685

je dřevnatá rostlina, jestliže hned od dolejška
'u větve se dělí. K. má všecky osy dřevnaté,
hlavni osu však hned od země rozvětvenou.
Kk. 24. Vz Rostlina, Strom. Čl. K. papírový,
D., jalovcový, V., bzový (n. strom), V., vinný,
Weinstock (vz Víno), V., malinový, růžový,
klokočkový (chvojka), jetelový. Jg. K. hu-
stovětevný, beztrný, s přímými větvemi, pla-
zivý, se ovinující, vždy zelený, cizopasný,
popínavý, mnohovětevný, opletavý. Čl. K. na
vodry (vitis jugata), na stromy, na loubí ve-
dený. V. V keř růsti. V. Soudcové chtí za
křem státi. Prov. Kdo koho v tom kři hledá,
sám tam též bývá. Us. Ze kře na půtku pa-
třiti (z místa bezpečného). Jg. Kuroptva
v keřku se tají. Us. Slavík ve kři zpívá. Te-
prva ze kři vylezli (jsou nováčkové). Syr.
226. Straka ze kři a tři v keř (do kři =
jedna práce nemine a jiné se sypou). Ros.

Kera, Keruše = Gertrude. Gl.

Kerakž (m. kterakž) jeho mám opustiti,
abych měla dáti komu jinému. Sved. 1568.

Kerameik-os, a, m., místo v Athénách.

Keramografika, y, f., z řec, malba na
hliněných nádobách. S. N.

Keratec, tce, m., rostl, brslehovitá, my-
ginda. Rostl.

Keratin, u. m., z řec, rohovina.

Keratiti-s, dy, f., řec, zánět rohovky oční.
Vz S. N.

Keratokele, y, f., řec, kyla či prohřezlosť
rohovky oční. S. N.

Keratokon-us, u, m., řec, kuželovité
rozšíření průhledné rohovky nemocí oční.
Vz S. N.

Keratomalakie, e, f., řec, změkčení ro-
hovky oční. S. N.

Keratonyx-is, e, f., řec, násilné protrhnutí
rohovky oční. S. N.

Keratotom, u, m., z řec, nástroj zvl. ře-
zavý k operacím na oční rohovce. S. N.

Keratotomie, e, f., řec, řezání rohovky
oční. S. N.

Kerátý, třísnatý. Jg.

Keraunské pohoří táhnoucí se epirským
pomořím.

Kerber-os, a, m., vz Cerberus.

Kerblík, u, m., třebule zahradní, z něm.
Körbelkraut, cerefolium. K. setý (c. sativum),
lesní (silvestre), lesklý (nitidum; chaero-
phyllum). FB. 94. Vz Kk. 198.

Kerchov = krchov. Kom.

Keřnatka, y, f. K. vroubkovaná, laomedea
gelatinosa; k. pérková, plumularia, slimýš.
Frč. 35.

Keří, vz Kří.

Keřil, a, m., dendronotus arborescens,
břichonožec Vz Frč. 229.

Kerk, a, m., mě. Gurk.

Kerkyr-a, y, f., ostrov v iónském moři.

Kermes (alkermes), u, m., slovou samice
červce polského (coccus polonica) žijícího
v Polsku a v Rusích na kořenech chmerku za-
vřeného a červce dubového (c. ilicis) žijícího
v již. Europě a v sev. Africe na dubech;
u Plinia coccigranum, později grana chermes,
Scharlachbeeren, u nás krev svatojanská (po-
něvadž se o sv. Janě hmyz tento sbírá). S.
N. Vz také Šfk. 584., Kk. 141. Dávají bar-
vivo jako košenila, ale slabší. S. N. — K.,

likér z čerstvého k-su. S. N. — K. minerale
— sirník antimonový. S. N., Šfk. 287.

Kermeš, e, m., z něm. Kirchmesse, po-
svícení. Na Slov.

Keřnatěti, křovatěti, keřovatěti, křovi-
těti, ějí, ěl, ění, sich bestauden. V., Kom.

Keřnatosť, křovatosť, křovitosť, keřo-
vatosť, i, f. Buschigkeit. Jg.

Keřnatý, keřovatý, křovnatý, křovatý,
křovitý. K. strůmek, V., rostlina. D. Buschig,
gebüschartig.

Keřný, Gebüsch-. Jg.

Keroplastika, y, f., z řec, plastika
z vosku. Vz S. N.

Keřovatěti, vz Keřnatěti.

Keřovatý, vz Keřnatý.

Keřoví == křoví, Gesträuch.

Keřový, Gebüsch-, Strauch-. Us.

Keřtina, y, f., Rebensaft. D.

Keruše, e, f., vl. jméno. — K., kuchařka.
A když ležel na marách a — krev mu se
pustila, keruše ho utírala. Svěd. 1569.

Kerý, v obecné mluvě m. který.

Keser, u, keserek, rku, m., ruční síť na
ryby; obručka se sítí rybářskou na dlouhém
bidle. Fischhamen, Fischeimer. Jg. Lapati
ryby keserem v sádkách, v rybnících neb
v tekutých vodách. Jg. Běhá jako s keserem.
Vz Spěch. Č. — K. = síť k zadržování
chmele, aby se s čistým pivem nesmísil. —
K. = rakovka (k chytání rakův). Jg.

Kesson, u, m., z fr. caisson, veliký železný
dutý pilíř, v němž kessoňáci pod vodou pilíře
mostní stavějí. Vz více v Pokroku 1876. č. 269.

Kessoňák, a, m., dělník pracující v kessonu.
Us. v Praze 1876. (nové). Vz Kesson.

Ketony, pl., m., jsou sloučeniny, které
prchají za destilování vápenatých solí kyselin
ústrojných. Kyselina octová dává tou cestou
aceton. S. N.

Kešena, y, kešeň, i, f., kapsa, Hosentasche.
Na Slov.

Ketř, f., Katscher, mé. v Slezsku. Jg.

Kettengebirge, vz Pohoří.

Kettenlinie, v math. řetěznice. Stč.

Kéž, ké, kýž, kýže. Částka ké a když
se sesílí příklonným že, kéže, kéž a proměnou
é v ý kýž, jest vlastně rod střední zájmena
ký, ká, ké, lat. o si, utinam, něm. o dass
doch, o wenn doch. — Klade se a) když
přání vyslovujeme, aby se to, co v skutku
ještě není, v skutek vstoupilo aneb aby kdo
co konal. Ké vás nuzí protivníci. Št. Ach,
kéž se Bůh smiluje. Kom. I kéž vás nyní
posměvači ukárají. Št. Kýž to celý svět slyší.
Jg. Kýž nás obsýláte. Svěd. Ó kéž dostane
se. Apol. Ó kéž jest lze. Kom., Br. Kýž ho
čert vzal. D. Kýž jde. Us. — b) Když toho
sobě žádáme, aby se bylo co v minulosti událo,
což se však nestalo. Kéž jeho jest víno uzdra-
vilo. Flaš. Kéž jest byl zbaven malomoci.
Flaš. Kéž mne kdo jal aneb svázal. St. skl.
Kéž jsem se nikdy nenarodil. Kom. Kéž's
na to kdy požaloval, ale vše's pokorně trpěl.
Pass. — Pozn. 1. Místo ké kladou se i vý-
razy, bodej, bohdej, bohdejž, bodejť m. Bůh
dej ať, Bůh dej abych, při čemž se však abych,
abys atd. vypouštějí. Bodej zdráv byl. Bodej
tě husa kopla. Vz Bodej atd. — Pozn. 2.
Kéžby, správněji kéž s indikativem dle Jg.