689

Klapet, pte, m., kus kmene, špalek, pařez,
poleno, Rumpf, Klotz, Jg., kulaté nerozště-
pené dřevo (k pálení uhlí, k pražení rud).
Po některých řekách spouštění klaptů, které
se z hor krkonošských plaví. Sněm. 1575.

— K. = vysekaný kus soli asi 70 centů těžký.
Vys.

Klapinec, nce, m., kravinec, Viehmist.
Na Slov.

Klapka, y, f., Klappe, Deckel, nástroj, jímž
se dírky rourkovitých, dutých věcí (strojů)
zakrývají nebo odkrývají. K. u pumpy. Vz
Pumpa. K-y u žil, na očích (stinidlo na oči
koní). — Klapky oční (víčka, Augenlid).
K-y u rodidel (křížalky); průtrž v klapce.

— K. při hudebních nástrojích. K. zavřená,
otevřená. Jg., S. N. Vz Zámyčka. — K. v tka-
dlcovství, vz Tkadlcovství. Hk.

Klapkati, klappen. — čím kde. Po ko-
stele (střevíc) klapká. Koll.

Klapkovatý, mit Klappen versehen. L.

Klapkovitý, klappenartig.

Klapnouti, vz Klapati.

Klapnutí, n., das Klappen; prdnutí, ein
Krach. V.

Klapot, u, m. Geklapper. Jg.

Klapotati, klappern, na Slov.; rennen. Bl.

Klapouchý, vz Klepouchý.

Klapý, ého, m., ves v Litoměřicku.

Klara, Klarka, Klařička, Klařinka, y, f.,
die Klara, das Klärchen. Us.

Klaret, u, m., z fr., nápoj z medu a vína.
Weinmeth. V.

Klarinet, u, m., rourový hudební nástroj,
vynalezen r. 1690. K. s tonovými dírkami
a klapkami, jehož ton vzniká chvěním-se ten-
kého třtinového jazýčku (plátku), jenž leží
a na dolejším konci připevněn jest na strojek
způsobu zobáku. S. N. Klarinette. Přepískal
si k. (říká se o tom, kdo tělesnému pudu
příliš uzdu pustil). Us.

Klarisky, pl., f., jeptišky tak zvané dle
sv. Klary Asiské. Vz S. N.

Klas, u, klásek, sku, kláseček, čku, m.
Eine Aehre. K. skládá se z květů na pro-
dloužené stopce přisedlých a více méně od
sebe oddálených. Čl. K. má osti (ostiny, osiny,
Spitzen), aneb jest komolý (bez ostin) a má
zrna ve šupinci. Oves, proso, pohanka, rýže
má latu místo klasu. Pt. K. jednoduchý, slo-
žený n. složitý (kde na místě květu zase
klásky jsou), Čl., hroznovitý n. latovitý,
obilní, Jg., V., hluchý (prázdný), bez osin,
bez ostí, bezosiný. Us. Dobře je při kopě
(snopu) klasy sbírati. Dobre je pri kope
klásky sbierať. Mt. S. Plný k. k zemi se
kloní. (Ctnostný je pokorný. ) Vz Pokora.
Lb. Co vymneš z těch k-ů nových, to obě-
tovati budeš. Br. Věnec z klasův. Klasobraní.
Šp. Klasy pouštěti, vypouštěti, Us. Čím pl-
nější k., tím hloube se kloní. C. Čekám času
jako husa klasu. Ros. Daleko odtud do klasu.
Jg. Jemu sedm klasů jedno zrno rodí (má
štěstí). Jg. Prázný k. hore stojí. Mt. S. Stran
pohybování se klasů vz Vlček. Ke klasům
patří: jehnědy, kočičky ku príkl. u lísky,
palice (u rákosu, kukuřice). Čl. Vz Kk. 39.,
40. — K. Oba klasy: ozim a jař, Winter-,
u. Sommerfrucht. Oseje oběma klasy dědinu.
Tov. k. 109. — K., rok, v kterém pole ne-

ležíc ladem obilí dává, ein Jahr des Feld-
baues. Vz Gl. 90. Pronajal pole na 4 klasy

= na 4 léta. Brandl.

Klás, u, klásek, u, m., pomluva, Nachrede,
Glosse. Gl. 91, Hus., St.
Klasatěti, ěl, ění, Aehren bekommen. Jg.
Klasatosť, i, f., die Aehrigkeit. Jg.
Klasatý, ährig. K. květy. Rostl.
Klásek, sku, m., vz Klas. V.
Klasík, u, klasiček, čku, m. = klásek.
Klasitý = klasatý. Obilí k. jako žito. V.

— K., veliké klasy mající, grossährig.
Kláskovatěti, ěl, ění, klásky dostávati,

Aehren bekommen. Bern.

Kláskovati, klásky sbírati, Aehren lesen.
Bern.

Kláskovatosť, i, f., klasovatosř. Aehr-
chenälmlichkeit.

Kláskovatý = klasovatý, voll Aehrchen,
ährchenähnlich. Bern.

Klaský, vz Kladský.

Klasnačka, y, f., tráva klasnatá, ähriges
Gras. Bern.

Klasnatěti, ěl, ění, ährig werden. Bern.

Klasnatý = klasitý.

Klasnovati, klasovati, ku př. ječmen ve
hřadách mlácením osin sprošťovati, die Gerste
körnen. — K., mýtiti, fällen, schlagen. K.
les. Us. Poličan.

Klasný, ährig. K. pole. Erntefeld. — K.
= klasatý. Žito k. Víd. list.

Klasobraní, n. Aehrenlese; výbor, Aus-
wahl. Šf., Mus.

Klasovatěti, ěl, ění, klasy dostávati,
Aehren bekommen. D.

Klasovatý, ährenähnlich. — K, = kla-
sovitý.

Klasovka, y, f., die Moorhirse.

Klasový, Aehren-. K. obilí. Jg.

Klassa, y, f., z lat., třída, oddělení, zvláště
školní; známka ve vysvědčení školním. Rk.
Klasse.

Klassický, staroslavný, výtečný. K. lite-
ratura (zvláště staro-římská, starořecká);
básník, spisovatel. Nz. Vortrefflich, muster-
haft, klassisch.

Klassičnosť, klassickosť, i, f., Klassicität,
Musterhaftigkeit.

Klassiflkace, e, f., z lat., třídění, Klassi-
fikation, Eintheilung in Klassen. K. polí dle
své hodnosti, jmění. Vz S. N. K. žákův. Dnes
je k. (budou se žákům známky do katalogu,
do vysvědčení zapisovati). — Klassifiko-
vati: známky dávati, in Klassen theilen;
klassificiren.

Klassik, a, m., nejčelnější spisovatel obzvl.
řecký n. latinský, pak i novějších literatur.
Vz S. N. Musterschriftsteller, Klassiker.

Klásti (v obec. mluvě: kládsti), kladu,
klaď, da (ouc), dl, den, dení. — Klásti m.
klad-ti, d se před t rozlišilo v s. K. = po-
staviti, legen, hinlegen, hinstellen, hinsetzen;
berichten, sagen, melden, überlassen; ceniti,
schätzen, achten; souditi, mníti, halten, er-
achten, meinen. Jg. — aBs. Svině (divoká)
klade = rodí mladé, frischt, setzt. Us., Dch.

— co: osidla, vojsko, cestu, D., mezníky,
peníze, pšenici, oheň, mosty, obilí (žíti), dů-
raz, Dch., hlavní summu i úroky. Žer., obrany,
Kol. 16., počet, V. (dle Brs. 96. lépe: činiti,