Předchozí (686)  Strana:687  Další (688) |
|
|||
687
|
|||
|
|||
der Stock, Block, Bock. Někoho do klády
dáti. D. Seděti v kládě. Us. Ve špalku za nohy držán jest. Háj. Do klády vsaditi. Nohy kladou sevříti. Br. — K. = úl. — K. = Kantnýř na sudy ve sklepě, das Lager. D. — Vz Strom.
Kladba, vz Klatba. Kladélko, a, m. Legstachel (u hmyzu).
Kladení, n. K. stínu (v malířství), Schat-
tirung. Us. K. účtů, Us., vz Klásti. K. do desk zemských, Eintragung. Nál. 115. K. dílů, dělení. V. Kladený, der gelegte. Město od klade-
ného ohně vyhořelo. V. Kládí, n., mnoho klad, das Gebälke. Kom.
— K., hromada, ein Haufen. K. skal. Plk.
Kladina, y, f., při tělocviku. Balken. Na ní koná se pochod, poklus, cval, chod pří-
sunný; chod zkřížný napřed, na zad a stranou; na ní obou- n. jednonož poskakujeme s vý- držemi, obraty a změnami postojův. Tš. Kladitý, Leg-. K. dříví. Troj.
Kladivce, e, n., braň, Streithammer. — K.,
Stimmhammer. Reš. — K., klaviš, die Taste am Klavier. Us. — Jg. Kladivice, e, f. K. obecná, malleus vul-
garis, mlž. Vz Frč. 217. Kladívko, a, n., želízko, na které se per-
líkem n. pemrlicí tluče (v hornictví). Hammer. Am. — K. kovací, v hodinách, Us., na dve- řích a vratech, der Thiirklopfer, V., v uchu. Jg. - Kladivo, kladívko, a, n., kladivce, e, n.,
der Hammer. V. K. má 2 části: tlukadlo a topůrko n. držadlo. Čásť tlukadla, kterou na hmoty se naráží, slove: líce n. čelo (rovné, kulaté, zakulacené). Kladivo mající na jedné straně čelo a na druhé špičku, slove: nosatec. Těžké se širokým čelem: pemrlice. Ś. a Z. K. kovářské, kovací, vytahovací, havířské, zednické, hladké, pulerovací, dřevěné, na olovo, vybíjecí, čárované (majíc na čele čáry), na hřebíky, řeznické (palice), křížové, na konvice, na hlubinu, k znamenání děr, špi- čaté (nosatec), krátké, křivé, ploské, narov- návací, kamenické, ruční, Jg., mlatební, na- těrací, rovné, ševcovské, třeblové, vypuklé, Kh., čalounické, klempířské, sedlářské, ve- liké k. v hamřích: kobyla n. buchar, Š. a Ž., roztírací, na hřebíčky, sklenářské, soustruž- nické, truhlářské (leštěné, černěné), zámeč- nické, vyrovnávací, hodinářské, Šp., k roz- tloukání kamene (v měchýři, vz Nástroje k operacím kamene), Cn., k sekání, k poklepu (Wintrichovo), klepací. Sp. Kladivem něco roztlouci, D., kladivem tlouci. K. se vysmeklo (vyskočilo) s rukověti. Us. K. u dveří (kle- padlo). Us. — K. = zbroj, der Streithammer. V. Pán má býti štít dobrým a zlým kladivo. St. — K. — lenoch, maňas, klacek, špalek, chlap, ein Faulenzer, massiver Mensch. Není než k. (hloupý. Vz Hloupý, stran přísloví). Č. — Vz Kovář. Kladivor, u, m., náčiní k zdvíhání klad,
der Wendehacken. Us. na Mor. Kladivoun, u, m., sphyrna malleus, ryba
z řádu příčnohubých, čeledi žraloků náleže- jící. Vz S. N., Frč. 303. Kladivový, Hammer-. K. zvuk.
|
Kladka, y, f., ein kleiner Balken. — K.,
u vozu sladovnického dřevo, aby s něho sudy nepadaly. Us. — K. u dveří, Falle. Kladkou dvéře zamknouti. Koll. — K., ná- stroj, kterým zedníci a kamenníci tíže nahoru vytahují. Die Rolle. Kotouč dřevěný n. ko- vový, na obvodu opatřený žlábkem, do něhož provaz dá se vložiti. Vz S. N. K. nehnutelná, hnutelná, Sedl., lépe: hybná, nehybná. Ck. — Vz Kladkostroj. Kladkostroj, e, m. Flaschenzug. K.
obecný, Archimedův; Westonův: differen- cialní či rozdílový, Differencialflaschenzug, s řehtačkou, s provazem; lyonský dvoj-, tří-, čtyřkladkový. Šp., Nz., Ck. Vz S. N. Kladmo, modo ponente. Mark.
Kladní, Balken-. K. sekera (ruční, klad-
nice, kálačka; u tesaře, u zedníka; při vá- lečných vozech). Holzaxt. V. Kladnice, e, f., kladní sekera, Holzaxt. —
K. ve mlýně, cevní kolo, trejb, který běhounem (svrchním kamenem) točí. Der Trilling, Dril- ling. K. paterka, šesterka atd., když pět n. šest atd. cév má. Jg. Kladno, a, n., mě. v Čechách. Vz S. N.
— Kladenský. K. uhlí, litina, železo.
Kladnosť, i, f. Position. Kladný. K. sekera, vz Kladní. — K. =
určitý, positivní, positiv: číslo, veličina, elek- třina, věta, úsudek. (Vz S. N. ). Nz. Kladovati, do klády dávati, sázeti. Lex.
vet. Vz Kláda, Kládový, trámový, iiberklafterig. D.
Kladruby, pl., dle Dolany, mě. v Čechách
v Plzeňsku; ves u Pardubic. Kladské, pozemek králi náležející. Vz
více v Gl. 90. Kladsko, a, n., Glatz, v Slezsku. Vz S. N.
Klagenfurth, Celovec, vce, m.
Klákati = vydávati hlas jako bití křídel
o vodu. Husa kláká. Us. Klakér, vz Claqueur.
Klakol, u, m., hrubé plátno, též oděv
z něho, halena, odránka. Wergleinwand, Kleid daraus. Leg. o sv. Alex. Klaky = šaty., Ty klaku, ' nadávka, Us.
v Opav. Pk. Klam, u, m. (lež, podvod, mam, omam,
šalba). K. v širším slova smyslu jest křivý dojem, křivá představa vůbec; v užším smyslu je k. účinek lži. Hš. Vz S. N. Die Lüge, Trug, Betrug, Trügerei. Jg., V. Klamu koho zbaviti, z klamu někoho vyvésti. Sm. K. zraku, optický. Nz. Klam mluviti. V. Za k. dáti, klamy dávati, klamy spílati komu (ří- kati, že klamá). Jg., Br., V. Někoho v k. uvésti. Jg. V klamu zůstati (ve lži). Sych. K. z něčeho míti (posmívati se). D. Srdce klamu prázdné. Ráj. Klamu se dopustiti. Br. Klam a mam. Šm. Stran přísloví vz Uskok. Někomu k. v ústa vecpati. Lügen strafen. Ler. — K., posměch. Těm by odpověděti neslu-
šalo, ježto činie z dobrého klamy; Že je toho stavu (čistoty) nezdržala a k. a posměch uči- nila z něho. St. — K., žert. Nezdaj se vám klam to, coť pravím. St. Klamač, e, m., der Betrüger. K-čům ne-
věřiti. Břez. 194. Klamák, a, m. = klamač, šejdíř. Jir.,
O 7 vstup. |
||
|
|||
Předchozí (686)  Strana:687  Další (688) |