n., der Husten. Ros. Kašlavý, hustend. V. Kašlík, u, m., vz Kašel. Kašmír, vz Kažmír. Kašna, y, f. K., z něm. Kasten, truhla na rozličné věci. K. obilná, na obilí (sousšek), moučná. — K., nyní dřevěná n. kamenná nádrž na vodu. K. na vodu. Röhrkasten. V., D. Voda z kašny. Us. K. luhovací, sražovací, osazovací. Krok. — Kašny, podlaha na ja- lovou rudu. Rohn. Kašní voda, Röhrkastenwasser. Kašník, u, m., omelka, Breimühle, Hirse- mühle. Na Slov. a Mor. Kašny, Brei-. To jsou hody, jako na kašné hoře. Na Slov. Kašov, a, m., ves v Hradecku. Jg. — K., Košice. V. Kašovati, kaší mazati, schlichten. — co: osnovu. U tkadlců. 1693. Kašovice, Kašejovice, ves v Písecku. Vz S. N. Kašpar, a, m., Kaspar. Kašpárek, rka, m., šašek, Jg. Hanswurst. Kašparovati koho = za blázna míti, zum Besten haben. Us. Nvk. Kašparské hory, lépe: Kašperské (z Karls- bergské). Bergreichenstein, mě. v Šumavě. Vz S. N. Kašperk, a, m., Supí Hora. Kasta, y, f. K. lékařská, sassafras offici- nalis. Kk. 155. Kaštan, u, m., castanea, Kastanienbaum. K. domácí, divoký (planý, koňský, hippoca- stanum. FB. 87. ), jedlý (c. sativa); zemský, vodní. Jg., FB., Kh. Vz více v S. N., Čl. 119. — K., ovoce, die Kastanie. V., Kom. — K., co kaštanu podobno, zvl. bláto na sukni, plášti atd. navěšené. Klunker. Má sukni samý kaštan (ucouraná). Us. — Ty kaštane! (Hanswurst), v Klatovsku. Kaštanář, e, m. Kastanien-, Maronihändler. Rk. — Kaštanovatý, -ovitý, kastanienartig. Jg. Kaštanoví, n., mnoho kaštanů. Kaštanový. Kastanien-. V. K. strom, les, barva, (V. ), vlasy. Jg. Kaštel, vz Kastel. V. Kastrenk, u, m., dle Jg. slovo cizí, na- plavený neřád. Us., Dch. Kastřiti. — koho: husy (brky jim vytr- hati, die Kiele ausreissen. ) Jg. Kašubové, v záp. Prusku blíže Gdánska. Rk. - Kat, katík, a, m., der Henker, Nachrichtcr, V.; ukrutník, der Peiniger, Quäler. Jg. Jehopo- mocníci: holomci, S. N., katané. Jg. Popravce, popravní mistr. Pro nešlechetnost' na kata odsouzen byl. Kom. Kat lítost' maje se smrtí nechvátal. Štelc. Katem koho trápiti, mučiti. V. Někoho katu dáti. V. Komu pán Bůh, tomu všickni svatí; komu biřic, tomu všichni kati. Us. U kata lítosti, u kurvy studu hle- dati (věc marná). Ros. Ty kata víš (nic ne- vís). Vz Mlčeti. Lb. Na kata honí (chytá zloděje, které kat odpravuje). Ms. 1475. Kat mi po něm (nic). Kata ti dá (nic). Aby to k. spral. Aby tě k. sťal. Jg. By tě k. oběsil. V. Bodejž ti k. hlavu srejpl. Us. Aby tě kat! Ký kat! Nech to kati vezmou! Jg.	Kata v sobě dusí (hoden šibenice). Prov. u Plzně. Č. Nechť ho tři sta katů vezme! Č. (Vz Kletba). Dostal se za katův rámec! (Vz Trest). Č. K. nejvyšší úřad. Pk. Má pro- vázek od kata. Vz Šťastný. Lb. Nad sebou katem býti. Svěd. 1570. Sám nad sebou katem se udělati (přísným). V. Káťa, ě, m. (dle, Báča'), zkráceno z kate- cheta; tak nazývají žáci a studující katechety. Katafalk, u, m., smuteční lešení při zá- dušních službách božích. Rk. Katakomby, pl., f., z lat. catacumbae, podzemní chodby a sklepení, obyčejně se mají za podzemní lomy; podzemní hrobky. Vz S. N. Katalektický verš, neúplný, bezslabičný, nedoměrný, kusý. Rk. Vz Katalexis. Katalepsie, e, f., z řec, strnutí stažených svalů spojené s přerušením vůle a trpnou ohebností údův. Vz S. N. Katalex-is, e, f., z řec, slove v metrice srovnalosť verše se schematem. Schema na př. iambického dimetru jest: u_u_\|u_u_. \|. Vyplňuje-li verš toto schema úplně, sluje akatalektický; přesahuje-li je, slove hyper- katalektický: v_u_\u _u _\u', nevyplňu- je-li ho zcela, slove katalektický a to bra- chykatalektický, když prostřední stopa jest neúplná: u„u \|u_u„; je-li neúplná po- slední stopa, na př. je-li místo schemata _o u j_u u I_u u jen: _ u u \|_u u I_u, n. pouze. _uu\|_-ju\|_, slove katalektickým in bisyllabum a in syllabum dle toho, má-li po- slední stopa místo tří toliko dvě aneb jen jednu slabiku. Dle. S. N. Katalog, u, m., z řec. znamená vůbec seznam, zvl. pak seznam sbírek vědeckých n. uměleckých věcí: knih, přírodnin, mincí, obrazův atd. S. N. K. školní seznam žákův. Do katalogu známky zapsati (ne: vtáhnouti, zanésti). Z k. něco čísti; k. s vysvědčeními srovnati. Katalogovati=seznam knih atd. dělati. Rk. Vz Katalog. Katalonie, e, f. (špaň. Cataluňa), pro- vincie španělská. Vz S. N. Katalys-is, e, katalysa, y, f., řec, roz- pojení, rozloučení, rozklad. Vz S. N. Katamenie, e, f., z řec, menstruace, čmýra, měsíčné. Vz S. N. Katan, a, m., pl. katané, vz -an. Horší než katané. — K. 1. =: kat, 2. = holomek, Henkersknecht. Vz Kat. — 3. K., voják. Ve vých. Čech. Jir. — 4. K., ukrutník, tyran. Da. Katanka, y, f., Scharfrichterin. V. Katanský, Folterer-, Henkers-. Jg. Katanství, -stvo, a, n., Grausamkeit. 1523. Katapulta, y, f., lat., prak, metadlo (ka- menův). Rk. Katapulte. Katarrakt, u, m., z řec, říční vodopád, vodopád Nilu. Rk. — 2. K., zákal šedivý, oblak, přerušení zraku zákalem soustavy čočkové. Vz S. N. Katarrh, u, m., z řec, nádcha, zánět blány slizné. K. průdušniček plícních (bronchialní), chřtánu, žaludkový, střevní, měchýře močo- vého, trubice močové, spojivky oční atd. Vz S. N. Schnupfen, Flussfieber. — Katarr- halní, katarrhalisch, schnupfenartig.