683

raději neviděl. Us. — K. jindy = jindá.
Lépe než kdy jindy. Zlob. — Kdysi, kdys

= jednou, einmal, irgend einmal, zu gewisser
Zeist, einst, ehedem. Jg. Viděl jsem ho kdys.
To volno bylo kdysi. Kom. — Když-tehdyž,
früher oder später. Obávali se když tehdyž
obležení dokonalého. Skl. — Jako spojka
sbíhá se 1. ve větách časových, als, wann,
nachdem. Klade se a) o ději minulém a) sou-
časném. Když k nám chodíval, říkával. Svěd.
Když ještě dítětem byl, miloval jsem jej.
Když slunce za horu zapadalo, vojska se roz-
jela. Troj. — ß) Předchodném. Když jsme
posnídali, šli jsme. Svěd. — y) Následném.
Když měla jeti, tu jsem já list zjednal. Svěd.

— V závětí jde za ní obyčejně: tehdá, tehdy,
tož, toť, tu. A když se smířili, tehdá se zase
sem přistěhovali, b) O ději přítomnosti a
budoucnosti. Když se jedna husa napije, pijí
jiné všecky. V. Zítra budete osvobozeni,
když slunce obejde. Br. — Když se děj opa-
kuje, přikládá se obyčejně: -koli, -koliv.
V tomto případě pojí se i s konditionalem.
Vyslýchejž mne, prosím, když bych koliv
mluvil. Když bych se nač tázal tebe, ozna-
muj mi. Br. — Pozn. Místo kdyz klade se
kdež. Počíná léto, kdež psí hvězda vzbuzuje
vedro. Kom. — 2. Klade se o příčině, která
v okolnostech časových leží, da, nachdem,
weil. Když to jinak němuž býti, již to musím
učiniti. Sved. Když jsou svého neuměli cho-
vati, dala jsem tomu, kdož umí chovati. Svěd.

— 3. O podmínce, když se co na mysli pod-
kládá, v kterémžto případě se s konditionalem
pojí; wenn. Místo kdy řidčeji: kdyz. a) Ve
větě hlavní je indikativ, když se činnosť
věty hlavní s jistotou očekává. Koně ná-
hubkem, kdyby kousavý byl, sevřeného oráč
cídí. Kom. Pane, kdyby jen chtěl, můžeš mne
očistiti. Br. — b) I ve větě hlavní jest kon-
ditional, když se na jevo dává, že ve sku-
tečnosti opak jest toho, co se podkládá n.
že to, co s výrokem podloženým jde, sku-
tečnosti do sebe nemá, že nejisté, pravdě
nepodobné jest. Kdybych pérce iměla, písala
bych lístek (ale já nemám, tedy nepíši). Rkk.
Skřiv. 9. Kdybych nebyl Alexandrem, volil
bych sobě býti Diogenem. V. Kdybych řekl,
že ho neznám, byl bych lhář. Br. Vz Kon-
ditional IV. 1. Pozn. 1. a VI. 2. a více pří-
kladů v Jg. slovníku a v Zk. Skl. 444, 456.,
470. —

Kdyby, vz Kdy. V obec. mluvě: dyby. Vz
K. Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby.
Kdyby kdyby nebylo, všecko by dobře bylo.
Kdyby měla paní teta vousy, byla by panem
strýcem. Č. Kdybych já to udělal, to by bylo
křiku! Kdyby jsou chyby. Kdyby pes nesral,
dál by uběhl (byl by chytil zajíce); Kdyby
byl pes nesral u Malina, byl by doběhl až
do Kolína. Lb. Vz Ryba. A kdyby panský
potaz vynášen býti měl, tehdy sudí má ká-
zati. Zř. Ferd. I.

Kdyby jsi, šp. m. kdybys. Vz By.

Kdykati, m. kydkati = kydati = křičeti,
schreien. — na koho čím. Ty vždy svým
hněvem na mne kdykáš. St. skl. V. 203.
(Výb. I. ).

Kdykoli, vz Kdy.

Kdyně, Kdin, z něm. Geding, v horn.

= úkol, dílo na úkol projednané. Dílo na
kdyně (na úkol) projednané. Vys., Th. —
2. Město Neugedein v Klatovsku.

Kdys, vz Kdy. — K. =- kdy jsi.

Kdyť, vz Vždyť.

Když, v obec. mluvě: dyž. Vz K. Vz Kdy.

Ke — k, ke zlému. Us. Vz K.

Ké 1. ký, ká, ké, jaký. Chciť některá zna-
menie milosti povědieti, po nichž by mohl
rozeznati, ké jest která. St. — Kat. 1017.,
2643. — 2. =kéž, vz toto.

Kebule, e, f., chebule, menispermun coc-
culus, die Tollkörner. D.

Keby = ó kéžby, kdyby, wenn doch, na
Slov.

Kec, volání na dobytek. Kec krávo neb
tele. Us. — K. Pořídíš tam (vybereš tomu),
co Kec u Jankova (=-nic nepořídíš; vzato
od generala Götza od Svédů u Jankova po-
raženého). Horný. Vyhrál jako K. u Jankova.
Vz Neštěstí. Lb. — K., buchta litá z mléka
hned po otelení nadojeného (z mleziva); na
Plaště ji zovou fucou. Us. Krolmus. — K.,
něco hustého. Ta polívka je jako kec. Us.

Keca, pačesy, vlasy. Napominám vás za
kecu a za hlavu, bei euerem Schopfe und
Kopfe. Arch. IV. 171. Gl.

Kecal, a, m. Schwätzer. Us.

Kecanda, y, f., šťáva ze švestek, když
se suší, vytékající. Us. Tursko.

Kecati, zakecati; kecnouti, cnul a cl, utí,
spritzen, tiktaken (o hodinách), schwätzen.
— abs. Ten kecá (žvatlá). Us. Hodiny ke-
cají (cvakají), když jdou. — co kam. Kecni
(kydni) tu kaši na talíř. Us. — se čím. Za-
kecal se blátem (postříkal se). Us.

Kecka, y, f., kštice, der Schopf. Za k-u
vzíti. D.

Kečkemet, a, m., maď. Kecskemet, mě.
v Uhřích.

Kečkovati, za kečku rváti, krákati,
beuteln. Us.

Keď, kedy = kdy, wenn. Na Slov.

Kedle = vedlé. Na Slov.

Kedluben, z kelrub, vz toto.

Kedra, Kedruta =Gertrudę.

Kedrle, pl., f., třepení, Fransen. Reš. —
2. Výložky. Kom.

Kefa, y, f. — kartáč, Bürste, na Slov.
z maď.

Kefalofora, pl., n., řec, plži. S. N.

Kefalolgie, e, f., z řec, bolení hlavy. —
Kefalitis, zánět hlavy. S. N.

Kefaloni-a, e, f., jeden z iónských ostro-
vův. —

Kefalopoda, pl., n., z řec, hlavonožci.

Kefalotoma, n., také hematoma, nádor
na hlavě. S. N.

Kefalotrib, u, m., z řec, nástroj porod-
nícky k rozdrcení hlavičky v děloze. K. Scan-
zoniův, Seyffertův, Breiskův. Vz Nástroje
porodnické. S. N., Cn.

Kefalotripsie, e, f., řec, rozdrcení hlavy
dítěte v děloze. Vz Kefalotrib. S. N.

Kefiss-os, a, m., řeka v str. Řecku.

Kehdy, zastr. = kdy, když, někdy. Výb.
L, L. S. v 8.

Kehren, sich woran kehren: na něco se
obraceti, něčeho dbáti. Aby se na žádné jeho
psaní neobraceli. Výb. II. č. 1. Kteřížto nic