678

Katlati se — paťhati se, watscheln. Us.
u Vorl.

Katně = katovně, katovský. Kat. 3050.

Katolický (katolik, katoličský, katolický,
vz -ský), z řec. = všeobecný, katholisch.
Kat. náboženství (po celém světe rozšířené),
církev, občan. Katoličtí občané. K. beseda,
spolek. Vz S. N.

Katolictví, n. Katholicismus.

Katolictvo, a, m., Katholiken.

Katolička, y, f., Katholikin.

Katolík, a, m., tak obyčejně, ale snad
lépe: katolik, cf. fysik, mechanik a vz -ik.
K., člen katolické církve. Vz S. N. Katholik.

Katoptrika, y, f., řec, nauka o zrcadle;
zabývá se zákony odrazu světla od hlad-
kých ploch (zrcadel). Vz S. N.

Katová, é, f., des Henkers Weib.

Katovati, mučiti, peinigen, martern, fol-
tern. V. — koho čím. Jel. — se (s kým)
= nemilosrdně trápiti. Co se s tím pacho-
letem katuješ? Ros., Vrat., Pr. měst., Solf.
Aniž se sám katuj v myšleních svých. V.

Katovic, e, m., syn katův; holomek, Hen-
kersknecht. Tract. 15. s.

Katovka, y, f., die Henkerin; katová. V.

Katovna, y, f., katůvka, Henkerswohnung,
Scharfrichterei. — K., mučírna, die Marter-
stube. Jel., Štelc.

Katovský, Henkers-, henkerisch. K. meč,
práce, oběd, vězení. Jg. — K. = kat. Vy-
hlíží jako katovský. Us. — Katovsky si po-
čínati, vésti.

Katovství, n., řemeslo katovské, die Hen-
kerei. D. — K., ukrutnosť. K. nad někým
provoditi. Jel.

Katový. Henker-. V.

Katr. Vz Ciňk.

Katra, y, f. Katrou vodu píti = rychle.
Jg., Rk. — K., v dolech díra, kterou se do
nich vítr k občerstvení vodí. Windfang. V.
Huba mu vždycky jako k. stojí (otevřená).
Ros.

Katrč, katrče, e, f. = chatrč, chalupa. V.

Kátro, a, n., v horn. Klappventil. Vys.

Katscher, Ketř, v prus. Slez.

Kattegat, u, m. =kočičí díra. K. dánský,
moře mezi Jutskem, dánskými ostrovy a Nor-
véžskem. Rk., S. N.

Kattendorf, Kateřinice u Příbora na Mor.

Katún (katoun) = katan. Št.

Katuše, e, f. = Káča.

Katův, ova, ovo, Henkers-.

Katůvka, vz Katovna.

Katzbach, Kác, řeka v prus. Slezsku.

Katzendorf, Lhota u N. Jičína na Mor.

Kauce, e, f., z lat. cautio, rukojemství,
jistota; peníze k ujištění něčeho položené.
Rk. K. úřednická, novinářská. S. N. Kauci
dáti, složiti, zpět obdržeti, zdvihnouti, uložiti.

Kaučuk, u, m., gummi elasticum, pružné
gummi, pružec. Kautschuk, Federharz. K.
dělá se ze šťávy fíků (ficus religiosa, ela-
stica) a urceol v Indii, ale hlavně ze sifonky
kaučukové (siphonia cahucu) v Brasilii. Šfk.
539. K. vulkanisovaný (sírou napuštěný).
Vz Šfk. 540. Vz více v S. N., Kk. 274.

Kauderwälsch, hatlanina, hatmatilka. Rk.

Kauf, u, m., snad z něm. Kufe, míra 16
věder. Vz Gl. 89.

Kaukas-us, a, m., vz Kavkaz. — Kau-

kaský.

Kausalita, y, f., z lat., Kausalität. K.,
příčinnosť čili poměr příčiny k účinku. Vz
více v S. N. Veranlassung einer Sache.

Kausalní, z lat., příčinný. Rk. Kausal,
ursächlich.

Kaustický, z řec., leptavý, žíravý; šti-
plavý, ätaend; brennend, scharf.

Kaustika, z řec, Kaustik, Aetz-, Beiz-
kunst.

Káva, y, f., instr. kávou. Plk. K. z tur.
kávé, franc. café, něm. Kaffee, slovou bobo-
vitá semenná zrnka kávovníku, ze kterých,
obsahujících zásadu organickou, tak zvaný
kaffein, pak tříslovinu kávovou, od kteréž
pochází zvl. zápach pražené kávy, dělá se
známý oblíbený nápoj, též k. zvaný. S. N.
Nejhorší k. slove: triaž. Druhy americké:
Brasilská, Berbice, Demerara, Cayenne, Su-
rinam, La Guarya, Caracas, Porto Cabello,
Costaricca. Druhy západoindické: Kuba (Ha-
vannah a St. Jago), Portoricco, Domingo,
Jamaica, Dominica, Trinidad, St. Lucia, Gra-
nada, Martinique, Quadeloupe. Arabská:
Mokka, Levantínská k. (nejlepší). Východo-
indické druhy: Java (Batavia, Cheribon, Sa-
marang), Sumatra, Celebes, Menados, Bour-
bon, Ceylon, Manilla. S. N. — K. cviklová,
drážďanská, dvojmocná, fíková, germanská
n. německá, kvaková, barvená, mandlová,
pěkná naturální, praná, pražená, pro děti,
řepová, švýcarská, uhlená (uhlím barvená),
žaludová, Kh., vanilová, zelená; černá, bílá
(vařená). Us. K. se smetanou. Er. P. 405.
Kávu páliti, pražiti, mliti, vařiti, sladiti, pře-
sladiti, osladiti. Us. Na kávu jíti, někoho
pozvati. Jg. Mlýnek na kávu. Jg. Vz Kk. 171.

Kaval, u, m. = kus, Stück. K. masa,
chleba, skály. Jg. — K., a, m., svršek v tra-
pulových kartách. Jg. Z it. caballo. Vz Karta.
Der Ober. —K., výš ze země, s níž se vůkol
stříleti může. Plk.

Kavalerie, e, f., z fr., jízda, jezdectvo,
Kavallerie. — Kavalerista, y, m., dle De-
spota, Kavallerist. Rk. Vz Jezdectvo.

Kavalír, a, m., it. cavallo = kůň, špaň.
caballo; fr. cavalier, špan. cabaliero, it. ca-
valiere. Původně = jezdec, Reiter. Pak ry-
tíř, šlechtic, Edelmann, Kavallier. S. N. Ka-
valírem býti. V. Na kavalíra si hráti. Ten
dělá kavalíra (pána)! Us. — Kavalírsky: pá-
novitě, hrdě, nedbale, herrisch, stolz. —
Kavalírský, Kavalier-. K. slovo = čestné;
perspektiva. Vz S. N.

Kavan, a, m., příjmí české. Jg.

Kavař, e, m. = kavárník; milovník kávy.
— Da.

Kavárna, y, f., místnost', v které se káva
(nápoj) prodává. Kaffeehaus.

Kavárník, a, m., Kafetier. Dch.

Kavče, ete, n., junge Dohle. Dch.

Kavčí, Dohlen-.

Kavčiti, 3. pi. -čí, kavči, če (íc), il, en,
ení; kavčívati. To péro velmi kavčí (kaňčí,
kaňky dělá, kleckst).

Kavecon, a, m., it. cavezzone, ohlaví na
koně, Kappzaum, zastr. Kom.

Kavent, a, m., z lat., rukojmě. Rk. Bürge,
Gewährsmann. Rk.