687

der Stock, Block, Bock. Někoho do klády
dáti. D. Seděti v kládě. Us. Ve špalku za
nohy držán jest. Háj. Do klády vsaditi. Nohy
kladou sevříti. Br. — K. = úl. — K. =
Kantnýř na sudy ve sklepě, das Lager. D.

— Vz Strom.
Kladba, vz Klatba.

Kladélko, a, m. Legstachel (u hmyzu).

Kladení, n. K. stínu (v malířství), Schat-
tirung. Us. K. účtů, Us., vz Klásti. K. do
desk zemských, Eintragung. Nál. 115. K.
dílů, dělení. V.

Kladený, der gelegte. Město od klade-
ného ohně vyhořelo. V.

Kládí, n., mnoho klad, das Gebälke. Kom.

— K., hromada, ein Haufen. K. skal. Plk.
Kladina, y, f., při tělocviku. Balken. Na

ní koná se pochod, poklus, cval, chod pří-
sunný; chod zkřížný napřed, na zad a stranou;
na ní obou- n. jednonož poskakujeme s vý-
držemi, obraty a změnami postojův. Tš.

Kladitý, Leg-. K. dříví. Troj.

Kladivce, e, n., braň, Streithammer. — K.,
Stimmhammer. Reš. — K., klaviš, die Taste
am Klavier. Us. — Jg.

Kladivice, e, f. K. obecná, malleus vul-
garis, mlž. Vz Frč. 217.

Kladívko, a, n., želízko, na které se per-
líkem n. pemrlicí tluče (v hornictví). Hammer.
Am. — K. kovací, v hodinách, Us., na dve-
řích a vratech, der Thiirklopfer, V., v uchu.
Jg. -

Kladivo, kladívko, a, n., kladivce, e, n.,
der Hammer. V. K. má 2 části: tlukadlo
a topůrko n. držadlo. Čásť tlukadla, kterou
na hmoty se naráží, slove: líce n. čelo (rovné,
kulaté, zakulacené). Kladivo mající na jedné
straně čelo a na druhé špičku, slove: nosatec.
Těžké se širokým čelem: pemrlice. Ś. a Z.
K. kovářské, kovací, vytahovací, havířské,
zednické, hladké, pulerovací, dřevěné, na
olovo, vybíjecí, čárované (majíc na čele čáry),
na hřebíky, řeznické (palice), křížové, na
konvice, na hlubinu, k znamenání děr, špi-
čaté (nosatec), krátké, křivé, ploské, narov-
návací, kamenické, ruční, Jg., mlatební, na-
těrací, rovné, ševcovské, třeblové, vypuklé,
Kh., čalounické, klempířské, sedlářské, ve-
liké k. v hamřích: kobyla n. buchar, Š. a Ž.,
roztírací, na hřebíčky, sklenářské, soustruž-
nické, truhlářské (leštěné, černěné), zámeč-
nické, vyrovnávací, hodinářské, Šp., k roz-
tloukání kamene (v měchýři, vz Nástroje
k operacím kamene), Cn., k sekání, k poklepu
(Wintrichovo), klepací. Sp. Kladivem něco
roztlouci, D., kladivem tlouci. K. se vysmeklo
(vyskočilo) s rukověti. Us. K. u dveří (kle-
padlo). Us. — K. = zbroj, der Streithammer.
V. Pán má býti štít dobrým a zlým kladivo.
St. — K. — lenoch, maňas, klacek, špalek,
chlap, ein Faulenzer, massiver Mensch. Není
než k. (hloupý. Vz Hloupý, stran přísloví).
Č. — Vz Kovář.

Kladivor, u, m., náčiní k zdvíhání klad,
der Wendehacken. Us. na Mor.

Kladivoun, u, m., sphyrna malleus, ryba
z řádu příčnohubých, čeledi žraloků náleže-
jící. Vz S. N., Frč. 303.

Kladivový, Hammer-. K. zvuk.

Kladka, y, f., ein kleiner Balken. — K.,
u vozu sladovnického dřevo, aby s něho
sudy nepadaly. Us. — K. u dveří, Falle.
Kladkou dvéře zamknouti. Koll. — K., ná-
stroj, kterým zedníci a kamenníci tíže nahoru
vytahují. Die Rolle. Kotouč dřevěný n. ko-
vový, na obvodu opatřený žlábkem, do něhož
provaz dá se vložiti. Vz S. N. K. nehnutelná,
hnutelná, Sedl., lépe: hybná, nehybná. Ck. —
Vz Kladkostroj.

Kladkostroj, e, m. Flaschenzug. K.
obecný, Archimedův; Westonův: differen-
cialní či rozdílový, Differencialflaschenzug,
s řehtačkou, s provazem; lyonský dvoj-, tří-,
čtyřkladkový. Šp., Nz., Ck. Vz S. N.

Kladmo, modo ponente. Mark.

Kladní, Balken-. K. sekera (ruční, klad-
nice, kálačka; u tesaře, u zedníka; při vá-
lečných vozech). Holzaxt. V.

Kladnice, e, f., kladní sekera, Holzaxt. —
K. ve mlýně, cevní kolo, trejb, který běhounem
(svrchním kamenem) točí. Der Trilling, Dril-
ling. K. paterka, šesterka atd., když pět n.
šest atd. cév má. Jg.

Kladno, a, n., mě. v Čechách. Vz S. N.

— Kladenský. K. uhlí, litina, železo.
Kladnosť, i, f. Position.

Kladný. K. sekera, vz Kladní. — K. =
určitý, positivní, positiv: číslo, veličina, elek-
třina, věta, úsudek. (Vz S. N. ). Nz.

Kladovati, do klády dávati, sázeti. Lex.
vet. Vz Kláda,

Kládový, trámový, iiberklafterig. D.

Kladruby, pl., dle Dolany, mě. v Čechách
v Plzeňsku; ves u Pardubic.

Kladské, pozemek králi náležející. Vz
více v Gl. 90.

Kladsko, a, n., Glatz, v Slezsku. Vz S. N.

Klagenfurth, Celovec, vce, m.

Klákati = vydávati hlas jako bití křídel
o vodu. Husa kláká. Us.

Klakér, vz Claqueur.

Klakol, u, m., hrubé plátno, též oděv
z něho, halena, odránka. Wergleinwand, Kleid
daraus. Leg. o sv. Alex.

Klaky = šaty., Ty klaku, ' nadávka, Us.
v Opav. Pk.

Klam, u, m. (lež, podvod, mam, omam,
šalba). K. v širším slova smyslu jest křivý
dojem, křivá představa vůbec; v užším smyslu
je k. účinek lži. Hš. Vz S. N. Die Lüge,
Trug, Betrug, Trügerei. Jg., V. Klamu koho
zbaviti, z klamu někoho vyvésti. Sm. K.
zraku, optický. Nz. Klam mluviti. V. Za k.
dáti, klamy dávati, klamy spílati komu (ří-
kati, že klamá). Jg., Br., V. Někoho v k.
uvésti. Jg. V klamu zůstati (ve lži). Sych.
K. z něčeho míti (posmívati se). D. Srdce
klamu prázdné. Ráj. Klamu se dopustiti. Br.
Klam a mam. Šm. Stran přísloví vz Uskok.
Někomu k. v ústa vecpati. Lügen strafen. Ler.

— K., posměch. Těm by odpověděti neslu-
šalo, ježto činie z dobrého klamy; Že je toho
stavu (čistoty) nezdržala a k. a posměch uči-
nila z něho. St. — K., žert. Nezdaj se vám
klam to, coť pravím. St.

Klamač, e, m., der Betrüger. K-čům ne-
věřiti. Břez. 194.

Klamák, a, m. = klamač, šejdíř. Jir.,
O 7 vstup.