677

Katastaltika, pl., n., z řec, prostředky
léčivé svíravé. S. N.

Katastase, e, f., z řec, zapletení uzlu
v dramatickém ději, který se v katastrofě
rozvazuje. S. N.

Katastr, u, m., je stálý úřední seznam
jednotlivých pozemků v jistém státu ležících,
dle obcí oddělený, jenž obsahuje zároveň
udání, jak velký jest každý pozemek, jakým
číslem jest poznamenán, komu náleží, jak se
půdy užívá, v kolik tříd půda dle výnosu
se dělí, jaká bývá úroda, zač pozemky stojí,
jaký bývá čistý výnos atd. K lepšímu vy-
světlení jsou při katastru též mapy jednot-
livých pozemků. Dle S. N., viz tam více.
Kataster, Steuerbuch, Ackerverzeichniss,
Grundbuch.

Katastralní, Kataster-, Katastral-. K.:
data, obec, udání, zřízenec, J. tr., mapa,
měření, vyměřování, Nz., cena, výnos čistý,
hlavní summarium rozborné. Šp.

Katastrofa, y, f., řec., osudná příhoda,
osudný převrat, rozhodná doba. Rk. Obrat,
náhlá rána; rozhoda v tragoedii: rozvázání
uzlu. S. N. Katastrophe, Glückswende, Ent-
scheidungspunkt, Ausgang.

Katasynesin, řec. Vz Shoda přísudku
s podmětem (dle smyslu).

Katať = čerta-ť tam půjdem. V Opav. zna-
mená již i ano i ne. Pk.

Katě, vz Gatě.

Katedra, vz Kathedra.

Kategorický, z řec., určitý, vyřčený,
výslovný, úsečný, bezvýminečný. K. úsudek,
imperativ. Rk., Hš. Vz S. N. Kategorisch,
unbedingt, bestimmt, entscheidend.

Kategorie, e, f., výrok, obor ponětí, od-
dělení, třída. Rk. Podlé filosof, názvosloví
jsou k. povšechné či abstraktní představy.
Vz S. N. Kategorie, Gedankenform; Klasse.

Katechese, e, f., z řec., rozmlouvání
s dětmi o sv. náboženství podlé kateche-
tických pravidel. uspořádané. Vz S. N. Be-
lehrung in Fragen und Antworten.

Katecheta, y, m. (dle, Despota´), učitel
se vyptávající; nyní učitel náboženství. Vz
více v S. N. Katechet, Religionslehrer. Vz
Káťa.

Katechetika, y, f., nauka o vychování
mládeže v dokonalé údy církve. Vz S. N.
Katechetik.

Katechism-us, u, m., z řec, kniha o ná-
boženství pro děti. Rk. Příruční kniha k pro-
stonárodnímu vyučování v náboženství. Vz
S. N.

Katechu, n., šťáva či odvar z kůry z vý-
chodoindického stromu mimosa catechu. Vz
Šfk. 574., S. N.

Katechumen, a, m., řec, učeň v nábo-
ženství. Vz S. N.

Katerek, rka, m., druh psů hafanovitých.
Ssav.

Kateřina, y, f., z řec. = čistá. V obec.
mluvě: Kačena, Kačenka, Káča, Kachna, Ka-
tina, Katinka, Kata, Katka atd. Katharina,
Käthe. Jaká matka, taká Katka (jablko daleko
od stromu nepadne). Na Slov. Na sv. Kateřinu
schováme se (vlezeme) pod peřinu (nastává
zima). Č. Chodí-li na den sv. K-ny (25. li-
stopadu) husa po blátě, na boží narození

bude chodiť po ledě a naopak. Us. na. Mor.
Zima-li na K-nu, přilož o peřinu. Vz Hospo-
dářský. Lb., Er. P. 94. Od sv. K-ny do
Ondřeje, sotva že se pod peřinou ohřeje.
Er. P. 94. — K. = tlustý konečník v pra-
seti, jelito. Na vých. Mor. — K., drah houby.
Jg. — K., běhavka. K-nu míti. Da. — K.
slove na Mor. také žaludek prasecí naditý
kroupami jako jiné jelito. Mrk.

Kateřinice, Kattendorf.

Kateřinky, pl., f., hořejší čásť Nového
města Pražského. Byl tam klášter Kateřinek,
z něhož r. 1822. ústav pro choromyslné za-
řízen byl. S. N. Přišel do Kateřinek. Je
v Kateřinkách (v blázinci). Us. — K., druh
zastr. mince. ' Vz Gl. 89. - K., druh hrušek.

Katharein. Katarzýnka u Fryštátu ve
Slez.; 2. Kateřinky u Opavy; 3. Sv. Kateřina
na Mor. u Blanska.

Kathedra, katedra., y, f. (kadedra), řec,
stolice učitelská na vyšších školách. Katheder,
Lehrstuhl. Shoditi koho s kathedry (s kaza-
telny; na kázání někoho ku př. snoubence
provolati; 2. vz Nebezpečenství. Lb. ). Č. Na
kathedru vstoupiti. Kom. S kathedry mlu-
viti, učiti. — K. = professorství, učitelství.
Lehramt.

Kathedralka, y, f., z řec, hlavní, bi-
skupský n. arcibiskupský chrám, Rk., sídelní
chrám. S. N. Kathedrale, Domkirche, Münster.

Kathedralní, z řec, k. kostel (chrám),
při němž biskup n. arcibiskup své sídlo má.
S. N. K. kapitola. Představený k. kapitoly,
vz Důstojný n. Důstojnost', Milosť. Kathedral-,
Dom-.

Katheta, y, f., z řec, odvěsna, odvěs-
nice. Kathety strany pravoúhelného troj-
úhelníku kolmo na sobě stojící; třetí strana
slove přepona (hypothenuse). S. N,

Kathetometr, u, m. Ck. Winkelmesszeug.

Kathetr, u, m., z řec, cévka, válcovitá
dutá roura, která se v nemocech do měchýře
a do jiných dutin těla strká. S. N. Katheter,
Harnableiter.

Kathetrování, strkání kathetru do těla.

Kathoda, y, f. Vz Elektroda.

Káti, kaji a kám, kaj, kál a kal, kání. —
se koho, čeho = želeti; stříci se, chrániti
se, einen Irrthum, ein Vergehen bereuen;
sich in Acht nehmen, sich hüten, vorsehen.
Jg. K. se hříchův. Pass. — Šf., Rad. zv.
122., V., L., Dal. — se čím = výstrahu sobě
z něčeho bráti, příklad si bráti, spravovati
se, říditi se, sich zur Lehre dienen lassen.
Cizím neštěstím se k. Br., Kom., Č. Udělám
na něm příklad, aby se jím jiní káli. Ros.
Trest, jímž by se jiní káli. J. tr. Blázni se
slibem kojí, ale moudří se jím kají. Rým. —
se čím v čem. Kaj se v tom cizí příhodou.
Zlob. — se z čeho. Z dobrých skutků ne-
třeba se káti. Č. K. se z hřiechóv. St. N.,
Pass., Výb. II. 25. Ze všeho světa kajíce se.
Pulk. 21.

Kation, u, m., na kathodě či —polu vy-
loučená látka. Stč. Vz Elektroda.

Katiti se do něčeho s úsilím něco
činiti, anstrengend verrichten. V již. Čech.
Kts. — koho = rozlobiti, lítiti, wüthend,
grausam machen. Jg., Rk.

Katka. = Kateřina.