688

Klamař, e, m. Byl mnohomluvný, veliký
k. Sl. Uh. I. 74. Betrüger, Lügner. — K.,
kdo na souboj vyzval a k němu se nedo-
stavil. Ale když kdo koho pobídí a druhý
pobídku přijme, ten, kdož pobídku má, můž
vydati odění i koně, pěš neb jak se jemu
líbí, a neučinil-liby tomu dosti, kdož pobízel,
ten jej ze škody nákladů slušných pohnati
můž a právem sobě toho dovésti. A za kla-
ní are takový zůstane, nedostojí-li. Tov. 116.

Klamati, klamám a klamu, klamávati,
trugen, betrügen, lügen. V. — abs. Led, na-
děje, povětří klame. D. — Stran přísloví vz
Dvéře. — koho. Ti tě klamají! Ben. —
komu. Ješto kohos tak báti se měla, aby
mi klamala. Br. — kde. Klamám před obli-
čejem vaším. Job. — kým, čím. Ať pozná,
že námi klame. Ben., V. Neb jest jím tak
(dlúho klamati nesměl; já jsem jím neklamal.
St. skl. Neraziť slibovati a pro nic Bohem
neklamati. St. Ani ze jhry jeden druhým
mnoho klemej (posmívej se). Št. Poněvadž
světským sě posmievají, kaký jest to div, ač
by i tebú poklamali (posměch učinili)? Št.
Muž nepravý klamá svým nepřítelem. Ctib.
Hád. 21. — St. skl. IV. 64., 132., 368. —
koho oč: lid o statky kl. Chč. 623. — koho
jak: pod jménem trhu. Chč. 382. — v co.
V hrdlo, L., v hlavu svou klamají. Lom. (oši-
zují se). — se čím: domněním. Kon. —
komu čím. Srdcem svým Bohu klamají. Lom.

Klamavka, y, f., členovec. K. bodavá,
reduvius personatus; k. pestrá, harpaetes
cruentus. Vz Frč. 140.

Klamavosť, i, f. Lüge, Trüglichkeit. Us.

Klamavý, klamající, lživý, nepravdivý:
klamavý šibal, člověk (který rád klame, be-
trügerisch, trügend, lügenhaft). K. věc (vy-
myslená, falsch, erlogen), řeč, báseň, spis
(hanlivý, Schmähschrift, Pasquill). V. Soudové
nemají k-ví býti. CJB. 389. — v čem. Troj.

Klamce, e, m. = klamař, Betrüger. Č.

Klamení, n. = klamání, Betrug. Rad. zv.

Klamivec, vce, m., Apatit. Presl.

Klamlivosť, i, f. = klamavosť. Na Mor.

Klamlivý = klamavý. Toms.

Klamník, a, m., reduvius, hmyz. Krok.

Klamnokvěták, u, m., maerua, rostl, ka-
provitá. Rostl.

Klamný, klamavý. K. slunce, šalba, pro-
měna, Jg., naděje.

Klamol, u, m., zlomek, Bruchstück. Do
klamolu shořelo = na čisto. Kb.

Klamon, u, m., větev, Ast. Na Mor.

Klamovný = klamavý. Tkadl.

Klampa, y, f., špatná ženská, cára, eine
Schlumpe. Na Slov.

Klamr, u, m., z něm. Klammer, skoba. V.
Tesař dřevo železnými klamry upevňuje. Kom.

Klamrový, Klammer-. K. obmezení (v pí-
sme). Br.

Klamrovati, klammern, skobou spojití.
Vz Klamr.

Klanec, nce, m. K. hory, vz Prohyb. —
K., risculus, žábronožec. Krok.

Klaněchu sě = klaněli se.

Klaněti, 3. pl. -nejí, klaněj (ne: klaň),
ěl, ční. klanívati = shýbati, neigen. — co
proti komu. Proti prali u klaněj hlavu. Dal.
- se komu, sich beugen, neigen, anbeten.

Jg.: Bohu, králi, pánu. Ros. Takým se k.
(bohóm). Rkk. 8. K. se modlám. Kat. 16. —
Kom., V. — se komu jak (instr. ): ná-
božným srdcem.. Pass. 199. Klaní se do nohou
a v paty kouše. Č. — se ke komu= shýbati se.

Klání, n., bodení, das Stechen. Mám k.
v boku, v bocích, V., D., u srdce, V. — K.
= bodáni kopím. I by klanie. Rkk. — K.
= kolba, rytířská hra, Turnier, Lanzenbre-
chen. Kláním se obírati. Dal.

Klanice, e, klanička, y, f., tyč, Stange.
K-ce zvl. dřeva u vozu, aby řebřiny do kola
nevklouzly, die Runge, der Kopfstöckel. Kla-
nice při hnojníku (delší), při fasuňku (kratší:
klaničky, palečky). — K. u zvonu dřevo,
na kterém provaz přivázán, der (xlockenstiel.
Us. — K. u pily dřeva na obou stranách
pily, za které se tahá. Die Handhabe. — K.
zbroj starých Čechů, druh oštěpův. Wurf-
spiess. — Jg.

Klanička, y, f., dřevce k zavírání jha,
Jochstöckel. — K-ky v pivováře, die Stöckel.
— K. ve mlýně, ručička, kterou zdvíhají
heblata. Us. Die Radschienen.

Klaničník, u, m., nebozez k vrtání oplínu,
der Kipfenbohrer. D. — K., řetěz u vozu
k svírání klanice, die Spannkettc. D.

Klanitel, e, m., der Anbeter. D.

Klanitelka, y, f., die Anbeterin. D.

Klanonožci, copepoda, die Spaltfüssler,
jsou korýši buď volní aneb cizopasní, těla
lysého, mající nožičky rozeklané aneb roz-
štípené. — K. volní: buchanky, cyclopidae.
B. zoubkovaná (cyclops serrulatus), krátko-
rohá (c. brevicornis), studňová (c. bicuspi-
datus). — K. cizopasní: kapří vši (argulidae;
kapřivec obecný, argulus foliaceus); jesetři
vši (dichelestidae; světloočka štíhlá, lampro-
glaena pulchella); červoci (penellidae; červok
kaprí, č. freskový). Vz Frč. 88. —90.

Klanozobí, vz Ptáci.

Klatendorf, Kujov u Fulneka.

Klanýř, stojatý hřídel, vz Hředa.

Klap, u, m., Klapp. Klap, klap, klap,
pazdeř se otrap. MM.

Klapa, y, f., zastr., vz Klapka.

Klapací stroj. Us. Klapper-.

Klapačka, y, f., nástroj ku klapání. K-ou
klapati. Die Klapper.

Klapák, u, m. Vz Klapěti.

Klapanda, y, f., v Krkonoších = ženská
mnohomluvná. Kb.

Klapati, klapám a klapi, klapávati; klap-
nouti, pnul a pl, utí, klappern, klappen. —
absoi. Udeřil ho, až klaplo. Us. Něco tam
klaplo. Us. — co: len (vyklepávati). Us. —
čím: nohama. L. Čáp nosem klapá. Rad.
zvíř. Kanec zuby k. Aesop. — koho = klap
mu zasaditi, uhoditi ho. Šm. — k čemu.
Pes jeden druhému k tlamě klapá. Reš. —
v co: v ruku klapnouti = tlesknouti. L. —
proč: pro zimu zuby klapať. Us.

Klapavý, klappernd, klappend Ros.

Klapec, ce, m., klát, klacek na krk při-
vázaný, aby nemohl běhati. Šp. Der Klippel.

Klapeční, Ventil-. K. stroj.

Klapěti, ěl, ční (u klobouku, jehož střecha
dolů visí). — komu kde. Klobouk mu na
očích klapí. (Takový klobouk slove klapák).
Na Mor., Brt.